Středa, 2. prosince 2015Tiskové zprávy
Spor o domácí porody v Česku dospěl do finále – dnes jej ve Štrasburku projednával sedmnáctičlenný velký senát Evropského soudu pro lidská práva. Zatímco za české stěžovatelky zazněla fakta v podání kanadské výzkumnice Patricie Janssen, zástupci vlády nabídli opět spíše emoce a strašení mrtvými dětmi. Rozsudek lze očekávat v řádu měsíců.
Profesorka Patricia Janssen, která se přímo z pověření své vlády účastnila zavádění a evaluace asistovaných porodů doma v Kanadě, soudu vysvětlila, že z jejích i dalších výzkumů vyplývá, že porod doma je u nízkorizikových žen s péčí registrované porodní asistentky srovnatelně bezpečný jako porod v nemocnici, a je navíc spojen s méně invazivními zásahy do porodu.
Porodní asistentka má navíc dostatečné vybavení i schopnosti v případě nenadálé situace ženu nebo dítě stabilizovat stejným způsobem, jako probíhá v porodnici. Podle Janssen tak nedochází k prodlevám v péči, což je v přímém rozporu s argumenty zástupců vlády. S českou vládou se neshodla ani v tom, že porody doma jsou spojeny s vyššími náklady, naopak podle kanadské praxe přinášejí až poloviční úsporu, pokud sledujeme náklady do jednoho roku života dítěte.
Právní zástupkyně paní Dubské a právnička spolupracující s Ligou lidských práv Zuzana Candigliota ve své řeči zdůraznila, že porod doma je jako bezpečná volba podporován všemi mezinárodními odbornými organizacemi, např. Světovou zdravotnickou organizací. „Zákaz poskytování péče u porodu doma je v rozporu s mezinárodními úmluvami, které zakotvují právo na zdraví a zdravotní péči. Jeden z aspektů tohoto práva je i přijatelnost zdravotní péče pro její příjemkyně a právě to není v českém porodnictví splněno. Porod v nemocnici, kde dochází ke škodlivým praktikám, není pro některé ženy přijatelný. Chtějí rodit doma ovšem i z jiných důvodů – jednoduše proto, že domov považují nejen na základě pocitů, ale i na základě výzkumů za nejbezpečnější místo pro porod,“ vysvětluje Zuzana Candigliota.
Advokát paní Krejzové Richard Hořejší ve upozornil na monopol lékařů, který si nárokuje rozhodování o ženském těle a který znemožňuje alternativy a rozhodování žen. „Přístup české legislativy předem staví zájmy žen proti zájmům dětí, což je v rozporu s mezinárodními smlouvami a rozhodovací praxí štrasburského soudu,“ uvedl Hořejší a dodal, že znemožněním volby okolností a místa porodu stát fakticky vysílá signál ženám, že nejsou schopny takovou volbu bezpečně využít a ochránit své dítě. Celá kauza je tak podle něj mocenským sporem o podobu služeb v porodnictví, který již v západní Evropě a severní Americe proběhl a porod mimo porodnici umožnil bez dopadu na bezpečnost. Nyní, po pádu železné opony se tento spor pouze přesunul do východní Evropy.
Soudce evropského soudu zajímalo, proč v České republice nefungují porodní domy jako alternativa k porodům v nemocnic. Česká vláda se divila, že nikdo dosud o registraci porodního domu nepožádal. Ovšem zapomněla doplnit, že je to proto, že právní úprava vytvořená lékaři je nastavená tak, aby kvůli nesplnitelným podmínkám ani vznikat nemohly. Situace tak odpovídá argumentaci advokáta Hořejšího o monopolu lékařů v systému českého porodnictví.
K otázce, proč porodní domy v Česku vznikat nemohou, pořádá Liga lidských práv veřejnou diskuzi dne 11. 12. v Brně. Účast potvrdil i náměstek ministra zdravotnictví Radek Policar.
