Pátek, 9. října 2009Zprávy z médií
Rozhovor proběhl dne 9. 10. 2009 na rádiu Čro region Pardubice.
Milena DVOŘÁKOVÁ, moderátorka
——————–
Základní škola Palackého v Moravské Třebové se od tohoto týdne pyšní titulem Férová škola. Dostala ho od Ligy lidských práv. Podrobnosti zjišťovala redaktorka Věra Pavlasová.
Věra PAVLASOVÁ, redaktorka
——————–
Titul si škola vysloužila díky svému přístupu k dětem se zdravotním handicapem, dětem sociálně znevýhodněným nebo k těm, které mají poruchy v učení. „Snažíme se jim zajistit nový přístup ke vzdělávání a začlenit je mezi ostatní žáky,“ přiznává ředitel školy Petr Vágner.
Petr VÁGNER, ředitel školy
——————–
My jsme škola, kde není až tolik romských dětí. Máme tady samozřejmě romské děti, ale jsme škola, která se možná vyznačuje tím, že tady máme již ve větší míře žáky, kteří jsou tělesně postiženi.
Věra PAVLASOVÁ, redaktorka
——————–
Aby si škola zasloužila titul férová, museli proto pedagogové udělat nejen určitá výchovná opatření.
Petr VÁGNER, ředitel školy
——————–
Postupem času se škola musela jaksi trošičku přebudovat na bezbariérový přístup, takže jsou vybudované nějaké plošiny, nějaké nájezdy, museli jsme zakoupit schodolezy pro přesun těchto žáků mezi jednotlivými patry.
Čtvrtek, 8. října 2009Zprávy z médií
Článek byl publikován dne 8. 10. 2009 v deníku Břeclavský deník a naleznete jej také zde
Břeclavská škola Na Valtické má certifikát Férová škola za odstraňování předsudků. Jako jedna z prvních čtyř v republice.
Nepopulární romská otázka. To byl jeden z důvodů, proč odborná komise neocenila při premiéře projektu Férová škola více škol z Břeclavi. Přihlásilo se do něj celkem dvanáct škol z celé republiky. Z Břeclavi byla hned polovina, ale ve čtveřici nejúspěšnějších se objevila jediná – Základní škola Na Valtické. Podle členů komise vzorně pracuje se školáky a nabízí zajímavé mimoškolní aktivity, které v dětech pěstují zásadní hodnoty.
„Snažíme se sledovat, jestli se školy vyloženě nevyhýbají etnickým menšinám, vzdělávání dětí se zdravotním postižením a tak podobně. Tím samozřejmě neříkáme, že ostatní školy nevzdělávají kvalitně,“ vysvětlila koordinátorka projektu Lucie Obrovská z Ligy lidských práv.
Na jiných břeclavských základních školách byla podle ní při školení pedagogického sboru cítit určitá averze vůči romskému tématu. „Snažíme se v této oblasti pracovat, aby se to změnilo,“ konstatovala.
Škola Na Valtické byla pro tříčlennou komisi, složenou z odborníků v oblasti práva a rovných příležitostí ve vzdělávání, z břeclavských základních škol v mnoha směrech nejkvalitnější. „Je to sídlištní škola, ale dobře se jim daří odstraňovat anonymitu sídliště,“ vyjádřila se Obrovská.
„Nebylo jednoduché získat certifikát. Liga lidských práv poslala do školy inspektorku, která prověřovala způsob vzdělávání a hlavně, jestli je přístup ke všem dětem rovný. Tedy k dětem s hendikepem, s vadami, k romským i k jiným národnostem,“ uvedla ředitelka břeclavské školy Na Valtické Dagmar Krystíková.
Škola, které šéfuje, podle ní nehledá jen talentované děti. Nezabývá se tím, z jakého prostředí do ní přijdou, tamní učitelé se věnují všem stejně.
