Česká republika má zastaralý systém psychiatrické péče

Záznam pořadu Českého rozhlasu Plus – Zaostřeno ze dne 22. října 2014.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
——————–
Smrt šestnáctiletého studenta, kterého minulý týden na střední škole ve Žďáru nad Sázavou zabila duševně nemocná žena, vyvolala bouřlivou diskuzi. Proč selhal systém? A jak je možné, že se schizofrenička dostala z ústavní léčby do ambulantní, když byla vážně nemocná a pro okolí nebezpečná? A lze takovým situacím vůbec předcházet? Česká republika má stále zastaralý systém psychiatrické péče. A beze změny se do budoucna neobejdeme. Nad celou nešťastnou událostí se proto v dnešním pořadu Zaostřeno zamýšlí několik odborníků. Příjemný poslech přeje Petra Benešová.

osoba
——————–
Jsou všichni vyděšený, všichni brečí, nikdo neví, co se děje, neví stoprocentně, jestli už se slečna chytla nebo ne. Je tam obrovský chaos. A všichni jsou strašně vystrašený, no. Byl to pohodovej kluk, přátelskej, víceméně s každým vycházel.

osoba
——————–
Přes několik hodin prostě jsme museli zůstat v těch třídách, nemohli jsme ani na chodbu, nikam prostě, a potom nás teda už přišel ten pan policajt a řekl nám teda, jak to je. A pak jsme se postupně začli po několika hodinách přesouvat do šaten.

osoba
——————–
V této chvíli probíhá ohledání místa činu a naši psychologové a krizoví interventi podávají informace studentům a spolužákům těch postižených.

osoba
——————–
Psychologové se kontaktovali s rodinou mladíka, který na následky zranění zemřel a i té rodině poskytujeme psychologickou pomoc.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
——————–
Nikdo té tragédii nemohl dlouho uvěřit. Šestnáctiletý student se pro všechny zachoval jako hrdina. Nasadil vlastní život, aby zachránil spolužačku před nepříčetnou ženou, která vtrhla do žďárské obchodní školy. Útok nožem ale mladík nepřežil. Pro jeho spolužáky to byl naprostý šok.

spolužačka ubodaného mladíka
——————–
Já si myslím, že je to pro všechny úplně stejný a že prostě si myslím, že už nikdy nebudem chodit do školy s tím, že prostě bude moct něco bejt super.

spolužačka ubodaného mladíka
——————–
Já jako bych zůstala radši doma, protože se jako bojím, že by se jako zas něco mohlo odehrát nebo něco. Že bysme prostě zas na někoho mohli jako narazit. Že by to jako nebylo moc dobrý.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
——————–
O celém případu se těžce mluvilo i učitelům. Zástupce ředitele Stanislav Zedníček.

Stanislav ZEDNÍČEK, zástupce ředitele obchodní školy ve Žďáru nad Sázavou
——————–
No, samozřejmě to zasáhlo nejen studenty, i samozřejmě pedagogy, rodiče. Pedagogové musí plnit svoji funkci samozřejmě a pomáhat těm žákům a bude nám to asi hodně dlouho trvat, než se z toho dostaneme.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
——————–
Šestadvacetiletá útočnice, která zranila i další 2 studentky a policistu, útočila už před 2 lety ve škole v Havířově. Ostravský Krajský soud ji proto poslal do ústavního ochranného léčení. Z něj se ale dostala letos, kdy ji do ambulantní péče propustil opavský Okresní soud. Za žďárský útok hrozí duševně nemocné ženě 15 až 20 let vězení nebo i výjimečný trest. Vraždou mladého studenta se začala zabývat také vláda. Premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD požadoval, aby celý případ prověřili ministři školství, zdravotnictví a spravedlnosti. Podle ministryně spravedlnosti Heleny Válkové z Hnutí ANO mohl opavský soudce pochybit.

Helena VÁLKOVÁ, ministryně spravedlnosti /ANO/
——————–
Vyšel z vyjádření psychiatrické léčebny, dospěl bez důkladného dokazování k závěru, že lze přeměnit výkon ústavní ochranné léčby na ambulantní.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
——————–
Ministryně proto podá k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona proti opavskému soudu. Stejně tak nařídila prověrky spisů v psychiatrických případech, kdy se ústavní léčba mění na ambulantní. Cílem prověrky je zjistit, jakým způsobem v těchto kauzách soudy rozhodují. Takový postup ale kritizuje například Liga lidských práv a právnička Zuzana Durajová.

