Pondělí, 22. srpna 2011Tiskové zprávy
Zdravotní péče bude moci být beztrestně poskytnuta na nedostatečné úrovni. Bez souhlasu rodičů se nikdo v sedmnácti nedostane ani k zubaři. To jsou jen dvě z novinek připravovaných zdravotnických zákonů, jež budou poslanci zítra od deseti hodin projednávat ve výboru pro zdravotnictví.
Návrhy zdravotnických zákonů (zákon o zdravotních službách a zákon o specifických zdravotních službách), které v současné době projednává poslanecká sněmovna, přinášejí řadu pozitiv a posílení práv pacientů. „Některé novinky však postavení pacientů oslabí, což je může nepříjemně překvapit,“ vyjádřila se právnička Ligy lidských práv Kateřina Červená. „Většinu zásadních nedostatků však lze v této fázi ještě velmi jednoduše napravit. Doufáme proto, že výbor pro zdravotnictví navrhne změny, které poslanecká sněmovna schválí,“ doplnila Červená.
Liga lidských práv připravila dokument jménem Desatero překvapeného pacienta, který shrnuje deset nejzásadnějších chystaných změn ve zdravotnických zákonech:
1. Zdravotní péče může být beztrestně poskytována na nedostatečné úrovni
2. Můžete říct, jakou péči budete žádat pro případ ztráty způsobilosti, ale vaše přání bude respektováno bezdůvodně jen pět let
3. Bez souhlasu rodičů se nedostane nikdo v sedmnácti ani k zubaři
4. Zavedení zneužitelného práva lékařů vypovědět pacienta ze své péče
5. Zavírání pacientů do ústavů namísto plnohodnotného života mezi blízkými
6. Čeká nás očkování i proti vůli pacienta nebo jeho zákonných zástupců
7. Ženy a děti při porodech doma zůstanou zcela bez zdravotní péče
8. Prošetřování stížností se odehraje netransparentně za zavřenými dveřmi
9. Potrat, sterilizace či psychochirurgický zákrok proti vůli pacienta
10. Zákon se nevzdává kritizovaných ponižujících kastrací
Bližší informace poskytne:
Kateřina Červená, právnička Ligy lidských práv, tel. 777 189 926
David Zahumenský, předseda Ligy lidských práv, tel. 608 719 535
Stručné shrnutí Desatera překvapeného pacienta je k dispozici zde:
http://www.ferovanemocnice.cz/desatero-prekvapeneho-pacienta-56/desatero-prekvapeneho-pacienta-2476.html
Podrobné odůvodnění deseti připomínek k návrhům zdravotnických zákonů je k dispozici zde:
http://www.ferovanemocnice.cz/data/10pripominek_zdravotnicke_zakony.pdf
Pondělí, 8. srpna 2011Zprávy z médií
Pro Ivetu z Ostravy to bylo druhé těhotenství. A opět musela rodit císařským řezem. V červenci 1997 se jí narodila dcera Kristýna. Jenže žena si to datum pamatuje ještě silněji kvůli jiné věci: jako den, kdy ztratila možnost mít další děti.
Zároveň s císařským řezem jí totiž doktoři provedli i podvaz vaječníků. Aniž by o tom věděla, sterilizaci přitom povolila sama Iveta. „Souhlas“ se zákrokem dala lékařům při odjezdu na operační sál. V 19 letech, pod vlivem prášků. „Ani jsem nevěděla, co to znamená. Prostě říkali, že bych to měla podepsat,“ tvrdí nyní žena.
Myslela prý, že jde jen o jakousi formu antikoncepce. Pravdu zjistila o sedm let později: chtěla otěhotnět, to se jí už ale nepodařilo. Opakovaně neuspěla ani s umělým oplodněním.
Za nezvratitelný zákrok proti její vůli chtěla Iveta po Městské nemocnici v Ostravě jeden milion korun.
Jenže Vrchní soud v Olomouci byl proti. V rozsudku z roku 2008 nařídil nemocnici, aby se ženě omluvila. Odškodné však zamítl s tím, že žaloba přišla již pozdě.
