Ústavní výchova se nesmí zvrhnout v nápravný režim svého druhu

Liga lidských práv ve spolupráci a AK Matiaško pomáhá šestnáctiletému chlapci domoci se odškodnění za podmínky, kterým byl vystaven ve Výchovném ústavu. Z důvodů problémů v rodině byla chlapci nařízena ústavní výchova. Nejdříve byl umístěn do dětského domova se školou. Poté, co posprejoval zastávku, byl však přemístěn do výchovného ústavu. A tím se měl jeho život zcela zásadním způsobem změnit.

Převýchova a trest

Ve výchovném ústavu totiž panovala velmi přísná pravidla. Chlapci byli rozřazeni podle plnění povinností do tzv. „kategorií výhod“ podle chování. Od kategorie výhod, do které byl chlapec zařazen, se poté odvíjel např. rozsah vycházek. Mimo povolené vycházky mohli chlapci výchovný ústav opustit pouze v doprovodu vychovatele, a to i když šli třeba jen do protějšího obchodu. Průběh dne byl přesně organizovaný ve vnitřním řádu, téměř všechny aktivity byly realizovány uvnitř ústavu. Chlapci vyfasovali ústavní oblečení, které se jednou za dva týdny organizovaně měnilo.

„Největší problém podle nás spočívá v tom, že výchovný ústav si jako cíl poskytování péče ve svém vnitřním řádu vymezil reedukaci, tedy převýchovu, a resocializaci chlapců. To však hrubě odporuje zákonnému smyslu a účelu ústavní výchovy, která není a nesmí být žádnou formou sankce za „špatné“ chování dítěte, ale pouze náhradou rodinného prostředí dítěte, které zde buď vůbec není, anebo selhává takovým způsobem, že nepřiměřeně ohrožuje vývoj dítěte,“ uvedla Anna Hofschneiderová, právnička Ligy lidských práv a AK Matiaško.

Ústavní výchova není vězení

Od nezákonného definování účelu poskytování péče se poté odvíjela všechna další pochybení výchovného ústavu, ztělesněná ve velmi přísném, až kázeňském režimu. Výchovný ústav se nastavením podmínek poskytování péče pasoval do role nápravného zařízení svého druhu, která mu však ve vztahu dětem s nařízenou ústavní výchovou nepřísluší. Nápravný režim je dobře patrný např. na režimu vycházek. Výchovný ústav používal vycházky v podstatě jako motivační faktor v tom smyslu, že pokud se bude chlapec dobře chovat, bude mít šanci na přeřazení do vyšší kategorie výhod a tím i větší hodinovou dotaci samostatných vycházek. Děti s nařízenou ústavní výchovou přitom mají ze zákona na samostatné vycházky právo a podobný povolovací režim je tak nepřípustný. Pokud lze samostatné vycházky u těchto dětí omezovat, tak pouze v případě, že dítěti bylo uloženo tzv. „opatření ve výchově“, anebo pokud by pro dítě znamenaly nepřiměřené riziko. K takovému závěru lze však dospět jedině na základě individuálního vyhodnocení rizika u konkrétního dítěte, nikoli plošně podle jeho zařazení do příslušné kategorie.

Smysl ústavní výchovy je sociální

„V uplatněném nároku se snažíme poukazovat na to, že i když v současnosti ústavy, kde je realizována ústavní výchova, spadají pod ministerstvo školství, smysl a účel ústavní výchovy není pedagogický, ale především sociální. Dětské domovy, ale i výchovné ústavy, pokud se v nich stále nacházejí děti s nařízenou ústavní výchovou, by tak měly mít blíže k zařízení sociálních služeb, než k věznicím. Tento případ však dobře ukazuje, že realita je často zcela odlišná. Takový stav však není z pohledu práva dlouhodobě udržitelný,“ dodala Hofschneiderová.

Za nezákonné zbavení osobní svobody, zásah do důstojnosti, práva na ochranu rodinného a soukromého života, a za vystavení špatnému zacházení požadujeme pro chlapce odškodnění ve výši 3 000,- Kč za každý den, který byl nucen ve výchovném ústavu strávit.