Více informací poskytnou:
Zuzana Candigliota, tel. 607 005 043, e-mail: zuzana.candigliota@llp.cz
Richard Hořejší, tel. 724 919 279 , e-mail: richard.horejsi@wilsoncee.com
Pondělí, 30. listopadu 2015Zprávy z médií
Policisté nemohou vyzvat občana při takzvané rutinní kontrole k prokázání totožnosti, aniž by k tomu měli jasný a pádný důvod. Důvody, kdy může žádat občana o předložení dokladů, jsou jasně stanoveny v zákoně o policii. Vyplývá to z rozsudku Krajského soudu v Brně ve sporu mezi právničkou sdružení Liga lidských práv Zuzanou Candigliotou a jihomoravskou policií.
(Pokračování textu…)
Pondělí, 30. listopadu 2015Aktuality
Poslanecká sněmovna v současné době projednává zákon o veřejném ochránci práv. Součástní vládního návrhu novely je také zavedení institutu žalob ve veřejném zájmu, které by mohly výrazně pomoci prevenci diskriminace v České republice. Liga lidských práv společně s čtrnácti dalšími neziskovými organizacemi působícími v oblasti rovného přístupu ke vzdělání doporučuje poslancům parlamentu České republiky přijetí takového znění novely, která institut actio popularis v oblasti diskriminace zakotvuje.
V současnosti se proti diskriminaci může bránit pouze sama oběť. Cílem obrany je poté obdržet odškodnění za vzniklou újmu, nikoli změnit situaci do budoucna. Je-li obětí člověk se středně těžkým mentálním postižením, který navíc může být dítětem, je současný model již na první pohled zřejmě velmi omezující. Zejména ve vztahu k zranitelným skupinám obyvatel nepředstavuje efektivní ochranu. Z praktického hlediska lze tento nedostatek dobře demonstrovat na příkladu přístupu ke vzdělávání. Česká republika má dlouhodobý systémový problém s diskriminací v oblasti vzdělávání, konkrétně v nadužívání segregovaného vzdělávání, a to jak ve vztahu k romským žákům, tak ve vztahu k žákům se zdravotním postižením. Žaloby proti diskriminace v oblasti vzdělávání přitom byly za posledních pět let podle databáze ministerstva spravedlnosti podány jen tři.
Institut žalob ve veřejném zájmu je zaveden již v 16 evropských zemích, přičemž ve všech těchto zemích je žalobu ve veřejném zájmu umožněno podávat neziskovým organizacím, které pracují v oblasti ochrany práv. V Rakousku a Německu je možné podat žalobu ve veřejném zájmu v případě diskriminace na základě zdravotního postižení.
Pro naši situaci jsou obzvláště zajímavé příklady zavedení žalob ve veřejném zájmu na Slovensku a v Maďarsku, které se potýkají s obdobnými problémy diskriminace. Například první žaloba ve veřejném zájmu na Slovensku byla podána proti základní škole v Šarišských Michal’anoch, v níž byla namítána segregace romských dětí, pro které byly na škole zřízeny speciální třídy. Škola ar- gumentovala, že romské třídy umožňovaly učitelům přistupovat k dětem více individuálně a rea- govat na jejich potřebu zvýšené pozornosti kvůli jejich sociálnímu znevýhodnění. Zároveň měla segregace být prevencí proti negativním reakcím ostatních spolužáků. Soud na základě žaloby shledal diskriminaci na základě etnicity a určil, že škola tím, že dětem nezajistila inkluzivní vzděávání, porušila své povinnosti. Škole bylo uloženo ukončit praxi vytváření segregovaných tříd a zřídit třídy smíšené. V Maďarsku mají s institutem žalob ve veřejném zájmu ještě rozsáhlejší pozitivní zkušenosti; ukončení segregace ve vzdělávání prostřednictvím actio popularis tak bylo dosaženo již nejméně v šesti případech, které se navíc soustředily na povinnost obce zajistit přijatelné vzdělávání pro děti na svém území. Ve třech případech navíc samotné iniciované soudní řízení vedlo obec k tomu, aby k desegregaci škol přistoupila sama.
Domníváme se, že nejvhodnější model je zavedení aktivní legitimace pro podání žaloby ve veřejném zájmu jak pro veřejného ochránce práv, tak pro nevládní neziskové organiace, jejichž účelem je ochrana před diskriminací.