Nyní získala Iveta novou naději: aktuální verdikt Nejvyššího soudu tvrdí, že v daném případě nelze nárok na odškodné považovat za promlčený. „Jak vyplývá z rozsudku odvolacího soudu, z vyložených zásad v tomto ohledu plně nevychází. Proto jej nelze pokládat za správný,“ argumentoval senát v čele s předsedou Pavlem Pavlíkem.
Přeloženo: soudy mají přihlížet, zda šlo žalobu podat dřív. Pokud ne, nemají se omezovat tříletou promlčecí dobou. „Korektiv dobrých mravů v odůvodněných případech dovoluje zmírňovat tvrdost zákona a dává soudci prostor pro uplatnění pravidel slušnosti,“ stojí ve verdiktu. Vedení ostravské nemocnice se nechce vyjadřovat.
„Rozhodnutí nemáme. Zjišťujeme, co obnáší. Verdikt budeme respektovat,“ vzkázal mluvčí nemocnice Jiří Maléř. O náhradu škody by tak nyní spolu s paní Ivetou mohly žádat další desítky převážně romských žen, které si na nedobrovolnou sterilizaci v minulosti stěžovaly.
Jednou z nich je například i Helena, která pochází rovněž z Ostravy. „Těsně před odjezdem na sál mi dali podepsat nějaký papír. Měla jsem stahy, nezajímala jsem se pořádně, co tam stojí,“ popsala LN žena, která svůj případ dohnala až před Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.
„Stát už mi ale přes právníka nabídl mimosoudní vyrovnání. Činilo by zřejmě deset tisíc eur, zvažuji, že na to kývnu. Přece jen už ty tahanice trvají dlouho, od roku 2001,“ dodala paní Helena.
Lékaři jim vzali právo mít děti. Musí za to platit
Psal se rok 2004, když tehdejší ombudsman Otakar Motejl dostal první desítku stížností, které naznačovaly, že v tuzemsku existují snahy řídit porodnost. Autorkami byly ženy – převážně Romky – které v nemocnici podstoupily nedobrovolnou sterilizaci.
Stěžovatelky shodně tvrdily, že lékařům vůbec nedaly souhlas, aby zákrok znemožňující otěhotnět provedli. Potažmo jim zdravotníci dostatečně nevysvětlili, jaké důsledky bude operace mít.
Postupně se na ombudsmana obrátilo asi osm desítek převážně romských žen. Zpočátku nenápadný případ lékařského šlendriánu náhle získal rozměry skandálu, o který se začaly zajímat zahraniční lidskoprávní organizace. Kvůli nechtěným sterilizacím navštívil tehdejšího veřejného ochránce práv dokonce rada velvyslanectví USA pro politické a ekonomické záležitosti.
Po pěti letech omluva
Veřejný ochránce práv záhy do věci zaangažoval policii. A do řešení problému se zapojila i vláda. Komise ministerstva zdravotnictví začala mapovat, kolik žen zákrok nevědomě podstoupilo. Lidskoprávní sekce Úřadu vlády v roce 2007 vypracovala návrh, aby stát poškozené odškodnil.
Bolestné mělo činit 200 tisíc. Ani se čtyřletým odstupem se však ženy, kterým lékaři vzali možnost mít děti, žádné satisfakce nedočkaly. Návrh totiž vláda neschválila. „Bohužel to není pro žádnou vládu priorita, nikdo to vážně neřeší,“ stěžuje si šéfka Spolku žen postižených neoprávněnou sterilizací Elena Gorolová, již lékaři sterilizovali, když jí bylo 21 let.
„Dokonce se ani doposud nepodařilo pořádně upravit legislativu tak, aby se podobné případy neopakovaly,“ říká předseda Ligy lidských práv David Zahumenský.
Stěžovatelkám se podařilo stát přimět zatím k jedinému, spíše symbolickému kroku: v listopadu 2009 se vláda premiéra Jana Fischera za protiprávní sterilizace omluvila. Nápad odškodnit ženy alespoň příspěvkem na umělé oplodnění však neprošel.
Nyní se pod křídly Rady vlády pro lidská práva rodí nový podnět. I tentokrát jeho autoři požadují, aby se zalepily díry v současné právní úpravě a nevzdávají se ani ambice navrhnout ministrům, aby přiznali obětem protiprávních sterilizací odškodnění. „Je nezbytné, aby vláda provedla důkladné šetření provádění sterilizací v rozporu s právem a zavedla účinný odškodňovací mechanismus,“ stojí v materiálu, který mají LN k dispozici.