Zastupování tohoto případu bylo financováno z projektu “Vím, jak z toho ven” programu Fondu pro nestátní neziskové organizace.

loga-fondnno-nros-partnestvi-eeagrants-mala-rgb-1024x116

 

Soud: Generální inspekce neoprávněně utajovala informace. Liga chce odvolání ředitele

Městský soud v Praze rozhodl, že Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) musí Lize lidských práv poskytnout požadované informace o svých příslušnících, jim udělovaných odměnách a svých výsledcích šetření policejního násilí. Potvrdilo se tak, že inspekce pracuje netransparentně a již dva roky neoprávněně utajuje informace před veřejností. Liga kvůli špatné práci GIBS již iniciovala petici za odvolání ředitele GIBS Ivana Bílka.

Liga lidských práv žádala v polovině roku 2013 GIBS o sdělení jmen příslušníků GIBS, jejich funkcí a sdělení výše jejich odměn. Dále požádala o anonymizované výstupy GIBS v oblasti vyšetřování podezření z nelidského a ponižujícího zacházení ze strany policie. Inspekce však informace odmítla poskytnout s odkazem na ochranu soukromí a nutnost utajování svých příslušníků. Svoje výstupy z šetření neposkytla s poukazem na údajnou přílišnou obecnost žádosti. Městský soud v Praze poté, co jeho první rozsudek zrušil Nejvyšší správní soud, rozhodl o tom, že GIBS neměla zákonné důvody pro odepření informací a nyní je bude muset poskytnout.

Veřejnost má vědět, kdo a jak vyšetřuje

„Z informací o identitě příslušníků GIBS může veřejnost zjistit, zda se GIBS očistila od příslušníků dřívější Inspekce policie, kteří kryli policejní násilí. Například v případě Kummer proti České republice Evropský soud pro lidská práva shledal, že inspekce kryla nelidské zacházení. Konkrétně se jednalo o vyšetřovatele Jana Hudce z karlovarské pobočky inspekce a je legitimní vědět, zda v inspekci tento a další „zametači“ nadále pracují,“ vysvětluje advokátka Zuzana Candigliota.

Účinné, nezávislé a nestranné vyšetřování policejního násilí a špatného zacházení bylo dle důvodové zprávy k zákonu o GIBS hlavním důvodem jejího vzniku, stejně jako nedůvěra veřejnosti v policii a schopnosti zbavit se policistů-pachatelů ve vlastních řadách. Proto je zásadní, aby výsledky svého šetření inspekce zveřejňovala nebo poskytovala žadatelům o informace. Jde také o opatření k prevenci špatného zacházení, neboť policisté se z informací dozvědí, co si mohou a nemohou vůči lidem dovolit.

Petice žádá odvolání ředitele Bílka

Místo transparentního a důvěryhodného fungování se v GIBS odehrává jeden skandál za druhým, ať již jde o sledovací systém Meraki nainstalovaný do telefonů příslušníků GIBS bez jejich vědomí, akci „Balík“, v rámci které GIBS zaslala vězňům nebezpečné zásilky k otestování spolehlivosti dozorců, snaha o odstranění nepohodlného inspektora Petra Netušila, který začal vyšetřovat vysoce postaveného olomouckého policistu, nebo nejaktuálněji personální politika ředitele GIBS, který se nechává ovlivňovat ministrem Chovancem, čímž popírá nezávislost své instituce.

Z důvodu dlouhodobé nekvalitní práce GIBS Liga lidských práv iniciovala Petici za odvolání ředitele GIBS Ivana Bílka, určenou primárně předsedovi vlády Bohuslavu Sobotkovi, který je jako nadřízený ředitele GIBS za neřešenou situaci odpovědný. Petici okomentoval senátor a advokát Václav Láska takto: „GIBS má za poslední roky na svém kontě tolik prokázaného bezpráví, chyb a špatně odvedené práce, že by v každé jiné civilizované zemi byla dávno za to vyvozena odpovědnost vedení této instituce. Jen v České republice se zdá, že řediteli GIBS projde naprosto vše.“

Tématu korupce a nezákonné činnosti GIBS se věnujeme i v našich EXTRA-ligových novinách.

Rozsudek je k dispozici v příloze této tiskové zprávy.

Více informací vám poskytne Zuzana Candigliota, advokátka spolupracující s Ligou lidských práv, tel.: 607 005 043, e-mail: zcandigliota@llp.cz

Hledáme spolupracovníky do projektu týkajícího se destigmatizace péče o duševní zdraví

Liga lidských práv a Centrum podpory transformace hledají spolupracovníky z řad bývalých pacientů psychiatrické péče.

