Předpokladem lepšího uplatnění lidí s postižením je kooperace všech subjektů

Transformace sociálních služeb se podle Ligy lidských práv neobejde bez spolupráce všech zainteresovaných subjektů, včetně škol, zaměstnavatelů a místních úřadů. Jen ta zajistí větší uplatnění lidí se zdravotním postižením na volném pracovním trhu.

Právě probíhající transformace sociálních služeb se neobejde bez spolupráce všech zainteresovaných subjektů. Podle Ligy lidských práv to dokazují příklady z evropských zemí, v nichž transformace začala již před mnoha lety. Jednou z nich je například Nizozemí, s jehož systémem sociálních služeb se čeští odborníci seznámili na konci června.

„Efektivní komunikace mezi organizacemi zaměstnavatelů a chráněnými dílnami poskytuje zaměstnancům nejenom lepší vyhlídky na získání pracovního místa, ale zároveň je na budoucí povolání dokáže připravit a pomoci jim přechod na volný pracovní trh zvládnout,“ uvedl právník Ligy lidských práv Petr Hanslian, který se cesty do Nizozemí zúčastnil.

V Holandsku, kde proces transformace sociálních služeb stále probíhá, je podle něj kladen velký důraz na získávání pracovních zkušeností ještě před nástupem na samotné pracovní místo, a to například formou stáží. Ty přitom začínají už ve škole u mladých žáků. Podle Ligy lidských práv se však uplatňují také na chráněných pracovištích, které tak nejsou poslední zastávkou pro znevýhodněného pracovníka, ale naopak jakýmsi tréninkem pro budoucí povolání.

Holanďané kladou podle Hansliana současně velký důraz na poskytnutí přesně takové odborné pomoci, kterou klient sociální péče potřebuje a chce. To se však dle jeho slov v daném prostředí projevuje tak, že ústavy nejen dále existují, nýbrž jsou také velmi striktně rozděleny podle diagnóz. Vzniká zde tedy segregace v segregaci.

Podle právničky Ligy lidských práv Denisy Slašťanová je nepochybné, že by služby  měly být poskytovány v určité kvalitě. „Ale nemělo by to být na úkor společenské diverzity a možnosti, aby byl každý součástí komunity,“ dodává Slašťanová.

Jak funguje proces transformace sociálních služeb v zahraničí, se odborníci vydali zkoumat také do Anglie a v budoucnu navštíví ještě Finsko. Nabyté zkušenosti poté plánují aplikovat v České republice.

Prvním krokem bylo vytvoření analýzy porovnávající zahraniční právní úpravy a podmínky v České republice. Následovat bude řada odborných školení pro zřizovatele a pracovníky ústavů a vypracování metodiky, která by měla nabídnout nástroj pro zlepšení zaměstnávání lidí se zdravotním postižením a možnosti jeho aplikace na české prostředí.

 

Zprávu vydal Deník Referendum 11. července 2012, autorem článku je Vratislav Dostál.

Efektivnější zaměstnávání lidí s postižením se neobejde bez spolupráce škol, zaměstnavatelů a úřadů

Transformace sociálních služeb, kterou Česká republika v současné době prochází, se neobejde bez spolupráce všech zainteresovaných subjektů, včetně škol, zaměstnavatelů a místních úřadů. Jen ta zajistí větší uplatnění lidí se zdravotním postižením na volném pracovním trhu. Dokazují to příklady z evropských zemí, v nichž transformace začala již před mnoha lety. Jednou z nich je i Nizozemí, s jehož systémem sociálních služeb se čeští odborníci seznámili na konci června.

„Efektivní komunikace mezi organizacemi zaměstnavatelů a chráněnými dílnami poskytuje zaměstnancům nejenom lepší vyhlídky na získání pracovního místa, ale zároveň je na budoucí povolání dokáže připravit a pomoci jim přechod na volný pracovní trh zvládnout,“ říká právník Ligy lidských práv Petr Hanslian, který se cesty do Holandska zúčastnil.

V Holandsku (kde proces transformace sociálních služeb stále probíhá) je kladen velký důraz na získávání pracovních zkušeností ještě před nástupem na samotné pracovní místo, například formou stáží. Ty začínají už ve škole u mladých žáků. Uplatňují se však také na chráněných pracovištích, které tak nejsou poslední zastávkou pro znevýhodněného pracovníka, ale naopak jakýmsi tréninkem pro budoucí povolání.