Středa, 25. listopadu 2015Aktuality
Dne 3. 11. proběhlo třetí jednání na Ministerstvu zdravotnictví k problematice očkování. Původně se mělo konat v září, z důvodu malého počtu nahlášených účastníků bylo přesunuto na říjen. Říjnové jednání se taktéž nekonalo, bylo přesunuto z důvodu projednávání státního rozpočtu na začátek listopadu. Jednání se za Ligu lidských práv účastnila právnička Zuzana Candigliota. Nyní si můžete přečíst report z jednání komise. Zápisy z předchozích jednání najdete zde a zde.
Před jednáním právnička Ligy Tereza Hrubá ve spolupráci s Martinou Suchánkovou ze Spolku ROZALIO připravila návrhy na jednání komise, které byly s předstihem rozeslány všem členům. Návrhy rozeslané členům komise si můžete přečíst zde. Ministerstvo vzalo naše podněty v potaz a navrhovanými tématy se komise na jednání zabývala.
Jeden z našich podnětů se týkal vyjasnění situace ohledně přístupu neočkovaných dětí k povinné předškolní docházce. Ministerstvo školství totiž v důvodové zprávě školského zákona uvádí, že pro děti bude platit očkovací povinnost i přesto, že zákon o ochraně veřejného zdraví jasně uvádí, že očkování není vyžadováno pro přístup do zařízení, do nichž je docházka povinná. Na jednání komise bylo uvedeno, že Ministerstvo zdravotnictví bude vycházet z dikce zákona o ochraně veřejného zdraví a očkovací povinnost pro povinný předškolní rok nebude vyžadována.
Dále nás MZ informovalo, že na chystané poradě vedení bude stanoven harmonogram legislativního procesu k připravovanému zákonu o odškodnění újmy způsobené očkováním. V prosinci by měl probíhat pracovní seminář na Ústavu pro stát a právo k tomuto připravovanému zákonu. Ministerstvo tedy zatím nepředložilo konkrétní výstupy, ale je evidentní, že na přípravě zákona pracuje.
Na jednání byl také diskutován náš podnět k problematice dočasné kontraindikace a přístupu dětí do mateřských škol. K tomuto tématu se rozpoutala zajímavá debata. Docent V. Thon uvedl, že kontraindikace, avšak také indikace, jakéhokoli výkonu v medicíně je vždy vyhodnocována pro pacienta v dané chvíli v čase, dle klinického stavu pacienta. To platí pro každý lékařský výkon, tedy i pro podání konkrétní očkovací látky. Tzn., že kontraindikace buď je, nebo není, a to vždy v daném konkrétním čase. V medicíně není nic zcela trvalého. Mělo by dostačovat potvrzení kontraindikace bez bližší specifikace. Jako příklad uvedl atopický ekzém. Na to reagovala předsedkyně České pediatrické společnosti MUDr. Šebková, že atopický ekzém je kontraindikací akutní, nikoli trvalou, ani dočasnou. Za měsíc prý je dítě „čisté“ a může být očkováno. S tímto tvrzením doktorky Šebkové docent Thon nesouhlasil.
Jak na jednání poznamenala Zuzana Candigliota, trvalou kontraindikaci je dle Ústavního soudu třeba chápat obecně jako stav bránící podání očkovací látky (tedy i dočasná kontraindikace je důvodem k výjimce a k přijetí dítěte do školky). Také upozornila na to, že ani není zřejmé, na základě jakého předpisu by orgán ochrany veřejného zdraví mohl prošetřovat důvodnost uznané kontraindikace, když to spadá do správního uvážení ředitelky mateřské školy, zda na základě dokladů dodaných rodiči výjimku uzná nebo nikoliv.
Předseda svazu pacientů Luboš Olejár upozornil na nejednotnou praxi, kdy některé školky děti přijímají i na základě dočasné kontraindikace, některé nikoliv a i on upozornil na nutnost jasnější definice, která by vedla ke sjednocení praxe.
MUDr. Šebková navrhla, že by u stanovení dočasné kontraindikace mělo být stanoveno datum, do kdy je předpoklad, že se očkování doplní. Docent Thon i doktor Petráš s doktorkou nesouhlasili, jelikož dočasnost lze těžko předpovídat.
