Doporučení vládě ke zlepšení situace v oblasti lidských práv

Pátek, 27. července 2007Tiskové zprávy

Liga poukazuje na skutečnost, že přes řadu doporučení mezinárodních i vnitrostátních organizací a institucí, které se pravidelně opakují, nedochází k dostatečným systémovým zlepšením v ochraně lidských práv. Převládá špatná komunikace ze strany státních úředníků navenek i mezi sebou, zejména pak o společensky citlivých tématech jako je porušování lidských práv Romů a přehnaný resortismus, kdy spolu nekomunikují za účelem přijetí efektivních změn dobře nejen jednotlivá ministerstva, ale i odbory uvnitř nich. Za takové situace není podle Ligy možné plnit závazky vyplývající z mezinárodních smluv, zejména zlepšovat postavení zranitelnějších skupin občanů a zabraňovat zbytečnému napětí ve společnosti, jak ostatně dokazují například emocionální debaty o postavení Romů.

Liga vítá vystoupení jednotlivců i organizací k jednotlivým kauzám z poslední doby, které poukázaly na neřešenou problematiku práv dítěte (kuřimská kauza týraného Ondřeje, Terezka umístěná na pražské psychiatrii) či Romů (v souvislosti s jejich bezprecedentním nočním vystěhováním ze Vsetína, přibývajícími rasově motivovanými výroky veřejných činitelů) a další. Zároveň ovšem tyto kauzy svědčí o systémových problémech v oblasti dodržování lidských práv, kterým mohlo být alespoň částečně preventivně zabráněno dlouhodobou koncepční prací ze strany státu. Často se také stává, že potom, co tyto případy zmizí ze zájmu médií a veřejnosti, nedojde již k nikdy dotažení opatření, která by podobným porušováním lidských práv v budoucnosti zabránila. Řešení problémů nepomáhá ani fakt, že do vládních zpráv o stavu lidských práv nejsou zařazována palčivá témata jako například segregace romských dětí v oddělených školách a třídách. Liga lidských práv a MDAC považují právě konstruktivní doporučení mezinárodních institucí za vhodný nástroj pro započetí kroků ke zlepšení ochrany lidských práv. Proto v návaznosti na vlastní činnost a vybraná aktuální doporučení Výboru pro lidská práva uvádějí následující:

1. K doporučení zřídit na ministerstvu vnitra zcela nezávislý orgán pro šetření policistů:

Toto doporučení zaznívá ze zahraničí i na vnitrostátní úrovni na základě konkrétních kauz a pochybení nejméně 10 let. Ačkoli nový ministr vnitra hodlal pracovat na nezávislém vyšetřování policie, což Liga vítá, reforma vyšetřování policistů zatím navrhovaná ve vnitřních materiálech ministerstva vnitra nejde již v současnosti dostatečně daleko. V přípravných materiálech není počítáno s tím, že by porušení zákona ze strany policie – tedy jak stížnosti, tak trestní oznámení – vyšetřoval jeden nezávislý orgán. Liga v tomto ohledu považuje za důležité neoddělovat problematiku stížností a trestních oznámení. Oboje by měl od počátku šetřit jeden nezávislý orgán.

Další diskusi a konkrétní návrhy k tomuto problému naleznete v systémovém doporučení Ligy lidských práv č. 1.

2. K doporučení o umisťování romských dětí do oddělených tříd a škol:

Je potřeba zajistit, aby romským dětem bylo umožněno vzdělání bez diskriminace, které jim umožní lépe se zapojit na trhu práce. Liga v tomto ohledu zpracovala na základě poznatků z praxe i ze zahraničí řadu materiálů, které navrhují systémové změny spojené s financováním základních škol, označováním romských dětí za mentálně retardované, problematickým přístupem pedagogicko-psychologických poraden v rámci diagnostiky, upřednostňováním tzv. kolektivní integrace (tedy pokračující segregace) oproti integraci individuální, sběrem adresných dat a další. Základem je připustit si v rámci veřejné i odborné diskuse fakt, že segregace v této oblasti existuje, a že je potřeba výrazné zapojení státu i subjektů na místní úrovni, aby se skutečnost zlepšila. Rovněž je tuto otázku třeba pravdivě zařazovat po vzoru mezinárodních institucí do vládních dokumentů včetně zprávy o stavu lidských práv. Konkrétní návrhy naleznete v materiálech Ligy.