Zuzana DURAJOVÁ, právnička
——————–
Nesouhlasíme s tím, aby se dovozovala zodpovědnost soudců, anebo toho soudu, automaticky a aby se vlastně začal nějaký hon na soudy, který může vlastně vést právě naopak k tomu, že ty soudy potom ze strachu budou ty lidi víc omezovat.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
——————–
Podle právničky bude pak mnohem těžší propustit duševně nemocné do ambulantní léčby, a i přesto, že pravidelně berou léky a docházejí na kontroly. Jak se shodují také lékaři, většina schizofreniků, kteří se léčí, není takto agresivně nebezpečná pro své okolí a jedná se o velmi výjimečné a vzácné případy.
Prvním hostem pořadu Zaostřeno je ředitel Psychiatrického centra Praha profesor Cyril Höschl. Dobrý den.

Cyril HÖSCHL, profesor, ředitel Psychiatrického centra Praha
——————–
Dobrý den.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
——————–
Pane profesore, kdybychom se měli podívat na ten samotný žďárský útok, je to podle vás vzácný případ?

Cyril HÖSCHL, profesor, ředitel Psychiatrického centra Praha
——————–
Je to určitě vzácný případ. Ta mediální optika ho díky té emoční napjatosti nebo vypjatosti zvětší, zasáhne vlastně každého, kdo to sleduje, ale kdyby se to bralo jako statistika, tak je to případ ojedinělý. Vezměme si, že takováhle věc se přihodí jednou za 2, 3 roky, zatímco při autonehodách umře tisíc lidí každý rok. Takže to je neporovnatelný.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
——————–
Co podle vás vlastně v tom případu selhalo?

Cyril HÖSCHL, profesor, ředitel Psychiatrického centra Praha
——————–
Já ho konkrétně do takových detailů neznám. Tu paní jsem nevyšetřoval. Rozhodnutí lékařky v Opavě ani toho soudce jsem neposuzoval. Čili bych se k tomu nerad vyjadřoval jinak než na obecné úrovni. Já se domnívám, že nemuselo selhat nic. Z toho důvodu, že svět prostě není předvídatelný, protože je zde stále prostor pro svobodnou vůli a pro náhodu. To jsou fenomény, které vyplňují všechno včetně vývoje nebo rozvoje nemoci. Ale já se obávám, že spíš tady selhává celý ten systém, ve kterém chybí články, které by takové riziko mohly zmenšovat.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
——————–
Ty články máte na mysli komunitní centra, následnou péči, prevenci?

Cyril HÖSCHL, profesor, ředitel Psychiatrického centra Praha
——————–
Já mám na mysli právě tu část systému péče o duševní zdraví, která je někde na půl cesty mezi těmi velkými léčebnami a ambulantní péčí, kterou každý podle svého svobodného rozhodnutí může nebo nemusí konzumovat a využívat. A mezi tím není nic. A to je právě prostor, který v péči o duševní zdraví chybí. A to jsou, přesně to, co jste řekla, to jsou centra duševního zdraví, která jsou dimenzovaná jako taková tykadla té zdravotní péče směrem do komunity, do prostředí, přirozeného prostředí těch klientů. A jsou to asertivní týmy, které neznamenají vždycky jenom lékaře nebo sestru, ale mohou znamenat účast i dalších profesionálů, psychoterapeutů, například sociálních pracovníků, case managerů a podobně, kteří za tím pacientem vyjíždějí do jeho přirozeného prostředí a komunikují s rodinou, komunikují s ním. A to jsou právě ty struktury té péče, které jsou schopny zachytit, když se něco mění, když se něco děje. A je to v prostředí, které už je mimo dohled té léčebny a zároveň není v kontaktu s ambulantním lékařem, který v tom systému, jak je dnes tady uspořádán, nemá tu možnost vyjíždět do terénu a prozkoumávat věci na místě.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
——————–
Existují nějaké statistiky o duševně nemocných pacientech, například u té schizofrenie, kolik takových pacientů opravdu je nebezpečných svému okolí? Jestli se to tak dá říct třeba? Protože odborníci říkají, že většina, třeba 70 procent, jsou dobře medikovaní, dobře zachytitelní.