 

Přidejte se k nám pokud:

– Jste aktivní, nebojíte se vystupovat v médiích nebo před publikem

– Máte zkušenost s psychiatrickou péčí a máte chuť jí změnit

– Máte čas a jste ochotní dojíždět do Brna a Prahy

– Používáte email a jste běžným uživatelem internetu

– Na věku, pohlaví, místě bydliště ani vzdělání nezáleží

 

Co bude vašim úkolem:

– Stanete se ambasadory pro prosazování změny v přístupu k lidem s duševním onemocněním

– Absolvujete vstupní školení a budete se účastnit pravidelných schůzek

– Budete pomáhat s přípravou lobbyingových materiálů a školení pro policii, státní správu i veřejnost

– Budete se setkávat s novináři

 

Co nabízíme:

– Školení týkající se současné právní úpravy, prosazování změn, lobbyingu a přípravy kampaní

– Školení týkající se/ o vystupování v médiích

– Odměnu na základě DPP nebo DPČ a náhradu cestovních a jiných nákladů

 

Pošlete nám bližší informace o sobě do 10.8.2015 na email zdurajova@llp.cz a do předmětu emailu napište „AMBASADOŘI“.

Deník z pracovní komise pro očkování II.

Více než měsíc od prvního jednání pracovní komise jsme se v úterý 14. 7. 2015 sešli na ministerstvu zdravotnictví k očkování podruhé. Na programu byla tři témata. Prvním z nich bylo hlášení nežádoucích účinků vakcín, druhým tématem bylo odškodnění nežádoucích účinků a posledním tématem měl být výklad pojmu „řádně očkované dítě“ za účelem přístupu do školky a na tábory.

Nejdříve nám předseda komise, náměstek ministra Vladimír Valenta oznámil, že novými členy komise se stala paní docentka Milada Emmerová, místopředsedkyně výboru pro zdravotnictví senátu a pan docent Vojtěch Thon z Univerzitního centra pro primární imunodeficience při Ústavu klinické imunologie a alergologie LF Masarykovy univerzity.

První téma zahájila prezentace o hlášení nežádoucích účinků MUDr. Jirsové a MUDr. Kaftanové z oddělení farmakovigilance Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Lékařky prezentovaly informace o tom, jakým způsobem se k nim dostávají hlášení, jak jsou dále informace vyhodnocovány a jak je s nimi dále nakládáno. Za zmínku rozhodně stojí zajímavý „příběh“ o tom, že v roce 2011 došlo k nárůstu počtu hlášení velmi silné lokální reakce po přeočkování Infanrixem v pěti letech. SÚKL zbystřil a ukázalo se, že tyto silné reakce, kdy dětem oteče a zrudne i celá končetina po dobu 5 – 10 dní, byly již zjištěny v jiných státech, výrobce vakcín o zvýšení výskytu této reakce věděl, ale – cituji – “nějak nám o tom zapomněl říct“. Na základě zjištění zvýšeného výskytu tohoto nežádoucího účinku potom výrobce vakcíny společně se SÚKLem informoval lékaře o zvýšeném výskytu tohoto nežádoucího účinku. Lékaři měli tedy rodiče informovat, že tento nežádoucí účinek je „normální“, lze jej očekávat, a proto by rodiče neměli s dítětem po přeočkování například odjíždět na dovolenou.

Dále hovořily lékařky o tom, že všechna hlášení se evidují v databázi, která není veřejně přístupná. Na dotaz, zda je možné získat informace z databáze, bylo odpovězeno, že je možné si o ně zažádat, nicméně je třeba uvést, k jakému účelu budou použity, aby nedocházelo k neuváženému nakládání s těmito informacemi a případnému šíření poplašných zpráv. Jinými slovy, široké laické veřejnosti není možné informace poskytovat, protože by si informace z databáze mohli špatně vyložit.

Hovořilo se také o podhlášenosti NÚ. Aby se zvýšilo hlášení NÚ za strany lékařů, organizuje SÚKL semináře o důležitosti hlášení a distribuuje letáčky. Kampaň pro propagaci hlášení mezi pacienty SÚKL ovšem nemá a ani ji nechystá. Připravuje však k tomuto tématu na svém webu pro veřejnost „O Lécích“ video. Ohledně podhlášenosti bylo lékařkami konstatováno, že se hlásí pouze “vrchol ledovce“ nežádoucích účinků, ale že se jedná o srovnatelné procento jako v sousedních státech. Na tuto informaci náměstek ministra Vladimír Valenta uvedl, že tedy vše funguje tak, jako například v Německu, že vlastně patříme k špičkám v Evropě, co se hlášení týče a s tímto první téma uzavřel.