a) Systémové doporučení Ligy č. 2 – Základní vzdělávání romských dětí.

b) Systémové doporučení Ligy č. 4 – Sběr dat určujících etnickou příslušnost jako nástroj pro zjištění rozměru diskriminace romských dětí,

c) publikace: „Stigmata – segregovaná výuka Romů ve školách střední a východní Evropy“, zde:

3. K odškodnění diskriminovaných osob za neoprávněné zásahy do jejich fyzické integrity a do jejich vlastnictví:

Česká republika by měla přistoupit k odškodnění všech osob, které byly sterilizovány v rozporu s právem, i osob, jimž byl protiprávně odejmut majetek. Výbor pro lidská práva je po Výboru pro odstranění všech forem diskriminace žen (v srpnu 2006) i Výboru pro odstranění rasové diskriminace (v březnu 2007) již třetím orgánem působícím při OSN, který jednoznačně vyzval k odškodnění všech žen sterilizovaných v rozporu s právem. Liga v tomto ohledu opakovaně apeluje na vládu, aby se k tomuto problému postavila čelem a vypracovala zákon, který odškodní sterilizované ženy. V případech neoprávněného odejmutí majetku by mělo vzhledem k závazkům z Paktu nastoupit odškodnění přinejmenším v těch případech, kde tak výslovně doporučil Výbor pro lidská práva.

K mechanismům odškodňování sterilizovaných žen viz Systémové doporučení Ligy č. 5 zde:

K celkové problematice provádění protiprávních sterilizací viz publikace „Právní protiopatření proti protiprávní sterilizaci“.

4. K odstranění klecových a síťových lůžek:

Obě organizace navrhují, aby byl přijat zákon, který upraví používání fyzických omezujících prostředků ve zdravotnictví. Zákon by měl definitivně ukončit používání tzv. klecových a síťových lůžek v ČR. Zároveň by měla být vytvořena komplexní reforma, která nahradí velké psychiatrické ústavy kvalitními službami, které budou blíže uživateli. Na tento problém upozornil ve své letošní zprávě i Evropský výbor pro zabránění mučení (CPT): „někteří nedobrovolní pacienti zůstávají v léčebně, i přesto, že jejich duševní stav to již nevyžaduje, kvůli nedostatku adekvátní péče a možnosti ubytování po propuštění“ (bod 102 zprávy). Domníváme se, že dostatek specializovaných služeb v komunitě by mohl předejít tomu, že někteří lidé budou proti své vůli hospitalizováni a vystaveni zásahům do svých práv.

5. Ke zbytečnému držení osob v léčebnách a opatrovnictví:

Systémově řešit problematiku zbavování a omezování způsobilosti k právním úkonům tak, aby byla maximálně respektována autonomie lidí s duševní poruchou. Začít je nutno sběrem relevantních dat o situaci v ČR, přičemž právní úprava by měla být v souladu se zásadami obsaženými v nově přijaté Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením. Dále je třeba vytvořit podpůrné mechanismy, které poskytnou asistenci dotčeným osobám, přičemž bude zachována jejich právní způsobilost.
Viz také analytická publikace MDAC „Opatrovnictví a lidská práva v České republice“.

Podle Výboru má vláda široce zveřejňovat svoje doporučení a také je distribuovat veřejnosti. Liga lidských práv v rámci pomoci s rozšiřováním informací přeložila závěrečná doporučení Výboru pro lidská práva do češtiny. Seznamuje tak veřejnost i s řadou dalších oblastí ochrany lidských práv, které Výbor kritizoval a kterými se zabývají jiné instituce a organizace než Liga lidských práv nebo MDAC.

Bližší informace:

Jiří Kopal, právník a předseda Ligy lidských práv, mobil 776 234 446

David Zahumenský, právník MDAC/Ligy, mobil 777 306 906