„Inspekci se asi líbilo i to, že už čtyři roky spolupracujeme na projektu Adopce na dálku. Podporovali jsme tři roky dívku z Ghany, letos poprvé budeme posílat peníze patnáctiletému chlapci. Naši žáci vždycky vyrábí věci, které pak jejich rodiče koupí. A tyto peníze pak posíláme do Ghany,“ přiblížila Krystíková.
Jak dodala, důležité bylo i to, že se ve škole devět let učila zrakově postižená dívka. Měla individuální péči. „Letos máme i přípravnou třídu pro děti ze sociálně znevýhodněných rodin a máme také hodně dětí z azylového domu,“ prozradila ředitelka školy.
Velký počet břeclavských škol zapojených v projektu Férová škola má podle ředitele Základní školy Kupkova Igora Huleji na svědomí nápad břeclavských zastupitelů. Jak říká, byť sám nedrží v ruce certifikát jako jeho kolegyně ze sídliště Na Valtické, netrápí ho to. „Myslím si, že jsme férovou školou tak jako tak. I bez certifikátu. A myslí si to celý náš kolektiv,“ podotkl.
„Z jednání s představitelkou Ligy lidských práv víme, že i další školy měly k získání certifikátu blízko, ale tento rok jej nezískaly. Je nám známo, že školy velmi intenzivně pracují na zlepšování klimatu školy,“ komentovala výsledky projektu vedoucí odboru školství břeclavské radnice Zdeňka Baková.
Středa, 7. října 2009Zprávy z médií
Článek byl zveřejněn dne 7. 10. 2009 v deníku Brněnský deník.
Mezi první čtveřicí základních škol oceněných Ligou lidských práv jsou dvě jihomoravské. Základní škola Kanice na Brněnsku a Základní škola Břeclav-Na Valtické včera v Praze získaly certifikáty za vynikající péči o žáky se speciálními potřebami.
O jejich udělení rozhodovala v průběhu roku tříčlenná komise, složená z odborníků v oblasti práva a rovných příležitostí ve vzdělávání. „Kanická škola je velice zdatná ve vzdělávání dětí se zdravotním postižením. Břeclavská zas vyniká snahou zapojit do svých aktivit nejen rodiče vzdělávaných dětí, ale i širší břeclavskou veřejnost,“ vysvětlila udělení ceny koordinátorka projektu Lucie Obrovská.
Úterý, 6. října 2009Zprávy z médií
Článek a video reportáž byly publikovány dne 6. 10. 2009 na www.ct24.cz a najdete je zde.
Společný projekt Ligy lidských práv a ministerstva školství nazvaný Férová škola, který se snaží zlepšit podmínky v oblasti lidských práv, diskriminace a inkluzivního vzdělávání v českém základním školství, má ode dneška první čtyři certifikované základní školy. Zasloužily si ho právě svým úsilím o individuální přístup k žákům a snahou integrovat různě znevýhodněné děti.
„Vlastně se jedná o první čtyři školy, které byly certifikovány. Jde tu doopravdy o to, aby tu probíhal důkladný proces integrace, aby školy fungovaly férově v každodenní praxi,“ uvedl pro ČT předseda ligy Jiří Kopal. O certifikát Férová škola mohou usilovat jen základní školy. Právě ty jsou podle odborníků pro začleňování znevýhodněných dětí klíčové.
„Na vzdělávání zdravotně znevýhodněných nebo postižených žáků dostávají školy zvýšený finanční normativ. A touto cestou taky mohou financovat asistenta pedagoga,“ dodává náměstkyně ministryně školství Klára Laurenčíková. Projekt Férová škola pokračuje, i v následujících měsících se do něj mohou zapojit všechny základní školy s cílem podporovat rovné příležitosti.
Úterý, 6. října 2009Zprávy z médií
Článek byl publikován dne 6. 10. 2009 na zpravy-idnes.cz a naleznete jej zde.