Cyril HÖSCHL, profesor, ředitel Psychiatrického centra Praha
——————–
Tak, takové statistiky existují, jsou různé kvality a také jsou v různých zemích různé. Ale zhruba se dá říct, že trestná činnost nebo násilné trestné činy jsou u duševně nemocných, a to tedy zejména psychotiků, jenom o málo, a skutečně o málo, řádově o procenta, častější než ve srovnatelné populaci lidí, kteří nemají s psychiatrií nic společného. A ještě to bývá většinou pod vlivem návykových látek. Když se kombinuje ta psychóza s alkoholem nebo s drogami, tak tam potom ta kriminalita narůstá. Paradoxní je, že daleko častěji jsou duševně nemocní obětmi než pachateli trestných činů.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
——————–
Kdybyste měl připomenout, schizofrenie, jak závažné je to onemocnění? Jaké máme prostředky léčby? Zlepšila se ta léčba?

Cyril HÖSCHL, profesor, ředitel Psychiatrického centra Praha
——————–
Nepochybně se zlepšila. Schizofrenie je skutečně závažné duševní onemocnění, které je charakterizováno ztrátou kontaktu s realitou. A ta se může dít buď tak, že je okolní svět nesprávně, chorobně vnímán, to jsou například halucinace sluchové, nebo jsou ty informace chybně zpracovány, schizofrenie může být nahlížena jako porucha zpracování informací, hlavně jde o to, že jsou jednotlivé naše mohutnosti, psychické modality od sebe odpojeny. Jsme měli pacientku, které hlasy nařídily, imperativní halucinace, že se má jít utopit do Vltavy. Tak ona vždycky sešla dolů k Vltavě na hranici mezi Prahou 7 a 8, tam ve chvíli, kdy užuž se chtěla utopit, tak jí ty hlasy nařídily, že se utopit nemá, že to byla jenom taková zkouška, tak ona tam do té vody tedy nevlezla a vyčerpáním na břehu usnula. Tam ji zpravidla někdo objevil. Já tím příkladem chci popsat to, že skutečně motivace pod vlivem psychózy je okolnímu světu nesrozumitelná, to chování se jeví jako podivné, nelogické. A to i včetně toho chování, které pak může vést k nějakému násilnému činu. Nezapomeňme, že když už dojde ke spáchání násilného činu pod vlivem psychózy, tak to je často v hrůze, v bludném přesvědčení, že je dotyčnému usilováno o život. Že ten, kdo proti němu stojí, na něj chce zaútočit. Čili takhle je třeba se potom na poruchy chování takových lidí dívat jako na příznaky nemoci. Asi tak jako u infekce na teplotu, je třeba na to nahlížet z hlediska lékařského nebo psychologického. Nikoliv z hlediska normálních etických a právních kritérií, která na chování ostatních lidí používáme.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
——————–
To byl ředitel Psychiatrického centra Praha profesor Cyril Höschl. Děkuji a na slyšenou.

Cyril HÖSCHL, profesor, ředitel Psychiatrického centra Praha
——————–
Taky děkuji, na shledanou.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
——————–
Dalším hostem pořadu Zaostřeno je Ivan Duškov, který má na ministerstvu zdravotnictví na starosti reformu psychiatrické péče. Také vám dobrý den.

Ivan DUŠKOV, ministerstvo zdravotnictví, reforma psychiatrické péče
——————–
Dobrý den.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
——————–
Případ žďárského útoku otevřel celospolečenskou diskuzi, jestli by se měl změnit systém psychiatrické péče v Česku. Je to podle vás nutné? Nebo vše funguje dobře?

Ivan DUŠKOV, ministerstvo zdravotnictví, reforma psychiatrické péče
——————–
Podle mého soudu to nutné je. My vlastně na ministerstvu zdravotnictví již od září 2012 pracujeme na strategii reformy psychiatrické péče, která byla schválena předchozím ministrem Martinem Holcátem v říjnu 2013. Tudíž reforma psychiatrie plánuje svoji implementační část na léta 2014 a 2023. Takže  vlastně je to v souladu s tím, co říkáte. Ten systém je třeba reformovat, protože tak, jak je nastaven teď, tak vykazuje závažné nedostatky.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
——————–
Tak, jak je nastaven teď, to znamená jak? Velké ústavy, ústavní léčba spíše než individuální přístup?

Ivan DUŠKOV, ministerstvo zdravotnictví, reforma psychiatrické péče
——————–
Ano, dá se říct zjednodušeně. Ten český systém vlastně má své těžiště v institucionální péči. A jak shledala celá ta skupina, která měla na starosti tvorbu té strategie, tak vlastně není systematicky ukotven ten komunitní pilíř. My nazýváme centra duševního zdraví.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
——————–
Už tady fungoval, nebo myslím, že ještě funguje, program ITAREPS, který pomáhal schizofrenikům. Mohl byste ho popsat, jak to vypadalo?