„Mám pocit, že řada lidí je nakloněna odškodnému. Ale to nestačí: zatím se žádné usnesení v tomto smyslu nepřijalo,“ popisuje Anna Šabatová z Českého helsinského výboru.
Přesné statistiky počtu žen, které byly sterilizací poškozeny, neexistují. Stále se ale objevují nové případy. „V loňském roce se nám přihlásilo několik žen, které v období komunismu zákrok podstoupilo,“ říká Elena Gorolová.
—
Na protiprávní sterilizace si v Česku stěžovalo několik desítek převážně romských žen
Jedna z nich, Iveta z Ostravy, nyní uspěla u Nejvyššího soudu. Aktuální verdikt jí přiznává nárok na odškodnění za lékařský zákrok.
V roce 1997 lékaři z Městské nemocnice v Ostravě provedli paní Ivetě podvaz vaječníků. Žena sice podepsala souhlas se zákrokem, soud ale rozhodl, že nebyla řádně poučena o následcích.
Deset let nato ostravský krajský soud přiznal ženě půlmilionové odškodné. Vrchní soud však v roce 2008 verdikt upravil: nemocnice se musí omluvit, nárok na odškodnění však prohlásil za promlčený.
Právníci paní Ivety si proto stěžují u Evropského soudu pro lidská práva. Nejvyšší soud navíc nyní vyhověl i dovolání a vrátil případ Vrchnímu soudu.
Článek byl publikován dne 8. 8. 2011 na www.tribune.cz a naleznete jej zde.
Autory článku jsou JARKA SYNÁČOVÁ, VLADIMÍR KŘIVKA Lidové noviny
Středa, 20. července 2011Tiskové zprávy
Rodiče ochrnutého dítěte nyní mohou znát jména znalců, kteří prošetřovali jejich stížnost, rozhodlo o tom Ministerstvo zdravotnictví. Už po první a druhé dávce hexavakcíny mělo dítě manželů Janečkových velké zdravotní problémy, poté, co mu byla vpíchnuta třetí dávka, ochrnulo. Stížnost rodičů na postup lékařky prověřovala znalecká komise, která rozhodla jednoznačně v její prospěch.
Janečkovy proto zajímalo, kdo za posudkem vlastně stojí, a s pomocí Ligy lidských práv podali žádost o informace. Krajský úřad Středočeského kraje se nejprve hájil ochranou osobních údajů členů komise, ale po zásahu Ministerstva zdravotnictví musel nyní jména poskytnout. Nicméně ministerstvo chce utajování znovu obnovit a uzákonit v nových zdravotnických zákonech.
Zatajování jmen členů znaleckých komisí bylo dosud běžnou praxí úřadů i ministerstva, přestože Veřejný ochránce práv i Úřad pro ochranu osobních údajů již v minulosti prohlásili, že jména členů komise nepodléhají ochraně osobních údajů a je tedy možné je poskytovat. Podle ombudsmana se pacient bez znalosti jmen posudkových lékařů nemůže vyjádřit k jejich možné podjatosti a vazbám na zdravotnické zařízení, vůči kterému stížnost směřuje. Členové komise také pracují se zdravotnickou dokumentací, proto má pacient právo vědět, komu byly jeho citlivé údaje poskytnuty. „Důležitým argumentem pro zveřejňování jmen lékařů – znalců je také jejich etická a profesní odpovědnost za posudek, který by měl být kvalitní a objektivní. Bohužel to však bývá spíše obráceně.“ upozorňuje na častý problém v praxi Zuzana Candigliota, právnička Ligy.
Také v případě Janečkových byly závěry komise podezřele jednoznačné. Přestože neurologové na základě mnohých vyšetření vylučujících ostatní příčiny a skrytá onemocnění, označili očkování jako pravděpodobnou příčinu ochrnutí chlapce, došla komise k překvapivému závěru, že „souvislost s očkováním jako příčinou tohoto postižení není žádná“. Zdravotní stav dítěte se objektivně zhoršoval s každou další dávkou hexavakcíny, chlapec opakovaně končil v nemocnici s řadou problémů včetně počínajícího ochabování svalstva. Lékařka přesto v očkování pokračovala a potřetí vpravila chlapci do těla dokonce dvě dávky zároveň. Členové komise přesto označili tento postup za „zcela správný“, není tedy divu, že by nejraději zůstali utajeni.
