Středa, 20. července 2011Tiskové zprávy
Rodiče ochrnutého dítěte nyní mohou znát jména znalců, kteří prošetřovali jejich stížnost, rozhodlo o tom Ministerstvo zdravotnictví. Už po první a druhé dávce hexavakcíny mělo dítě manželů Janečkových velké zdravotní problémy, poté, co mu byla vpíchnuta třetí dávka, ochrnulo. Stížnost rodičů na postup lékařky prověřovala znalecká komise, která rozhodla jednoznačně v její prospěch.
Janečkovy proto zajímalo, kdo za posudkem vlastně stojí, a s pomocí Ligy lidských práv podali žádost o informace. Krajský úřad Středočeského kraje se nejprve hájil ochranou osobních údajů členů komise, ale po zásahu Ministerstva zdravotnictví musel nyní jména poskytnout. Nicméně ministerstvo chce utajování znovu obnovit a uzákonit v nových zdravotnických zákonech.
Zatajování jmen členů znaleckých komisí bylo dosud běžnou praxí úřadů i ministerstva, přestože Veřejný ochránce práv i Úřad pro ochranu osobních údajů již v minulosti prohlásili, že jména členů komise nepodléhají ochraně osobních údajů a je tedy možné je poskytovat. Podle ombudsmana se pacient bez znalosti jmen posudkových lékařů nemůže vyjádřit k jejich možné podjatosti a vazbám na zdravotnické zařízení, vůči kterému stížnost směřuje. Členové komise také pracují se zdravotnickou dokumentací, proto má pacient právo vědět, komu byly jeho citlivé údaje poskytnuty. „Důležitým argumentem pro zveřejňování jmen lékařů – znalců je také jejich etická a profesní odpovědnost za posudek, který by měl být kvalitní a objektivní. Bohužel to však bývá spíše obráceně.“ upozorňuje na častý problém v praxi Zuzana Candigliota, právnička Ligy.
Také v případě Janečkových byly závěry komise podezřele jednoznačné. Přestože neurologové na základě mnohých vyšetření vylučujících ostatní příčiny a skrytá onemocnění, označili očkování jako pravděpodobnou příčinu ochrnutí chlapce, došla komise k překvapivému závěru, že „souvislost s očkováním jako příčinou tohoto postižení není žádná“. Zdravotní stav dítěte se objektivně zhoršoval s každou další dávkou hexavakcíny, chlapec opakovaně končil v nemocnici s řadou problémů včetně počínajícího ochabování svalstva. Lékařka přesto v očkování pokračovala a potřetí vpravila chlapci do těla dokonce dvě dávky zároveň. Členové komise přesto označili tento postup za „zcela správný“, není tedy divu, že by nejraději zůstali utajeni.
Změny k lepšímu se však nechystají. Do návrhu zákona o zdravotních službách, který právě v Poslanecké sněmovně prochází druhým čtením (sněmovní tisk č. 405), úředníci Ministerstva zdravotnictví vpašovali nenápadný odstavec (§ 97), ve kterém se praví, že jména a příjmení odborníků v komisi je možné sdělit třetí osobě jen s jejich souhlasem. „Návrh zákona je zpátečnický, netransparentní a nerespektuje názor ombudsmana. Prosazovat by se naopak měla větší otevřenost a komunikace s pacienty, kterou v českém zdravotnictví zoufale postrádáme.“ komentuje záměr ministerstva Candigliota.
Bližší informace poskytne:
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, tel. 777 893 871
Františka Janečková, maminka chlapečka postiženého po očkování, tel. 602 191 933
Členové znalecké komise v případě Janečkových – Ivan Švach, Alice Baxová, Josef Sýkora, Jiří Zeman, Alena Štolcová, Pavel Nechanický, Daniela Vránová a Jana Vedralová
Tisková zpráva ombudsmana, která kritizuje utajování členů znaleckých komisí.
Analýza Právní systémy očkování dětí:
Liga lidských práv již dříve zpracovala analýzu očkování v evropských zemích, z které vyplývá odpovědnost řady států za nežádoucí účinky státem doporučeného očkování dětí. V ČR tato odpovědnost chybí.
Pátek, 20. května 2011Tiskové zprávy
Brno – 11. května – Liga lidských práv dnes spustila webový formulář „Chci svůj porod“, který má pomoci při prosazování práva žen zvolit si svobodně poskytovanou zdravotní péči a místo porodu. Formulář umožňuje maminkám, a nejen jim, oslovit odpovědné instituce i politiky a upozornit je, že v České republice stále dochází k porušování práv žen při poskytování péče během těhotenství, porodu a šestinedělí. Systém péče o těhotné a rodičky u nás totiž stále neodpovídá přístupu k ženám například v Německu, Rakousku či Velké Británii.
