Soud: ředitel výchovného ústavu musí zajistit dostatečnou podporu odcházejícímu mladému člověku

Krajský soud v Praze v jednom z našich případů minulý týden rozhodl, že ředitel výchovného ústavu se dopustil nezákonného zásahu tím, když nezajistil mladému člověku podporu při odchodu z ústavu do samostatného života. Podle krajského soudu má mladý člověk při odchodu z ústavu soudně vymahatelné veřejné subjektivní právo nejen na věcnou pomoc a jednorázový peněžitý příspěvek (až do výše 25 tis. Kč), ale také na zajištění poradenské pomoci při vyřizování bydlení, práce i řešení jiných tíživých životních situací. Pokud ředitel ústavu nechá dítě odejít bez zajištění této základní podpory, jedná podle soudu nezákonně.

Případ se týkal chlapce, který měl odcházet z výchovného ústavu z důvodu blížící se zletilosti. Personál výchovného ústavu přechod chlapce do samostatného života s odkazem na to, že chlapec má matku, která by se o něj měla postarat. S tou však chlapec neměl kontakt. Ačkoli se snažil zajistit si bydlení v domě na půli cesty, nikde se to nepodařilo. Ústav tak opouštěl v situaci, kdy neměl zajištěno bydlení ani práci a jednou dávkou, kterou pobíral byl přídavek na dítě ve výši 700 Kč. Od ústavu mu byla přiznáno odchodné ve výši 2000 Kč a během dvou měsíců získal ještě mimořádnou okamžitou pomoc ve výši 3 000 Kč. Částky dohromady však v žádném případě nemohly stačit ani na zaplacení kauce k nájemnímu bytu a chlapec tak byl zcela odkázán na pomoc známých.

Nedostatečná podpora mladým dospělým odcházejícím z ústavů, jejichž zranitelnost je zvyšována návykem na ústavní prostředí, které často nevede ke skutečné samostatnosti, není ojedinělým problémem. Mladí dospělí opouštějící ústavní péči tak jsou jednou z skupin nejvíce ohroženou sociálními jevy jako je bezdomovectví či závislost na návykových látkách.
Liga lidských práv snaží upozorňovat vládu a Ministerstvo práce a sociálních věcí, že zde chybí koordinace poskytované podpory a kontrola, zda je podpora skutečně poskytována způsobem odpovídajícím potřebám mladých lidí.

Kurtování, ponížení a dryáky v psychiatrických léčebnách? Právníci chtějí speciální kontroly

Otřesné příběhy, které se údajně odehrály za zdmi psychiatrických léčeben v Česku, mají přesvědčit vládu, aby zřídila speciální kontrolní orgán. Hlasitě po něm volají odborníci, kteří sesbírali výpovědi bývalých pacientů. S jejich stížnostmi se server Lidovky.cz exkluzivně seznámil.

(Pokračování textu…)

Á propos k inkluzi … Tradiční vs. inkluzivní – díl třetí (3/4)

Pro snadnější a názornější pochopení rozdílů mezi „tradiční“ a „inkluzivní“ pedagogikou, potažmo „tradiční“ a „inkluzivní“ školou:

Tradiční přístup pedagogiky

a speciální pedagogiky

Přístup inkluzivní pedagogiky

Obraz člověka: „Zdravý vs. vadný (poškozený) člověk“

Lidé jsou vnímáni jako zdraví nebo „vadní“. Dochází k redukci člověka pouze na jeho vadu, následuje třídění a přidělení do odpovídajících pedagogických zařízení. Tato vada – postižení – stojí v centru pedagogické činnosti.

Obraz člověka: „Člověk jako jednota“

Každý člověk je jednotou biologických, psychických a sociálních faktorů a je přijímán jako individuum – jsem takový, jaký jsem. Proto je potřeba pedagogický systém, který zohlední všechny aspekty, které tvoří člověka.

Sociální forma: „Homogenita“

Školní systém vychází z toho, že stejně staré děti vytváří skupiny podle nadání, inteligence, stupně vývoje a volní úrovně. Proto se zdá, že výuka v klasických třídách vede k naplnění pedagogického cíle.

Sociální forma: „Heterogenita“

Děti v jedné učební skupině se od sebe liší svými kompetencemi, schopnostmi, dovednostmi, zájmy a potřebami. Rozmanité interakce jednotlivých členů skupiny vytváří rozhodující stimul osvojit si schopnosti jiných a získat tak nové dovednosti.

