Pátek, 30. prosince 2011Tiskové zprávy
Nový zákon o generální inspekci bezpečnostních sborů zavádí s účinností od 1. ledna 2012 vyšetřování trestných činů policistů nezávislým orgánem. Po této změně dlouho volaly mezinárodní instituce i neziskové organizace, protože dosavadní inspekce zařazená stejně jako policie pod Ministerstvo vnitra nezaručovala objektivní přístup. Řada případů násilného jednání policistů tak byla bezdůvodně odkládána bez náležitého prošetření. I když je zřízení generální inspekce krokem k posílení veřejné kontroly policie, v zákoně chybí důležité záruky skutečně efektivního vyšetřování a předcházení „zločinu v uniformě“.
(Pokračování textu…)
Středa, 30. listopadu 2011Zprávy z médií
Šéfka Unie porodních asistentek Ivana Königsmarková si musí hledat novou práci. Odvolací pražský městský soud jí včera potvrdil zářijový rozsudek obvodních soudců z Prahy 3, podle něhož svými chybami při vedení domácího porodu v červenci 2009 způsobila závažné zdravotní následky novorozeného chlapečka.
Malý Anatol po narození nedýchal, měl těžké poškození mozku, končetin i mentální retardaci a nakonec po dvaceti měsících na následky nepovedeného porodu letos v březnu zemřel.
Pojišťovně 2,7 miliónu
Oba soudy se shodly, že se Königsmarková dopustila na dítěti těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti, za což si vysloužila dvouletou podmínku s pětiletou zkušební dobou, ale především pak zákaz činnosti porodní asistentky na dobu pěti let. Navíc musí zaplatit pojišťovně 2,7 miliónu korun.
„Trest pro mě znamená, že ode dneška jdu na úřad práce, protože jsem nezaměstnaná, a nevím, co budu dělat. Asi se budu muset odstěhovat z bytu. Jistě si podám dovolání, protože jsem v šoku, co je možné v tomto právním demokratickém státě,“ reagovala rozhořčeně na zamítnuté odvolání Königsmarková.
„Odmítám svoji vinu. To, že umře dítě, se stává i v porodnicích a my jsme zapomněli v porodnictví počítat s přírodou, která není dokonalá. Někdy se může stát něco, co prostě není možné absolutně předvídat. Může se tedy stát, že při porodu zemře dítě bez jakékoli příčiny a zavinění,“ podotkla.
Do jednací síně ji přišla podpořit zástupkyně Ligy lidských práv i řada maminek, jejichž domácí porody v minulosti vedla. Její příznivci už vybrali ve sbírce pro ni přes 300 tisíc korun na uhrazení škody pojišťovně.
Její advokáti se včera při odvolání snažili svalit vinu jak na maminku dítěte kvůli tomu, že asistentce o svých komplikacích u dvou předchozích porodů nic neřekla, tak na lékařku záchranky, která dítě na místě pak resuscitovala. Podle obhájců špatně.
Na otázku Práva, jak si ale vysvětluje smrt chlapečka, Königsmarková odpověděla: „To se prostě někdy stane jenom tak.“
Podle soudů nedodržela správný postup a chybila hned několikrát. Například prý adekvátně rodičku nevyšetřila, ale především včas nezareagovala na zásadní okamžik, kdy se běžný (fyziologický) porod změnil na porod patologický.
„Od té doby už obžalovaná vůbec neměla oprávnění porod vést,“ uvedla předsedkyně odvolacího senátu Hana Hubáčková. Podle soudů měla porodní asistentka okamžitě zajistit převoz ženy do nemocnice a nepokračovat sama bez pomoci a patřičného technického zázemí v porodu. Při něm došlo k těžkému přidušení dítěte, přičemž podle znalců Königsmarková nezajistila novorozenci řádnou resuscitační péči, dýchání či udržení potřebné teploty těla. Chlapeček proto utrpěl vážná poškození a nakonec na následky nepovedeného porodu zemřel.
Policie se případu chopila na základě trestního oznámení ministerstva zdravotnictví, na kterém včera Königsmarková nenechala nit suchou.
Je to mafie, řekla
„Je to normální spolčení mafie – ministerstvo zdravotnictví, gynekologickoporodnická společnost, Poslanecká sněmovna. V zákonech, které se teď v rámci reformy zdravotnictví připravují, porodní asistentka ani neexistuje, přestože nám směrnice EU nařizuje, abychom ji zabudovali do naší legislativy. Ministerstvo se s námi nebaví, lékaři se s námi nebaví, akorát nás osočují, protože jim jde o peníze a o moc,“ nebrala si servítky.
