Děti bez nároku na obhájce

Článek vyšel v Lidových novinách dne 20.11.2012, autorkou textu je Barbora Říhová.

Policie může vyslýchat děti bez rodičů či advokáta, jen za dohledu sociální pracovnice * Chystá se ústavní stížnost

Policie si pro třináctiletého hocha přijela domů. Podezřívala ho, že kradl. Rodiče nebyli doma. Muži zákona chlapce odvezli na služebnu, matce zavolali cestou.

Chlapcův věk hraje v celém příběhu důležitou roli: kdyby mu bylo o dva roky více, musel by s ním být na služebně i obhájce. Takhle ho policie vyslýchala jen za přítomnosti sociální pracovnice. Dlužno poznamenat, že mu nehrozil za případnou krádež tak přísný postih, jako kdyby mu bylo patnáct a více.

Liga lidských práv, na niž se obrátila se stížností chlapcova matka, považuje každopádně postup policistů za diskriminační. Chystá ústavní stížnost, jíž chce docílit změny zákona, aby se i dětem pod 15 let hned přiděloval obhájce.

Chceme, aby dítě při zjišťování, zda spáchalo nějaký čin, mělo stejná práva jako mladiství a dospělí v trestním řízení,“ vysvětlila LN právnička ligy Anna Hofschneiderová.

Kdyby se stížností uspěli, museli by zákonodárci zákon přepsat a je možné, že by se tak na stůl opět dostal i návrh na snížení věku trestní odpovědnosti. „Jsem stoupencem snížení hranice na 14 let a u násilných činů třeba i na 13,“ řekl LN Jeroným Tejc (ČSSD), člen ústavněprávního výboru.

Nyní je praxe taková, že chce-li policie dítě vyslechnout, musí s ním být sociální pracovnice, někdy policie může, ale nemusí přizvat i rodiče. Výslechu se sice může účastnit i advokát, ale jen v případě, že si ho rodiče dítěte sami přivedou a zaplatí. Naopak mladistvému je advokát přidělen hned a placen je státem.

Dítě dostane advokáta až v okamžiku, když případ skončí u soudu pro mládež. „To ale může být trochu pozdě,“ souhlasí předsedkyně Českého helsinského výboru Anna Šabatová. Především proto, že u soudu pro mládež se už příliš neřeší vina či nevina dítěte a vychází se hlavně z policejního spisu.

Soud se pak zabývá hlavně tím, zda by neměl dítě poslat do výchovného ústavu, zařadit ho do terapeutického programu nebo mu třeba zakázat navštěvovat nějaké podniky.

Hlavním motivem ústavní stížnosti je právě zmíněný případ třináctiletého (dnes již čtrnáctiletého) chlapce z Královéhradeckého kraje. Podle Ligy lidských práv policie v jeho případě pochybila hned několikrát. „Když dítě vraceli mamince, policista přiznal, že kluk nechtěl mluvit,“ popisuje právnička Anna Hofschneiderová. „Pokud to tak bylo, měli ho okamžitě zavézt domů, protože měl právo nevypovídat,“ podotýká.

V ten moment měla zakročit sociální pracovnice. Ta ale údajně neudělala nic. „Advokát je jediný schopen dohlédnout, aby se vše dělo podle zákona. Sociální pracovnice nejsou odbornice na trestní právo,“ říká Jiří Císař z České advokátní komory.

Dítě nemá nárok na obhájce

Další chyby se policie podle ligy dopustila druhý den, když se rozhodla chlapce vyslechnout ještě jednou, tentokrát ale z pozice svědka. Policie totiž podezřívala z krádeží kromě něho ještě tři další pachatele, kterým už bylo víc než 18 let. „Nelze ho jednou vyslýchat jako podezřelého a podruhé jako svědka, protože je pak nucen svědčit sám proti sobě. Navíc policie tento protokol používá v řízení proti samotnému chlapci,“ uvádí Hofschneiderová.

Dodává, že chlapec si ze zkušenosti na policii odnesl trauma. „Když musí někam jít kvůli vyšetřování – byl třeba u znalce, který zkoumal jeho věrohodnost –, má strach, že se nevrátí domů,“ popisuje právnička.
Ministerstvo spravedlnosti argumentuje tím, že dítě sice nedostane advokáta hned, ale také mu nehrozí vězení. „Z právního hlediska dítě pod 15 let věku nemůže spáchat trestný čin, neboť není trestně odpovědné,“ uvedla mluvčí ministerstva spravedlnosti Petra Hrubá. Navíc kdyby měly nárok na právníka i děti, znamenalo by to pro stát vyšší výdaje.

