Ochrání nás očkování před chřipkou, nebo jí spíš podlehneme?
Záznam pořadu „Máte slovo“ ve videorchivu Čeké televize.
Co se změní novelizací školského zákona?
V poslední době se s novinovými články na téma inkluzivní vzdělávání doslova “roztrhl pytel”. Vlnu reakcí spustila novelizace školského zákona, která nabude účinnosti dnem 1. 9. 2016. Často se v médiích potkáváme s dezinterpretacemi ohledně významu novely a jejích jednotlivých ustanovení. Přinášíme Vám proto krátké shrnutí toho, co podstatného novela opravdu přináší a jaké dopady do praxe tyto změny mohou mít.
Přijímání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do vzdělávání v běžných školách
Novela školského zákona v tomto ohledu nepřináší v podstatě nic nového. Přijímání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) do základního vzdělávání „běžného typu“ doposud upravuje především § 36 školského zákona, kterého se novela nedotýká. Tak jako dnes bude jediným důvodem odmítnout přijetí dítěte do jeho spádové školy nedostačující kapacita školy. Při vydávání správního rozhodnutí o nepřijetí dítěte do základního vzdělávání škola nesmí aplikovat diskriminační kritéria, tedy i (podle § 2 odst. 3 antidiskriminačního zákona) zdravotní postižení, odlišné kulturní zázemí nebo mateřský jazyk dítěte. Protože si je již mnoho škol této úpravy dobře vědomo, v případě, že rodič žáka (samozřejmě i žáka s SVP) trvá na vzdělávání ve spádové škole, přijímání se většinou nebrání. Také proto je většina dětí se SVP v současné době již integrována na běžných základních školách, bohužel však ne vždy s dostačující podporou.
Systém podpůrných opatření a jejich financování
Právě na výše uvedený problém reaguje novelizace školského zákona, která činí velmi důležitý krok odklonu od „škatulkování“ dětí podle diagnóz k jejich podpoře podle skutečných potřeb. Na podpůrné opatření bude mít nárok každé dítě, jemuž toto opatření doporučí školské poradenské zařízení. Škola na podpůrné opatření obdrží normované finanční náklady automaticky (tedy bez žádosti jako doposud) a přímo od příslušného krajského úřadu. Již by se tedy neměla opakovat situace, že si školy neví rady s tím, že mají na škole integrované dítě, které potřebuje asistenta pedagoga, na tohoto asistenta však škola nemá finanční prostředky. Novela tedy přináší výraznou podporu školám, které děti se SVP vzdělávají.
Diagnostika dítěte poradenským zařízením
Pro nárok na podpůrné opatření bude zásadní doporučení školského poradenského zařízení (ŠPZ). Oproti stávající situaci však rodič bude mít právo zažádat o revizi doporučení ŠPZ v případě, že s tímto doporučením nebude souhlasit. Toto opatření by mělo přispět ke sjednocení v současnosti velmi roztříštěné praxe doporučování podpůrných opatření.
Odklad novelizace
V médiích se také objevují spekulace, že ministerstvo školství přijalo dvouletý odklad inkluze. Tato informace vychází z § 32 nové vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, která umožňuje re-diagnostiku dítěte odložit na dobu maximálně dva roky od účinnosti této novely. Odklad v žádném případě neznamená “odklad inkluze”. Znamená pouze snahu o zmírnění dopadů na poradenská zařízení, která by všechny děti nezvládla znovu diagnostikovat během několika nadcházejících měsíců, a zároveň zajistit, že děti, které novou diagnostikou neprojdou, nebudou v tomto mezidobí bez podpory. Do doby nové diagnostiky dítěte (kdykoli mezi 1.9. 2016 a 1.9. 2018) budou tyto děti dostávat podporu na základě minulého znění vyhlášky, č. 73/2005 Sb.
Přeřazování dítěte do speciální školy a role rodiče
Přeřazování dítěte do speciální školy bude možné na základě doporučení školského poradenského zařízení, informovaného souhlasu rodiče nejlepšího zájmu žáka a pouze v případě, že by zajištění podpůrných opatření v běžné základní škole nepostačilo zajištění vzdělávacích potřeb dítěte. Ani v tomto smyslu se od předchozího znění zákona příliš mnoho nemění – do speciální školy bylo dítě možno umístit také pouze v případě, že to jeho speciální vzdělávací potřeby spočívající ve zdravotním postižení vyžadují, na základě informovaného souhlasu rodiče a nejlepšího zájmu žáka. Jediným rozdílem po novelizaci je tedy nutnost zhodnocení, zda by podpůrná opatření na běžné základní škole k tomuto zajištění vzdělávacích potřeb nestačila. Toto nastavení má pomoci předejít situacím, kdy je v nejlepším zájmu žáka vzdělávání v běžné základní škole, ale tato škola nemá pro jeho vzdělávání dostatečné prostředky a profesionální kapacity. Jinými slovy – toto ustanovení má zajistit, že děti nebudou na speciálních školách pouze proto, že jejich běžná škola neměla zajištěnu tu podporu, která se dítěti dostane ve škole speciální.
