Inspekce ministra vnitra se od Nového roku změní na Inspekci Policie České republiky

Světlana ZÁRUBOVÁ, moderátorka
——————–
Inspekce ministra vnitra se od Nového roku změní na Inspekci Policie České republiky. To, co kritizovali mnozí politici i odbornici, ale zůstává. Trestné činy policistů budou i nadále vyšetřoval zase jenom jejich kolegové.

Kateřina GREGOROVÁ, redaktorka
——————–
Inspekce ministra vnitra šetří trestné činy policistů. 15 let spadala pod ministerstvo vnitra, což znamenalo, že vyšetřování trestného činu policisty šetřil jiný policista.

Zdeněk PELC, ředitel inspekce ministra vnitra
——————–
Je to nastaveno tak, že i my máme svůj vlastní vnitřní inspekční orgán. Pokavaď se někdo dopustí nějakého nestandardního jednání, tak i ten člověk je samozřejmě prověřován.

Jiří KOPAL, předseda Ligy lidských práv, Brno
——————–
Měly by jak trestné činy, tak stížnosti, které jdou na policii, být šetřeny nezávislým orgánem.

Kateřina GREGOROVÁ, redaktorka
——————–
A to zřejmě chtěli i naši zákonodárci, když navrhovali, aby inspekce přešla pod ministerstvo spravedlnosti nebo byla nezávislou institucí. Jiří Pospíšil před 2-ma lety říkal:

redaktor /citace: Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti /ODS//
——————–
„Přesun má zajistit větší nezávislost tohoto orgánu.“

Kateřina GREGOROVÁ, redaktorka
——————–
Dnes už nás posílal za Ivanem Langerem.

Jiří POSPÍŠIL, ministr spravedlnosti /ODS/
——————–
Tato otázka by měla mířit na ministra vnitra.

Kateřina GREGOROVÁ, redaktorka
——————–
Také Ivan Langer ještě loni požadoval odtržení inspekce od ministerstva vnitra.

redaktor /citace: Ivan Langer, ministr vnitra /ODS//
——————–
„Chceme vymanit kontrolní orgán dohlížející na práci policistů z řízení ministerstva vnitra.“

Kateřina GREGOROVÁ, redaktorka
——————–
Dnes nám Ivan Langer na dotaz, zda je v pořádku, že inspekce ministra vnitra zůstala, jak se říká, v rukou policie, odpověděl:

redaktor /citace: Ivan Langer, ministr vnitra /ODS//
——————–
„Od Nového roku bude šéfa inspekce jmenovat vláda, už ne ministr vnitra. Navíc vládě byl předložen zákon o generální inspekci, který by měl platit od 1. ledna 2010.“

Kateřina GREGOROVÁ, redaktorka
——————–
Právě tento zákon by pak měl definitivně inspekci způsobnosti ministerstva vyjmout, problém je v tom, že začne platit až za další rok. Tedy nejméně 2 roky od chvíle, kdy se celá diskuse začala vést.

Jiří KOPAL, předseda Ligy lidských práv, Brno
——————–
Dá se říci, že ta reforma policie je v tomhle dosti pomalá.

Kateřina GREGOROVÁ, redaktorka
——————–
Inspekci v minulosti kritizovali například za to, že odložila případ policistů, kteří zbili ležícího mladíka na technopárty CzechTek na Tachovsku v roce 2005. Pro televizi Prima Kateřina Gregorová.

Textový záznam televizní reportáže z pořadu Zprávy TV Prima z 19. 12. 2008.