Vůle k úpravě zákona ani přes nejednotnou argumentaci není, členové komise se tedy shodli, že je třeba, aby byla minimálně situace dále řešena odborným metodickým pokynem., ktreý vypracuje MZ.
Diskuse nad úpravou zákona ohledně účastni pouze řádně očkovaných dětí na ozdravných pobytech by měla pokračovat na dalším zasedání kdy by měly být předloženy argumenty pro nutnost tohoto opatření (MZ) a naopak neoprávněnost (LLP a ROZALIO).
Dalším podnětem, který jsme navrhovali, bylo školení pracovníků krajských hygienických stanic, týkající se současné legislativy a judikatury. Dostávají se k nám totiž informace, že pracovníci poskytují informace chybné nebo nepřesné. K tomu hlavní hygienik uvedl, že tuto informaci bere jako podnět, kterým se bude zabývat, a upozornil, že se jedná o otázku metodického vedení. Docent Chlíbek se pracovníků hygienických stanic zastal s odkazem na to, že ředitelé školek a rodiče nám možná sdělují nepravdivé či zavádějící informace.
Debata pokračovala k tématu očkovacího kalendáře a námi navrhované změny schématu očkování z 3+1 na schéma 2 + 1. Dr.Petráš pro jednání připravil podklady, ze kterých vyplývá, že schéma 2 + 1 je flexibilnější s ohledem na další aplikaci vakcín. Docent Thon také doplnil, že z klinických studií vyplývá, že schéma 2 + 1 není méně účinné než 3 + 1,a snižuje se tak riziko nežádoucích účinků dítěti je podáno menší množství vakcín s možnými NÚ. Doktor Petráš také upozornil na úsporu financí, ke které by došlo, zavedením schématu 2 + 1.
Martina Suchánková dále upozornila na praxi, kdy je dítěti aplikováno více vakcín najednou. Dle SÚKLu i SPC souběžné podávání vakcín zvyšuje riziko výskytu horečky nad 38stupnňů po podání 4. dávky u téměř každého druhého očkovaného. Docent Thon upozornil také na to, že je možné snížit množství některých méně závažných nežádoucích účinků jako teploty tím, že nebudou vakcíny podávány souběžně. MUDr. Šebková však na obhajobu běžné praxe v dětských ordinacích argumentovala, že ve své ordinaci s tím problémy nemá a souběžné podávání SPC vakcín umožňuje .
Zuzana Candigliota navrhla, aby se vytvořil dokument pro rodiče garantovaný Ministerstvem, ve kterém budou shrnuty zásady bezpečného očkování, rizika souběžného očkování více vakcínami a možná schémata očkování. Doktorka Šebková vyzvala členy komise, ať podají své návrhy k přípravě takového dokumentu. Informace potom mohou být zveřejněny na webu České pediatrické společnosti a mohou být distribuovány rodičům i lékařům formou letáků.
Hlavní hygienik MUDr. Valenta také zodpověděl několik dotazů, které jsme ministerstvu adresovali.
První dotaz směřoval na jednání s pojišťovnami ohledně úhrady očkování v případě, že není očkování prováděno vakcínami podle vyhlášky č. 537/2006 Sb. Hlavní hygienik uvedl, že jednání již proběhlo a nyní je dle Valenty míč na straně Svazu pojišťoven.
Dále jsme se dotazovali, jak hodlá ministerstvo podpořit zavedení neinvazivního vyšetření TRECs. Hlavní hygienik uvedl, že ministerstvo tuto metodu podporuje a bude se problematikou v budoucnu dále zabývat.
K dotazu, který se týkal syndromu ASIA, odpověděl docent Chlíbek, že to není nic nového a že faktorů, které mohou autoimunitní nemoci vyvolat, může být celá řada (např. válka v zálivu, silikonové implantáty), ale ve světě toto varování nevedlo k zastavení očkování. Také odkázal na nedávný výzkum vakcín asi na 30 tisíc dospělých v ČR, při kterém se nepotvrdilo, že by očkování vyvolávalo autoimunitní nemoci. Docent Thon upozornil na to, že pokud je tady nějaké podezření, tak je výhodnější předejít nějakým obviněním tím, že se dá méně dávek vakcín, které dokážou dosáhnout téhož cíle.