V rozporu se současnou náladou v médiích tak ve skutečnosti tato novelizace školského zákona a související vyhlášky nepřináší tolik nového – a to nové, co přináší, je naopak s cílem pomoci školám zvládat náročnou situaci se vzděláváním dětí s rozličnými vzdělávacími potřebami. Tyto děti totiž v běžných základních školách budou a to nezávisle na novele. Je naopak velmi dobře, že ministerstvo školství na tuto situaci reaguje a školám se snaží zajistit pro tuto situaci vhodné podmínky.
Na vlastní kůži na uzavřeném oddělení psychiatrie. Studenti si zkusili, jaké to je
Nuda, buzerace, stres, tak popisují studenti zážitek z třicetihodinové „hospitalizace“ na oddělení psychiatrické nemocnice.
Petr Honzejk: Inkluze ve školách jako test české demokracie
Ministryně školství Kateřina Valachová kapitulovala. Projekt inkluze, tedy společného vzdělávání všech dětí, bez ohledu na to, zda jsou takzvaně normální, nebo postižené či znevýhodněné, se nerozjede v září, jak původně chtěla, ale fakticky až za dva roky.
NSS: Policie nechybovala, když ověřovala totožnost právničky
Policie nechybovala, když předloni v mezinárodním vlaku vyzvala k prokázání totožnosti právničku Zuzanu Candigliotu. Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil verdikt Krajského soudu v Brně, podle kterého policisté postupovali nezákonně.
Co znamená nález Ústavního soudu k očkování pro rodiče?
Ústavní soud včera poprvé potvrdil, že je možné rodičům udělit výjimku z očkovací povinnosti svých dětí na základě jejich výhrady svědomí. Již v roce 2011 uznal tuto výjimku z důvodu náboženského přesvědčení rodičů. Ovšem v minulém roce plénum Ústavního soudu shledalo, že povinné očkování jako takové je v souladu s Ústavou. Co tedy z nového i předchozích rozhodnutí vyplývá?
- Očkování zůstává povinné v tom smyslu, že sice není vynutitelné proti vůli rodičů, ale je možné za jeho nesplnění uložit rodičům pokutu a nepřijmout dítě, které není řádně očkované, do mateřské školy či dětské skupiny. Rodiče tedy dosud mohli svoje dítě nenaočkovat z jakýchkoli důvodů, ale museli počítat s možností sankcí.
- I nadále tedy platí, že kvůli neočkování dítěte může Krajská hygienická stanice s rodiči zahájit správní řízení pro přestupek. Ovšem nově se mohou rodiče odvolávat nejen na své náboženské přesvědčení, ale také mohou uplatnit výhradu svědomí, která má jiný než náboženský nebo spirituální charakter.
- Výhrada svědomí může mít různé důvody. V případě stěžovatelů, s kterým se můžete seznámit zde, hrála mimo jiné roli skutečnost, že matka pracuje jako terapeutka autistických dětí a měla osobní zkušenost s tím, že se řadě dětí spustil autismus po očkování. Proto jí její svědomí nedovolilo své dítě nechat očkovat. Běžné jsou případy, kdy rodiče mají předchozí negativní zkušenosti s očkováním a mají proto obavy dítě naočkovat nebo v očkování pokračovat. Také dochází k tomu, že zdravotní stav dítěte není v pořádku, ale lékař neuznal zdravotní kontraindikaci, přesto se rodiče obávají očkovat. Například tyto případy by mohly spadat pod výhradu svědomí.
- V projednávaném případě se jednalo o výjimku z uložení sankce ve formě pokuty, ovšem podle našeho názoru se výjimka z důvodu svědomí může vztáhnout i na přístup dítěte do mateřské školy. Ústavní soud uvedl, že v případě, kdy jsou dány důvody pro výjimku, nesmí orgány veřejné moci povinnost ani jinak vynucovat. Veřejná ochránkyně práv považuje za sankci i odepření přístupu do mateřské školy. Již nyní některé mateřské školy uznávají výjimku z povinnosti očkování, a to nejen na základě Ústavním soudem dříve vyložené náboženské výjimky z povinného očkování, ale též na základě rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové, který uznal, že výjimku lze udělit i pro přístup do mateřské školy.