Druhým tématem bylo již mnohokrát skloňované odškodnění nežádoucích účinků. K tomuto tématu náměstek Valenta uvedl, že se jedná o téma velmi složité, protože je třeba nejdříve definovat, co bude považováno za „újmu“, je třeba udělat rešerši ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti, kolik soudních sporů v současnosti probíhá a jaké částky jsou poškozeným poskytovány, jakým způsobem bude prokazována příčinná souvislost, zda bude částka poskytována jednorázově či v dávkách, kolik na tento program bude třeba vyčlenit ze státního rozpočtu a jak bude celý systém fungovat. Oznámil nám, že od původního záměru upravit odpovědnost státu v rámci chystané novely zákona o zdravotních službách bylo upuštěno a celá záležitost má být upravena zřejmě zvláštním zákonem. Na jeho přípravě se pracuje, ovšem na náš dotaz, kdo je na ministerstvu odpovědný za vytvoření právní úpravy ani na to, kdy uvidíme první návrh zákona, nám pan náměstek nic konkrétního neodpověděl. Uvedl pouze, že se jedná o prioritu a že se na úpravě pracuje.

Řada otázek, nad kterými ministerstvo hloubá, však dle našeho názoru není třeba složitě řešit. Například při definici toho, co lze považovat za újmu lze vycházet z ustanovení občanského zákoníku. Stejně jako pro stanovení výše odškodnění lze vycházet jednak z metodiky Nejvyššího soudu k odškodňování újmy na zdraví a ze současné judikatury, není třeba vymýšlet zvláštní systém speciálně pro očkování. Aby ministerstvo vycházelo z informací o počtu současných soudních sporů poškozených proti lékařům, případně zdravotním zařízením dle našeho názoru nepřinese žádné přínosné informace. Málokterý rodič se totiž dnes rozhodne ve své obtížné životní situaci soudit v občanskoprávním sporu s lékařem a riskovat, že v případě neúspěchu bude muset hradit velmi vysoké náklady řízení, zejména když ví, že lékař žádným způsobem nepochybil a nežádoucí účinek se u dítěte projevil bez lékařova zavinění. Nelze tedy předpokládat, že informace o současném počtu soudních sporů ministerstvu k něčemu bude. Navíc ve většině zemí Evropy odškodnění nežádoucích účinků funguje. Není tedy jednodušší řešení, než se inspirovat například v Německu či v Rakousku, tedy v zemích, které jsou nám podobné jak kulturně, tak i co se právního systému týče. Profesor Janda upozornil, že již před lety dodal ministerstvu rozsáhlé podklady od kolegů z Rakouska, ze kterých může ministerstvo vycházet. Stále to tedy působí, že spíše než by ministerstvo chtělo situaci rychle vyřešit, svou „aktivitou“ přispívá k stálému prodlužování současného nespravedlivého stavu.

Třetím tématem byl výklad termínu „řádně očkované dítě“ pro přístup do školky a na ozdravné pobyty. K tomu bylo uvedeno, že se na minulém zasedání dne 28. 5. 2015 Národní imunizační komise (NIKO) usnesla, že pro tyto účely bude za řádně očkované považováno dítě, jemuž byla aplikována jedna dávka MMR vakcíny a hexavakcína (na žádost rodičů) ve schématu 2+1. Toto doporučení ministerstvo tedy přejímá a od nového školního roku budou moci nastoupit i děti očkované v tomto schématu. Na dotaz, zda bude možné považovat za řádně očkované i dítě, které dostalo pentavakcínu bez hepatitidy typu B bylo odpovězeno, že takový výklad nebyl doporučen, muselo by dojít ke změně očkovacího kalendáře, což se v současnosti nechystá. O problematice, která se týká očkovacího kalendáře a kolektivní imunity bude řeč na příštích jednáních. Debata nad výkladem pojmu „řádně očkované dítě“ tedy neprobíhala, jelikož NIKO již pojem vyložila a diskutovat tedy v podstatě nebylo co… Tuto situaci kritizovala předsedkyně Spolku ROZALIO Martina Suchánková, která uvedla, že tedy tento bod vůbec nemusel být na programu, když má situaci ministerstvo za vyřešenou, NIKO se usneslo a k žádné veřejné debatě opět nedochází.

