Úterý, 6. října 2009Zprávy z médií
Článek byl publikován dne 6. 10. 2009 na www.zena-in.cz a přečíst si jej můžete zde.
Liga lidských práv za podpory ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR v úterý udělila Certifikát Férová škola prvním školám. Oceněny byly čtyři základní školy, které podporují integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
Certifikát obdržely Základní škola Kamenice a Základní škola Břeclav – Na Valtické z jihomoravského kraje a Základní škola Moravská Třebová – Palackého 1351 a Základní škola Svitavy – Lačnov z Pardubicka.
„Jde o školu v mnoha směrech mimořádnou. Ve vysoké míře vzdělává děti romské menšiny a učitelé tu k žákům přistupují jako k rovnocenným partnerům,“ uvedla o poslední zmíněné škole komisařka Olga Kusá z Centra pro inkluzívní vzdělávání. „Škola má navíc nadstandardně do výuky začleněný předmět etická výchova,“ dodala.
O podstatě projektu Férové školy řekl více předseda Ligy lidských práv Jiří Kopal: „Jde nám především o to, aby školy začleňovaly všechny děti bez rozdílu. Často uvádíme jako příklad děti romské, ty jsou mnohdy opomíjeny.“
Náměstkyně ministryně školství a vedoucí skupiny pro sociální programy ve školství Klára Laurenčíková při předávání ocenění uvedla, že se ministerstvo v poslední době právě na inkluzívní vzdělání snaží zaměřit. „Připravujeme podobu Národního akčního plánu inkluzívního vzdělávání, kterou chceme komunikovat především s lidmi v terénu. Snažíme se na tento typ vzdělávání zaměřit více než dříve,“ uvedla.
Certifikát Férová škola je udělován základním školám nabízejícím individuální přístup a rovné příležitosti, snaží se integrovat žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a dodržují lidská práva. Certifikát je nástroj, kterým se Liga lidských práv snaží standardizovat podmínky v oblasti lidských práv, diskriminace a inkluzívního vzdělávání v rámci systému českého základního školství. Liga jej vytvořila spolu s odborníky v oblasti pedagogiky a na základě zkušeností ze zahraničí.
Myslíte, že i vaše škola je férová?
Úterý, 6. října 2009Tiskové zprávy
Praha – 6. října 2009 – Liga lidských práv za podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy dnes udělila Certifikát Férová škola prvním školám. O tom, které ze škol přihlášených do projektu Férová škola Certifikát dostanou, rozhodovala během roku tříčlenná komise složená z odborníků v oblasti práva a rovných příležitostí ve vzdělávání. Oceněny byly zatím čtyři základní školy, které podporují integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
Při návštěvách škol sledovala komise zejména to, jak škola pečuje o děti se speciálními vzdělávacími potřebami a jakým způsobem vyučuje multikulturní výchovu, protože právě ta by měla být zaměřena na odstraňování předsudků a intolerance. Certifikát zatím obdržely dvě školy z kraje jihomoravského, Základní škola Kanice a Základní škola Břeclav – Na Valtické, a dvě školy z Pardubicka, Základní škola Moravská Třebová – Palackého 1351 a Základní škola Svitavy – Lačnov.
Právě o této škole komisařka Olga Kusá z Centra pro inkluzivní vzdělávání říká: „Jde o školu v mnoha směrech mimořádnou. Ve vysoké míře vzdělává děti romské menšiny a učitelé tu k žákům přistupují jako k rovnocenným partnerům. Škola má navíc nadstandardně do výuky začleněný předmět etická výchova.“ Základní škola v Moravské Třebové, která oproti lačnovské pracuje s mnohem větším počtem žáků, je zase pedagogicky i materiálně velice dobře připravená na výuku dětí se zdravotními handicapy.
Podobně je tomu i v menší škole v Kanicích, kde komisařky ocenily především mimořádně odborně zdatný a současně lidský přístup k dětem se zdravotním postižením. Tato škola klade zvláštní důraz na vztahy zdravých žáků k nemocným spolužákům. Břeclavská škola pak vyniká zejména snahou zapojit do svých aktivit nejen rodiče vzdělávaných dětí, ale i širší břeclavskou veřejnost.