Čtyři základní školy se ode dneška můžou jako první pochlubit tím, že jsou férové. Získaly doklad, že nabízejí individuální přístup a snaží se integrovat znevýhodněné děti, především romské a handicapované. Certifikát Férová škola jim udělila nezisková organizace Liga lidských práv.
„Férová škola“ má pomoct především dětem, které pocházejí ze sociálně a kulturně odlišného prostředí či mají nějaký handicap. O tom, které ze škol přihlášených do projektu certifikát dostanou, rozhoduje tříčlenná komise složená z odborníků v oblasti práva a rovných příležitostí ve vzdělávání.
Jako první získaly certifikát dvě školy z Jihomoravského kraje, Základní škola Kanice a Základní škola Břeclav – Na Valtické, a dvě školy z Pardubicka, Základní škola Moravská Třebová – Palackého a Základní škola Svitavy – Lačnov.
„Proces certifikace je u každé školy jinak dlouhý. Snažíme se přihlížet ke specifikům regionu, například k etnickému rozložení v daném městě. Do škol jezdíme opakovaně, sledujeme výuku a studujeme školské dokumenty, ale to není prioritou, protože formálně to může být správně a realita je pak třeba jiná,“ řekla iDNES.cz při udílení certifikátů koordinátorka projektu Lucie Obrovská.
Certifikát je platný pouze dva roky, pak musí školy zažádat o prodloužení. S certifikovanými školami má Liga lidských práv v plánu spolupracovat, pořádat u nich semináře a společně přicházet na to, jaké jsou nejlepší cesty k integraci.
Pro některé děti není až tak důležitá násobilka
Ukázková „férová“ škola je podle Lucie Obrovské ve Svitavách. „Sice je to malá škola se čtyřiceti žáky, v tom to mají určitě jednodušší, pracují s nimi ale velmi specificky. Téměř neučí frontálně (což znamená, že učitel stojí před tabulí a děti sedí v lavici, pozn. red.), mají skupinovou výuku nebo se chodí učit ven. V osnovách je etická výchova, kdy si povídají o mezilidských vztazích, což je vynikající,“ popsala Obrovská.
Ve svitavské škole je třetina romských školáků. „Začínali jsme z přízviskem ‘cikánská škola’ a od toho jsme se jen těžko odpoutávali,“ vysvětlila ředitelka školy Radoslava Renzová s tím, že příčinou bylo to, že Lačnov je městská část, kam se soustředila malá komunita Romů.
Podle Renzové se u nich na škole klade důraz na to, aby pedagogové neučili stereotypně. „Je důležité si uvědomit, že pro některé děti není důležité umět násobilku nebo vyjmenovaná slova, že je pro ně přínosnější umět pracovat s penězi, naučit se chovat na úřadě nebo umět řešit konflikty mírovou cestou,“ doplnila Renzová.
Škola v Moravské Třebové je podle Ligy lidských práv velice dobře připravena na výuku dětí se zdravotními handicapy. Poradit si dokázala také s dětmi, které do školy docházejí z dětského domova.
Oceněné břeclavské škole se zase daří do výuky zapojit rodiče a veřejnost. „Jsme sídlištní škola a snažíme se, aby anonymita sídliště byla ve škole odstraněna,“ uvedla při přebírání certifikátu ředitelka školy Dagmar Krystíková.
Rovné příležitosti na školách podporuje i ministerstvo
Nad projektem, který odstartoval v loňském roce a v současné době o certifikát usiluje dalších osm škol, převzalo ještě za exministra Ondřeje Lišky záštitu ministerstvo školství.
„Romské děti v minulosti vypadávaly z dohledu ministerstva školství a teď se s tím snažíme něco dělat. Existuje tu celá řada bariér, které se snažíme pojmenovat a hledat cesty a řešit tuto situaci. Jednou z cest je právě spolupráce s neziskovou oblastí,“ řekla náměstkyně ministra školství Klára Laurenčíková.
