Pátek, 8. ledna 2010Zprávy z médií
Článek byl publikován dne 8. 1. 2010 v deníku Právo.
Poslanci si v rámci schvalování nového trestního zákoníku platného od Nového roku odhlasovali také pojistku proti lživým nařčením ze strany politických konkurentů.
Navzdory původním záměrům právních expertů totiž při projednávání normy ve Sněmovně rozšířili možnosti stíhání za křivé obvinění. Původně to bylo možné pouze v případě, kdy chtěl někdo nepravdivým tvrzením jinému prokazatelně přivodit opletačky se zákonem.
Musel například podat na policii trestní oznámení. Na návrh nezařazeného poslance Miloše Melčáka ale tato podmínka ze zákona vypadla.
Dnes už tedy bude ke stíhání za křivé obvinění stačit, když někdo bude lhát o svém konkurentovi a tvrdit, že je zločinec, aby ho poškodil i v očích veřejnosti nebo jeho okolí. Autoři nové normy s tím přitom původně nepočítali.
Podle ministerstva spravedlnosti se tím pouze upřesnila předchozí úprava, podle které mohlo být obvinění bez prokázaného úmyslu přivodit někomu trestní stíhání postižitelné jako pomluva. Ta přitom jako trestný čin i v novém zákoně zůstala.
„Jde o poslaneckou iniciativu, původně to v zákoně nebylo. Poslanci argumentovali nečistým politickým bojem a tu změnu si schválili,“ řekl k tomu hlavní autor zákona Pavel Šámal.
Podle Melčáka má změna zabránit vzájemnému obviňování ze spáchání různých trestných činů především během předvolebních kampaní. „V naší politice je to běžné, ale není přece možné někoho lživě obvinit a nenést za to žádnou zodpovědnost,“ vysvětlil svůj záměr Melčák.
Zároveň odmítl, že by šlo o pouhé zaplevelování našeho právního řádu.
„Zbytečné zdvojování to rozhodně není, pomluva se totiž týká jiných případů, třeba nařčení z mimomanželského vztahu atd., kdežto u křivého obvinění jde vyloženě o úmyslné obvinění ze spáchání trestného činu,“ poznamenal poslanec.
Rozšiřování možností stíhat někoho za křivé obvinění přitom kritizuje například Liga lidských práv, podle které může jít o ohrožení svobody slova. „Nyní již bude hrozbě až dvouletého vězení vystaven každý, kdo někoho nepravdivě z trestného činu obviní jakoukoli formou, tedy i například článkem v médiích,“ uvedl v této souvislosti právník Ligy David Zahumenský.
Šámal nicméně stejně jako resort spravedlnosti podobné obavy vyvrací. „Ohrožení svobody slova bych v tom neviděl. Novinářů se to nedotkne, stále totiž platí, že musí jít o vědomé šíření nepravdivé informace,“ řekl Šámal s tím, že nové ustanovení se bude zřejmě týkat jen naprostého minima případů.
Úterý, 5. ledna 2010Tiskové zprávy
S novým rokem vstoupil v účinnost nový trestní zákoník. Má se jednat o moderní normu, která jako ústřední hodnotu, kterou je potřeba chránit, staví namísto zájmů státu zdraví a život jednotlivce.
Zákoník měl rovněž odstranit nadměrnou kriminalizaci některých jednání, tento záměr se ale bohužel nepodařilo naplnit. V zákoníku zůstaly posttotalitní skutkové podstaty pomluvy a schvalování, které bývají zneužívány proti svobodě slova. Proti svobodě projevu může být nově zneužita také skutková podstata křivého obvinění, která byla povážlivě rozšířena.