Společenská inkluze však také nesmí chybět

Holanďané kladou velký důraz na poskytnutí přesně takové odborné pomoci, kterou klient sociální péče potřebuje a chce. To se však v daném prostředí projevuje tak, že ústavy (také například speciální školy) nejen dále existují, ale jsou také velmi striktně rozděleny podle diagnóz. Vzniká zde tedy segregace v segregaci. Právnička Ligy lidských práv Denisa Slašťanová říká: „Je nepochybné, že služby by měly být poskytovány v určité kvalitě, ale nemělo by to být na úkor společenské diverzity a možnosti, aby byl každý součástí komunity.“

Jak funguje proces transformace sociálních služeb v zahraničí, se odborníci vydali zkoumat také do Anglie a v budoucnu navštíví ještě Finsko. Nabyté zkušenosti poté plánují aplikovat v České republice. Prvním krokem bylo vytvoření analýzy porovnávající zahraniční právní úpravy a podmínky v České republice. Následovat bude řada odborných školení pro zřizovatele a pracovníky ústavů a vypracování metodiky, která by měla nabídnout nástroj pro zlepšení zaměstnávání lidí se zdravotním postižením a možnosti jeho aplikace na české prostředí.

Bližší informace poskytne:

Petr Hanslian, právník Ligy lidských práv, e-mail: phanslian@llp.cz

Denisa Slašťanová, právnička Ligy lidských práv, e-mail: dslastanova@llp.cz

Pracovní cesta se uskutečnila jako součást projektu „Nástroje pro zaměstnávání lidí s postižením v době transformace ústavů“ realizovaného v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, financovaného z ESF a státního rozpočtu České republiky.

Liga navázala spolupráci s krajem Vysočina

Zástupci Ligy lidských práv úspěšně zahájili spolupráci s krajem Vysočina. Společný projekt zaměřený na zaměstnávání lidí s postižením odstartovaly právničky Zuzana Durajová a Denisa Slašťanová školením z legislativy. Vybraní úředníci budou v následujících měsících sledovat příklady dobré praxe v zahraničí, aby mohli zavést i v České republice nový přístup k zaměstnávání lidí, kteří přecházejí z ústavů do komunity v rámci transformace sociálních služeb.
Zaujal vás projekt? Podívejte se na

Komisař Rady Evropy pro lidská práva vyzval k urychlení transformace ústavů

Thomas Hammarberg, Komisař pro lidská práva Rady Evropy, vydal dne 21. října 2010 komentář, ve kterém kritizoval přetrvávající praxi nadměrného a dlouhodobého umisťování lidí se zdravotním postižením do ústavů.
Přestože myšlenka zásadnějšího využívání komunitních služeb v péči o lidi s postižením se začala rodit již v 60. letech minulého století, v mnoha státech Evropy stále převažují velkokapacitní ústavy, ve kterých jsou lidé často oběťmi nelidského zacházení a dalšího porušování práv. Ústavní péče má totiž mnohá úskalí, která omezují práva těch, kdo jsou v těchto zařízeních drženi. Možnosti lidí s postižením obrátit se někam o pomoc jsou v důsledku toho podstatně menší.

V České republice má samotná koncepce transformace značné nedostatky

Podle vyjádření komisaře začalo již mnoho států přijímat opatření, která by vedla ke snížení počtu velkých ústavů a zvýšila dostupnost komunitních služeb. V České republice je však dosud velká většina sociální a psychiatrické péče soustředěna právě v oněch velkých ústavech situovaných často v odlehlých místech daleko od větších měst.
Přestože u nás již byla schválena koncepce transformace pobytových sociálních služeb ve služby poskytované v přirozené komunitě a podporující sociální začlenění, existují zde stále ještě značné nedostatky. I nadále chybí ucelený plán pro transformaci psychiatrické péče a také péče o seniory. O stavu českých ústavů, ve kterých jsou lidé omezeni na svobodě, vypovídají mimo jiné i zprávy Ombudsmana, který kritizoval různé druhy porušování lidských práv a nedostatků při jejich dodržování.

V čem spočívá funkce Komisaře pro lidská práva Rady Evropy

Komisař pro lidská práva je nezávislým nesoudním orgánem Rady Evropy. Věnuje se zjišťování nedostatků v legislativě či praxi členských států a snaží se podporovat účinné dodržování lidských práv. V rámci své funkce může také vykonávat návštěvy států, a to za účelem zjišťování faktického stavu lidských práv. Mezi jeho další činnosti patří i různé osvětové akce za účelem zvýšení informovanosti o lidských právech. Pan Thomas Hammarberg vykonává svou funkci od roku 2006. Je znám jako skutečný odborník v oblasti lidských práv, zaměřuje se zejména na práva dětí. Českou republiku navštíví v druhé polovině listopadu.


Celý komentář Komisaře Rady Evropy pro lidská práva najdete zde.

Příliš mnoho dětí do ústavní péče

Reportáž byla zveřejněna 3. 6. 2010 na ČT 1 v pořadu Události.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
——————–
Až půlka dětí končí v ústavech kvůli sociálním potížím svých rodičů. Na čísle se shodují statistiky úřadů i ochránci lidských práv. Zmocněnec Michael Kocáb vidí východisko v konkrétně cílené pomoci a taky v její pestřejší nabídce. Oboje vnášejí do současného systému péče změny, které vypracovalo ministerstvo práce a sociálních věcí.
Celou reportáž naleznete zde.