Pátek, 18. června 2010Tiskové zprávy
Praha – 18. června 2010 – Liga lidských práv dnes ocenila další školy za spravedlivý přístup ke všem dětem bez ohledu na jejich handicapy. Slavnostní předávání Certifikátu Férová škola a prezentace jednotlivých škol proběhly v rámci konference Inkluzivní vzdělávání není sci-fi, kterou Liga uspořádala ve spolupráci s ministerstvem školství, aby odborné veřejnosti znovu připomněla, že společné vzdělávání všech dětí v běžných třídách je nejen možné ale především nutné realizovat i v českém školství.
Jak nedávno na svém blogu upozornil komisař Rady Evropy pro lidská práva Thomas Hammarberg, segregace romských dětí pokračuje i přesto, že za ni byla Česká republika před třemi lety odsouzena Evropským soudem pro lidská práva. V současnosti navštěvuje 30% romských dětí stále tzv. praktické školy (bývalé zvláštní), zatímco u neromských dětí jsou to pouze 2%. V důsledku tohoto systému nemají znevýhodněné děti šanci se v budoucnu ze špatné sociální situace, do níž se narodily, vymanit. Hammarberg v článku označuje tento stav jako nepřijatelný a ilegální a znovu apeluje na to, aby česká vláda provedla potřebné systémové změny.
Podle Ligy lidských práv se ale segregace nedotýká pouze dětí romských, ale také zdravotně handicapovaných či dětí cizinců. Aby podpořila zavedení potřebných změn do systému českého základního školství, vytvořila Liga už v roce 2008 Certifikát Férová škola udělovaný školám, které respektují individuální potřeby každého žáka, nekladou důraz pouze na jeho výkon, ale rozvíjí i jeho hodnoty. Dnešním dnem se může značkou „férová“ pyšnit celkem deset škol, z nichž čtyři získaly Certifikát už loni. Letos k nim přibyla Základní škola Mšeno, okres Mělník, Základní škola T.G.Masaryka z Náchoda, Základní a mateřská škola Šaratice a tři břeclavské školy – Slovácká, Komenského a Kpt. Nálepky.
Komisařka Férové školy Olga Kusá k hodnocení certifikovaných škol uvádí: „Každá z nich je něčím výjimečná. Na šaratické škole nás nadchla její úžasná atmosféra a partnerský přístup pedagogů ke všem dětem. V Náchodě zase vyučují češtinu pro cizince a provozují Klub předškoláčků. V Mšeně pracuje s dětmi vynikající pedagogický kolektiv propojený s rodinami a veřejností. Základní škola Komenského z Břeclavi má školní parlament, který umožňuje žákům aktivně se podílet na dění ve škole, a tak dále.“
Všechny tyto školy ocenila tříčlenná komise za práci s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami, způsob prezentace průřezových témat ve výuce a otevřenost principům inkluzivního vzdělávání.
Bližší informace poskytne:
Iva Pikalová, koordinátorka projektu Férová škola, +420 777 621 227
Více informací o projektu Férová škola, komisi a certifikátu naleznete na www.ferovaskola.cz.
————————————————————————————————————————
Inkluzivní vzdělávání
Inkluze ve vzdělávání je princip, jehož cílem je vytvoření takového systému vzdělávání, ve kterém jsou vzděláváni všichni žáci dohromady, a to při zachování stejné úrovně kvality a ve vhodných věkových skupinách.
Tento systém usiluje v co největší míře o dosažení dostupnosti nejvyšší formy vzdělání pro všechny bez rozdílu a v rámci hlavního vzdělávacího proudu. Speciální vzdělávací potřeby jsou pojímány jako součást přirozené společenské různorodosti. Na rozdíl od integračního typu vzdělávání je přenesena zodpovědnost za vytváření vhodných podmínek od specializovaných profesí především na učitele.