Zatímco Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že v posledních letech nešetřilo žádné stížnosti na péči v porodnicích a nemá informace o žádných ženách, které by byly s péčí nespokojené, skutečná situace je jiná. V českých porodnicích často dochází k rutinním zásahům do přirozeného průběhu porodu a není výjimkou, že se tak děje bez předchozího poučení a souhlasu žen. Většina porodnic rutinně odděluje matky od novorozenců a některé porodnice stále brání tomu, aby mohly maminky odejít se zdravými novorozenci po porodu domů. V pražských porodnicích vznikl navíc nezákonný systém registrací a ženy s rozběhnutými porody jsou v mnoha případech odmítány, přestože takový postup zákon zakazuje. Ženy si také nemohou zvolit k porodu v porodnici svoji porodní asistentku.
Problémem však není jen přístup personálu v porodnicích, jde o celkové omezování volby žen při výběru péče a místa porodu. Ministerstvo zdravotnictví například brání vzniku porodních domů a snaží se kriminalizovat porodní asistentky, které poskytují ženám péči v těhotenství a při porodech doma. V řadě západních států jde přitom o standardní služby hrazené ze zdravotního pojištění. Podle Evropského soudu pro lidská práva je právem každé ženy zvolit si místo porodu, stát při tom musí zajistit, aby jí byla poskytnuta kvalifikovaná zdravotní péče.
Ženy, které nejsou spokojeny s péčí během těhotenství, porodu a po porodu a chybí jim nabídka služeb samostatně působících porodních asistentek, většinou neví, na koho se s tímto problémem obrátit. Formulář by jim měl vyjádření maximálně zjednodušit. Kromě zmíněného Ministerstva zdravotnictví mohou ženy prostřednictvím webu oslovit i svoji zdravotní pojišťovnu, která je povinna zajistit dostupnou zdravotní péči, nebo svého senátora, jenž může mít vliv na obsah nových zdravotnických zákonů.
On-line formulář bude prezentován také v rámci Světového týdne respektu k porodu, do kterého se právničky a právníci Ligy zapojí se svým seminářem Právní výbavička do porodnice.
Bližší informace poskytne:
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských, tel. +420 777 893 871, zcandigliota@llp.cz
Analýzu Ligy o péči porodních asistentek mimo porodnice v šesti evropských státech naleznete zde.
Seminář Právní výbavička do porodnice se uskuteční:
• V Brně v pondělí 16. 5. od 18 do 19:30 h a ve středu od 19:00 do 21:00 h, Family Point, Josefská 1, www.aktivnirodicovstvi.cz
• V Praze ve čtvrtek 19. 5. od 14.00 do 15.45 h, Kino Perštýn, Na Perštýně 6, www.respektkporodu.cz
• V Břeclavi v pátek 20. 5. od 10.00 do 11.00 h, Centrum volného času Duhovka, sídliště Na Valtické, www.iride.cz
• V Českých Budějovicích v sobotu od 12.30 do 14.00 h, Pansofie, Nám. Přemysla Otakara II. 36 – Galerie Dvořák 1. p., www.babysatky.cz
Středa, 11. května 2011Zprávy z médií
Brno – Liga lidských práv spustila webový formulář „Chci svůj porod“, který má pomoci zlepšit práva žen v porodnicích. Podle organizace dochází totiž k jejich porušování i přesto, že ministerstvo zdravotnictví prý žádné stížnosti v posledních letech neřešilo. Ženy můžou ve formuláři popsat svoje zkušenosti s omezováním práv nebo nedůstojným zacházením. V kampani mohou lidé oslovit s podněty ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09), zdravotní pojišťovny a svého senátora, řekla dnes novinářům za Ligu lidských práv Zora Javorská.
K dalším cílům kampaně Ligy lidských práv patří třeba to, aby ženy nemusely za přítomnost svých partnerů u porodu v porodnici platit nebo aby si mohly vybrat svou porodní asistentku. S tou by byly v kontaktu už během těhotenství a v porodnici po celou dobu porodu. Nemocniční asistentky se u něj dnes střídají podle směn. Podle Javorské je mnoho žen v zemi s porodnictvím nespokojených, ale v šestinedělí, kdy mají mnoho starostí s péčí o dítě, nemají na stížnosti čas. Později raději vše hodí za hlavu.