Náš poslední dotaz směřoval na rozšíření kapacit očkovacích center, které nezvládají odpovídat dotazy rodičů a pediatrů. Martina Suchánková upozornila, že například speciální pracoviště v Motole je přehlceno. Hlavní hygienik Valenta uvedl, že by tuto službu měl zajišťovat stát, ale Státní zdravotní ústav přišel o stovky zaměstnanců. V budoucnu by měla být zavedena místa podpory zdraví, což by mohlo být podpořeno Evropskou unií. MZ si je tedy vědomo tohoto nedostatku. Pan Chlíbek upozornil, že jejich Česká vakcinologická společnost nedělá nic jiného, než odpovídá dotazy lékařů, ale zvažují i poradnu pro rodiče. Z pohledu Ligy lidských práv ovšem nejde o nezávislé poradenství s ohledem na známé propojení mezi ČVS a výrobci vakcín (viz analýza LLP).
Další jednání komise by se mělo uskutečnit v lednu. Někteří členové komise, včetně právničky Ligy lidských práv Terezy Hrubé budou přizváni na jednání Národní imunizační komise, které by mělo proběhnout 27. 11. . Zde by se měla projednávat aktuální podoba vyhlášky, nás zajímá především zvolení očkovacího schématu 3+1 nebo 2+1.
Na lednovém zasedání budeme chtít prodiskutovat problematiku povinného očkování proti hepatitidě typu B. Pokud máte i vy námět, kterým by se měla podle vás komise zabývat, můžete jej zaslat právničce Ligy lidských práv Tereza Hrubé na e-mail tereza.hruba @llp.cz. Vaše náměty můžeme navrhnout k projednání na komisi.
Ministerstvo zdravotnictví zpracovalo ze zasedání komise zápis, který si můžete přečíst zde. V mnoha bodech jsme s ním ale nesouhlasili. Naše připomínky k tomuto zápisu naleznete zde.
Naše návrhy adresované členům komise naleznete zde.
Středa, 18. listopadu 2015Zprávy z médií
Policie 17. listopadu nepovolila skupině studentů položit květiny k pamětní desce na pražském Albertově a na tamní demonstraci pouštěla pouze lidi, které považovala za příznivce prezidenta Miloše Zemana a odpůrce uprchlíků. Na dotaz deníku ECHO24.cz nedokázala policie způsob své „selekce“ vysvětlit a v případě pomníku argumentovala pyrotechnickou prohlídkou a „přísnějšími“ bezpečnostními opatřeními.
(Pokračování textu…)
Středa, 11. listopadu 2015Zprávy z médií
(Pokračování textu…)
Středa, 11. listopadu 2015Aktuality
V září a říjnu letošního roku jsme absolvovali druhý ročník Akademie Modrého života, kterou pro české neziskové organizace pořádá ČSOB.
Hlavním tématem série přednášek, školení, workshopů a individuálního poradenství byla Komunikace, marketing a PR. Lize se díky akademii podařilo aktualizovat strategii firemního fundraisingu, vytvořit scénář plánovaného propagačního videospotu, zmodernizovat grafický manuál a vytvořit návrh nových propagačních tištěných materiálů.
Podařilo se nám uspět s naší žádostí o navazující grant na interní rozvoj ve výši 50.000,-, který použijeme na zaplacení profesionální pomoci při vytváření nové tříleté strategie Ligy na léta 2016 – 2019 a při pravidelných celoorganizačních supervizích.
Více informací o proběhlém ročníku Akademie si můžete přečíst na webech Zapojím se a Byznys pro společnost.
Úterý, 10. listopadu 2015Aktuality
Policie chybovala při neúspěšném pokusu o vyhoštění cizince z Kamerunu, rozhodl Ústavní soud. Cizinec při cestě na letiště kladl odpor, policisté proto použili například slzotvorný plyn a pouta. Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Kameruncovo trestní oznámení odložila, nyní bude muset případ znovu řešit. Soud rovněž apeloval na změnu policejní praxe do budoucna.
(Pokračování textu…)
Čtvrtek, 5. listopadu 2015Zprávy z médií
Výměna Ivana Bílka by měla být doprovázena celkovou obnovou instituce, aby GIBS fungoval transparantně a bez skrytých vazeb. V tom musí pomoci především samotní politici.