Didaktický základ: „Selekce“

Tradiční školní systém spočívá v principu selekce podle výkonnostních kritérií. Má se za to, že tato kritéria jsou dána cíli národního kurikula. Princip selekce vede k tomu, že všechny typy škol jsou „zvláštní školy“.

Prostřednictvím: „Redukovaných a rozkouskovaných vzdělávacích obsahů“

Tradiční školní systém vychází z toho, že pro určité děti jsou vhodné pouze určité obsahy. Tím jsou všem dětem – i vysoce nadaným – odpírány určité obsahy výuky.

„Segregace“ vnější diferenciací

Pokud dítě nesplňuje normu výkonnostních kritérií pro určitý typ školy, bývá vyloučeno (segregováno) a přiřazeno jiné pedagogické instituci s jinými kritérii. Také v tomto typu školy jsou děti rozděleny podle principu homogenity do zdánlivě homogenních učebních skupin.

Prostřednictvím: „kurikul vztahujících se k typu školy“

Každý typ školy má vlastní kurikulum (učební plán). Výukové cíle jsou napasovány na zdánlivě specifickou skupinu žáků. Nenaplnění učebních cílů může vést k vyloučení z daného typu školy.

Didaktický základ: „Kooperace“

V inkluzivním školním systému stojí v centru pedagogické činnosti kooperace všech dětí. Děti v jedné třídě pracují spolu na společné věci; každé dítě na své úrovni vývoje a pomocí aktuálních kompetencí v oblasti myšlení a jednání.

Prostřednictvím: „Učení se společnému předmětu“

Neexistuje žádné zúžení vzdělávacích obsahů. Společný předmět výuky se rozvětvuje do celé své šíře a pojednává se komplexně. K možné úpravě vzdělávacího obsahu dochází pouze na individualizované rovině směrem k potřebám daného žáka.

„Vnitřní diferenciace a individualizace“

Každé dítě má v rámci učební skupiny možnost, rozvíjet se svým vlastním způsobem (individuálně) od jedné úrovně svých kompetencí k další nejbližší vyšší úrovni. Individualizace vyučování probíhá formou vnitřní diferenciace. Z toho vyplývá nutnost diferenciace učebních cílů, obsahů, metod a hodnocení výkonu.

Prostřednictvím: „individualizace společného kurikula“

Jedno společné kurikulum má všem dětem nabízet obsahy relevantní pro život tak, že mohou objevovat svět – nejprve od základů, potom logicko-abstraktně. Individualita dětí je rozhodující pro to, jakými obsahy se dítě zabývá.

Převzato a upraveno z Wilhelm (2002, s. 47-48)

 

> První díl seriálu Á propos k inkluzi

> Druhý díl seriálu Á propos k inkluzi

monika> Zájemcům o problematiku inkluze doporučujeme knihu Průvodce školní inkluzí od naší pedagožky Moniky Tannenbergerové.

Reakce Ligy na sdělení České lékařské komory

 

České lékařská komora uveřejnila 10. 6. 2016 na svých stránkách článek „Stop zbytečné administrativě. Lékaři i ostatní zdravotníci chtějí léčit a starat se dobře o pacienty„, ve kterém jsou mezi  tvůrci nadbytečné administrativní dokumentace uvedeny i organizace zabývající se ochranou lidských práv. Považujeme proto za správné se k obsahu dokumentu krátce vyjádřit.

(Pokračování textu…)

Pošlete nám svůj příběh a změňte praxi v léčebnách

„Monitorování dodržování práv v psychiatrických nemocnicích je dostatečné“ zaznělo 14. června 2016 na jednání Vládního výboru pro zdravotně postižené občany z úst zástupce Ministerstva zdravotnictví. Vzhledem k počtu nespokojených pacientů, kteří se na nás obracejí, s tím nemůžeme souhlasit. Pomozte nám přesvědčit vládu, že důkladné a pravidelné monitorování psychiatrických zařízení je nezbytné. Napište nám svůj příběh!

