Sobota, 13. srpna 2011Zprávy z médií
Záchranáři ji odvezli do nemocnice a ona je za to žaluje. Její právnička o tom říká:
Brno – Nestihla odjet do nemocnice, proto rodila doma. Pak zavolala záchranku, aby dítě zkontrolovala. Ta ji donutila odjet se zdravým dítětem do nemocnice. S nepříjemnou zkušeností se svěřila na webových stránkách brněnské Ligy lidských práv. Protože se od záchranářů nedočkala omluvy, zažalovala je. Matka chce zůstat v anonymitě. Brněnskému deníku Rovnost se však podařilo získat rozhovor s její právní zástupkyní. „Myslím, že soud určitě vyhrajeme,“ říká právnička Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv.
Původně jste se chtěli se záchranáři mimosoudně dohodnout. Proč záležitost nakonec skončila u soudu?
Matka nejprve nechtěla žádné peníze. Ze začátku jsme podali jen stížnost a v ní navrhovali, aby se nám záchranáři za své neetické chování omluvili. Tím by to bylo vyřešené. Oni to ale nechtěli řešit, udělali ze ženy viníka. Tvrdili, že může za úmrtí lékaře, který po porodu zasahoval. On totiž krátce nato zemřel a záchranáři tvrdili, že za to můžeme my, protože jsme si na něho stěžovali. Že nezvládl ten stres. Nezdálo se nám to vhodné. Proto jsme se rozhodli, že podáme žalobu a budeme chtít i přiměřené peněžní zadostiučinění.
Stěžovali jste si i na nemocnici, kde žena ležela. Tu jste nežalovali.
Ano, chovali se k matce dítěte nevhodně a neprofesionálně. Dávali jí najevo nepřátelský postoj, že si dovolila rodit doma. Ředitel sice prohlásil, že lékaři postupovali správně, ale vyjádřil politování a slušně s námi jednal. To nám stačilo.
Plánovala žena domácí porod už od začátku?
Bylo to její třetí dítě. První dvě porodila v porodnici a v tomto případě to byl hodně rychlý porod. Žena sice nepatří mezi ty, kteří odsuzují domácí porody, ale neplánovala to. V opačném případě by si totiž zajistila porodní asistentku. Věděla, že to má z domu kousek do porodnice a myslela, že to stihne. Proto čekala na poslední chvíli. Nakonec už začala rodit, tak zůstala doma.
Proč tedy do nemocnice nakonec nechtěla?
Chtěla tam jet až druhý den. Nejdřív se umýt a uklidnit. Ale zdravotníci byli nekompromisní. Nechtěli počkat ani hodinu.
Stalo se nakonec něco dítěti?
Po porodu bylo naprosto v pořádku. V nemocnici však zjistili, že je podchlazené, což se spravilo v inkubátoru. Ale už to, že je museli dát do inkubátoru na ně mělo negativní vliv. Nemohlo být s matkou.
Myslíte, že když vyhrajete, tak to rozhodnutí soudu bude zásadní pro český právní systém? Že z toho vznikne nějaký precedent?
Myslím, že ano. Podle mých zkušeností hlavně v porodnictví není vůbec respektováno právo žen rozhodovat o sobě a o svých dětech. Je to porušované naprosto běžně. Hlavně v porodnicích. Lékaře, kteří nerespektují přání pacientů, může donutit ke změně jen strach ze žaloby.
A pokud prohrajete?
Nemyslím, že prohrajeme. Protože to je evidentní a jasné. Dítě bylo zdravé a zákon hovoří naprosto jednoznačně. Aby mohl zasáhnout lékař, tak musí být dítě bezprostředně ohrožené něčím konkrétním. Nějakou patologií. Nic takového tam záchranáři nezjistili.
Článek byl publikován dne 13. 8. 2011 v Brněnském deníku.
Autorkou článku je Zuzana Pletichová, Brněnský deník.