Zprávu vydal Deník Referendum.
Generální inspekce ozbrojených sborů (GIBS) měla být nezávislou institucí, která bude spravedlivě měřit těm policistům, u nichž je podezření, že porušili zákon. Měla nahradit inspekci ministra vnitra, která vyšetřovala policisty v rámci resortu a jejíž výsledky byly tristní. Nepovedlo se. Neprošla totiž žádnou reformou, která by stála za zmínku.
GIBS se stala formálně nezávislou, nicméně celý dosavadní „systém“, založený na klientelistických a politických vazbách, zůstal nenarušen. Místo ředitele je pochopitelně součástí tohoto systému, Bílek sám je ostatně vnímán jako „muž Ivana Langera“. Také personální obsazení, zvyklosti a způsob práce zůstaly stejné.
U některých případů se zdálo neuvěřitelné, co všechno policistům prošlo, GIBS vyvolávala pochybnosti o rovnosti občanů před zákonem, stejně jako před ní inspekce ministra vnitra. A politické strany si v GIBS udržují vliv. To kvůli možnosti ovlivňovat kauzy, které se jich týkají, jak se jeví i z olomouckého případu.
Klientelistický systém
Zde čelí obvinění olomoucký hejtman Jiří Rozbořil (ČSSD), šéf odboru olomoucké hospodářské kriminality Radek Petrůj, náměstek olomouckého policejního ředitele Karel Kadlec a podnikatel Ivan Kyselý, který je blízkým přítelem exministra vnitra Ivana Langra (ODS). I u něj policie dělala prohlídku a zabavila některé věci, v kauze ale zatím vystupuje jako svědek.
Tento případ vyšetřovala GIBS už před třemi lety na základě anonymu, ale odložila jej. Proto nyní na této záležitosti pracuje Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ).
Například Liga lidských práv (LLP) podala v březnu 2014 trestní oznámení na GIBS kvůli podezření, že úmyslně nevyšetřuje některé případy policejního násilí či že je zneužívána proti nepohodlným policistům.
Jako příklad uvedla příběh muže z Aše, kterého policisté zbili v cele a kterému dal za pravdu až Evropský soud pro lidská práva. Nebo to, že náměstek inspekce Dušan Brunclík se měl podílet na kriminalizaci a likvidaci policisty Rudolfa Setváka.
„Naše analýza také poukazuje na selhání kontrolních mechanismů: některých státních zástupců, kteří kryjí nezákonnou činnost GIBS, i Stálé komise pro kontrolu činnosti GIBS, kterou nyní vede poslanec Václav Klučka, známý ředitele Bílka,“ uvedla loni právnička ligy Zuzana Candigliota.
Liga má prý i poznatky o zneužívání statisícových odměn uvnitř inspekce a dalším nekalém nakládání s majetkem a finančními zdroji inspekce. Liga již dříve tvrdila, že Bílek i lidé jím dosazení naprosto selhali a měli by být co nejrychleji vyměněni.
Odcházející ředitel inspekce Ivan Bílek skutečně GIBS neproměnil v moderní instituci. Otázkou ovšem je, zda se mu to ve stávajícím „systému“ povést mohlo, či dokonce, jestli se to může povést jakémukoli novému řediteli.
Když se premiér Bohuslav Sobotka v úterý vyjadřoval k hledání nového šéfa inspekce, zdůraznil, že by ji měla vést silná osobnost, která bude schopna odolávat politickým a ekonomickým tlakům (zájmům byznysu). Copak o to, úmysl je to úctyhodný, pouhá výměna ředitele je však jen dalším provizorním řešením.
Je třeba nahradit stávající vyšetřovatele novými, protože (minimálně někteří z nich) mají úzké vazby na policii, politiku i byznys nebo se nechají lehce zastrašit. Je třeba změnit způsob práce a především způsob uvažování inspektorů.
Podezřelý pro ně musí být podezřelým a nikoli předem nevinným občanem jenom proto, že je policistou, jako tomu nejspíš bylo v nejednom případě. Nebo proto, že jde o známého některého z politiků, či z toho důvodu, že za ním stojí některá z místních karikatur podnikatele, která měla již dávno zdobit některou z cel nápravného zařízení.