Častými problémy, se kterými se na nás pacienti obracejí, jsou například:

  • nepřiměřené používání omezovacích prostředků, nebo jejich používání jako trest
  • používání zákazu vycházek jako trest
  • špatná hygiena a nedostatek soukromí
  • nemožnost pacientů podílet se na své léčbě
  • násilí ze strany personálu, nebo sexuální obtěžování

Pošlete nám do 30. června 2016 svůj příběh na email: z-lecebny@llp.cz

  • popište co možná nejpodrobněji, co se vám stalo za zdí psychiatrické nemocnice
  • jak jste problém řešili, na koho jste se obrátili a jaká byla reakce tohoto orgánu
  • dejte nám vědět, zda si přejete zůstat v anonymitě

Vaše příběhy připojíme k našemu návrhu na zavedení účinného monitorovacího mechanismu v psychiatrických zařízeních, který plánujeme zaslat zástupcům ministerstva zdravotnictvív červenci.

Přečtěte si naši závěrečnou zprávu z monitorování psychiatrických zařízení z roku 2013.

Příběhy, které (ne)začaly

Více než deset let podporujeme ženy, které byly přinuceny ke sterilizaci. Pomáháme jim při hledání spravedlnosti pro oběti a v jejich snahách o zlepšení zdravotní péče při porodu.

Postupujeme soudní cestou, obracíme se na mezinárodní orgány, podílíme se na přípravách zákonů, děláme výzkumy. A nyní také organizujeme divadelní setkání „Příběhy, které (ne)začaly“:

Osobní zpovědi žen přinucených ke sterilizaci. Už napořád. A taky na divadelních prknech.

Mám dva kluky a vždycky jsem chtěla ještě holčičku.
Sterilizaci mi udělali, když mi bylo devatenáct.
Cítila jsem se jako pokusný králíček.
Už nikdy se nebudu cítit jako žena.

Napadají vás otázky? Jak se to mohlo vůbec stát? Jakou roli v tom hráli doktoři? Co dělaly sociální pracovnice? Jak to ženy mohly dopustit? Co prožívaly potom? A co na to jejich manželé?

Na to vše budou v rámci týdenního workshopu odpovídat pod vedením divadelních pedagožek ženy přinucené ke sterilizaci. Své výpovědi pak ženy ztvární a poprvé představí na divadelních prknech v ostravském divadle Cooltour.

Přijďte ženy podpořit

Kde, kdy a za co:

Kdy: 9. června 2016 v 18:30

Kde: Kulturní centrum Cooltour (Černá louka 3118, Ostrava)

Vstupné: Dobrovolné

Ženy budou vystupovat pod vedením „drama makerů“ Petry Drahanské (lektorky, koučky a metodičky) a Simony Trávničkové (lektorky a improvizátorky).

Kontakt:

Organizátorka:
Kateřina Červená
e-mail:mail

Událost na Facebooku:
Příběhy, které (ne)začaly

 

Děkujeme za podporu:

ÚS: Inspekce řádně nevyšetřila podezření z nelidského zacházení policie vůči účastníku blokády na Šumavě

Ústavní soud dnes opět zkritizoval Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS) za její neschopnost účinného vyšetřování v případech podezření z nelidského a ponižujícího zacházení. Inspekce podle soudu musí znovu a lépe prošetřit trestní oznámení účastníka blokády nezákonného kácení na Šumavě proti zasahujícím policistům a zpřístupnit mu vyšetřovací spis. Soud také řekl, že pokud trestné činy policistů vyšetřují zaměstnanci GIBS, kteří jsou bývalými policisty, může být nezávislost takového vyšetřování pouze iluzorní.

Dnešní nález se týká vyšetřování policejního násilí při blokádě nezákonného kácení v Národním parku Šumava. Stěžovatel Jan Skalík podal s pomocí Ligy lidských práv trestní oznámení na policisty, kteří jej dusili, škrtili a dupali mu po nohách, nechali zaměstnance správy národního parku sypat mu lesní mravence za krk a přivolali lesního dělníka, aby stěžovatele metr od jeho hlavy zastrašoval zapnutou motorovou pilou.

Ústavní soud řekl, že kdyby se tvrzení stěžovatele prokázala, jednalo by se o nelidské a ponižující zacházení

„V tomto případě proto měly orgány činné v trestním řízení postupovat se zvláštní pozorností. Podle standardů Evropského soudu pro lidská práva má stát povinnost v takových případech zajistit, aby vyšetřování bylo rychlé, důkladné, nestranné a se zapojením oběti, což znamená zpřístupnit oběti vyšetřovací spis“, uvedla advokátka stěžovatele Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv. Také v případě, že se jedná o špatné zacházení ve smyslu článku 3 Evropské úmluvy o lidských právech, musí orgán, jenž byl incidentu přítomen, vysvětlit, jak došlo ke způsobeným zraněním.