Ivan DUŠKOV, ministerstvo zdravotnictví, reforma psychiatrické péče
——————–
Ano. Tak ITAREPS, pokud já mám správné informace, tak byl uveden do nějakého zkušebního pilotního provozu v roce 2005. Vykazoval na základě emipirické evidence velmi dobrých ukazatelů nebo hodnot, od roku 2012 se ho podařilo dostat do úhradové vyhlášky. Nicméně z Psychiatrického centra Praha se ozývají obavy o to, aby vůbec byl jakoby systematicky ukotven v tom systému. Problém je v tom, že v současné době zdravotní pojišťovny nechtějí ty tři výkony, které souvisí s užíváním programu ITAREPS, nasmlouvávat. Co je hlavním cílem toho programu ITAREPS, to je vlastně včasné monitorování varovných příznaků u pacientů se schizofrenií. S využitím takového dotazníku, který vlastně je zasílán formou SMSky tomu duševně nemocnému, ten jej vyplní, pak se na základě číselných hodnot vyhodnotí a automaticky se odešle zpráva tomu ošetřujícímu lékaři, zdali teda je tam riziko toho relapsu a aby mohl včasně zakročit a toho pacienta stabilizovat.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
——————–
A je to podle vás účinné, tento program?

Ivan DUŠKOV, ministerstvo zdravotnictví, reforma psychiatrické péče
——————–
Ty data mluví v tomhle docela jasně. Jsou výborné zahraniční zkušenosti zejména z Japonska. A dokážu si to představit jako velmi vhodný, řekněme, komplementární nástroj právě té naší reformy. Protože v těch informačních technologiích vidím do budoucna velmi jakoby zásadní přínos.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
——————–
Hm, když tedy vy říkáte, že ministerstvo zdravotnictví to podporuje, ale pojišťovny to neproplácejí, dá se jim to nějakým způsobem nařídit nebo zahrnout do té reformy tak, aby to proplácely?

Ivan DUŠKOV, ministerstvo zdravotnictví, reforma psychiatrické péče
——————–
Určitě budeme vést diskuzi o tomto, předložíme ty data z toho pilotního provozu, jaký byl vlastně uskutečněn Psychiatrickým centrem Praha. Pak tam máme i ty zahraniční zkušenosti, takže rozhodně to budeme mít jako podkladový materiál pro to, aby pojišťovny byly svolné vlastně nasmlouvávat tyto výkony.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
——————–
A co se týče reformy psychiatrické péče, ten konečný vlastně výsledek, kdy to bude viditelné v praxi, předpokládáte kdy?

Ivan DUŠKOV, ministerstvo zdravotnictví, reforma psychiatrické péče
——————–
Je to zásadní změna vlastně systému, souvisí s několika komponentami, protože my vlastně budeme muset vytrénovat potřebný personál, budeme muset vybavit ty mobilní týmy, dejme tomu vystavět nějaká ty centra duševního zdraví, takže nemůžeme hovořit o nějakém operativním zásahu, který by byl viditelný během jednoho měsíce nebo jednoho roku. My tu první fázi té reformy odhadujeme do roku 2020, respektive 2023.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
——————–
A ten finanční odhad, jak to máte rozvrženo? Bude to velmi finančně nákladné?

Ivan DUŠKOV, ministerstvo zdravotnictví, reforma psychiatrické péče
——————–
V zásadě jsme jednali s Evropskou komisí na pokrytí takzvaných tranzitních neboli přechodových nákladů v rámci toho systému psychiatrické péče. Ty předpokládané finanční alokace se podle těch stávajících jednání odhadují asi na 4 až 4,5 miliardy českých korun. Na tu tranzitní fázi. Nicméně je nutné zdůraznit, že ten systém pak musí fungovat z našich interních zdrojů. To znamená, my musíme nastavit dlouhodobě udržitelné financování, aby ten systém po aplikaci těch evropských fondů nezkolaboval.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
——————–
A máte vlastně spočítáno, jestli, pokud budeme mít tento komunitní model, že to bude třeba pak výrazně levnější nebo ušetříme vůbec na té medikaci těch pacientů, těch, kteří budou v té ambulantní péči a nebudou v těch ústavech?