Politici musejí pomoci
V moci ředitele ovšem není vytvořit prakticky novou GIBS od základů, v tom mu musejí pomoci politici. Buď zrušením stávající instituce a postavením nové od základů (schválením příslušných zákonů) nebo nezasahováním do ředitelovi snahy o nový začátek – třeba i masivními personálními změnami.
Tomu samozřejmě musí předcházet výběr takového ředitele, který si bude nutnosti těchto změn vědom a bude mít dost odvahy je provést. Tento výběr je také v rukou politiků, především premiéra.
Předseda vlády je sice přímým nadřízeným ředitele GIBS, ale evidentně nemá k ruce odborníky, kteří by se chodem této instituce soustavně zabývali, včetně kontroly, a naplňovali tak jeho povinnosti a kompetence vůči této instituci. I to je třeba změnit s tím, že také tito lidé musejí být osobnostmi, které nepodlehnou politickým a ekonomickým tlakům.
Je možná i ta varianta, že za Bílkovým odchodem jsou na prvním místě politické tlaky, veřejné i ty z pozadí. Jako příčina jeho odchodu se udává olomoucká kauza a vzájemné zatýkání s ÚOOZ, ale za něco takového či obdobného mohl být Bílek odvolán či vyzván k rezignaci prakticky kdykoli. Proč tedy k tomu došlo právě teď?
Jak připomněl poslanec Ivan Gabal (za KDU-ČSL) ze sněmovní komise: Chovanec do médií sdělil, že Bílek měl odejít už dávno, přitom mu jako ministrovu vnitra do fungování GIBS už drahnou dobu nic není. Od Chovance jde bezesporu o otevřený politický tlak. Stejně tak od Andreje Babiše, který kritizoval GIBS jako celek. Jaký asi zájem tito dva politici v GIBS mají?
Zajímavý je i postřeh, že Bílkovou kritikou zároveň „nenápadně“ kritizovali i jeho nadřízeného, tedy Bohuslava Sobotku, který GIBS zatím nevěnoval mnoho pozornosti.
Zdá se, že instituce, která má vyšetřovat trestnou činnost policistů, se z mátožného stavu nevymotá ani s novým ředitelem. Jaký je stav společnosti a stav politiky, takový je i stav institucí. Tedy mizerný.
Středa, 7. října 2015Zprávy z médií
V Česku se rodí příliš dětí císařským řezem. Dokazuje to analýza, z níž je patrné, že v některých porodnicích přichází na svět „císařem“ až 40 procent novorozeňat. Porodníci se k zákroku uchylují i v případech, kdy to není nezbytné. Například když má žena z normálního porodu strach.
Zprávu vydala Mladá fronta DNES, autorkou je Lenka Petrášová.
Světová zdravotnická organizace považuje za běžné, když má porodnice patnáct procent porodů císařem a zbytek dětí se narodí normálně. Ze sedmnácti největších porodnic v Česku toho čísla nedosahuje ani jediná. Všechny hranici překračují – většina více než dvojnásobně.
Vyplývá to z analýzy dat, jež porodnice vykazují k proplácení péče a kterou zpracovala Platforma zdravotních pojištěnců.
Čísla potvrzují to, o čem se doposud jen spekulovalo. Že v přístupu k rodičkám existují mezi porodnicemi propastné rozdíly. Z dat například vyplývá, že zatímco ve vyškovské porodnici rodí císařem méně než deset procent žen, ve srovnatelné neratovické porodnici jich rodí operativně 40 procent.
„A rozdíly jsou i mezi specializovanými centry, která mají portfolio rizikových pacientek stejné – liší se procentem operativních porodů až dvojnásobně,“ píše v analýze její autorka, biostatistička Markéta Pavlíková.
To je případ například Fakultní nemocnice v Brně s dvaceti procenty císařských řezů oproti Ústavu pro matku a dítě v Podolí s více než 40 procenty.
Císařský řez by se měl provádět pouze z medicínské příčiny. Porodníci přitom považují za vážný medicínský důvod k porodu císařem i psychiku ženy. Tedy když má žena z normálního porodu strach.