Představitelka Ligy lidských práv popsala loňský případ z Brna, kdy žena neplánovaně porodila doma své třetí dítě. Porod trval 20 minut, takže odjet nestihla. Pak zavolala záchrannou službu kvůli vyšetření dítěte. Lékař konstatoval, že je dítě v naprostém pořádku, přesto ženu i s ním přinutil ihned odjet do porodnice. Když nechtěla, zavolal policii. „Paní říkala, že do porodnice by s dítětem potom odešla, ale že se chce připravit. Chtěla se omýt, obléct dítě,“ uvedla Javorská. Lékař jí však odmítl dát hodinu, za kterou slíbila sama se do nemocnice dopravit. Podle Javorské navíc nejspíš zdravotníci na cestu dítě špatně zabalili, a tak prochladlo. Případ se stal v únoru. Na pozdější stížnost prý záchranná služba „reagovala arogantně“. Liga podala žalobu na ochranu osobnosti.
Žalobou skončil i případ studentky medicíny – prvorodičky, která si přála porod bez umělých zásahů. Lékař jí údajně schválně udělal nástřih hráze, i když to výslovně odmítla. Žena byla prý zdravá a plod nijak veliký. „Když žena měla zájem to řešit mimosoudně, ze strany nemocnice se dočkala další arogance,“ řekla Javorská.
Ke kampani Ligu lidských práv přimělo i údajné vyjádření zástupce ministerstva zdravotnictví na odborném fóru, že ženy jsou v Česku s těhotenskou, porodní a poporodní péčí spokojeny, protože ministerstvo neprošetřovalo žádnou stížnost. Kvůli kampani zřídila liga stránky http://www.ferovanemocnice.cz. Lidé tam mohou vyplnit připravený formulář, případně text změnit a doplnit o své zkušenosti.
Čánek byl publikován dne 11.5.2011 na www.čt24.cz, obdobně také na webu ceskamedia.cz a ceskenoviny.cz a vitalia.cz.
Úterý, 19. dubna 2011Zprávy z médií
Připravovaný zákon říká, že za děti mladší 16 let rozhodnou rodiče Dnes musí s interrupcí souhlasit také sama těhotná dívka Patnáctiletá dívka má svou občanku a může žít sexuálním životem. Ovšem v případě, že otěhotní, rozhodují za ni rodiče. S jejím názorem se přitom příliš nepočítá.
Připravovaný zákon o specifických zdravotních službách, který interrupce upravuje, totiž klade mladší šestnácti let na stejnou úroveň jako ženy zbavené právní způsobilosti.
„Těhotenství se ukončí na základě písemné žádosti zákonného zástupce,“ stojí v návrhu, který má právě začít kolečko po jednotlivých ministerstvech.
Rozhodne prostředník Právník České lékařské komory Jan Mach však míní, že takové znění může být v rozporu s evropským právem. „Chybí tam prostá věta, že se zákrok provede nejen se souhlasem zákonného zástupce, ale také nezletilé, což by v důsledku mohlo vést k porušení úmluvy o lidských právech a úmluvy o biomedicíně,“ říká Mach.
Úmluva totiž pacientovi zaručuje, aby každý provedený výkon mohl s ohledem na rozumovou vyspělost sám posoudit.
Podle ministerstva zdravotnictví, které zákon připravilo, však žádný střet s evropskými normami nehrozí. V zákoně o zdravotních službách, který má jít do sněmovny před létem společně s tím o takzvaných specifických službách, je prý situace, kdy nezletilý pacient se zákonnými zástupci nesouhlasí, dostatečně upravena.
„Když se neshodnou, soud určí opatrovníka a teprve ten o konkrétním zákroku rozhodne. Snažíme se jít cestou posilování práv pacientů a myslíme, že je to oproti dnešku, kdy se s nezletilými nikdo nebaví, velký pokrok,“ vysvětluje náměstek pro legislativu Martin Plíšek.
Než spor skončí, dívka porodí S tím však právník lékařské komory nesouhlasí. „Dnes je to upraveno jasněji. Proti vůli pacientky umělé přerušení těhotenství není možné, a tak by to mělo zůstat,“ říká Mach. Nepřesvědčuje ho přitom ani možnost správního procesu. „I kdyby šlo o zrychlené zřízení, strany se mohou odvolávat, podávat ústavní stížnosti, a to v situaci, kdy jde o čas. Těhotná dívka mezitím stejně porodí,“ dodává Mach.
Dnešní právní úpravu hájí také Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv. „U dívek mladších šestnácti let teď nelze provést potrat bez souhlasu rodičů, ale to neznamená, že ho lze provést proti vůli těhotné. Formulace by taková měla být i v novém zákoně,“ myslí si Candigliota, která se jako právnička zaměřuje na lidská práva v oblasti zdravotnictví.
Tomu, že si lékaři budou při práci dávat v hlavě dohromady nařízení z několika zákonů, totiž příliš Candigliota nevěří. „Mohlo by dojít k selhání. Lékaři mají často podle našich zkušeností malé právní povědomí. Pak snadno dojde k nepochopení,“ obává se.