V případě Skalíka však podle soudu orgány postupovaly laxně a jeho tvrzení bagatelizovaly. Po podání trestního oznámení věc odložili s tím, že nejde o trestný čin. Skalík se obracel na všechny úrovně orgánů činných v trestním řízení a požadoval řádné prošetření věci a také přístup do spisu. To mu bylo odpíráno s tím, že nebylo zahájeno trestní řízení, takže stěžovatel formálně není v pozici poškozeného, tudíž nemá na přístup do spisu právo. Podle ústavního soudu je právě možnost nahlédnutí do spisu jednou z možností kontroly postupu orgánů.

„Policejní inspekce spolu s mým případem zametla pod koberec i dalších 13 trestních oznámení na policisty za jejich hrubé jednání během blokády nelegálního kácení. Vyšetřování se nyní podle Ústavního soudu musí účastnit i nezávislí inspektoři, a tak věřím, že se ozřejmí mnoho dalších případů policejního násilí,“ poznamenal Skalík.

Ústavní soud kritizoval také neexistující nezávislost GIBS

V inspekci pracují bývalí policisté a bývalí zaměstnanci Inspekce policie a měli by tedy nyní dohlížet na svůj vlastní postup. Soud proto zakázal orgánům nadále porušovat práva stěžovatele tím, že účinně vyšetří jeho tvrzení, a potrestají případné viníky. Šetření by mělo být navíc prováděno za účasti nezávislých osob, tedy osob, které nejsou spojovány s policií, či s bývalou Inspekcí policie

„Práce Generální inspekce bezpečnostních sborů je nekvalitní od samého počátku jejího vzniku a tento případ jen potvrzuje naše zjištění v analýze Generální inspekce bezpečnostních sborů – utržená ze řetězu právního státu,“ komentuje nález Candigliota. Podle analýzy je problém v naprosto nedostatečné vnější kontrole GIBS, ale také v nekvalitním personálním obsazení inspekce.

Liga lidských práv dlouhodobě kritizuje nekvalitní činnost Generální inspekce bezpečnostních sborů, která není ochotna řádně vyšetřovat případy policejního násilí. Liga vydala analýzu problematických aspektů fungování GIBS, ale také se účinnému vyšetřování věnuje v Extra-ligových novinách.

Bližší informace poskytnou:

Zuzana Durajová, právnička Ligy lidských práv, tel. 773 692 282, e-mail: zuzana.durajova@llp.cz

Jan Skalík, stěžovatel, tel. 607 185 686, e-mail: jan.skalik@gmail.com

Nevládní organizace vyzývají poslance ke schválení novely zákona o veřejném ochránci práv bez pozměňovacích návrhů

K podpoře novely zákona o veřejném ochránci práv vyzývá poslance 33 významných neziskových organizací, které se v Česku zabývají ochranou lidských práv a ochranou proti diskriminaci. Zaslaly také otevřený dopis premiérovi Bohuslavu Sobotkovi.

Organizace apelují na poslance, aby novelu zákona, která je zařazena ve třetím čtení na schůzi Poslanecké sněmovny a bude projednána v pátek 27. 5., přijali bez pozměňovacích návrhů podle původního návrhu vlády ČR, který veřejnému ochránci práv dává právo podat antidiskriminační žalobu ve veřejném zájmu či možnost podat návrh na zrušení zákona porušujícího základní lidská práva a svobody.

Při projednávání novely představili nejen opoziční, ale i koaliční poslanci, řadu pozměňovacích návrhů, které novelu oslabují. Vláda se přitom ve svém programovém prohlášení zavázala posílit možnosti obrany proti diskriminaci, a to i posilováním možnosti podávat návrh na zrušení protiústavního zákona Ústavnímu soudu. „Problematické pozměňovací návrhy se týkají především úplného zamítnutí rozšíření pravomocí veřejného ochránce práv nebo schválení minimalistické varianty, která pravomoc podat žalobu odsouvá až po vyčerpání všech dostupných prostředků. To však pro oběti diskriminačního jednání znamená, že se při obvyklých procesních průtazích nemusí ochrany vůbec dočkat,“ vysvětluje Kateřina Kňapová z Alternativy 50+. „Objevil se i absurdní pozměňovací návrh zakotvení možnosti odvolání ochránce pro závažné pochybení Poslaneckou sněmovnou. Tento návrh vychází z osobních antipatií některých poslanců vůči ombudsmance a jde zcela mimo smysl této novely a závazku vlády posilovat ochranu proti diskriminaci.“

Antidiskriminační žaloba ve veřejném zájmu není v evropském kontextu ničím výjimečným, existuje v 16 evropských zemích.