V původním návrhu trestního zákoníku pomluva zahrnuta nebyla. Jeho tvůrce Pavel Šámal z Nejvyššího soudu ji tam podle vlastních slov zařadil až na tlak politiků. Liga lidských práv opakovaně upozorňuje na to, že nařčení z pomluvy je velmi často používáno nejen proti novinářům, ale také proti občanům, kteří se odváží kritizovat zástupce rozličných institucí. V dubnu 2008 média informovala o násilí páchaném na dětech v dětském domově v Novém Jičíně. Kauza se dostala na světlo díky manželovi bývalé vychovatelky domova Ing. Miroslavu Ľubovi, který úřady a média informoval o nepřiměřeném chování zástupce ředitelky. Ten však označil veškerá tvrzení nepravdivá a podal na pana Ľubu i jeho manželku trestní oznámení. Soudní řízení, které je pochopitelně pro oba manžele finančně dosti nákladné a stresující, dosud neskončilo.
Podle statistik ministerstva spravedlnosti bylo v roce 2007 za pomluvu stíháno zhruba šedesát lidí. „V demokratických zemích je trestní stíhání za pomluvu využíváno jako zcela krajní prostředek, nebo již bylo z trestních předpisů vypuštěno úplně. Také stále více postkomunistických zemí přichází na to, že v případě poškození něčího dobrého jména postačí namísto trestního stíhání za peníze daňových poplatníků věc řešit před civilním soudem.“ Uvádí k věci předseda Ligy lidských práv David Zahumenský.
Dalším ustanovením, které bývá zneužíváno k pošlapání svobody projevu, patří velmi široce vymezené schvalování trestného činu. V roce 2007 například brněnští policisté vyšetřovali občany za to, že se odvážili vyjádřit souhlas s činem, který spáchali aktivisté za práva zvířat už před několika lety v Anglii. O tom, proč nakonec pomluva a schvalování v novém trestním zákoníku zůstaly, se v důvodové zprávě nedočteme nic.
Z iniciativy poslanců došlo také k rozšíření možnosti stíhat občany za křivé obvinění. Zatímco dříve bylo potřeba, aby byl občan lživě obviněn z trestného činu s úmyslem, aby mu bylo přivozeno trestní stíhání, nyní bude již hrozbě až dvouletého vězení vystaven každý, kdo někoho nepravdivě z trestného činu obviní jakoukoli formou, tedy i například článkem v médiích. Jak bude toto ustanovení vykládáno, ukáže teprve praxe, lze se ale obávat, že může být opět zneužito proti svobodě slova. I zde jakékoli veřejnosti přístupné odůvodnění této změny chybí.
„V naší zemi je bohužel velmi rozšířena představa, že vše je možné řešit trestním řízením. Začíná to podáváním trestních oznámení ve zcela neodůvodněných případech, kde velmi špatný příklad předvádějí také naši politici. Ještě více je ovšem na pováženou, že ani taková trestní oznámení nebývají ihned odložena a horliví policisté a státní zástupci jejich prověřováním tráví desítky hodin svého času. I proto je zapotřebí postavit mantinely trestního práva tak, aby trestní právo chránilo oběti a ne, aby bylo nástrojem proti investigativním žurnalistům nebo občanům, kteří se odváží upozornit na nepravosti.“ Dodává Zahumenský.
Více informací:
David Zahumenský, právník a předseda Ligy lidských práv, mobil: 608 719 535
Další informace k případu pana Ľuby naleznete zde.
Pondělí, 12. ledna 2009Zprávy z médií
Kdyby politici respektovali názor tvůrců trestního zákoníku, pomluva by v něm nebyla. „Když jsme trestní zákoník připravovali, pomluvu jsme v něm neměli,“ řekl LN Pavel Šámal z Nejvyššího soudu. „Trestní právo by nemělo zasahovat do všech sfér života, ale jen tam, kde je to nezbytně nutné.“ Politici ale podle něj dali jasně najevo, že pomluvu v zákoníku chtějí. Senát minulý týden schválil nový trestní zákoník a ten trestný čin pomluvy zachovává. Podle statistik ministerstva spravedlnosti bylo za pomluvu stíháno v roce 2007 zhruba šedesát lidí. Předseda Ligy lidských práv Jiří Kopal namítá, že trestní kodex nelze považovat za moderní, dokud v něm zůstávají „postsovětská ustanovení“, která pošlapávají svobodu projevu. „Na to, že pomluva se má řešit pouze prostředky civilního práva, přichází stále více postkomunistických zemí,“ říká Kopal.
