Výbor pro lidská práva při OSN podruhé kritizoval situaci v Česku

Výbor pro lidská práva při OSN opětovně apeluje na zřízení nezávislého orgánu, který by šetřil stížnosti na české policisty. Nerespektování svých dřívějších doporučení českou vládou kritizuje Výbor o to víc, že stále neubývá stížností na špatné zacházení ze strany policistů, ke kterému podle něj dochází především během zatýkání a vazby a dotýká se zvlášť zranitelných skupin obyvatel. Výbor doslova konstatoval, že: „…toto opomenutí může připívat k tomu, že policisté, kteří porušili něčí lidská práva, zůstávají de facto beztrestní.“ (bod 9 doporučení). Výbor české vládě nad to důrazně doporučuje, aby zajistila odškodnění policejních obětí.

Výbor se také věnoval otázce protiprávní sterilizace žen, když vyjádřil své politování nad tím, že v žádném zdokumentovaném případě nebylo zahájeno trestní stíhání proti lékařům. České vládě rovněž důrazně doporučil, aby oběti nezákonných zákroků odškodnila a obětem mimo jiné zajistila právní pomoc při podávání žalob k soudům (bod 10). Výbor dále konstatuje, že by lékaři a sociální pracovníci měli povinně absolvovat školení týkající se lidských práv pacientů.

Členům Výboru neušlo, že ačkoli Česká republika formálně zrušila kategorii „zvláštních škol“, v základním vzdělávání stále přetrvává faktická segregace romských žáků; doporučil vládě, aby přijala opatření, která tuto závadnou situaci ukončí. Výbor také upozorňuje na znepokojující fakt, že do sociálních ústavů je umisťována nepřiměřeně velká část romských dětí, přičemž excesivní odebírání dětí z biologických rodin považuje Výbor za porušení jejich práva na rodinný život.

Orgán OSN se podrobně zabýval také stavem současné české psychiatrie. Vyjádřil své znepokojení nad tím, že čeští lékaři stále nepřestali používat síťová a klecová lůžka a doporučil vládě, aby definitivně zakázala jejich používání, neboť se jedná o nelidské a ponižující zacházení (bod 13). Výbor je také znepokojen tím, že v Česku může dojít k nedobrovolné hospitalizaci proto, že člověk pouze „jeví známky duševní choroby“ (bod 14), přičemž soudní přezkum hospitalizace a právní zastoupení dotčených osob je nedostatečný, neboť ustanovení advokáti se s pacienty často ani nesejdou, a tak nemohou hájit jejich skutečné zájmy.

Výbor se musel opakovaně vyjádřit i k otázce restitucí majetku osob, které byly nuceny opustit Československo a přijmout občanství země, do které uprchly. Výbor, který je oprávněn projednávat stížnosti na Českou republiku a v řadě konkrétních případů uznal diskriminaci těchto osob ze strany českých soudů, doporučil vládě, aby jim byl jejich majetek navrácen, nebo aby byly odškodněny.

OBĚ ORGANIZACE SE NAVÍC VYJÁDŘÍ K SITUACI DODRŽOVÁNÍ LIDSKÝCH PRÁV V ČESKU S OHLEDEM NA SVOJÍ DLOUHODOBOU ČINNOST A POSLEDNÍ ZPRÁVY MEZINÁRODNÍCH INSTITUCÍ, KTERÉ SE LIŠÍ OD ZPRÁVY ČESKÉ VLÁDY O STAVU LIDSKÝCH PRÁV, NA ZVLÁŠTNÍ TISKOVÉ KONFERENCI.

TISKOVÁ KONFERENCE SE USKUTEČNÍ V PONDĚLÍ, 30. ČERVENCE 2007 V 11.30 V AMERICKÉM CENTRU, TRŽIŠTĚ 336/13, PRAHA – MALÁ STRANA. POZVÁNKA V PŘÍLOZE.