Středa, 10. srpna 2011Zprávy z médií
Ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje, že se někteří nezaměstnaní budou hlásit v předem určených termínech na Czech Pointech. Chce tím zamezit nelegálnímu zaměstnávání.
Opatření má být zavedeno v průběhu několika týdnů až měsíců, záleží na tom, kdy se podepíší smlouvy s Českou poštou. První dva roky provozu systému mají stát 230 milionů korun – část půjde z evropských fondů.
„Cílem nového projektu je maximálně zamezit možnosti černého zaměstnávání uchazečů o zaměstnání,“ upozornil mluvčí úřadu práce Jiří Reichl. Nezaměstnaní budou zváni na Czech Pointy na poštách v termínech, které odpovídají standardní pracovní době, budou se muset dostavit, a nebudou tak moci pracovat. Pokud se nedostaví, budou muset doložit například potvrzení, že byli u lékaře. Pokud novou povinnost nesplní, budou moci být vyřazeni z evidence úřadu práce. Mohli by tak například přijít o podporu, navíc by si museli sami platit sociální pojištění.
Hlásit se nebude muset každý nezaměstnaný
Do systému Czech Point bude moci být zařazen v zásadě jakýkoli uchazeč o zaměstnání evidovaný na úřadu práce. Nezaměstnaní, kterých se to bude týkat, budou vytipováni na základě několika kritérií. Mohlo by jít například o nezaměstnané, kteří jsou úřadem práce evidováni opakovaně, uchazeče, kteří měli v posledních šesti měsících zaměstnání kratší než deset dní, mladistvé do 26 let věku nebo absolventy. „Prvotní termín bude stanoven prostřednictvím Úřadu práce ČR, následné termíny budou generovány již přímo systémem Czech Point,“ upřesnil Petr Sulek z tiskového odboru ministerstva.
Nezaměstnaní by se měli chodit hlásit na Czech Pointy nejblíže místu trvalého bydliště. V případě, že se v něm nezdržují, mohou se domluvit a bude vybrán Czech Point na základě místa trvalého pobytu. Návštěvy zde budou častější než na úřadu práce.
Míra nezaměstnanosti v ČR
Výtky, že by pravidelné navštěvování Czech Pointů mohlo vést ke stížnostem týkajícím se ochrany soukromí uchazeče o zaměstnání nebo jiných práv, Reichl odmítl. „Je to irelevantní, úředník na Czech Pointech je jako každý jiný,“ podotkl. Úředníci zde podle něj pracují s citlivými údaji a jsou dostatečně proškoleni. Opatření je podle něj navíc v souladu se zákonem o zaměstnanosti.
Ani Česká pošta, která Czech Pointy provozuje, se konfliktů nebojí. „Zaměstnanci České pošty přicházejí dennodenně do styku s klienty, někteří z nich mohou být agresivnější, ale oni jsou empatičtí, jsou proškoleni a opravdu tento projekt tato skutečnost nemůže ohrozit,“ podotkla mluvčí pošty Marta Selicharová.
Odbory: Nezaměstnaní by se měli mít možnost hlásit kdekoli v ČR
„Pokud se má se šedou ekonomikou něco udělat, nebyl bych proti,“ okomentoval záměr ministerstva místopředseda Asociace samostatných odborů Jaroslav Pejša. Nezaměstnaní by se podle něj ovšem měli mít možnost hlásit po celé republice, nikoliv pouze v místě trvalého bydliště. „Aby mu předepisovali pouze jedno místo, tak by to při častých návštěvách bylo už šikanování,“ dodal Pejša.
Mnohem větší výhrady má k plánům ministerstva Liga lidských práv. Podle ní je pravidelné hlášení přehnaným zásahem státu do života nezaměstnaných a hlavně zásahem vedeným špatným směrem. „Lidé bez práce jsou vděční za cokoli a vezmou i práci načerno, takže kontrola by se měla zaměřit na zaměstnavatele,“ řekla ČT24 právnička ligy Kateřina Červená.