Článek byl publikován dne 12. 1. 2009 na www.ceska-media.cz, nalezenete jej zde.
Pondělí, 12. ledna 2009Zprávy z médií
PRAHA Kdyby politici respektovali názor tvůrců trestního zákoníku, pomluva by v něm nebyla. „Když jsme trestní zákoník připravovali, pomluvu jsme v něm neměli,“ řekl LN Pavel Šámal z Nejvyššího soudu. „Trestní právo by nemělo zasahovat do všech sfér života, ale jen tam, kde je to nezbytně nutné.“
Politici ale podle něj dali jasně najevo, že pomluvu v zákoníku chtějí. Senát minulý týden schválil nový trestní zákoník a ten trestný čin pomluvy zachovává. Podle statistik ministerstva spravedlnosti bylo za pomluvu stíháno v roce 2007 zhruba šedesát lidí.
Předseda Ligy lidských práv Jiří Kopal namítá, že trestní kodex nelze považovat za moderní, dokud v něm zůstávají „postsovětská ustanovení“, která pošlapávají svobodu projevu. „Na to, že pomluva se má řešit pouze prostředky civilního práva, přichází stále více postkomunistických zemí,“ říká Kopal. „Naposledy Estonsko, Ukrajina, Gruzie či Bosna.“
Poslanci dvou nejsilnějších stran shodně trestný čin pomluvy chtějí, argumentují ale různě. „Pokud mají být vyloučeny verbální trestné činy, tak všechny,“ říká předseda ústavněprávního výboru sněmovny Marek Benda (ODS). „Když v zákoníku zůstává hlásání rasové nenávisti či vyzývání k násilí, musí tam zůstat i nactiutrhání jedné osobě.“
Pro pomluvu při jejím prvním projednávání ve sněmovně v roce 2004 argumentoval Benda následovně. „Tehdy jsem řekl: Pojďme si to rozebrat. Máme odvahu vyhodit všechny verbální trestné činy, řešit to po americku?“ vzpomíná Benda. „Pokud takovou odvahu nemáme, nemůžeme v zákoníku nechat jen hromadné verbální trestné činy. Byl by to špatný signál. Dali bychom tím najevo, že ochrana společnosti je vyšší zájem než ochrana individua.“
Člen ústavněprávního výboru Jeroným Tejc (ČSSD) trvá na pomluvě z jiných důvodů. „V dlouhodobém horizontu jsme pro to, aby ze zákoníku zmizela. Do vyspělého státu trestný čin pomluvy nepatří,“ tvrdí Tejc. „My ale zatím nejsme tak daleko, abychom se tohoto krajního mechanismu mohli zbavit.“ Tejc doporučuje vyčkat, až „kultura společnosti bude lepší, občanské soudy rychlejší a elektronická média začnou respektovat právo na omluvu“.
Za ukázkový příklad toho, kdy bylo namístě použít paragraf pomluvy, považuje Tejc zveřejnění takzvané Kubiceho zprávy. „Šlo o nepravdivé a dehonestující údaje, které zasáhly do voleb,“ říká. „Byla překročena hranice, do níž se věci dají řešit v občanskoprávním sporu.“
Článek byl publikován dne 12. 1. 2009 v Lidových novinách.
Čtvrtek, 13. března 2008Zprávy z médií
Novináři kupodivu nechávají tento exces projít bez zásadnějšího komentáře. Alespoň že se ozval jejich syndikát.
O čem je řeč? Do sněmovny míří na druhý pokus nový trestní zákoník. Aby prošel co nejhladčeji, předkladatelé v něm ponechali i zastaralou úpravu verbálních trestných činů. Vláda, která jindy používá liberální rétoriku, hodlá na přání blíže neurčených poslanců zachovat pomluvu jako trestný čin.