Podle Ústavního soudu může být uznána výjimka z důvodu svědomí rodičů, pouze pokud jsou zároveň splněna tato čtyři kritéria:
> ústavní relevance tvrzení obsažených ve výhradě svědomí
– rodič se dovolává konkrétních svých ústavně zaručených práv, nejen svobody svědomí, ale též např. rodičovských práv, nedotknutelnosti osoby aj.,
> naléhavost důvodů, o které rodič opírá svou výhradu svědomí
– může jít např. o subjektivní přesvědčení, že očkování může trvale poškodit zdraví dítěte,
> konzistentnost a přesvědčivost tvrzení
– přesvědčivost je založena na hodnotách dané osoby, které mají být jednoznačné a srozumitelné, ovšem nevyžaduje se, aby přesvědčení dané osoby bylo objektivně pravdivé, konzistentnost vyžaduje, aby osoba své přesvědčení ospravedlňovala již od prvních fází řízení,
> společenské dopady, jež může konkrétní výhrada svědomí mít
– zohlední se žádoucí míra proočkovanosti obyvatelstva proti přenosným nemocem tak, aby se výjimka nezměnila v pravidlo.
Ústavní soud rozšířil možnosti získání výjimky z očkovací povinnosti
Ústavní soud dnes rozhodl, že rodičům, kterým jejich svědomí nedovoluje očkovat své dítě, hygienická stanice nesmí udělit pokutu. Ve svém předchozím rozhodnutí z roku 2011 řekl, že je možné udělit takovou výjimku pouze v případě náboženského přesvědčení rodičů. Dnešní rozhodnutí rozšiřuje tuto argumentaci i o výjimku z důvodu sekulární výhrady svědomí.
Dle soudu přitom není nutné, aby se přesvědčení rodičů zakládalo na objektivní pravdě nebo racionalitě. Musí být ovšem prokázáno, že přesvědčení rodičů je naléhavé, konzistentní a jejich tvrzení jsou přesvědčivá. Musejí být také zhodnoceny společenské dopady, které může v konkrétním případě akceptovaná sekulární výhrada svědomí mít. V případu našich klientů byly všechny podmínky pro udělení výjimky splněny a soud jim proto dal za pravdu.
Co znamená nález Ústavní soudu k očkování pro rodiče?
Ústavní soud ve svém rozhodnutí dále uvedl, že výhradu svědomí mohou uplatnit například rodiče, jejichž mladší dítě mělo vysoce nežádoucí reakci po očkování. I když se tím soud výslovně nezabýval, argumentace vyslovená soudem může být v individuálních případech uplatněna i při přístupu dětí do školky. Stále ovšem platí, že na přijetí neočkovaného dítěte do školky nemají rodiče právní nárok. Více informací o přístupu neočkovaných dětí do školky naleznete zde.
Více informací poskytnou:
Tereza Hrubá, právnička Ligy lidských práv, e-mail: tereza.hruba@llp.cz
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, e-mail: zuzana.candigliota@llp.cz
Více informací
Pobyt malých dětí v ústavu stojí dvakrát víc než život u pěstounů
Pobyt malého dítěte v ústavu stojí stát víc než dvakrát tolik peněz co život v pěstounské rodině. Sociální práce, která má bránit odebrání dětí, je dokonce patnáctkrát levnější.
Stát by měl zakázat umísťování dětí mladších sedmi let do ústavů, žádá Rada pro lidská práva
V brzké době bude projednávat kabinet požadavek Rady vlády pro lidská práva, aby nebyly do ústavů umisťovány děti do sedmi let věku. Česká republika je dlouhodobě kritizovaná za vysoký počet dětí v dětských domovech, přestože jich postupně ubývá. V domovech pro děti nad tři roky bylo koncem letošního listopadu 4300 dětí. (Pokračování textu…)
Slabí i nadaní žáci se mají učit společně. Kraje protestují, školy prý nejsou připravené
- Od září mají platit nová pravidla pro vzdělávání dětí se speciálními potřebami. Učit by se měly v běžných školách s ostatními dětmi.
- Kraje a speciální pedagogové protestují, školy podle nich na takovou změnu nejsou připravené.
- Ministerstvo školství slibuje, že do krajů vyšle speciální tým, který školám se změnami pomůže.