Inkluze se chápe jako integrace všech žáků do běžné školy a v důsledcích je spojena se zřeknutím se jakékoli formy etiketování žáků a s rozpuštěním speciálních zařízení a speciální pedagogiky (Vítková, 2008). To je pozice úplné inkluze, která však dosud není běžná; Aby byl inkluzivní vzdělávací systém úspěšný, musí být splněno několik podmínek. Často totiž docházelo či dochází k tomu, že se pouze forma speciálního vzdělávání přesunula do školy hlavního vzdělávacího proudu, aniž by však byla upravena organizace vyučování, osnovy či metody vyučování. Tento nedostatek v organizačním zajištění se ukázal jako hlavní překážka v realizaci inkluzivní vzdělávací politiky (Ainscow, César, 2006).
Tato tisková zpráva byla vydána v rámci projektu Férové školy v praxi. Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.
Pátek, 18. června 2010Zprávy z médií
Článek byl publikován dne 18. 6. 2010 na zpravy.idnes.cz a naleznete jej zde.
Mimořádně nadaný autista, zakřiknutá dívka s lehkým mentálním postižením, děti ze sociálně slabších rodin. Základní škola v Šaraticích na Vyškovsku zvládá učit různě znevýhodněné žáky pohromadě s těmi, které žádné handicapy nemají. Za to dnes získala ocenění Férová škola.
Certifikát Férová škola jim udělila nezisková organizace Liga lidských práv. Stejně jako pěti dalším. Všechny mají společně jedno: nabízejí individuální a spravedlivý přístup ke všem dětem bez ohledu na jejich handicapy.
A s čím přesně si v Šaraticích museli poradit? Chodí k nim například autistický chlapec, který je mimořádně nadaný. Přeskočil první třídu a šel rovnou do druhé. „Má obrovské znalosti skoro na úrovni páté třídy a je mimořádně hudebně nadaný,“ popisuje ředitelka Eliška Novoměstská.
Problém nastal, když měli jet jeho spolužáci na školu v přírodě. „Má problém se sociálním přizpůsobením a my jsme předpokládali, že týden na škole v přírodě nezvládne,“ vypráví ředitelka.
Přesto se to škola společně s jeho rodinou rozhodla alespoň zkusit. Rodiče ho s pomocí pedagogické asistentky připravovali na to, že bude v jiném prostředí, bez rodičů, že na čas přijde o své zažité rituály. První dva dny na škole v přírodě byly krušné, chlapec nemohl spát, byl dezorientovaný. „Třetí den už to bylo mnohem lepší. Vrátil se domů šťastný a spokojený,“ uvedla Novoměstská.
Další příklad. Lehce mentálně postižená dívka, která do Šaratic přišla ve třetí třídě. „Byla zakřiknutá, nekomunikovala, byla vystresovaná,“ vypráví ředitelka.
Ve škole dostala asistenta, začala se učit podle individuálního vzdělávacího plánu, snížily se na ní nároky, měla méně hodin než její spolužáci.
Tato dívka vlastně odstartovala to, za co dnes škola získala certifikát. „Je to čtyři roky nazpátek. Poradna nás požádala, jestli bychom ji nevzali k nám na školu, že by měla změnit kolektiv. Do té doby jsme tady postižené děti neměli,“ vzpomíná ředitelka na dobu, kdy se začali zajímat o inkluzivní vzdělávání.
„Bylo to v době, která přála integraci a inkluzi. Měli jsme možnost získat z úřadu práce pedagogickou asistentku. Přijali jsme ji a zjistili, že to jde. Dívka zvládla první stupeň a teď krásně zvládá druhý,“ doplnila Novoměstská.
Učitelé se musí na hodiny víc připravovat
Učit sociálně znevýhodněné, nadané, lehce mentálně postižené pohromadě s „průměrnými“ školáky je náročné, a to především pro učitele, zdůrazňuje ředitelka.
„Ve třetí třídě máme jednoho mimořádně nadaného žáka a dva s lehkým mentálním postižením. A bez asistenta by to nešlo. Ten se v hodinách věnuje dětem s lehkým mentálním postižením,“ popisuje.