Právnička Ligy lidských práv Tereza Hrubá navrhovala závěrem náměstkovi Valentovi, že pro efektivní fungování komise by bylo velmi vhodné, aby se vždy ke každému bodu programu ministerstvo postavilo a řeklo, jakým způsobem bude dále postupovat a jak bude se zjištěnými informacemi a podněty komise dále pracovat. Dále byl náměstek upozorněn, že pokud má být debata na komisi podnětná a má se dojít k nějakým výsledkům, je třeba, aby byla moderována. Zkušený moderátor by měl zajistit, aby se během debaty neodbíhalo od témat, aby dostal každý dostatečný prostor k vyjádření a aby se dospělo k formulování jasných závěrů a výstupů. Pokud totiž debatu skupiny odborníků, která má více než 20 členů nikdo neřídí, není příliš pravděpodobné, že se podaří dojít k jasným závěrům.

Třetí jednání komise nás čeká 29. 9. 2015 ve 14.00. O jejím průběhu vás budeme opět informovat.

Dopis poslancům

Vážená paní poslankyně, vážený pane poslanče,

do dolní komory míří ze Senátu novela zákona o ochraně veřejného zdraví s pozměňovacími návrhy. Jednou z navrhovaných změn, kterou doporučil i Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu, je zrušení omezení přístupu neúplně očkovaných dětí do kolektivu. Přijetí tohoto pozměňovacího návrhu Senátem Liga lidských práv velmi uvítala. Byli bychom rádi, pokud by i poslanci podpořili pozměňovací návrh, respektive body 1., 4., 11., 12. a 13. přílohy k 157. usnesení Senátu, které se týkají přístupu do dětských kolektivů.

Dovolte mi prosím ve stručnosti uvést, k jakým změnám by došlo v případě přijetí pozměňovacího návrhu:

  • Očkování zůstane nadále povinné. Na povinnosti očkovat v souladu s českým očkovacím kalendářem se tedy přijetím pozměňovacího návrhu nic nemění. Sankce pro rodiče zůstávají nezměněny.
  • Zruší se podmínka přijmout pouze řádně očkované dítě do školky a na tábor. Bude vyžadováno pouze potvrzení o tom, kterým očkováním a kdy se dítě podrobilo.

Jaké jsou důvody pro zrušení podmínky přijmout do školky a na tábor pouze řádně očkované dítě?