Předseda České neonatologické společnosti Richard Plavka bere její případ jako precedentní.
„My, neonatologové, se samozřejmě obáváme porodů doma, pokud nejsou dobře personálně a kvalifikovaně zabezpečené. Je to určitý precedent pro to, aby se tato aktivita živelně nerozrůstala. Domnívám se, že pokud se tomu udělají určitá pravidla, tak je jistě možné toto v budoucnosti respektovat,“ míní Plavka.
Článek byl publikován dne 30.11. 2011 v deníku Právo.
Autorem článku je Radim Vaculík, deník Právo.
Pátek, 18. listopadu 2011Tiskové zprávy
Valné shromáždění OSN přijalo Úmluvu o právech dítěte 20. listopadu 1989. Tuto neděli tak listina slaví již 22. výročí své platnosti. Podle Úmluvy musí stát mimo jiné dohlížet na to, aby dítěti byla zajištěna lékařská pomoc, bezplatné základní vzdělání i ochrana před mučením nebo sexuálním vykořisťováním. Konvence také podporuje výchovu dětí v rodinném prostředí; ústavní péče by měla být až tím nejzazším možným řešením. Za to je však Česká republika neustále kritizována. Podle OSN totiž žije v ústavech příliš mnoho dětí. (Pokračování textu…)
Pátek, 11. listopadu 2011Tiskové zprávy
Porodní asistentka Marie již od roku 2007 usiluje o získání registrace k činnostem, které souvisejí s profesí samostatné porodní asistentky. Díky tomu by mohla vést domácí porody bez dozoru lékaře. V tom jí však zabránil Krajský úřad Středočeského kraje, podle kterého musí mít asistentky vybavení, jakým disponují porodní sály v nemocnicích. Když neuspěla u Městského soudu v Praze, podala stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, který se jí na konci října zastal a vrátil případ k novému projednání.
Podle Evropského soudu pro lidská práva si rodičky mohou zvolit místo porodu a rodit například doma. K tomu, aby byl domácí porod bezpečný, potřebují zkušenou porodní asistentku, která k samostatnému výkonu své profese musí mít platnou registraci. Tuto registraci poskytují krajské úřady, které nejprve vydají takzvaný souhlas s vybavením. Požadavky na vybavení ale dlouhou dobu nebyly upraveny v právních předpisech a úřady si to svévolně vysvětlovaly tak, že po soukromé porodní asistentce mohou chtít, aby doložila, že má vybavení a najaté lékaře jako v porodnici. To paní Marie nemá, neboť dochází za rodičkami do jejich domovů. Úřad jí proto plnou registraci odmítl udělit.
Podle právničky Ligy lidských práv Zuzany Candiglioty, postup úřadů odporuje praxi běžné v řadě západních zemí, kde se samostatné porodní asistentky řadí mezi poskytovatele péče rodičkám a ženám v těhotenství, ať už ve formě porodních domů nebo při asistenci v domácnostech rodiček. „Obstrukcemi při udělování registrací se úřady snaží bránit porodním asistentkám ve výkonu jejich profese. To zároveň omezuje ženy ve volbě místa porodu a poskytovatele péče,“ uvedla Candigliota.
Úřady chtějí, aby porodní asistentky disponovaly vybavením porodního sálu
Proti rozhodnutí krajského úřadu se proto porodní asistentka odvolala a následně podala žalobu s tím, že je rozhodnutí nezákonné, protože na ni úřad kladl požadavky nad rámec právní úpravy, a také, že požadované vybavení (porodní sál) by jí bylo k ničemu, protože ona hodlá poskytovat péči při porodech v domácnostech rodiček.
Městský soud v Praze však žalobu zamítl s tím, že žalobkyně postupovala procesně špatně. Podle něj totiž udělala chybu v tom, že nepodala odvolání proti prvnímu rozhodnutí – nesouhlasu s vybavením – a tím nevyčerpala opravné prostředky. Záležitostí se proto začal zabývat Nejvyšší správní soud v Brně, který rozhodnutí městského soudu zrušil. Podle něj se měl soud prvního stupně zabývat zákonností obou rozhodnutí úřadu, i když proti prvnímu z nich žalobkyně nepodala odvolání – to v tomto specifickém řízení totiž není nutné.
Věc se nyní znovu vrací k Městskému soudu. Ten se tentokrát bude muset zabývat tím, zda úřad může po porodní asistentce, která chce asistovat výhradně u porodů doma, bez opory v právních předpisech vyžadovat, aby měla vybavený porodní sál i s lékaři, který jí je však zcela k ničemu, neboť si ho k porodu doma s sebou vzít nemůže.