Pro nadaného žáka zase musí učitel vymýšlet práci navíc. „Když má dodělané všechny úkoly, pracuje na počítači, který má ve třídě a kde má různé výukové programy,“ uzavírá Novoměstská.
Loni v říjnu získaly certifikát první čtyři školy. Proces certifikace je u každé školy jinak dlouhý. Liga lidských práv se snaží přihlížet ke specifikům regionu, například k etnickému rozložení v daném městě. Do škol jezdí opakovaně, sleduje výuku a studuje školské dokumenty.
Certifikát je pro školy určitou známkou prestiže a vodítkem pro rodiče při výběru nejlepší školy pro dítě.
Čtvrtek, 4. března 2010Aktuality
Náplň práce:
– koordinace projektu Férová škola zaměřeného na podporu inkluzívního školství
– prosazování legislativních změn vedoucích k naplnění rovného práva na vzdělání
– příprava právní argumentace v případech práv dětí
– příprava a realizace seminářů a workshopů pro pedagogy a žáky
– výzkumná a publikační činnost v dotčené oblasti
Požadujeme:
– ukončený magisterský studijní program v oboru právo
– zájem o problematiku lidských práv
– flexibilitu, ochotu častějších služebních cest
– výborný písemný i slovní projev
– samostatnost, komunikativnost, schopnost právní argumentace
Nabízíme:
– zajímavou a pestrou práci v expertní nevládní organizaci
– plný úvazek
– odpovídající finanční ohodnocení
– přátelský kolektiv
– místo výkonu práce: Brno
Svoje životopisy společně s motivačními dopisy (max. 1 strana) zasílejte na e-mail: kmasova@llp.cz do 19. 3. 2010.
Případné ústní pohovory proběhnou v týdnu od 22. 3. 2010.
Čtvrtek, 14. ledna 2010Aktuality
U příležitosti letošního zápisu dětí do prvních tříd, které bude probíhat v následujících dnech, vyzvala koalice nevládních organizací Společně do školy, všechny, kdo působí v oblasti vzdělávání nebo se snaží zlepšovat životní podmínky a příležitosti romské menšiny, k posílení informovanosti zákonných zástupců dětí.
Koalice považuje za důležité upozornit rodiče romských dětí na základní rizika a důsledky vzdělávání ve školách pro žáky s mentálním postižením, kam se stále dostává zcela nepřiměřené množství romských dětí. „Dopis, který jsme vytvořili, poskytuje mimo jiné užitečný výčet základních práv a nároků garantovaných všem dětem bez jakýchkoliv rozdílů,“ upozorňuje Lucie Obrovská, právnička Ligy, která s koalicí úzce spolupracuje a dodává: „Zápisy se blíží, rodiče přitom často nemají dostatek informací, případně získávají informace matoucí nebo přímo zavádějící.“
Koalice Společně do školy proto apeluje: Poskytněme společně rodičům patřičné informace – zvýšíme šanci děti na plnohodnotné a kvalitní vzdělání!
Celý dopis si můžete přečíst zde.
Středa, 13. ledna 2010Zprávy z médií
„Vždycky jsem byla pro dát všem dětem rovnou šanci.“
Radka Renzová začala jako uklízečka a dotáhla to na ředitelku školy. Její přístup je ovšem dost nekonvenční.
Bývala prý moc zlobivá. „Parta byla pro mě všechno, utíkala jsem z domova. Měla jsem štěstí, že tehdy nebyly ještě v kurzu drogy – určitě bych je zkusila,“ přiznává. „Naši chtěli, abych se přihlásila na vysokou, tak jsem předstírala, že jedu na přijímačky, ale nedostavila jsem se k nim. Bylo mi všechno jedno, protože jsem byla strašně zamilovaná.