Podle koordinátorky Lucie Obrovské je možné o Certifikát Férové školy usilovat i v následujícím období: „Naší snahou je i nadále maximálně podporovat rozvoj inkluzivního vzdělávání na základních školách, a to ve všech regionech České republiky. Věříme, že v budoucnu bude stále více škol sloužit jako příklad pro ty instituce, které zatím mají s dodržováním rovných příležitostí pro všechny děti problémy.“
Bližší informace poskytne:
Lucie Obrovská, koordinátorka projektu Férová škola, +420 777 621 227
Bližší informace o projektu:
Certifikát Férová škola je nástroj, kterým se Liga lidských práv snaží standardizovat podmínky v oblasti lidských práv, diskriminace a inkluzivního vzdělávání v rámci systému českého základního školství. Liga jej vytvořila spolu s renomovanými odborníky v oblasti pedagogiky na základě zkušeností ze zahraničí. Certifikát je udělován těm základním školám, které nabízejí individuální přístup a rovné příležitosti pro všechny děti, snaží se integrovat žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a dodržují lidská práva. Liga lidských práv chce prostřednictvím Certifikátu zajistit, aby šanci zařadit se do hlavního vzdělávacího proudu a rozvinout svůj plný potenciál dostalo větší množství dětí.
www.ferovaskola.cz
Středa, 6. května 2009Zprávy z médií
Strategie vlády proti extremismu je přes dobře míněné proklamace nesmírně represivní dokument. Vybíjení klínu klínem je zřejmě to jediné, co se politici při řešení bájné „romské otázky“ naučili. Věc došla tak daleko, že se i omezování shromažďovacího práva podporuje ve jménu lidských práv. Co ovšem dělat, když se probouzíme vždy až po pořádné kocovině?
My plodíme extremismus
Proto bych si dovolil učinit jiná doporučení pro příští vlády, a to na základě špatných zkušeností s letitým extremismem státní správy a samosprávy. Extrémní pasivita smíchaná s ad hoc gesty bohužel zaslouženě plodí extremismus. Ten vždy nahradí zoufale chybějící každodenní důslednost. Proto několik desítek tisíc perspektivních romských rodin emigrovalo.
To se zřejmě napravit nepodaří. I tak se dá leccos dělat. Začněte auditem na ministerstvech. Chtějte po svých podřízených, aby předložili, jaká měla jejich oddělení výsledky. Zabývala se více tím, že se aktivně inspirovala v projektech fungujících v zahraničí, nebo spíše bránila nevládním organizacím je naplňovat? Byla vůbec schopna rozdělit v minulých letech finance? Nebo až v době, kdy se blížila polovina, nebo dokonce konec toho roku, od jehož začátku měly být využity?
Výsledek, sprosté slovo?
Trvala podpora dokonce někdy déle než jeden rok? Byla schopna měřit dlouhodobě výsledky, nebo je výsledek sprosté slovo? Dosáhl někdy někdo, včetně nevládek, při práci s Romy mimo údajů o počtu schůzek a počtu poskytnutých rad nějakých inspirativních posunů? Když se tolik věcí zhoršilo, co se vlastně podařilo zlepšit? Kde, v jakém měřítku, na jak dlouho?
Nedivte se, pokud byste se vůbec nemohli něco přesnějšího dozvědět – i díky odporu řady vlivných Romů se nesbírají žádná přesná data. Podle EU i zkušeností z USA je nalévání peněz do projektů pomoci menšinám bez měřitelnosti jejich výsledků stejné jako vést firmu bez účetnictví. Bez znalosti etnických dat nemůžete ani sledovat míru diskriminace. To se hodí i blábolícím náckům.
Začínejme u dětí
Typickým příkladem letitých extrémních řešení je umisťování (převážně romských, ale to nikdo přece nezjistí a nespočítá) dětí do ústavů. Jak se nakládá s výsledky dva roky staré studie ministerstva vnitra, která jasně poukázala na to, že děti z ústavů končí převážně ve vězení? Tato studie je strategicky daleko důležitější než nový represivní cár papíru.
A co oddělování romských dětí a posílání do separátních škol a tříd? Pokud se někdy vůbec začnou důsledně podporovat opačné tendence a výsledky v této oblasti měřit, dozvíte se o úspěších až za dvacet a více let.
Kam se pohnula zoufale nehybná státní správa? Nedívejte se jen na to, jak je paní učitelka na romské děti ve škole laskavá. Ale na čísla, která vám poví, kolik Romů se ze základní školy dostalo na střední a případně vysokou školu oproti minulému období.