Ivan DUŠKOV, ministerstvo zdravotnictví, reforma psychiatrické péče
——————–
To je zásadní otázka. Zahraniční zkušenost hovoří o tom, že ten systém může být v zásadě i levnější. Nicméně my to nechceme předjímat. Tady je nutné říci, že v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie nebo Evropy obecně je psychiatrický sektor v České republice výrazně podfinancován. Do psychiatrie vlastně plyne asi pouze 3 procenta ze zdravotního rozpočtu, ve vyspělých evropských státech je to 6 až 9 procent. Takže tady je zřejmé, že česká psychiatrie je podfinancovaná. Tam je nutné si uvědomit, že ten systém primárně bude zlepšovat kvalitu života těch lidí, takže tam je otázka, zdali se to dá vůbec jako přepočítat, ten výsledný efekt, na peníze.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
——————–
To byl Ivan Duškov z ministerstva zdravotnictví. Děkuji a na slyšenou.

Ivan DUŠKOV, ministerstvo zdravotnictví, reforma psychiatrické péče
——————–
Děkuji za pozvání.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
——————–
Pozvání do pořadu Zaostřeno přijal také Jiří Raboch z Psychiatrické společnosti. I vám dobrý den.

Jiří RABOCH, profesor, Psychiatrická společnost
——————–
Dobrý den.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
——————–
Pane profesore, už jsme slyšeli, že česká psychiatrie na tom není nejlépe a že je potřeba reformovat péči o duševně nemocné lidi. Proč se to podle vás v minulosti nedařilo? Chyběly peníze?

Jiří RABOCH, profesor, Psychiatrická společnost
——————–
Já jenom do úvodu bych řekl, určitě česká psychiatrie na tom není nejlépe a také nejhůře, když se na to podíváme z mezinárodního pohledu. A je pravdou, že od těch revolučních změn na začátku 90. let v rámci výboru Psychiatrické společnosti se zpočátku velmi diskutovalo a potom i pracovalo na tom, aby ta kvalita psychiatrické péče, kterou v našem státě poskytujeme, se zlepšila. Něco málo se nám podařilo, zatím moc až tolik ne.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
——————–
Když říkáte, až zas moc tolik ne? Co to znamená? Co se tedy podařilo a proč se nepodařilo vše? Byly to ty finance?

Jiří RABOCH, profesor, Psychiatrická společnost
——————–
V dnešní době se říká, že všechno souvisí s penězmi. Do určité míry se to týká i psychiatrie v České republice, protože víme, že na naši péči psychiatrickou, zdravotnickou péči, ze zdravotního rozpočtu jde něco asi kolem 2,9 procent, přitom, řek bych, ve vyspělé Evropě se toto číslo pohybuje mezi 5 až 10 procenty a v těch nejvyspělejších státech šplhá až někam k 15 procentům. Takže jistě ty peníze v tom hrají velmi významnou roli. A to je asi propojeno i s tím, jak se většina společnosti a bohužel musím říci i někteří vedoucí funkcionáři různých složek a státních orgánů na psychiatrickou péči, na psychiatrii a psychiatrické pacienty dívají.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
——————–
Právě ten důvod, proč tohle to nešlo, vy jste částečně říkal tedy peníze, ale i ta nechuť.

Jiří RABOCH, profesor, Psychiatrická společnost
——————–
Ta nechuť a, řekl bych, že u nás stále přetrvávalo a možná i přetrvává takové to tradiční středoevropské, možná Habsburské paternalistické ústavní a tak dále. To prostě v té naší společnosti nějak zakořeněno bylo a velmi jsme se snažili, aby se to posunulo dál.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
——————–
Kdybychom se podívali do zahraničí, máme tam některé dobré příklady, od kterých bychom se mohli inspirovat?

Jiří RABOCH, profesor, Psychiatrická společnost
——————–
No, já myslím, těch příkladů se dá zmínit celá řada. Je to například psychiatrická péče ve Velké Británii, možná v Holandsku, kde na tento sektor vydávají poměrně velkou částku peněz a snaží se právě o budování těch komunitních služeb, komunitních center a tak dále. A možná tím špatným příkladem, z mého pohledu, jsou některé státy Spojených států, kde sice na psychiatrii jde obrovské množství peněz, ale právě na tu sociálně komunitní složku velmi málo. A ta péče tam v tomto směru selhává. A já nevím, když přiletíme například do Kalifornie a jdeme do nějaký, ne do úplného centra, tak bohužel po ulicích těch lidí s vážnou duševní poruchou vidíme celou řadu.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
——————–
To byl bývalý předseda Psychiatrické společnosti Jiří Raboch. Děkuji, pane profesore, a na slyšenou.

Jiří RABOCH, profesor, Psychiatrická společnost
——————–
Na slyšenou.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
——————–
Končí Zaostřeno. Příjemný poslech u dalších pořadů přeje Petra Benešová.