Otěhotněla jsem, a když byly Matouškovi tři roky, s jeho otcem jsem se rozešla. Naši, přestože jsem se jim toho předtím tolik navyváděla, mě ale nenechali na holičkách.“
Radka pracovala jako školnice a uklízečka v hudební škole ve Svitavách. Pak dojížděla do pedagogické školy v Litomyšli. Ve třetím ročníku jí kamarádka dohodila místo učitelky v sídlištní škole.
Tam jí připadalo, že učitelé přistupují k dětem málo citlivě.
Líčí: „Představte si učitele, který pranýřuje žáčka kvůli tomu, že mu chybí penál.
Jenže dítě ten penál nemá proto, že mu jej rodiče nekoupili.
A učitel na to nepřijde včas, anebo ho to nezajímá!“
Po čase začala studovat dálkově vysokou pedagogickou školu.
Úspěšně ji dokončila, ale k studiu měla výhrady: „Leccos z toho, co jsme se museli nabiflovat, nám pak bylo v praxi k ničemu, a naopak k tomu, co by člověk měl znát, si musel najít cestu sám.“ Naštěstí se už na vysoké seznámila s ředitelkou malotřídky v Lačnově a ta jí nabídla místo. Malá školička s malým počtem žáků Radce seděla. „Máme tu možnost každé dítě dobře poznat a individuálně se mu věnovat. Paní ředitelka byla vstřícná, dost mě toho naučila,“ říká Radka. Škola v Lačnově, který je teď součástí Svitav, se nachází blízko domu se sociálně znevýhodněnými rodinami, a tak do ní chodí i romské děti. Radka zastává názor, že děti s jakoukoli nevýhodou je potřeba integrovat mezi ostatní. „Je nesmysl je poslat do zvláštní školy, když mají na víc,“ tvrdí.
Když jednou jela z fakulty domů, dala se ve vlaku do řeči se spolucestujícím. Z hovoru záhy vyplynulo, že studují stejnou školu a že oběma leží na srdci děti s problémy. Dnes oba, Radka i Jiří, učí v lačnovské škole, kde Radka od roku 2005 i řediteluje. „Sehraný pedagogický tým je základ dobré školy,“ zdůrazňuje Radka.
Žáci jsou rozděleni do dvou tříd, do první chodí prvňáci až třeťáci, do druhé čtvrťáci a páťáci. „Penzum učiva je stejné jako na jiných školách. Důležité je, aby dítě zvládlo vše, co vzhledem ke svým schopnostem zvládnout může,“ vysvětluje Radka. Před vynucováním poslušnosti se tu děti vychovávají k zodpovědnosti vůči sobě samému. „Měly by vědět: Když si špatně zavážu tkaničku u bot, mohu si na ni šlápnout a rozbiju si nos. Nebo když budu nepořádná a něco ztratím, bude mi to scházet. Jestliže tohle dítě pochopí, rozkazy jsou zbytečné.“ Děti se učí také komunikovat, férově jednat a umět se vžít do kůže druhého.
Radka je nejen výjimečnou učitelkou, ale i výjimečnou mámou. K Matoušovi u nich doma přibyl Maxík z druhého, tentokrát šťastného manželství, a dvě romské holčičky Vaneska a Kristýnka, které si manželé Renzovi vzali do pěstounské péče. „Samozřejmě se bojím, aby pro svou pleť v životě netrpěly, ale manžel říká, že bez nás by trpěly ještě víc. Jsme tu, abychom jim dali lásku, sebeúctu, naučili je poradit si se životem. Ale nebojím se toho, že nás jednou zklamou. Vždyť kdo víc se nazlobil rodiče než já! A vidíte, dostala jsem se z toho!“
Kde se učí férově
Škola ve Svitavách-Lačnově je jednou ze čtyř škol v České republice, kterým Liga lidských práv udělila 6. 10. 2009 titul Férová škola. Titul se uděluje za úspěchy v integraci znevýhodněných dětí, především romských, a dětí s handicapem.
.gif){kind=small}