Pedagogicko-psychologické poradny by mohly zkoumat dopad chození do majoritní nebo oddělené školy na psychiku dětí. Pro řadu z nich to je celoživotní trauma. Proč se v jedné škole udržely, a v další ne? Proč je na tomto učilišti mlátili v šatně spolužáci skinheadi a ony po několika měsících zbité fyzicky i psychicky odešly na úřad práce, a na jiném ne?
Nepodporujte továrny vyrábějící masově speciální pedagogy, jejichž profesí je učit romské děti odděleně. (Segregační argument praví: „Proč by se s nimi měla otravovat učitelka, která na to pět let nestudovala?“)
Smíšené školy a třídy přirozeně zvyšují sociální kompetenci, když ta chybí, nahrazují ji v paralelních společnostech extrémní řešení z lenosti a ze strachu.
Nevyhýbejte se dialogu s romskými rodiči. Nebudeme-li hovořit zavčas my, nahradí nás logicky extremisté ať již z dělnických či národně odporných stran nebo sociálky s jejich vytříbenějším komunikačním stylem.
Jiří Kopal. Autor je předsedou Ligy lidských práv.
Článek byl publikován dne 6. 5. 2009 na http://hn.ihned.cz (obdobně také v deníku Hospodářské noviny), naleznete jej zde.
Úterý, 27. ledna 2009Aktuality
Podle rámcového vzdělávacího programu, který školy musely zakomponovat do svého vzdělávacího systému již před rokem a půl, by měla být posílena výchovná úloha školy. Učitelé mají vybavit děti například sociálními kompetencemi či kompetencemi k řešení problémů. V rámci nového školského systému byla zavedena takzvaná průřezová témata, která se tematicky dotýkají několika vyučovaných předmětů zároveň, a měla by se tak prolínat celým vzděláváním. Školy mají jejich prostřednictvím děti formovat v rozhodné, tolerantní a zodpovědné osobnosti.
K průřezovým tématům, která by měla být využívána ve všech předmětech, patří osobnostní a sociální výchova, multikulturní výchova, výchova demokratického občana, mediální výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech a environmentální výchova. Ze všech výše uvedených témat se české školy nejčastěji zaměřují na environmentální problematiku, tedy ochranu životního prostředí, zatímco multikulturní výchova, jejímž smyslem je především tolerance vůči jinakosti, zatím zůstává v pozadí. Liga lidských práv v současné době provádí výzkum, jehož výsledky by měly ukázat, jakým způsobem školy vyučují multikulturní výchovu, jaký smysl v ní spatřují a které metody přitom považují za nejefektivnější.
První výsledky výzkumu ukazují, že pro školy je změna, jakou byl přechod z klasických učebních osnov na školní vzdělávací program, velmi obtížná. Snadná a přínosná byla doposud jen pro školy, které již před vznikem Rámcového vzdělávacího programu učily „moderně“ a používaly alternativní učební metody. Řada škol se s jeho vytvořením potýkala velmi dlouho a kantoři se cítí za práci, kterou na něm odvedli, neodměněni. Požadavek celé koncepční změny vzdělávacího systému totiž, jak se ukázalo, vyžaduje aktivitu nejen od pedagogů, ale i odbornou a materiální podporu ministerstva školství.
Výzkum dále ukázal, že školy mají problém s tím, jak téma multikultury ve výuce prezentovat, a často jim uniká také samotný její smysl. Velká část českých škol vnímá multikulturu převážně jako vyučovací předmět, jehož prostřednictvím se děti mají seznámit s cizími kulturami. Je škoda, že takto zajímavé a přínosné téma podává většina pedagogů klasickou frontální metodou, která se ve vyspělých zemích s kvalitním vzdělávacím systémem již dávno nepoužívá. Mezi českými základními školami existují však i výjimky, které se snaží obohatit výuku o modernější metody – například projektové dny, skupinovou výuku nebo využití zážitkové pedagogiky.
Školám, které mají s realizací výuky tohoto průřezového tématu problémy nebo by rády získaly další informace ohledně multikulturní výchovy, inkluzivního vzdělávání či školské legislativy, nabízí Liga lidských práv odborné konzultace.
Bližší informace a inspiraci pro učitele lze najít také na www.ferovaskola.cz.