Inspekce poslala další případ policejního násilí k ledu

Čtyřiapadesátiletý živnostník pan Vladimír podal trestní oznámení na policisty, kteří jej podle jeho tvrzení napadli prvního května tohoto roku na služebně v Aši a způsobili mu četná zranění. Přestože jde o závažné obvinění, prověřování případu karlovarskou policejní inspekcí od počátku probíhalo podezřele jednostranným způsobem. Nyní inspekce celou věc odložila s tím, že se o žádný trestný čin nejedná. Napadený muž byl navíc pokutován za to, že prokopl dveře policejní cely, a to i přes to, že jednal v sebeobraně. Poškozeného nyní v trestním řízení zastupuje Liga lidských práv, která proti odložení podala stížnost.

O případu pana Vladimíra informovala média ihned po jeho napadení (podrobný popis případu naleznete pod tiskovou zprávou). Po propuštění z policejní služebny, kde byl napaden, měl podle lékařských zpráv poraněnou hlavu, pohmožděný hrudník, podvrtnutou krční páteř a na rukou pohmožděniny od pout. O měsíc později jej pak na ulici pronásledovali kolegové násilných policistů, kteří mu vyhrožovali další újmou na zdraví a uráželi jej.

Vyšetřování případu karlovarskou policejní inspekcí od samého počátku rozhodně nelze označit za objektivní. I když pan Vladimír nahlásil čin ještě v den napadení, vyšetřovatel s výslechem policistů zcela nepochopitelně otálel tři měsíce. Policisté tedy měli dostatek času připravit si věrohodnou verzi události, i přes to jejich výpovědi obsahují závažné rozpory. Podobných nesrovnalostí nalezla právnička Ligy ve spise celou řadu.

„Spoutání poškozeného na policejní cele, se zcela jistě nemohlo odehrát tak, jak jej policisté popsali. Pan Vladimír měl být podle jejich výpovědi připoután s rukama za zády k zadní stěně cely a zároveň kopat do vstupních dveří. Jenže ty jsou podle situačního plánku, který je součástí spisu, vzdáleny asi 2,5 metru od kovového oka. Tam při své výšce zhruba 170 cm pan Vladimír opravdu dosáhnout nemohl.“ vysvětluje právnička Ligy Zuzana Candigliota, která jménem poškozeného opakovaně navrhovala provedení rekonstrukce na místě činu a vyhotovení znaleckého posudku na věrohodnost oběti. To ale inspekce jako nadbytečné odmítla.

Mezitím znalec z oboru soudního lékařství Zdeňek Šňupárek vypracoval znalecký posudek, který měl podle všeho od počátku policisty „krýt“. Znalec například vůbec neměl nezbytné podklady pro jeho zpracování – záznamy o výslechu policistů a lékařské zprávy o následném léčení poškozeného. Přesto došel k jednoznačnému závěru, že verze policistů je na rozdíl od verze poškozeného důvěryhodná, zranění si poškozený prý mohl způsobit sám a léčení by nemělo přesáhnout 7 dní. Podle policejního vyšetřovatele, kterého Liga oslovila, aby se k posudku vyjádřil, znalec použil jen selektivní údaje a nevyhodnotil rozpory ve výpovědích policistů, posudek je navíc zkreslený a neúplný. Právnička Ligy okamžitě navrhla provedení revizního znaleckého posudku a dalších důkazů. Přesto nyní inspekce usnesením rozhodla, že se vlastně žádný trestný čin nestal.

„Přístup inspekce k vyšetřování případu znovu potvrzuje, že Česká republika nemá nezávislý orgán, který by šetřil závažná pochybení policistů. Inspekce policie, která je složena pouze z bývalých policistů, se zde podle všeho nesnaží věci objasnit, ale spíše podezření z policejního násilí ututlat.“ uvádí Candigliota. Liga lidských práv se jménem poškozeného obrací na státního zástupce, aby usnesení inspekce zrušil. Zároveň se obrací na ústav soudního lékařství, aby zhotovil revizní znalecký posudek.

Bližší informace poskytne:

Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, mobil: +420 604 118 050
David Zahumenský, předseda Ligy lidských práv, mobil: +420 608 719 535


Jak si počínat v kontaktu s policistou a strážníkem
– manuál Ligy lidských práv

Liga lidských práv vydala pro občany praktický manuál – Jak si počínat v kontaktu s policistou a strážníkem. Obsahuje řadu užitečných informací o právech občanů a povinnostech policie. Publikace obsahuje i vzory stížností či trestních oznámení na policisty či strážníky.