Mrtvý paragraf? Kdeže
Je možné, že v Česku už verbální trestné činy nejsou – naštěstí – pro samotné žurnalisty nebezpečné. Novinář se dokonce může stát na chvíli »stíhaným hrdinou«. Redakční advokáti je při občasných zjevně přehánějících trestních oznámeních podpoří. Politik se přechodně zesměšní.
Co ale nařčení z pomluvy jako nástroj proti občanům, kteří promluví do mocenských vztahů na regionální úrovni? Tak to zažil bývalý zaměstnanec zoo ve Dvoře Králové Roman Komeda, který si dovolil s kolegy upozornit na praktiky tamějšího vedení a označil ředitelku za »nekompetentní«. Protiútok přišel v podobě trestních oznámení za pomluvu dokonce ze dvou stran (od ředitelky a od jejího podřízeného). Až krajský soud obě věci – přes výhrady snaživé státní zástupkyně – zastavil.
Kdo tvrdí, že se zastaralý paragraf skoro nepoužívá, mýlí se. Každý rok je v Česku za pomluvu odsouzeno několik lidí. V roce 2006 si za ni odpykával dokonce nepodmíněný trest v pardubické věznici pražský právník Petr Partyk. Ten se měl dopustit pomluvy odesláním nepravdivé informace o jiné osobě do internetového fóra z počítače, ke kterému měl přístup.
Nikdo z údajně poškozených se v obou případech nenamáhal vysoudit odškodnění u civilního soudu. Proč, pokud pro ně byly výroky natolik urážlivé?
Výchova k zbabělosti
Trestní právo má představovat v právním státě krajní prostředek úpravy společenských vztahů. Má plnit i preventivně výchovnou úlohu. Co si ale pomyslit o těchto ustanoveních, jejichž potřebnost není v důvodové zprávě k zákoníku vysvětlena ani slovem?
Zkusme při absenci odůvodnění usoudit, že funkcí skutkové podstaty pomluvy je výchova k plýtvání finančními i lidskými zdroji státu a navíc k zbabělosti a záludnosti občanů. Proč tak silná slova?
K plýtvání v případě trestního stíhání tohoto činu se veřejně vyjádřila již dříve Soudcovská unie. Návod na zbabělé jednání je nasnadě – vyřešení verbálního ataku se přehodí na policisty a státní zástupce. A záludnost? Paragraf bývá často využíván účelově k zastrašování kritiků, zvlášť, pokud se o nich ví, že jim výdaje na advokáty zkomplikují život.
Každý má mít možnost vysoudit si za pomluvu solidní odškodnění, nikoli se však uspokojit trestní sankcí na verbálním narušiteli jeho vážnosti. Na to, že se pomluva má řešit pouze prostředky civilního práva, přichází stále víc postkomunistických zemí. Naposledy Estonsko, Ukrajina, Gruzie či Bosna.
K neodůvodněným ustanovením pošlapávajícím svobodu projevu patří i opomíjené, ale stále zbytečně široce vymezené schvalování. Čeští policisté jsou schopni vyšetřovat občany za souhlas s činem spáchaným aktivisty za práva zvířat v zahraničí před řadou let. (Tak efektivně trávili část své pracovní doby policisté loni v Brně.)
Trestní kodex nelze označit za moderní, jak by si přáli jeho tvůrci – dokud v něm zůstanou postsovětská ustanovení.
***
Každý rok je v Česku za pomluvu odsouzeno několik lidí. Jeden právník si za ni odpykal i vězení.
Jiří Kopal
Článek vyšel dne 12.3.2008 v Hospodářských novinách. (Výňatek z něj byl dále uveřejněn dne 13.3.2008 v Boleslavském deníku, Brněnském deníku, Českobudějovickém deníku, Havlíčkobrodském deníku, Hradeckém deníku, Moravskoslezském deníku, Olomouckém deníku, Plzeňském deníku, Pražském deníku a Ústeckém deníku.)