Změny k lepšímu se však nechystají. Do návrhu zákona o zdravotních službách, který právě v Poslanecké sněmovně prochází druhým čtením (sněmovní tisk č. 405), úředníci Ministerstva zdravotnictví vpašovali nenápadný odstavec (§ 97), ve kterém se praví, že jména a příjmení odborníků v komisi je možné sdělit třetí osobě jen s jejich souhlasem. „Návrh zákona je zpátečnický, netransparentní a nerespektuje názor ombudsmana. Prosazovat by se naopak měla větší otevřenost a komunikace s pacienty, kterou v českém zdravotnictví zoufale postrádáme.“ komentuje záměr ministerstva Candigliota.
Bližší informace poskytne:
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, tel. 777 893 871
Františka Janečková, maminka chlapečka postiženého po očkování, tel. 602 191 933
Členové znalecké komise v případě Janečkových – Ivan Švach, Alice Baxová, Josef Sýkora, Jiří Zeman, Alena Štolcová, Pavel Nechanický, Daniela Vránová a Jana Vedralová
Tisková zpráva ombudsmana, která kritizuje utajování členů znaleckých komisí.
Analýza Právní systémy očkování dětí:
Liga lidských práv již dříve zpracovala analýzu očkování v evropských zemích, z které vyplývá odpovědnost řady států za nežádoucí účinky státem doporučeného očkování dětí. V ČR tato odpovědnost chybí.
Pátek, 20. května 2011Tiskové zprávy
Brno – 11. května – Liga lidských práv dnes spustila webový formulář „Chci svůj porod“, který má pomoci při prosazování práva žen zvolit si svobodně poskytovanou zdravotní péči a místo porodu. Formulář umožňuje maminkám, a nejen jim, oslovit odpovědné instituce i politiky a upozornit je, že v České republice stále dochází k porušování práv žen při poskytování péče během těhotenství, porodu a šestinedělí. Systém péče o těhotné a rodičky u nás totiž stále neodpovídá přístupu k ženám například v Německu, Rakousku či Velké Británii.
Zatímco Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že v posledních letech nešetřilo žádné stížnosti na péči v porodnicích a nemá informace o žádných ženách, které by byly s péčí nespokojené, skutečná situace je jiná. V českých porodnicích často dochází k rutinním zásahům do přirozeného průběhu porodu a není výjimkou, že se tak děje bez předchozího poučení a souhlasu žen. Většina porodnic rutinně odděluje matky od novorozenců a některé porodnice stále brání tomu, aby mohly maminky odejít se zdravými novorozenci po porodu domů. V pražských porodnicích vznikl navíc nezákonný systém registrací a ženy s rozběhnutými porody jsou v mnoha případech odmítány, přestože takový postup zákon zakazuje. Ženy si také nemohou zvolit k porodu v porodnici svoji porodní asistentku.
Problémem však není jen přístup personálu v porodnicích, jde o celkové omezování volby žen při výběru péče a místa porodu. Ministerstvo zdravotnictví například brání vzniku porodních domů a snaží se kriminalizovat porodní asistentky, které poskytují ženám péči v těhotenství a při porodech doma. V řadě západních států jde přitom o standardní služby hrazené ze zdravotního pojištění. Podle Evropského soudu pro lidská práva je právem každé ženy zvolit si místo porodu, stát při tom musí zajistit, aby jí byla poskytnuta kvalifikovaná zdravotní péče.
Ženy, které nejsou spokojeny s péčí během těhotenství, porodu a po porodu a chybí jim nabídka služeb samostatně působících porodních asistentek, většinou neví, na koho se s tímto problémem obrátit. Formulář by jim měl vyjádření maximálně zjednodušit. Kromě zmíněného Ministerstva zdravotnictví mohou ženy prostřednictvím webu oslovit i svoji zdravotní pojišťovnu, která je povinna zajistit dostupnou zdravotní péči, nebo svého senátora, jenž může mít vliv na obsah nových zdravotnických zákonů.