Tématu lidských práv a policie se věnujeme i v nejnovějším čísle EXTRA Ligových novin.

Podrobné informace k případu pana Vladimíra:

Když se 1. 5. 2010 v ranních hodinách vracel pan Vladimír z baru svých přátel, nejdříve jej zastavili strážníci a chtěli po něm bez udání důvodu občanský průkaz. Ten u sebe neměl, proto se jej rozhodli odvézt na služebnu státní policie. Předvedení muže strážníci až následně zdůvodnili tím, že měl údajně močit na budovu Infocentra. To ale pan Vladimír popírá s tím, že kolem této budovy ten večer vůbec neprocházel. Následně trval na zajištění záznamů z městských kamer, které by to potvrdily. Tento jeho návrh byl odbyt s tím, že kamery byly údajně v daném čase a místě „nefunkční“.

Na služebně policisté muže nutili, aby se podrobil testu na alkohol. Pan Vladimír požadavku vyhověl, přesto se zajímal, proč to musí podstupovat a proč policisté raději nekontrolují opilce, kteří poškozují majetek. To patrně policisty podráždilo a rozhodli se jej zavřít na celu a připoutat jej ke kovovému oku, přestože je takový postup v rozporu se stanovisky veřejného ochránce práv. Připoutali jej ale bolestivým způsobem za ruce, kde měl dříve frakturu, proto začal pan Vladimír bolestí křičet a pak i kopat do dveří cely, aby mu policisté pouta sundali. Na to měl policista Jiří Bulant opakovaně reagovat tak, že muži uštědřil rány pěstí do hlavy a do zad a kopance do těla. Jednou ho měl i srazit na zem, kleknout si mu na hrudník a pěstmi ho bít do hlavy. Jeho kolegové Šustr a Poor tomu měli přihlížet a proti násilí svého kolegy nezasáhnout. Po několika hodinách na cele byl pan Vladimír propuštěn a následně vyhledal lékařskou pomoc.

Tím ovšem policejní šikana neskončila. Na základě záznamu policie s panem Vladimírem zahájila řízení přestupková komise města Aše. Ta ho vinila celkem ze tří přestupků – údajného močení na veřejnosti, poškození dveří cely a slovního urážení policistů. Nakonec byl uznán vinným z prvních dvou přestupků, proti čemuž se odvolal.

Ministerstvo řeší problémy se znalci jen částečně

Liga nedávno upozornila na nedostatky v činnosti soudních znalců z oboru zdravotnictví. Ministerstvo spravedlnosti nyní vypracovalo novelu, která by měla práci znalců zkvalitnit. Namísto zcela nového zákona, po kterém volal také veřejný ochránce práv, se však odhodlalo pouze k úpravě stávajícího zákona.

Novela chce lépe specifikovat požadavky kladené na znalce, kvalifikuje některá pochybení znalce jako přestupek, avšak nestanovuje kritéria pro vypracování znaleckého posudku, ani nepřináší jasná pravidla pro ověřování kvalifikace znalce (např. rakouská právní úprava stanoví, že zápis do seznamu znalců je omezen na dobu 5 let, která může být na žádost znalce prodlužována vždy o 10 let).  Stále není adekvátně upraven proces jmenování znalce či jeho odvolání.

Liga ministerstvu zaslala své podněty k novele. Jak ale vyplývá ze systémového doporučení Ligy č. 7 – Problémy v činnosti soudních znalců z oboru zdravotnictví, řada současných problémů není způsobena jen právní úpravou, ale často jsou na vině i státní orgány, které jsou benevolentní vůči průtahům při vypracování posudku, zadávají znalci nesprávné otázky či nekontrolují znalecké deníky. Také sbory pro znalecké otázky, které by měly pomáhat posuzovat kvalifikaci uchazečů o znaleckou činnost, často nejsou vůbec zřízeny; novela s nimi přitom počítá. Liga doufá, že ministerstvo bude pokračovat dalšími kroky vedoucími ke zlepšení systému znalců.

Soudní znalecké posudky nikdo nekontroluje

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
——————–
Liga lidských práv chce po ministru spravedlnosti, aby zabránil praktikám některých soudních znalců. Jde o to, že jejich práci vlastně nikdo nekontroluje, a tak liga sesbírala asi padesát posudků z oblasti zdravotnictví a nechala je prověřit nezávislými experty. A ti zjistili celou řadu chyb.