Kolik „stojí“ napadení

Dne 16. 9. 2008 rozhodl Vrchní soud v Praze, že bývalí policisté Marek Vraštil a Karel Berousek se musí omluvit rodině Danišových (matce a synovi) za to, že v květnu roku 2003 kolem půlnoci vnikli protiprávně do jejich bytu. Vraštil se jim musí omluvit také za to, že je napadl, a zaplatit třem členům jejich rodiny náhradu nemajetkové újmy v celkové výši 110 000 Kč.
Marek Vraštil se navíc musí omluvit paní Danišové za to, že ji v bytě napadl, udeřil ji pěstí, strkal do ní atd.
Po jeho útoku byla čtrnáct dní v pracovní neschopnosti.
Kromě fyzického násilí častoval Vraštil paní Danišovou vulgárními výrazy, z nichž některé měly rasistický podtext – za to se jí musí též omluvit. Synovi náleží Vraštilova omluva dále také za to, že ho napadl, škrtil a nadával mu, v důsledku tohoto napadení byl týden v pracovní neschopnosti. V trestním řízení byli oba útočníci odsouzeni ze trestný čin porušování domovní svobody pouze k podmíněným trestům. Orgány činné v trestním řízení z nevysvětlitelných důvodů vůbec neprověřovaly indicie o možném rasovém motivu útoku, ačkoli hned od počátku šetření věděly o rasistických nadávkách, které Vraštil použil. Z letargie neprobudilo vyšetřující orgány ani to, že je na jejich pochybení v trestním řízení upozorňovali právníci Ligy lidských práv, kteří rodinu po celou dobu zastupovali. Stejně tak neteční byli i k celkem jasnému podezření, že zejména Marek Vraštil mohl svým jednáním spáchat i další trestné činy např. ublížení na zdraví či násilí proti skupině či jednotlivci. České soudy bývají podle mne často přehnaně opatrné ve svém rozhodování a též značně skoupé, pokud jde o náhradu nemajetkové újmy v penězích. Z těchto důvodů je zmíněné rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, který nejenže správně odhalil a odsoudil rasistický podtext nadávek, ale přiznal obětem útoku i náhradu nemajetkové újmy, jednoznačným úspěchem.
Potud je vše dobré. Podívejme se však na celý příběh ještě jednou z jiného úhlu a zamysleme se nad tím, jaký signál vysílá zmíněný rozsudek Vrchního soudu v Praze. Představte si, že se něco podobného stane vám. V noci, když spíte, vtrhnou do vašeho bytu cizí násilníci, které jste nikdy neviděli, napadnou vás a ostatní členy vaší rodiny, budou vám nadávat a vyhrožovat. „Cikáni zkurvení, vás by bylo nejlepší vystřílet!“ – mimo jiné i to křičel bývalý policista Vraštil, jak potvrdily oběti jeho útoku. Jak byste se cítili? Jakou náhradu za vytrpěnou újmu byste požadovali? Jednotlivým členům rodiny Danišových soud přiznal jako náhradu nemajetkové újmy v penězích 50 tis., 20 tis. a 40 tis. korun. Zda toto zadostiučinění vnímají jako dostačující také Danišovi, to mohou posoudit jen oni sami.
Přiměřené zadostiučinění např. ve formě omluvy nebo i v penězích musí plnit několik základních funkcí. Předně musí představovat satisfakci za to, co museli prožít.
Další významnou funkcí náhrady nemajetkové újmy, kterou dle mého názoru české soudy podceňují, je funkce preventivní. Rozsudek má protiprávní jednání jasně odsoudit a odradit potenciální následovníky, kteří by snad chtěli provést něco podobného. Rozsudek soudu v sobě odráží taktéž hodnoty, na nichž je tato společnost vystavěna a jichž si váží. Úcta k hodnotám, jako je lidské zdraví, život, soukromí či nedotknutelnost lidské osobnosti, se musí zrcadlit v normách, kterými se naše společnost řídí. Jak ve světle těchto kriterií obstál rozsudek Vrchního soudu v Praze? Odsouzení rasově motivovaných nadávek, stanovení povinnosti obou žalovaných omluvit se příslušným členům rodiny Danišových a povinnost žalovaného Vraštila zaplatit na náhradě nemajetkové újmy 110 000 Kč patří k jednoznačným pozitivům tohoto rozhodnutí, ačkoli přiznaná náhrada měla být podle mého názoru výrazně vyšší.
Kde však rozsudek kulhá daleko za tím, že by plnil výše popsané funkce? Soud nestanovil druhému žalovanému – Berouskovi – žádnou povinnost nahradit rodině Danišových nemajetkovou újmu. Zřejmě se mu zdálo, že když v noci někomu protiprávně vnikne do bytu a přihlíží tomu, jak jeho „kamarád“ policista bije jeho obyvatele a nadává jim, postačí, když se jim za to písemně omluví. Nejsem si jist, do jaké míry je v tomto případě doporučený dopis satisfakcí pro poškozené či jak moc odradí někoho od toho, aby jen přihlížel násilí, kterého je svědkem. Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze v této části jistě neplní svou funkci satisfakční ani preventivní. Co je ovšem nejsmutnější, vyjadřuje postoj příslušných soudců k hodnotám, jako je soukromí či lidská důstojnost. Rozsudek ve vztahu k žalovanému Berouskovi připomíná spíše napomenutí malého dítěte ve smyslu, že něco takového se přece nedělá. Jenže Berousek není malé dítě, ale bývalý policista, který spáchal trestný čin. Pouhá omluva za jeho jednání je tedy málo.
Článek vyšel dne 24. 10. 2008 v časopise Romano vod’i.