Ministerstvo práce a sociálních věcí v poslední době přitvrdilo v postupu proti práci načerno. Jen během první poloviny června kontroloři odhalili na 500 případů nelegálního zaměstnávání. Zhruba 200 nelegálních pracovníků přitom zároveň pobíralo podporu v nezaměstnanosti. Jen jejich vyřazením z evidence úřadu práce ušetřil stát na podpoře 7 milionů korun.
Reportáž byla publikována dne 10. 8. 2011 na ct24.cz a naleznete ji zde.
Autorkami reportáže jsou Tereza Kručinská a Hedvika Dědková.
Pondělí, 4. července 2011Aktuality
Vláda schválila návrh zákona o generální inspekci policejních sborů, což je záležitost, kterou Liga lidských práv prosazuje již od svého vzniku. Dosavadní situace, kdy prohřešky policistů vyšetřovali jejich bývalí kolegové, vedla k dlouhodobě neuspokojivým výsledkům v oblasti šetření policejního násilí či korupce mezi příslušníky policie. Nový zákon má potenciál pomoci řádnému prošetření těchto činů, jeho praktické fungování ovšem ovlivní i to, kdo stane v čele nové Generální inspekce.
„Ačkoliv je to bezpochyby krok kupředu, čerstvě schválený zákon se bohužel nevztahuje na vyšetřování strážníků městské policie,” komentoval vládní rozhodnutí předseda Ligy David Zahumenský. „Liga bude nadále prosazovat, aby do pravomoci nového orgánu spadalo i prošetřování strážníků, což vláda zatím odmítá.“ Situaci policistů se věnuje Liga dlouhodobě, současné změny navrhuje už Systémové doporučení z roku 2006 věnované práci policie.
Stáhněte si volně Systémové doporučení č. 1.
Středa, 11. května 2011Tiskové zprávy
Sněmovna dnes ve třetím čtení schválila změnu zákona o soudních poplatcích. Zákonodárci odsouhlasili, že se jednotlivé soudní poplatky zvýší o 20 až 100%. Nakonec se podařilo z původního návrhu vlády vypustit zavedení nových poplatků pro budoucí osvojitele nebo pro ty, kteří po státu požadují odškodnění za dlouhá řízení či pochybení úřadů. Nedojde ani k navrhovanému zpřísnění možnosti osvobození od placení poplatku. Liga lidských práv se přesto domnívá, že přijetím zákona se čeští občané vzdalují šanci na kvalitnější soudnictví.
Rozhodování českých soudů je v mnoha případech nepředvídatelné a pomalé. Chybí podpora pro mimosoudní řešení sporů. Pro lidi s nízkými příjmy je obtížné se na soud vůbec obrátit, protože systém bezplatné právní pomoci je neúplný a nepřehledný. Pravdou sice je, že soudní poplatky se řadu let nezvyšovaly a stát se snaží snížit zadlužení. Vzhledem ke stavu české justice však mělo být zvýšení poplatků doprovázeno přijetím změn, které by služby soudu pomohly zkvalitnit. „Tuto šanci jsme bohužel propásli,“ komentuje novelu Michaela Tetřevová, právnička Ligy lidských práv, a dodává: „Stát by se měl zaměřit v první řadě na to, aby soudnictví fungovalo efektivněji, samotné zvyšování poplatků problém financování soudů nevyřeší.“
Obrovským handicapem většiny českých soudů je špatná organizace práce. Že tento problém řešit lze, ukazuje rozdílnost v délce řízení stejného typu sporu u různých soudů. Zatímco někde umí vyřešit případ v řádu měsíců, jinde se spor vleče léta. Na některých soudech totiž začaly fungovat takzvané soudní minitýmy, které zabraňují tomu, aby soudce musel dělat všechno včetně administrativy. Soudům by také odlehčila větší podpora mimosoudního řešení sporů, minimálně ve formě přijetí zákona o mediaci.