Bližší informace poskytne:
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, tel. 777 893 871
David Zahumenský, předseda Ligy lidských práv, tel. 608 719 535
Rozsudek Nejvyššího správního soudu v Brně si můžete přečíst zde.
Analýza Liga lidských práv „Péče porodních asistentek mimo porodnice“ je zde.
Kritika stavu českého porodnictví ze strany Výboru pro odstranění diskriminace žen je zde.
Pondělí, 7. listopadu 2011Tiskové zprávy
Přestože se Česká republika zavázala dodržovat práva lidí se zdravotním postižením v rozsahu, který vyplývá z Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, skutečnost je jiná. Lidé s postižením například nemají rovnoprávný přístup ke vzdělání a na trh práce, nemají ani možnost plně se podílet na dění ve společnosti a v oblastech života, které se jich dotýkají.
Na tuto skutečnost zareagovalo sedmnáct organizací, které se právy lidí se zdravotním postižením denně zabývají a které se spojily, aby o aktuálním stavu informovaly Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením. Podle jejich alternativní zprávy Česká republika nesplňuje závazky, které jí vyplývají z Úmluvy. Státy, které jsou smluvní stranou, jsou totiž povinny změnit ty části svého právního řádu, které jsou s Úmluvou v rozporu.
To se však v České republice nestalo. Organizace složené z odborníků i samotní lidé se zdravotním postižením za to stát kritizují a zároveň navrhují doporučení, jak tuto situaci zlepšit.
„Otázka (ne)naplňování práv lidí se zdravotním postižením v České republice je v poslední době velmi aktuální, zejména s ohledem na probíhající transformaci sociálních služeb a připravované sociální reformy. Doufáme proto, že alternativní zpráva přiblíží tuto problematiku nejen odborníkům, ale i široké veřejnosti,“ komentovala Denisa Slašťanová, právnička Ligy lidských práv, jedné z organizací podílející se na vzniku alternativní zprávy.
Organizace navrhují reformy v mnoha oblastech
Podle alternativní zprávy má stát například přijmout definici diskriminace, která bude v souladu s Úmluvou, reformovat systém opatrovnictví, zajistit, aby lidé s postižením nemuseli žít v ústavech a poskytovat služby v závislosti na individuálních potřebách klientů.
Změnit by se měl také systém vzdělání.
„Úpravy mají být vytvořeny individuálně, podle potřeb každého dítěte a mohou spočívat například v bezbariérových přístupech do škol, používání speciálních učebních pomůcek, zabezpečení vyškolených osobních asistentů, i vzdělávaní pedagogů a ostatních zaměstnanců školy,“ vyplývá ze zprávy.
Bezbariérový přístup požadují organizace ve všech veřejných dopravních prostředcích a budovách, které lidé se zdravotním postižením využívají.
Zlepšit se má kromě toho také přístup lidí s postižením na pracovní trh. Umožněna jim má být i plná účast na dění ve volbách a rozhodování ve všech oblastech života, které se jich dotýkají. V tomto případě organizace navrhují přijmout specifická opatření, jako je možnost využití asistenta, speciální úprava volebního lístku, elektronická volba a další.
Česká republika ratifikovala Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením 28. října 2009. Od roku 2010 je Úmluva součástí jejího právního řádu.
Víte například, že…
• Průměrný invalidní důchod I. stupně u žen činí 4 815 Kč a 5 241 Kč u mužů?
• Průměrná doba pobytu osoby se zdravotním postižením v seznamu uchazečů o zaměstnání v období let 2002 – 2010 přesahovala ve třech okresech 20 let a v dalších třech 10 let?
• Existuje nejméně 5 způsobů, jakými zaměstnavatele zneužívají nerovné postavení lidí se zdravotním postižením na trhu práce?
• Z 9 332 případů nařízené nedobrovolné hospitalizace bylo podáno odvolání jen u 110 případů, přestože je zde institut zákonného zastoupení?
• Podpora pro zaměstnavatele osob se zdravotním postižením bude omezena jen na chráněná pracovní místa?
Bližší informace poskytnou:
Denisa Slašťanová, právnička Ligy lidských práv, email: dslastanova@llp.cz, tel.: 545 210 445
Zuzana Durajová, právnička Ligy lidských práv a MDAC, email: zdurajova@mdac.info, tel.: 545 210 445
Camille Latimier, ředitelka sekretariátu Společnosti pro podporu lidí s mentálním postižením, email: camille.latimier@spmpcr.cz, tel.: 221 890 434
Jan Hutař, ředitel legislativního oboru Národní rady osob se zdravotním postižením, email: j.hutar@nrzp.cz, tel.: 266 753 425
Alternativní zprávu pro Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením si můžete přečíst zde.