Bližší informace:

Jiří Kopal, právník a předseda Ligy lidských práv, mobil: 776 234 446

David Zahumenský, právník MDAC/Ligy, mobil: 777 306 906

Liga lidských práv pravidelně na pozvání mezinárodních institucí vysílá svoje právníky, aby nezávisle prezentovali svoje poznatky orgánům při OSN a sledovali, jakým způsobem zástupci vlády odpovídají na otázky nezávislých expertů. Zakladatele Ligy se účastnili již prvního zasedání Výboru pro lidská práva se zástupci české vlády v červenci 2001 a monitorovali dodržování lidských práv v období mezi oběma zasedáními Výboru právě i na základě doporučení tohoto orgánu z roku 2001. Ustanovení Mezinárodní paktu o občanských a politických právech, platného na území ČR již od roku 1976 jsou v současnosti právně závazná ve 160 státech světa, které tuto smlouvu ratifikovaly. www.llp.cz

Centrum advokacie duševně postižených (Mental Disability Advocacy Center, MDAC) podporuje lidská práva dospělých a dětí s aktuálním či vnímaným mentálním či psychosociálním postižením. Zaměřuje se na oblast Evropy a střední Asie a používá právní nástroje k podpoře rovnosti a sociálního začleňování. MDAC má status přidružené organizace Rady Evropy a je spolupracujícím členem Mezinárodní helsinské federace lidských práv se sídlem ve Vídni. Vizí MDAC je svět, v němž si lidé váží emocionálních, duševních nebo v učení spočívajících odlišností ostatních a respektují autonomii a důstojnost každého jednotlivce. www.mdac.info

1. červen: Mezinárodní den dětí. I romských?

K současnému stavu faktického vyloučení romských dětí z přístupu ke kvalitnímu vzdělání přispělo několik faktorů. Jsou jimi obecná nechuť integrovat žáky, kteří se odlišují, mylná představa, že odlišný žák trpí v kolektivu ostatních žáků, používání nevhodných psychologických testů vedoucích k nepřímé diskriminaci při rozřazování dětí do příslušných tříd a škol či obecná neoblíbenost romské menšiny. Samotní romští rodiče pak mnohdy nemají vzhledem ke špatným zážitkům svých dětí s diskriminací i díky osobní zkušenosti zájem dávat své děti do běžných škol a tříd.

Kvalitní vzdělání je však jedinou zárukou toho, aby v České republice nevyrostla další generace Romů s omezeným přístupem na trh práce, následnou chudobou a závislostí na sociálních dávkách, problémy s bydlením, sociálním vyloučením a diskriminací. Liga je konsternována z dlouhodobé pasivity státu směrem k romským dětem, a to i ve srovnání s dalšími zeměmi střední a východní Evropy. Vedle závazků v oblasti lidských práv je bohužel nutno nadále opakovaně vysvětlovat, že vzdělaná Romka či Rom platící daně má přínos v každém racionálně nastaveném ekonomickém systému. Výzkumy maďarských ekonomů ukázaly, že přidaná hodnota pro státní rozpočet z jedné osoby, která zpravidla končí vzdělávání základní školou, by v případě dokončeného středního vzdělání byla až 70 000 Euro.

Liga proto navrhuje:

  1. změnit současný koncept speciálního vzdělávání na systém dodatečné podpory, který dovoluje individuální přístup ke každému žákovi a který v současnosti funguje například ve Skotsku,
  2. změnit financování škol tak, aby nedostávaly příplatky pouze na zdravotně postižené žáky, ale také na žáky sociálně znevýhodněné, tak jak je tomu např. na Slovensku, kde školy dostávají pro případy všech jakkoli znevýhodněných bez rozdílu 2,5 x více prostředků na jednoho žáka,
  3. pro posílení úspěchu integrace snížit maximální možný počet žáků ve třídě ze 30 na 15,
  4. motivovat romské rodiče k tomu, aby své děti dávali do mateřských školek, případně zavést poslední ročník mateřské školy jako povinný při zachování jeho bezplatnosti,
  5. bezpečným způsobem sbírat etnická data, aby bylo možné přesně měřit úspěchy při integraci romských dětí, včetně potřebné pravidelné kontroly a zavedení sankcí pro školy, které by romské děti nadále diskriminačně umísťovaly do segregovaných tříd,
  6. zavést používání takové diagnostiky žáků, která zohlední skutečné vzdělávací potřeby dětí.

Liga k problému zpracovala detailní systémová doporučení, která zaslala po uplynutí sto dní od nástupu vlády příslušným ministerstvům – toto systémové doporučení naleznete zde.

Ve spolupráci s Evropským centrem pro práva Romů pak aktuálně vydává publikaci Stigmata – segregovaná výuka Romů ve školách střední a východní Evropy, včetně aktuálních analýz české školské legislativy – ke stažení zde.

