Článek byl publikován dne 8. 10. 2009 v deníku Břeclavský deník a naleznete jej také zde
Břeclavská škola Na Valtické má certifikát Férová škola za odstraňování předsudků. Jako jedna z prvních čtyř v republice.
Nepopulární romská otázka. To byl jeden z důvodů, proč odborná komise neocenila při premiéře projektu Férová škola více škol z Břeclavi. Přihlásilo se do něj celkem dvanáct škol z celé republiky. Z Břeclavi byla hned polovina, ale ve čtveřici nejúspěšnějších se objevila jediná – Základní škola Na Valtické. Podle členů komise vzorně pracuje se školáky a nabízí zajímavé mimoškolní aktivity, které v dětech pěstují zásadní hodnoty.

„Snažíme se sledovat, jestli se školy vyloženě nevyhýbají etnickým menšinám, vzdělávání dětí se zdravotním postižením a tak podobně. Tím samozřejmě neříkáme, že ostatní školy nevzdělávají kvalitně,“ vysvětlila koordinátorka projektu Lucie Obrovská z Ligy lidských práv.

Na jiných břeclavských základních školách byla podle ní při školení pedagogického sboru cítit určitá averze vůči romskému tématu. „Snažíme se v této oblasti pracovat, aby se to změnilo,“ konstatovala.

Škola Na Valtické byla pro tříčlennou komisi, složenou z odborníků v oblasti práva a rovných příležitostí ve vzdělávání, z břeclavských základních škol v mnoha směrech nejkvalitnější. „Je to sídlištní škola, ale dobře se jim daří odstraňovat anonymitu sídliště,“ vyjádřila se Obrovská.

„Nebylo jednoduché získat certifikát. Liga lidských práv poslala do školy inspektorku, která prověřovala způsob vzdělávání a hlavně, jestli je přístup ke všem dětem rovný. Tedy k dětem s hendikepem, s vadami, k romským i k jiným národnostem,“ uvedla ředitelka břeclavské školy Na Valtické Dagmar Krystíková.

Škola, které šéfuje, podle ní nehledá jen talentované děti. Nezabývá se tím, z jakého prostředí do ní přijdou, tamní učitelé se věnují všem stejně.

„Inspekci se asi líbilo i to, že už čtyři roky spolupracujeme na projektu Adopce na dálku. Podporovali jsme tři roky dívku z Ghany, letos poprvé budeme posílat peníze patnáctiletému chlapci. Naši žáci vždycky vyrábí věci, které pak jejich rodiče koupí. A tyto peníze pak posíláme do Ghany,“ přiblížila Krystíková.

Jak dodala, důležité bylo i to, že se ve škole devět let učila zrakově postižená dívka. Měla individuální péči. „Letos máme i přípravnou třídu pro děti ze sociálně znevýhodněných rodin a máme také hodně dětí z azylového domu,“ prozradila ředitelka školy.

Velký počet břeclavských škol zapojených v projektu Férová škola má podle ředitele Základní školy Kupkova Igora Huleji na svědomí nápad břeclavských zastupitelů. Jak říká, byť sám nedrží v ruce certifikát jako jeho kolegyně ze sídliště Na Valtické, netrápí ho to. „Myslím si, že jsme férovou školou tak jako tak. I bez certifikátu. A myslí si to celý náš kolektiv,“ podotkl.

„Z jednání s představitelkou Ligy lidských práv víme, že i další školy měly k získání certifikátu blízko, ale tento rok jej nezískaly. Je nám známo, že školy velmi intenzivně pracují na zlepšování klimatu školy,“ komentovala výsledky projektu vedoucí odboru školství břeclavské radnice Zdeňka Baková.
 

děti, školství, učitel, vzdělávání, žáci