Značně nefunkční je také systém zajišťování bezplatné právní pomoci pro nejchudší. Kvůli nedostatku informací a přílišné byrokracii je i pro běžného člověka v podstatě nemožné bez pomoci odborníků na bezplatnou právní pomoc dosáhnout. Lidé, kteří nemají na advokáta a nedokáží si např. žalobu napsat sami, tak zůstávají bez šance domoci se spravedlnosti. Bezplatná právní pomoc pro správní řízení nebo pro řízení před úřady navíc chybí úplně.
Nová úprava však přináší i některé pozitivní změny. Oběti trestných činů budou osvobozeny od placení soudního poplatku, pokud se budou u civilních soudů domáhat náhrady škody vůči pachateli. Sněmovna nakonec schválila také pozměňovací návrh poslance TOP 09 Polčáka a lidé, kteří budou po státu požadovat náhradu za neoprávněné trestní stíhání nebo třeba neoprávněně vyměřenou daň, tak nadále poplatek platit nemusejí. Tento návrh Liga prosazovala od samého počátku připomínkového řízení. „Ministerstvo spravedlnosti tvrdí, že lidé žalob proti státu podávají zbytečně mnoho. Nedokládá to žádnými daty. Domníváme se, že stát by měl spíše zlepšit své fungování tak, aby po něm lidé nemuseli vymáhat škodu u soudu. Vzhledem k tomu, že například i za dlouhá řízení se odškodňuje spíše maximálně v řádu desítek tisíc, mohl by dvoutisícový poplatek občany skutečně odradit od toho, aby žalobu vůbec podali,“ dodává právnička Ligy.
O návrhu bude nyní hlasovat Senát, který má na jeho projednání 30 dnů.
Více informací poskytne:
Michaela Tetřevová, právnička Ligy lidských práv, tel.: 608 044 625, mtetrevova@llp.cz
Další informace k tématu.
Čtvrtek, 21. dubna 2011Zprávy z médií
Na Prvního máje je v Brně dusno každý rok. Neonacisté městem buď pochodují, nebo řeční na náměstích. Letos se jim postaví do cesty blokáda, která se pokusí znemožnit průchod neonacistů přes Cejl a další ulice brněnského „Bronxu“.
Co se přesně za deset dní, v neděli Prvního máje, v Brně stane a proč? Jak může reagovat policie a kde bude hrozit největší nebezpečí? 1. Kdo bude pochodovat Prvomájový pochod Brnem organizuje Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS), přesněji její mládežnická organizace. Stranu založil Tomáš Vandas, který šéfoval i zákonem zakázané Dělnické straně. Oficiálně organizují pochod nazvaný Proti invazi cizích pracovníků a exodu našich lidí. Jinými slovy proti lidem z ciziny, kteří v Česku pracují, a proti tomu, aby Češi odcházeli do zahraničí. Je to vlastně jen rozvinuté jejich heslo „Čechy Čechům.“
Původně měl průvod projít z Lužánek na Mendlovo náměstí, teď se ale trasa pochodu změnila a povede přes brněnský „Bronx“. Organizátoři úplně přesnou mapu nezveřejnili a pro MF DNES ji odmítli popsat.
2. A kdo jim bude bránit Proti DSSS se chystají vystoupit dvě iniciativy: jedna se jmenuje V Brně neonacisty nechceme a vystupuje proti pochodu happeningem v Bratislavské ulici. Druhá je razantnější: Brno Blokuje chystá nenásilnou blokádu trasy pochodu neonacistů. Lidé, kteří se k blokádě připojí, si sednou z jedné strany ulice na druhou a nenechají průvod „Bronxem“ projít. Vycházejí z přesvědčení, že když pochod neonacistů nedokážou zakázat úřady ani soudy, musí se ozvat slušní lidé. Vystihuje to jejich heslo „Aby zvítězilo zlo, stačí, aby dobří lidé mlčeli“.