Kompletní informace k této tiskové zprávě ve formátu .pdf zde.

Výbor OSN proti rasismu o ČR

Největší znepokojení vyjádřil Výbor především nad situací Romů v oblasti vzdělávání, neboť příliš mnoho romských žáků navštěvuje speciální školy či třídy určené pro mentálně postižené děti (dříve zvláštní školy). Výbor vládě doporučil přijetí efektivního programu na ukončení segregace Romů ve vzdělávání a přehodnocení metodologických postupů, na základě kterých nepřiměřený počet romských dětí navštěvuje třídy pro mentálně postižené děti. „Otázka plnohodnotného vzdělávání romských dětí je tou nejpodstatnější věcí a měla být urychleně vyřešena. V opačném případě nám vyroste další generace osob s omezeným přístupem na trh práce, následnou chudobou, problémy s bydlením, sociální exkluzí, diskriminací a tento bludný kruh nebude nikdy přetržen,“ poznamenává Jan Kratochvíl, který na zasedaní expertům Výboru prezentoval stínovou zprávu Ligy lidských práv ve spolupráci s FIDH (Mezinárodní federace lidských práv se sídlem v Paříži).

Výbor byl také zvláště znepokojen případy nedobrovolné sterilizace romských žen, ke kterým docházelo nejen v době komunismu, ale i v devadesátých letech. Česká republika byla Výborem vyzvána, aby přijala odpovědnost za tato závažná porušení lidských práv a zasadila se o usnadnění přístupu obětí ke spravedlnosti, včetně založení zvláštního fondu pro právní pomoc. Dle názoru Výboru je také žádoucí provést osvětovou kampaň mezi lékaři a veřejností, aby k neoprávněným sterilizacím již v budoucnu nedocházelo.

V dalších částech Výbor vyjadřuje svou lítost nad skutečností, že přes opakovaná doporučení řady mezinárodních orgánů Česká republika stále nemá nezávislý systém vyšetřování stížností na policii. To je podle Výboru zvláště nešťastné vzhledem k tomu, že Romové a cizinci bývají předmětem nezákonného jednání ze strany policie. Politování vyjádřil Výbor také nad tím, že se nedaří nabírat policisty z řad romského etnika.

Výbor byl dále znepokojen mimo jiné nepřijetím antidiskriminačního zákona, nadměrnou přítomností romských dětí v ústavní péči, neaktivním přístupem policie k potírání pořádání neonacistických koncertů, diskriminací Romů v zaměstnávání, praktikami některých obcí s ohledem na práva všech, včetně Romů, na odpovídající bydlení a diskriminací cizinců ve školství a dalších oblastech.[1]

Výbor byl tedy nucen kritizovat situaci romských obyvatel v podstatě ve všech oblastech života. Doporučil vládě, aby se snažila o vymýcení přetrvávajících negativních stereotypů mezi českým obyvatelstvem o Romech, v situaci kdy v průzkumu veřejného mínění v lednu 2007 76% respondentů označilo Romy za „velmi nesympatické“.[2] „Závěrečná doporučení Výboru představují opakované varování České republice, že nedodržuje svoje mezinárodní závazky. Kritika se dotýká řady problémů, o nichž předchozí vlády věděly, ale zanedbávaly je. Situace se tudíž nelepší, ale spíše zhoršuje. Proto by odpovědné orgány měly tato doporučeni co nejdříve realizovat v praxi,“ shrnuje Kratochvíl.

Více informací:

Jan Kratochvíl, právník Ligy lidských práv, Praha tel. 608 021 038

[1] Plné znění Závěrečného doporučení: http://www.ohchr.org/english/bodies/cerd/docs/CERD.C.CZE.CO.7.pdf

[2] http://www.romea.cz/index.php?id=servis/z2006_0866

Evropský soud pro lidská práva posoudí rasovou segregaci v českých školách

Stížnost předložená Soudu Evropským střediskem pro práva Romů (ERRC) v roce 2000 se opírá o intenzivní kvalitativní i kvantitativní průzkum situace Romů v českém školství. Tento průzkum odhalil rasovou nerovnost šokujících rozměrů:

  • více jak polovina romských dětí je vzdělávána ve zvláštních školách,
  • více jak polovina žáků zvláštních škol jsou Romové,
  • u jakéhokoli náhodně zvoleného romského dítěte je 27-krát vyšší pravděpodobnost, že bude zařazeno do školy pro mentálně postižené, než v případě obdobně situovaného neromského dítěte,
  • i v případech, kdy se Romským dětem podaří vyhnout se zařazení do zvláštní školy, jsou často vzdělávány v substandardních školách při městských ghettech s převažující romskou etnickou příslušností žáků.