On-line formulář bude prezentován také v rámci Světového týdne respektu k porodu, do kterého se právničky a právníci Ligy zapojí se svým seminářem Právní výbavička do porodnice.
Bližší informace poskytne:
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských, tel. +420 777 893 871, zcandigliota@llp.cz
Analýzu Ligy o péči porodních asistentek mimo porodnice v šesti evropských státech naleznete zde.
Seminář Právní výbavička do porodnice se uskuteční:
• V Brně v pondělí 16. 5. od 18 do 19:30 h a ve středu od 19:00 do 21:00 h, Family Point, Josefská 1, www.aktivnirodicovstvi.cz
• V Praze ve čtvrtek 19. 5. od 14.00 do 15.45 h, Kino Perštýn, Na Perštýně 6, www.respektkporodu.cz
• V Břeclavi v pátek 20. 5. od 10.00 do 11.00 h, Centrum volného času Duhovka, sídliště Na Valtické, www.iride.cz
• V Českých Budějovicích v sobotu od 12.30 do 14.00 h, Pansofie, Nám. Přemysla Otakara II. 36 – Galerie Dvořák 1. p., www.babysatky.cz
Středa, 11. května 2011Zprávy z médií
Brno – Liga lidských práv spustila webový formulář „Chci svůj porod“, který má pomoci zlepšit práva žen v porodnicích. Podle organizace dochází totiž k jejich porušování i přesto, že ministerstvo zdravotnictví prý žádné stížnosti v posledních letech neřešilo. Ženy můžou ve formuláři popsat svoje zkušenosti s omezováním práv nebo nedůstojným zacházením. V kampani mohou lidé oslovit s podněty ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09), zdravotní pojišťovny a svého senátora, řekla dnes novinářům za Ligu lidských práv Zora Javorská.
K dalším cílům kampaně Ligy lidských práv patří třeba to, aby ženy nemusely za přítomnost svých partnerů u porodu v porodnici platit nebo aby si mohly vybrat svou porodní asistentku. S tou by byly v kontaktu už během těhotenství a v porodnici po celou dobu porodu. Nemocniční asistentky se u něj dnes střídají podle směn. Podle Javorské je mnoho žen v zemi s porodnictvím nespokojených, ale v šestinedělí, kdy mají mnoho starostí s péčí o dítě, nemají na stížnosti čas. Později raději vše hodí za hlavu.
Představitelka Ligy lidských práv popsala loňský případ z Brna, kdy žena neplánovaně porodila doma své třetí dítě. Porod trval 20 minut, takže odjet nestihla. Pak zavolala záchrannou službu kvůli vyšetření dítěte. Lékař konstatoval, že je dítě v naprostém pořádku, přesto ženu i s ním přinutil ihned odjet do porodnice. Když nechtěla, zavolal policii. „Paní říkala, že do porodnice by s dítětem potom odešla, ale že se chce připravit. Chtěla se omýt, obléct dítě,“ uvedla Javorská. Lékař jí však odmítl dát hodinu, za kterou slíbila sama se do nemocnice dopravit. Podle Javorské navíc nejspíš zdravotníci na cestu dítě špatně zabalili, a tak prochladlo. Případ se stal v únoru. Na pozdější stížnost prý záchranná služba „reagovala arogantně“. Liga podala žalobu na ochranu osobnosti.
Žalobou skončil i případ studentky medicíny – prvorodičky, která si přála porod bez umělých zásahů. Lékař jí údajně schválně udělal nástřih hráze, i když to výslovně odmítla. Žena byla prý zdravá a plod nijak veliký. „Když žena měla zájem to řešit mimosoudně, ze strany nemocnice se dočkala další arogance,“ řekla Javorská.
Ke kampani Ligu lidských práv přimělo i údajné vyjádření zástupce ministerstva zdravotnictví na odborném fóru, že ženy jsou v Česku s těhotenskou, porodní a poporodní péčí spokojeny, protože ministerstvo neprošetřovalo žádnou stížnost. Kvůli kampani zřídila liga stránky http://www.ferovanemocnice.cz. Lidé tam mohou vyplnit připravený formulář, případně text změnit a doplnit o své zkušenosti.
Čánek byl publikován dne 11.5.2011 na www.čt24.cz, obdobně také na webu ceskamedia.cz a ceskenoviny.cz a vitalia.cz.