„V Česku mohou neziskové organizace podávat žalobu ve veřejném zájmu například na ochranu spotřebitele. Není proto důvod, aby ochrana spotřebitele měla větší váhu, než ochrana základních lidských práv a ochrana proti diskriminaci,“ uvedl Štěpán Vidím Drahokoupil z Nadace Open Society Fund Praha.

Podle průzkumu agentury FOCUS se v České republice setkává s diskriminací přibližně 11% lidí.

Oběti často diskriminaci chápou jako něco nevyhnutelného, proti čemu nemá smysl bojovat. Právě v tom by antidiskriminační žaloba ve veřejném zájmu mohla výrazně pomoci, ovšem jako první, nikoliv jako poslední možná volba.

Výzvu poslancům a premiérovi na podporu kvalitnější ochrany práv zvlášť zranitelných skupin občanů České republiky podepsalo 33 organizací, které působí v oblastech práv seniorů, zdravotně postižených, ženských práv, romské menšiny, LGBT práv, HIV pozitivních, obětí trestných činů, uprchlíků, inkluzivního vzdělávání a dalších skupin lidských práv.

Za níže uvedené organizace:

Klára Laurenčíková (Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání)
Jan Kozubík (Platforma PROUD)
Štěpán Vidím Drahokoupil (Nadace Open Society Fund Praha)
Šárka Dušková (Liga lidských práv)
Kateřina Kňapová (Alternativa 50+)

Kontakty:

Šárka Dušková, sarka.duskova@llp.cz, 734 158 282
Kateřina Kňapová, knapova.katerina@gmail.com, 776 046 060

Seznam organizací:

Alternativa 50+ (senioři)
Amnesty International Česká republika (lidská práva)
Asistence (lidé se zdravotním postižením)
Awen Amenca (romská menšina)
Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání (inkluzivní vzdělávání)
Česká společnost AIDS pomoc (AIDS)
Česká ženská lobby (gender, ženská práva)
Český helsinský výbor (lidská práva)
Český svaz žen (ženská práva)
Evropské centrum pro práva Romů (romská menšina)
Fórum 50 % (ženská práva)
Fórum pro lidská práva (lidská práva)
In IUSTITIA (oběti trestných činů)
IQ Roma servis (romská menšina)
Liga lidských práv (lidská práva)
Multikulturní centrum Praha (multikulturalismus)
Nadace Open Society Fund Praha (lidská práva)
Organizace pro pomoc uprchlíkům (uprchlíci)
Otevřená společnost (lidská práva, tolerance)
Poradna pro občanství, občanská a lidská práva (občanská a lidská práva)
Prague Pride (LGBT)
Profem (ženská práva)
PROUD (LGBT práva)
Rodiče za inkluzi (inkluzivní vzdělávání)
Romea (romská menšina)
Rozkoš bez rizika (prevence pohlavních chorob)
Sdružení mladých sklerotiků (pacienti s roztroušenou sklerózou)
SLOVO 21 (romská menšina)
Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice (lidé s mentálním postižením)
Step by step (vzdělávání)
Trans*parent (práva trans* osob)
Vteřina poté ( děti vyrůstající v dětských domovech)
Život 90 (senioři)

Liga podporuje rozšíření pravomoci Veřejného ochránce práv

Připojili jsme se k otevřenému dopisu 33 neziskových organizací předsedovi vlády ve věci rozšíření pravomocí veřejného ochránce práv. Široká koalice nevládních organizací pracujících v různých oblastech upozorňuje především na nízkou úroveň ochrany proti diskriminaci v České republice a podporuje zavedení možnosti podávat žaloby na ochranu proti diskriminaci ve veřejném zájmu. Plné znění otevřeného dopisu si můžete přečíst zde.