Stížnost předložená Soudu Evropským střediskem pro práva Romů (ERRC) v roce 2000 se opírá o intenzivní kvalitativní i kvantitativní průzkum situace Romů v českém školství. Tento průzkum odhalil rasovou nerovnost šokujících rozměrů:

  • více jak polovina romských dětí je vzdělávána ve zvláštních školách,
  • více jak polovina žáků zvláštních škol jsou Romové,
  • u jakéhokoli náhodně zvoleného romského dítěte je 27-krát vyšší pravděpodobnost, že bude zařazeno do školy pro mentálně postižené, než v případě obdobně situovaného neromského dítěte,
  • i v případech, kdy se Romským dětem podaří vyhnout se zařazení do zvláštní školy, jsou často vzdělávány v substandardních školách při městských ghettech s převažující romskou etnickou příslušností žáků.

Průzkumem ERRC bylo dále zjištěno, že ačkoli je jako důvod zařazení do zvláštní školy běžně uváděn neúspěch u standardizovaných testů, v praxi dochází obecně k testování až poté, kdy je již dítě určeno k zařazení do zvláštní školy. Odborný test je většinou pouhým razítkem pro rozhodnutí ředitelů škol nepřijmout romské děti do kvalitních škol hlavního vzdělávacího proudu.

Následný průzkum ERRC provedený v období let 2002-2004 s pomocí nevládní organizace Vzájemné soužití odhalil, že v mezidobí osoby odpovědné za vzdělávací politiku v ČR nepřijaly žádná opatření, jejichž výsledkem by byla významná změna rasově segregačního profilu českého vzdělávacího systému. Výsledky průzkumu byly zveřejněny ve zprávě ERRC nazvané: Stigmata: Segregované školství pro Romy ve střední a východní Evropě z roku 2004. Zpráva je přístupná na internetové adrese:

V uplynulých týdnech provedlo ERRC s pomocí Ligy lidských práv předběžný průzkum zaměřený na zhodnocení dopadu nového školského zákona, účinného od ledna 2005. Výsledky průzkumu naznačují, že nový zákon dosud přinesl pouze kosmetické změny, pokud nějaké změny byly vůbec zaregistrovány. Odpovědnost za provádění nového zákona nesou české vzdělávací autority. Prováděcí předpisy navíc dosud nebyly vydány, přičemž zákon neobsahuje jasná ustanovení zakotvující opatření směřující k desegregaci školského systému. Ačkoli dopad zákona nemůže být plně vyhodnocen přinejmenším do září 2007, kdy uplynou lhůty k plné implementaci zákona, již nyní se naskýtá otázka, zda nový zákon napraví rasovou segregaci, která souží český školský systém.

Děti a jejich rodiny, které předložily případ Evropskému soudu pro lidská práva, zmiňují ve svých podáních, že zařazení do zvláštních škol děti navždy odsuzuje k postavení druhořadých občanů. Žáci zvláštních škol získávají znatelně horší vzdělání. Většina jejich absolventů končí na učilištích pro základní manuální profese. Jen minimum Romů navštěvuje vysoké školy. Míra nezaměstnanosti Romů v České republice, tak jako ve většině Evropy, vysoce přesahuje míru nezaměstnanosti ostatní populace.

Současné uspořádání vzdělávání v České republice také vůbec nepřipravuje děti české etnické příslušnosti na život v multikulturní společnosti. Ačkoli v Ostravě, třetím největším městě České republiky, tvoří Romové přibližně 10% populace, více jak 15.000 českých dětí denně navštěvuje základní školu, aniž by potkaly jediného romského spolužáka.

Děti a jejich rodiny jsou zastupovány Evropským střediskem pro práva Romů a advokátem Davidem Strupkem. V rámci stížnosti proti rasové segregaci, stěžovatelé žádají Soud aby vyslovil, že děti byly vystaveny ponižujícímu zacházení v rozporu s čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod, bylo jim upřeno právo na přístup ke vzdělání a byly vystaveny rasové diskriminaci v právu na přístup ke vzdělání v rozporu s čl. 14 Úmluvy ve spojení s čl. 2 Dodatkového protokolu k Úmluvě. Právní stanovisko třetí strany bylo podáno nevládními organizacemi Interights a Human Rights Watch.

Další informace o případu D.H. a další proti České republice jsou k dispozici na adrese

Kontakt:
Pro další informace o případu D.H. a další proti České republice, prosím, kontaktujte:

Claude Cahn, ERRC: +36 20 98 36 445
David Strupek, advokát: +420 603 815 445

Pro další informace o posledním průzkumu o změnách v důsledku nového školského zákona, prosím, kontaktujte:

Jiří Kopal, Liga lidských práv

děti, právo, školství, vzdělávání, žáci