Průzkumem ERRC bylo dále zjištěno, že ačkoli je jako důvod zařazení do zvláštní školy běžně uváděn neúspěch u standardizovaných testů, v praxi dochází obecně k testování až poté, kdy je již dítě určeno k zařazení do zvláštní školy. Odborný test je většinou pouhým razítkem pro rozhodnutí ředitelů škol nepřijmout romské děti do kvalitních škol hlavního vzdělávacího proudu.

Následný průzkum ERRC provedený v období let 2002-2004 s pomocí nevládní organizace Vzájemné soužití odhalil, že v mezidobí osoby odpovědné za vzdělávací politiku v ČR nepřijaly žádná opatření, jejichž výsledkem by byla významná změna rasově segregačního profilu českého vzdělávacího systému. Výsledky průzkumu byly zveřejněny ve zprávě ERRC nazvané: Stigmata: Segregované školství pro Romy ve střední a východní Evropě z roku 2004. Zpráva je přístupná na internetové adrese:

V uplynulých týdnech provedlo ERRC s pomocí Ligy lidských práv předběžný průzkum zaměřený na zhodnocení dopadu nového školského zákona, účinného od ledna 2005. Výsledky průzkumu naznačují, že nový zákon dosud přinesl pouze kosmetické změny, pokud nějaké změny byly vůbec zaregistrovány. Odpovědnost za provádění nového zákona nesou české vzdělávací autority. Prováděcí předpisy navíc dosud nebyly vydány, přičemž zákon neobsahuje jasná ustanovení zakotvující opatření směřující k desegregaci školského systému. Ačkoli dopad zákona nemůže být plně vyhodnocen přinejmenším do září 2007, kdy uplynou lhůty k plné implementaci zákona, již nyní se naskýtá otázka, zda nový zákon napraví rasovou segregaci, která souží český školský systém.

Děti a jejich rodiny, které předložily případ Evropskému soudu pro lidská práva, zmiňují ve svých podáních, že zařazení do zvláštních škol děti navždy odsuzuje k postavení druhořadých občanů. Žáci zvláštních škol získávají znatelně horší vzdělání. Většina jejich absolventů končí na učilištích pro základní manuální profese. Jen minimum Romů navštěvuje vysoké školy. Míra nezaměstnanosti Romů v České republice, tak jako ve většině Evropy, vysoce přesahuje míru nezaměstnanosti ostatní populace.

Současné uspořádání vzdělávání v České republice také vůbec nepřipravuje děti české etnické příslušnosti na život v multikulturní společnosti. Ačkoli v Ostravě, třetím největším městě České republiky, tvoří Romové přibližně 10% populace, více jak 15.000 českých dětí denně navštěvuje základní školu, aniž by potkaly jediného romského spolužáka.

Děti a jejich rodiny jsou zastupovány Evropským střediskem pro práva Romů a advokátem Davidem Strupkem. V rámci stížnosti proti rasové segregaci, stěžovatelé žádají Soud aby vyslovil, že děti byly vystaveny ponižujícímu zacházení v rozporu s čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod, bylo jim upřeno právo na přístup ke vzdělání a byly vystaveny rasové diskriminaci v právu na přístup ke vzdělání v rozporu s čl. 14 Úmluvy ve spojení s čl. 2 Dodatkového protokolu k Úmluvě. Právní stanovisko třetí strany bylo podáno nevládními organizacemi Interights a Human Rights Watch.

Další informace o případu D.H. a další proti České republice jsou k dispozici na adrese

Kontakt:
Pro další informace o případu D.H. a další proti České republice, prosím, kontaktujte:

Claude Cahn, ERRC: +36 20 98 36 445
David Strupek, advokát: +420 603 815 445

Pro další informace o posledním průzkumu o změnách v důsledku nového školského zákona, prosím, kontaktujte:

Jiří Kopal, Liga lidských práv