***
Těhotné děti
2000 mladistvých a nezletilých dívek ročně otěhotní v České republice. Přibližně tisíc z nich nakonec podle Socioterapeutických listů porodí. Počet dívek, které otěhotněly nebo se staly matkami před 15. rokem, se pohybuje kolem stovky ročně.
Článek byl zveřejněn dne 19. 4. 2011 v deníku Hospodářské noviny.
Autorkou článku je Michaela Mužíková, Hospodářské noviny.
Úterý, 19. dubna 2011Zprávy z médií
„Lékař nebo porodní asistentka mají povinnost poskytnout tu nejlepší péči, ale jen v mantinelech, které jim rodička stanoví svým souhlasem,“ říká David Zahumenský, předseda Ligy lidských práv.
Lékaři tvrdí, že rodičky je musí poslouchat, ženy namítají, že mají právo svobodně o sobě rozhodovat.
Domnívám se, že konflikt, který je typický nejen pro porodnictví, ale i pro další oblasti zdravotnictví, vyvěrá především z paternalismu zdravotníků. Ti jsou často přesvědčeni o tom, že díky svému vzdělání a zkušenostem ví lépe než my pacienti, co je pro nás nejlepší. Tak to ale není, ledaže se sami rozhodneme, že rozhodnutí přenecháme na odborníkovi. S určitým zjednodušením je to možné přirovnat k jiným službám. Pokud si jdu koupit auto, nechám si od prodejce vysvětlit výhody jednotlivých vozů, zajímá mě cena a řada dalších věcí. Budu to ale já, kdo rozhoduje, a když se rozhodnu špatně, například si koupím auto, které vzhledem ke svým příjmům nejsem schopen splácet, nebo které mi jinak nevyhovuje, ponesu následky. Je to samozřejmě zjednodušení, ale princip je stejný. Jsem to já, kdo rozhoduje o svém zdraví. Zdravotníci mají samozřejmě určité povinnosti, ale s výjimkou striktně stanovených výjimek, zejména situace, kdy někdo pod vlivem duševní choroby či drog ohrožuje sebe nebo jiné, jsou povinni mé rozhodnutí respektovat.
Na co se odvolávají lékaři, když nesprávně tvrdí, že za porod jsou právně zodpovědní?
Zdravotníci jsou povinni zdravotní péči vykonávat lege artis, to znamená v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy. Ukládá jim to paragraf 11 zákona o péči o zdraví lidu. Pokud zdravotníci pochybí a neposkytnou tu nejlepší péči, jsou odpovědní za negativní následky, které nastanou. Stále má ale přednost zásada, že léčit je možné jen se souhlasem pacienta. Lékař nebo porodní asistentka má povinnost poskytnout tu nejlepší péči, ale jen v mantinelech, které jim rodička stanoví svým souhlasem. Platí, že plod je součástí matčina těla a nikdo jiný o něm nemůže rozhodovat? Právní subjektivitu získáváme až narozením. Občanský zákoník sice říká, že dítě může být subjektem některých práv i před narozením, to ale není možné vykládat tak, že by se jednalo o samostatný subjekt.
Pokud se zdravotníci dopustí zákroku, se kterým žena nesouhlasí, jak má dále postupovat?
Ženy by měly vždy dát zdravotníkům zpětnou vazbu. Může se jednat o pochvalu či stížnost vedení nemocnice, vyplnění dotazníku při propuštění nebo někdy i žalobu. V Lize lidských práv se nám například podařilo dosáhnout odškodnění 200 000 korun pro ženu, kterou lékaři při porodu císařským řezem bez jejího souhlasu sterilizovali. Rozhodnutí, kdy za porušení práva na informovaný souhlas musí porodnice zaplatit odškodnění, přibývají. Lidé by měli být aktivní, a pokud se jim něco nelíbí, dát to vědět. Jinak se nic nezmění.
Jaká je největší právní bolest českého porodnictví?
Za velké bolavé místo považuji špatné postavení porodních asistentek. Ty jsou v některých porodnicích stále brány spíše jako pomocný personál, než jako ten nejkvalifikovanější odborník, který má ženě pomoci u porodu. Stát bohužel vytváří obstrukce, aby porodní asistentky mohly své povolání vykonávat samostatně mimo porodnici. Loni podobnou praxi v Maďarsku kritizoval Evropský soud pro lidská práva, něco se tedy pravděpodobně bude muset změnit.
Rozhovor s předsedou Ligy lidských práv Davidem Zahumenským byl zveřejněn dne 19. 4. 2011 v časopise Děti a MY.
Autorkou článku je Gabriela Bachárová, časopis Děti a MY.