Čtvrtek, 4. prosince 2008Tiskové zprávy
Brno – 4. prosince 2008 – Ve dnech 5. – 12. prosince se u příležitosti 60. výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských práv uskuteční v Brně šestý ročník festivalu Týden lidských práv. K jeho uspořádání se tentokrát spojily tři brněnské neziskové organizace: NESEHNUTÍ, Amnesty International a Liga lidských práv. Součástí Týdne lidských práv bude pět veřejných besed, panelové diskuse, literární večery, vernisáže a interaktivní workshop. Program doplní setkání s dětmi z uprchlického tábora v Zastávce u Brna. Celý festival pak zakončí večírek v rytmu španělského a orientálního tance. Množstvím akcí, jejich pestrostí i zastoupenými tématy lze brněnský festival v rámci České republiky považovat za jedinečný.
Na 10. prosince připadá Organizací spojených národů vyhlášený Mezinárodní den lidských práv. Datum přijetí Všeobecné deklarace lidských práv je již tradičně příležitostí k akci nazvané Maratón psaní dopisů, skrze kterou si neziskové organizace v Brně významný den připomínají. Psaní dopisů bude probíhat po celý den v ulicích města a na Fakultě sociálních studií MU. „Brno se tak připojí k celosvětové kampani, v jejímž rámci veřejnost posílá dopisy diktátorům a dalším autoritám, zodpovědným za mučení a útlak, a vyzývá je k respektování lidských práv,“ vysvětluje smysl akce Martina Jahodová z Amnesty International.
Významu lidských práv v mezinárodním kontextu jsou věnovány dvě panelové diskuse, z nichž jedna se zaměří na aktuální otázky spojené s českým předsednictvím Evropské unie. „Česká republika získává předsednictvím v Evropské unii důležitou pozici při prosazování ochrany lidských práv prostřednictvím dialogu se zeměmi mimo EU, jako jsou Čína nebo arabské země, kde jsou tato práva stále výrazně porušována. Očekáváme, že reprezentanti České republiky budou v tomto období klást důraz na dodržování lidských práv také v těchto zemích,” říká předseda Ligy lidských práv Jiří Kopal.
Aktuálním mezinárodním otázkám je věnována úterní diskuse o složité situaci v oblasti jižního Kavkazu a čtvrteční vernisáž fotografií nazvaná Mizející Čína. Zatímco situaci na jižním Kavkaze přiblíží představitel gruzínské komunity v ČR, o čínské problematice bude v rámci zahájení výstavy hovořit ředitelka kanceláře Amnesty International, která si ze svého ročního pobytu v Číně přivezla mnoho zkušeností.
Týden lidských práv však neopomíjí ani aktuální domácí témata, proto poskytuje prostor k diskusi o plánované výstavbě radarové základy USA v ČR či diskuzi o budoucnosti sociálních služeb v České republice. Návštěvníci se dále mohou netradiční formou seznámit s právy pacientů u lékaře a v nemocnici. Poslední den festivalu se věnuje také palčivému českému problému, jakým je segregace romských dětí v systému základního vzdělávání, o níž budou diskutovat ředitelka Muzea romské kultury, zástupkyně Ligy lidských práv a asistent pedagoga. Lidská práva budou také stěžejní náplní kulturních akcí, konaných v rámci Týdne. Život obyčejných lidí v Sovětském svazu v době Stalinovy éry připomene literární čtení novinářky a překladatelky Petrušky Šustrové. Naváže na ni komponovaný večer ukázek literární tvorby českých politických vězňů.
Jako součást festivalu jsou připraveny doprovodné akce pro uprchlíky. Na základě iniciativy studentů a učitelů gymnázia v Brně – Řečkovicích, se v jeho prostorách uskuteční mikulášská besídka pro děti z Kazachstánu, Běloruska, Angoly, Čečenska a dalších zemí. Výtvarná dílna určená těmto dětem pak proběhne přímo v uprchlickém táboře Zastávka.
„Smyslem festivalu je ukázat, že lidská práva nejsou jen abstraktním souslovím v mezinárodních dokumentech či klackem, který používá řada států k prosazování své mocenské politiky. Volání po dodržování lidských práv se ozývá od konkrétních lidí, reflektuje reálné problémy a je třeba mu naslouchat, ať už přichází z ČR či z druhého konce světa,“ vysvětluje poslání festivalu Týden lidských práv Milan Štefanec z NESEHNUTÍ.
Po celou dobu konání akcí budou mít návštěvníci festivalu možnost připojit svůj podpis k dopisům na podporu obětí porušování lidských práv. Vstup na všechny akce je zdarma.
Bližší informace poskytne:
Milan Štefanec, NESEHNUTÍ, 605 239 579
Martina Jahodová, Amnesty International Brno, 774 353 234
Jiří Kopal, Liga lidských práv, 776 234 446