Zatímco happening bude symbolickou podporou menšinám, Brno Blokuje jde dál. „Na 1. máje v Brně před dvěma lety byl v ochrance předsedy Dělnické strany Tomáše Vandase i jeden z vítkovských žhářů. Bylo to jen dva týdny poté, co se pokusil upálit spící rodinu,“ vysvětluje mluvčí iniciativy Jiří Koželouh, proč jen symbolická vystoupení proti neonacistům nestačí.
3. Co na to zákony? Podle zákona nejsou něčí politické názory, byť krajně pravicové, důvodem k tomu, aby nemohl organizovat pochod. Dokud přímo na místě nebude šířit rasovou nenávist nebo k ní podněcovat, nemůže policie nic dělat. Podobné pochody nemůže nikdo zakázat, protože jejich organizátoři nežádají o povolení, ale jen pochod oznamují.
Městská část může zasáhnout v případě, že by pochod zásadně omezil dopravu nebo už předem porušoval zákon. Pokud by neonacisté oznámili, že budou pochodovat za potlačení práv menšin, radnice by pochod zakázala. Pokud ale napíší, že jde o akci Proti invazi cizích pracovníků, nic nezákonného na tom není.
Blokáda naopak nezákonná je, protože brání nahlášenému pochodu a omezuje svobodu shromažďování. „Paradoxně tak zákon chrání neonacisty a vystavuje stíhání lidi, kteří cítí morální povinnost jim v pochodu zabránit,“ říká Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv .
4. Co se na 1. máje stane Policie bude muset počkat na to, zda někdo z příznivců pochodu nezačne provolávat hesla, která jsou v rozporu ze zákonem, nebude propagovat zakázaná hnutí třeba nášivkami na bundách nebo se v projevu neobjeví rasistická prohlášení. Policie může nejdříve zasáhnout proti jednotlivci a teprve když bude takových více, lze průvod rozpustit.
Pokud se tak nestane, bude mu muset „čistit“ cestu. V ní budou sedět zaháknutí do sebe nebo stát příznivci iniciativy Brno Blokuje. „Policiemůže vytlačit blokádu štíty nebo lidi, kteří budou klást pasivní odpor, odnese z trasy pochodu,“ vysvětluje Candigliota. Blokátorům hrozí pokuta a přestupkové řízení.
5. Kam jít a kam ne Lidé, kteří nepatří ani k pochodu ani mu nechtějí bránit, by měli vzít v potaz rizika, která na Cejlu a v jeho okolí během průvodu i po něm hrozí. Antikonfliktní tým policie zdůrazňoval už při pochodu neonacistů v Krupce, že by zejména Romové měli zůstat doma a „neprovokovat“ v ulicích. Podle aktivistů je to ponižující.
***
Kde budou 1.máje brněnští politici? Roman Onderka, primátor „Svátek práce budu trávit tradičně na Brněnské přehradě. V přístavišti bude slavit brněnská ČSSD. Jako vrchní velitel strážníků a primátor Brna však budu v kontaktu se všemi bezpečnostními složkami a vývoj situace budu sledovat.“ Irena Matonohová „Tradice polibku pod rozkvetlým stromem je vhodnější než jakákoli demonstrace. Iniciativě Brno blokuje ale vyjadřuji v jejich protestní nenásilné akci podporu a oceňuji jejich odvahu.“ Martin Ander „Zúčastním se nenásilného pokusu zabránit neonacistům projít Cejlem. Kdyby chtěli pochodovat kolem památníku v Lidicích, taky by nikdo nepochyboval o tom, že je třeba jim v tom bránit.“
Článek byl publikován 21. 4. 2011 v Mladé frontě DNES.
Autorkou článku je Klára Kubíčková, Mladá fronta DNES.