  • Většina dětí, které nemají kompletně splněn očkovací kalendář a nemohou proto do kolektivu, očkovány jsou, ovšem v šetrnějším schématu (např. hexavakcínou ve schématu 2+1 – které ostatně doporučuje i výrobce vakcíny, pentavakcínou – bez hepatitidy B, která se mezi dětmi nepřenáší a proti které malé děti nedoporučil očkovat ani Státní zdravotní ústav). Stát tedy často hází klacky pod nohy rodičům, kteří svému dítěti věnují náležitou péči a o jeho zdraví projevují velký zájem.
  • Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že se nejedná o sankci, nýbrž o nutné epidemiologické opatření. Pokud by se jednalo o nutné opatření k udržení vysokého standardu ochrany veřejného zdraví, jistě bychom nebyli v Evropě výjimkou s tímto přístupem. Očkování se nevyžaduje pro vstup do školky a na tábory téměř nikde v Evropě – ani na Slovensku, v Polsku, ve Slovinsku, tedy v zemích kde je očkování povinné!
  • Očkování zaměstnanců dětských zařízení vyžadováno není. Dítě tedy v mateřské škole nebo na táboře naprosto běžně tráví čas s osobami, které nejsou před nemocí chráněny a mohou jej nakazit infekční nemocí.
  • Neočkované dítě bude moci být přijato do školky v momentě, kdy začne platit povinná předškolní docházka. Dnes tedy pětileté děti nesmí do kolektivu, aby nedošlo k ohrožení veřejného zdraví, a po změně školského zákona již k ohrožení zdraví docházet nebude? Očkování není vyžadováno pro přístup do základní školy a družiny, kde děti tráví celý den společně, proto se jeví jako zbytečné podmiňovat očkováním přístup do školky.
  • Zákazem přístupu neočkovaných dětí do kolektivu stát přenáší svoji odpovědnost na třetí osoby, které s očkováním nemají nic společného. Velmi výstižně tuto problematiku shrnuje přední imunolog prof. MUDr. Jiří Beran, Csc., který říká: „Stát, který neumí vysvětlit lidem, jak je očkování důležité, by se neměl hojit pokutou na vedoucím Junáka.“ [1]
  • Je třeba zdůraznit, že represe rodiče k očkování nepřimějí, naopak je tento systém ještě více odradí. K zvýšení důvěry v očkování je třeba, aby Ministerstvo zdravotnictví zpracovalo kvalitní edukační program, ne aby „utahovalo šrouby“.
  • Případné neočkování se stává luxusem pro ty, kteří si to mohou dovolit. Tato sankce vede k tomu, že rodič musí zůstat s dítětem doma a nemůže nastoupit zpět do práce, může dítě umístit pouze do soukromé školky, která je ochotna udělit výjimku na základě výhrady svědomí nebo do školky lesní, zaplatit si individuální hlídání dítěte nebo vozit dítě do jedné ze sousedních zemí. Ano, zní to jako kuriozita, ale rodiče z příhraničních oblastí to opravdu dělají. Ani u jednoho z našich sousedů se totiž očkování k přístupu do kolektivu nevyžaduje. Všechny z uvedených možností jsou však finančně nákladné a zatěžují rozpočet rodiny.
  • Výše uvedené argumenty vzal v úvahu i Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu a zrušení represivního přístupu vůči školkám a organizátorům táborů během rozpravy podpořili i lékaři z řad senátorů, například prof. MUDr. Jan Žaloudík, Csc., doc. MUDr. Peter Koliba, CSc. nebo bývalý Rektor Univerzity Karlovy, fyziolog prof. RNDr. Václav Hampl, DrSc. Výbor pro zdravotnictví, ani uvedení odborníci by jistě nepodpořili návrh, který by vedl k ohrožení veřejného zdraví.

Zvažte tedy prosím podporu senátního pozměňovacího návrhu, díky kterému by byly zrušeny tyto zbytečné sankce, které poškozují jak rodiče, tak i děti a které nemají medicínské zdůvodnění.

Budeme rádi, když se na nás v případě jakýchkoli dotazů obrátíte.

S úctou

Tereza Hrubá
právnička / lawyer
Liga lidských práv / League of Human Rights
Burešova 6
602 00 Brno, Czech Republic

[1] „Co změnit při očkování dětí“ v MF DNES z 25. 4. 2015

I díky nám senátoři zrušili zbytečné sankce u očkování

Naše lobbingové aktivity kolem povinného očkování přináší výsledky. A to i díky vaší pomoci. S pozměňovacím návrhy k zákonu o ochraně veřejného zdraví z dílny Ligy lidských práv a ROZALIA oslovala senátory nejenom naše právnička Tereza Hrubá, ale také desítky angažovaných rodičů. Senát tento týden vrátil novelu zákona poslancům zpět s pozměňovacím návrhem, podle kterého nemá být kompletní očkování podmínkou pro přijetí dítěte do školky, školy v přírodě nebo tábor!

Nyní jsme o krok blíže k tomu, abychom se zařadili mezi většinu zemí Evropy včetně Slovenska, kde chybějící očkování není překážkou pro přístup do dětského kolektivu. Pokud návrh schválí  Poslanecká sněmovna, zůstane očkování stále povinné, ale školkám a organizátorům táborů nebudou hrozit likvidační sankce.

Budeme i nadále dělat vše proto, abychom zabránili represivním tendencím ve zdravotnictví a prosadili skutečnou svobodnou volbu rodičů v otázce očkování dětí. Dokážeme to, ale jen s vaší pomocí!

banner čtverec

Senátoři odmítli zbytečné sankce spojené s očkováním

Senátoři vrátili poslancům novelu zákona o ochraně veřejného zdraví a zároveň schválili pozměňovací návrh, který by umožňoval přístup do školek a na tábory i dětem, které nejsou kompletně očkovány. Obě změny v zákoně dlouhodobě prosazuje i Liga lidských práv. Nyní jsme o krok blíže k tomu, abychom se zařadili mezi většinu zemí Evropy včetně Slovenska, kde chybějící očkování není překážkou pro přístup do dětského kolektivu.