Veronika LUDVÍKOVÁ, redaktorka
——————–
Posudek má velkou moc, někdy dokáže zvrátit i rozsudek soudu. Může někoho poslat do vězení nebo třeba připravit o dítě. A právě proto by měli znalci pracovat nestranně, jenže jejich kontrola téměř neexistuje.

David ZÁHUMENSKÝ, právník, Liga lidských práv
——————–
Současný stav vede k tomu, že znalci jsou v podstatě neodpovědní.

Jiří POSPÍŠIL, ministr spravedlnosti /ODS/
——————–
Současná situace je naprosto neuspokojivá.

Veronika LUDVÍKOVÁ, redaktorka
——————–
Na znalce si stěžuje čím dál víc lidí, třeba u ombudsmana. Narůstá počet uplacených a zmanipulovaných posudků.

Jiří ŠVARC, primář oddělení ochranné léčby PL Bohnice, soudní znalec
——————–
Se stává to, že například advokáti obcházejí, obtelefonovávají znalce a ptají se, zda napíšu privátní posudek tak, aby byl ušit na míru té obhajobě.

Marie CILÍNKOVÁ, advokátka
——————–
Jsem se setkala i s případem, kdy znalec vyhotovil dva protichůdné posudky v téže věci u jednoho poškozeného.

Veronika LUDVÍKOVÁ, redaktorka
——————–
Nesprávným posudkům nahrává benevolentní zákon.

David ZÁHUMENSKÝ, právník, Liga lidských práv
——————–
Znalecký zákon je zcela nedostatečný a už měl být dávno změněn nebo nahrazen novým.

Veronika LUDVÍKOVÁ, redaktorka
——————–
Jenže ministerstvo spravedlnosti čtyřicet jedna let starý předpis ani nenovelizovalo. Teď chystá nový, ten by měl výrazně zpřísnit odpovědnost znalců.

Jiří POSPÍŠIL, ministr spravedlnosti /ODS/
——————–
Pokud pochybí, pak musí být potrestán, a to i tak, že přijde o možnost vykonávat soudní znalectví.

Veronika LUDVÍKOVÁ, redaktorka
——————–
Jen zákon ale nestačí, ten totiž nemůže dát znalcům napříč všemi obory vodítko, jak mají při své práci postupovat. Liga lidských práv proto chce po resortu spravedlnosti, aby vytvořil i etický kodex znalce. Další možností by mohl být vznik komory s povinným členstvím, jakou mají notáři nebo advokáti, která by na práci znalců dohlížela. Veronika Ludvíková, Česká televize.

Textový záznam televizní reportáže v pořadu Události na ČT 1 ze dne 27.7.2008.

Soudní znalci nejsou objektivní, české zákony to ale neřeší

Praha/ Po běžném rentgenu cév se paní Lence zalila břišní dutina krví, na chvíli se zastavilo srdce a dodnes trpí trvalými fyzickými i psychickými následky.
            Nejprve z toho byla obviňována lékařka, která špatně vpíchla kontrastní látku, až důsledný soudní znalec prokázal, že hlavní chyba byla v tom, že Lenku několik hodin po vyšetření nikdo nekontroloval. Lékařka měla štěstí, její posudek byl objektivní. V opačném případě by jí hrozila vysoká pokuta a možná i vězení. Jenže takových posudků je čím dál méně.
“Lékařští soudní znalci jsou neobjektivní, nejsou nestranní, většinou se s lékaři znají, a tak jim často pomáhají vybruslit z problémů,” říká právník David Zahumenský z Ligy lidských práv.
“Není se ale čemu divit, současné zákony jsou naprosto nevyhovující, i nařízení z roku 1939 upravovalo znaleckou činnost lépe než teď,” dodává Zahumenský. Znalec totiž může dostat napomenutí nebo být vyškrtnut ze seznamu, pořád ale neexistuje žádný kontrolní orgán, který by jeho činnost kontroloval.
“Poslali jsme řadu stížností na ministerstvo spravedlnosti, ale kvůli absenci kontroly znalců stát své pravomoci vůbec nevyužívá,” vysvětluje advokátka Marie Cilínková. Situace by se dala řešit jedině radikální změnou systému. “Je třeba změnit zákony, zorganizovat vzdělání znalců a především zřídit dohled. Měly by se zvýšit i odměny, znalci teď mají často pocit, že to dělají z dobré vůle, a tak si leccos dovolí,” říká advokát Ondřej Dostál.

Článek vyšel dne 24.7.2008 v Havlíčkobrodském, Moravskoslezském a Hradeckém deníku.