Právníci mají ale na věc jiný názor. „Všeobecně mají děti méně práv a menší ochranu než dospělí. Dostávají se do naprosto katastrofálních podmínek,“ souhlasí známá advokátka Klára Samková.
Podobně mluví i Jiří Císař z České advokátní komory. „Je to věc, které nebyla nikdy věnována adekvátní pozornost. Pokud má nárok na právní pomoc osoba starší patnácti i osmnácti let, tak lze předpokládat, že zákonná hranice patnácti let, která zakládá trestní odpovědnost, je odůvodňována rozumovou vyspělostí,“ vysvětluje.

Rozumově nejvyspělejší jsou dospělí, o něco méně pak mladiství. „A ten ještě mladší bude tedy tu právní pomoc potřebovat nejvíc, protože je na tom nejhůř,“ zdůrazňuje Císař.

Pozvánka na soudní jednání v případu pomluvy

Liga lidských práv si Vás dovoluje upozornit na další soudní jednání v případu, který sledujeme pro možné zneužití verbálních trestných činů proti nepohodlným lidem. Manželé Ľubovi byli obviněni z pomluvy za to, že upozornili na možné týrání dětí v dětském domově.

 

Středa 30. května od 8:30 hodin v budově Okresního soudu v Novém Jičíně, Tyršova 3, v místnosti č. 38, 2. patro.

O případu manželů Ľubových Liga v minulosti opakovaně informovala. V letech 2007 a 2008 pár upozornil na možné fyzické týrání dětí v Dětském domově v Novém Jičíně, za něž by mohl být odpovědný tamní zástupce ředitelky Michal Pokorný. Ten ale s těmito tvrzeními nesouhlasil a na oba manžele podal trestní oznámení pro pomluvu. To nakonec vyústilo až v trestní řízení před soudem.

Manželé byli nakonec skutečně Okresním soudem v Novém Jičíně odsouzeni, ale odvolací soud našel v rozsudku vážné chyby a věc vrátil okresnímu soudu zpět. Nekonečná kauza údajné pomluvy tak pokračuje dál.

Krajský soud nyní požaduje dovyslechnutí dalších svědků: etopeda diagnostického ústavu, kterému se údajně týraný chlapec svěřil s fyzickým násilím ze strany pracovníka dětského domova, dříve pokousaného chlapce či sourozence bitého chlapce, který o fyzickém týrání svého bratra také věděl.

 

Bližší informace poskytne:

Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, e-mail: zcandigliota@llp.cz, tel.: 777 893 871

Kontakt na obžalované:

Miroslav Ľuba, tel.: 725 713 400

Pozvánka na dvě soudní jednání ve věci verbálních trestných činů

Liga lidských práv si Vás dovoluje upozornit na další soudní jednání v případech, které sledujeme pro možné zneužití verbálních trestných činů proti nepohodlným lidem. Manželé Ľubovi byli obviněni z pomluvy za to, že upozornili na možné týrání dětí v dětském domově, Ladislav Flekal zase za údajné křivé obvinění policistů. (Pokračování textu…)

Liga a rekodifikace trestního řádu

Liga lidských práv pořádá sérii kulatých stolů pod záštitou ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila. První uspořádalá v prosinci 2007  na téma Legislativní ochrana před druhotnou viktimizací během trestního řízení a práva obětí na soukromí.  Diskuse u kulatého stolu se zúčastnili zástupci Ministerstva spravedlnosti, akademické obce a nevládních organizací zabývající se problematikou obětí trestných činů.

Liga na kulatém stole prezentovala svoji legislativní analýzu a doporučení k posílení legislativní ochrany obětí trestných činů před sekundární viktimizací a ochrany jejich soukromí. Diskuse se věnovala následujícím tématům: pojem zvlášť ohrožených obětí v zahraničních právních řádech, konkrétní doporučení k přijetí legislativních opatření na ochranu obětí trestných činů před druhotnou viktimizací a ochrany práva na soukromí, zvláštní zákony na ochranu obětí v zahraničí a vhodnost přijetí takového zvláštního zákona v ČR. Celý text analýzy je k dispozici zde.

Druhý kulatý stůl proběhne dne 13. 2. 2008 v prostorách Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy a bude se věnovat následujícím tématům: bezplatná právní pomoc obětem trestných činů, zajištění informovanosti obětí o jejich právech, odškodňování nemajetkové újmy obětí a finanční pomoci od státu. Všechna tato témata jsou aktuálně pro ochranu obětí velice důležitá také vzhledem k rekodifikaci trestního řádu. Liga usiluje o co nejkvalitnější podobu této důležité právní normy za pomoci otevřené odborné diskuse i legislativních připomínek.
Partnerem projektu podílejícím se na organizačním zajištění kulatých stolů je Public Interest Lawyers Association (PILA).

Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.