(Pokračování textu…)

Pomáháme osmnáctiměsíčnímu chlapci domoci se odškodnění za pobyt v kojeneckém ústavu

Liga lidských práv pomáhá osmnáctiměsíčnímu chlapci, který byl ve věku pěti měsíců odebrán z péče své matky a umístěn do kojeneckého ústavu (dětského centra). Lize se nejprve podařilo prokázat, že pro odnětí chlapce nebyl žádný zákonný důvod, protože jeho maminka o něj pečovala dostatečně a s láskou, a dosáhnout tak zrušení předběžného opatření, na jehož základě k odebrání chlapce došlo.

Odškodnění přitom požaduje za nemajetkovou újmu, která chlapci vznikla nejen v důsledku nezákonného odnětí z péče své matky, ale především v důsledku dlouhodobého pobytu v kojeneckém ústavu. V současnosti již v odborné společnosti panuje shoda na tom, že ústavní péče v případě takto malých dětí představuje špatné zacházení a závažným a nevratným způsobem narušuje jejich vývoj. Dětem totiž v ústavních zařízeních chybí konkrétní pečující osoba, která je v tomto věku klíčová, protože dítěti zprostředkovává kontakt s okolním světem, a dítě tak díky ní získává pocit bezpečí.

„Věříme, že v tomto případě můžeme pomoci nejenom konkrétnímu chlapci, ale všem malým dětem, které jsou v ústavu, anebo čelí riziku, že tam budou umístěny. Kdyby totiž příslušné orgány uznaly, že umístění takto malých dětí do ústavní péče je špatným zacházením, jednoznačně by deklarovaly nutnost tato zařízení zrušit a legislativně zakotvit nepřípustnost tohoto typu opatření. K tomu ostatně vyzval vládu ve svém nedávném usnesení i Výbor pro práva dítěte, který mj. poukazuje na příklad Slovenska, kde je ústavní péče o děti mladší 6 let nepřípustná. Děti takto nízkého věku by měly být při odnětí z rodiny umísťovány pouze do náhradní rodiny, typicky k pěstounům uvedla Anna Hofschneiderová, právnička Ligy lidských práv.

Pro chlapce s ohledem na délku jeho pobytu v kojeneckém ústavu požadujeme odškodnění ve výši necelých 300 000,- Kč. „Rádi bychom však stejný nárok uplatnili i u dcerky další naší klientky, která strávila v kojeneckém ústavu již dva roky, a proto výše požadovaného odškodnění bude přesahovat milion korun,“ doplnila Kamila Holoubková, právnička Ligy lidských práv.

Usnesení Výboru pro práva dítěte ve věci sjednocení služeb pro ohrožené děti naleznete zde: http://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/pri-uradu-vlady/jiri-dienstbier/tiskove-informace/usneseni-vyboru-pro-prava-ditete-rady-vlady-cr-pro-lidska-prava-ve-veci-sjednoceni-sluzeb-pro-ohrozene-deti-129556/

Zastupování tohoto případu bylo financováno z projektu “Vím, jak z toho ven” programu Fondu pro nestátní neziskové organizace.

loga-fondnno-nros-partnestvi-eeagrants-mala-rgb-1024x116

Deník z pracovní komise pro očkování I.

V úterý 2. června se poprvé sešla pracovní komise pro problematiku očkování zřízená ministerstvem zdravotnictví. Jednání komise se účastnila také právnička Ligy lidských práv Tereza Hrubá a předsedkyně Spolku ROZALIO Martina Suchánková. Přečtěte si krátký report o tom, co bylo předmětem prvního jednání, na kterém se řešily zejména organizační záležitosti a témata pro příští jednání.

(Pokračování textu…)

Domácí porody putují k velkému senátu Evropského soudu pro lidská práva

Na konci minulého roku sedmičlenný senát Evropského soudu pro lidská práva zamítl stížnost dvou českých žen, které si stěžovaly na to, že Česká republika znemožňuje péči porodní asistentky při domácím porodu. Stěžovatelky paní Dubská a paní Krejzová ovšem podaly žádost o postoupení případu velkému senátu a této žádosti bylo 1. 6. 2015 vyhověno. O případu domácích porodů tak znovu rozhodne 17 soudců.

(Pokračování textu…)