Policejní kauzy jsou neprůhledné

Brno – Podle Inspekce ministra vnitra znásilnil policista z Hodonína šestnáctiletou dívku. Státní zastupitelství však tvrdí, že je nevinen. Kdo má pravdu? Podle Jiřího Kopala z Ligy lidských práv v Brně je v současnosti téměř nemožné delikty policistů a veřejných činitelů vyšetřit spravedlivě. „Ostatně se to ukazuje i v případech všech současných a nedávných politických kauz,“ míní.
Dá se to nějak změnit?
Z našeho hlediska by to bylo možné jedině tehdy, kdyby existoval jediný orgán, který posuzuje veškeré nezákonnosti policie. Ať už trestné činy nebo stížnosti. Dnes na sebe Inspekce ministra vnitra i státní zastupitelství vzájemně házejí odpovědnost za to, že se to nešetří. Státní zastupitelství říká, že inspekce neměla dost důkazů, a odloží to, nebo to odloží už inspekce a státní zastupitelství to pak nemá důvod rozviřovat. Vytváří se tak velmi nedůvěryhodný obraz obou institucí.
Liga lidských práv už ovšem dostala před soud několik policistů.
Za poslední čtyři roky máme na kontě devět odsouzených policistů. Vždy jsme museli přinést konkrétní důkazy. Šlo například o policisty, kteří v Popovicích u Jičína vnikli do domu romské rodiny. Nebo v Karlových Varech, kde bezdůvodně zbili člověka. Letos odvolací soud potvrdil odsouzení členů městské policie v Praze, kteří také napadli člověka přímo na ulici. Všichni byli odsouzeni jen podmíněně.
Proč tak nízké tresty?
Soud zohlední, že byli ve službě do té doby dobří, nemají záznam v trestním rejstříku, tak proč jim nedat podmínku.
Zřízení orgánu, který by měl na starosti delikty policistů, jste prosazovali i pro novelu služebního zákona.
Je to jediný způsob, jak docílit toho, aby současně dvě instituce nesvalovaly odpovědnost jedna na druhou. Dosáhneme tak větší transparentnosti šetření těchto případů.

Rozhovor vyšel dne 15. 8. 2008 v deníku Mladá fronta DNES – jižní Morava.

Policista k soudu nejde

Hodonín -Možná s pošramocenou pověstí, ale z pohledu zákona s čistým štítem vyšel hodonínský policista z kauzy, která na jaře otřásla tamním oddělením.
Teprve šestnáctiletá dívka tehdy obvinila strážce pořádku ze znásilnění. Za pravdu jí dalo vyšetřování Inspekce ministra vnitra. Státní zástupce, který jako jediný může rozhodnout o stíhání policisty, však celou věc odložil. Díky tomu hodonínský policista vyjde z případu beztrestně.
„Na základě pokynu státního zástupce jsme věc odložili. Státní zástupce nespatřoval v jednání policisty trestný čin. Případ proto nelze vyřídit jinak,“ uvedla mluvčí Inspekce ministra vnitra Martina Lídlová. Samotná inspekce přitom případ viděla jinak. Státní zástupce je však v těchto věcech inspekci nadřízený, a tak nezbývá než jeho rozhodnutí poslechnout.
Celá událost vyšla najevo letos v dubnu. Policista podle původního obvinění využil služební auto k intimní schůzce se šestnáctiletou dívkou. Navíc v době, kdy měl být ve službě. Slečna o pár dní později nahlásila, že ji „muž zákona“ v autě znásilnil. Pokud by státní zástupce stíhání policisty povolil, soud by mu mohl vyměřit tři až deset let za mřížemi. Dívka totiž ještě nebyla plnoletá – o to by byl trest přísnější.
Podle Jiřího Kopala z Ligy lidských práv nejde o první případ, kdy se Inspekce ministra vnitra a státní zastupitelství neshodly. „Vyšetřování nejsou transparentní. Často jeden z orgánů celou věc odloží, a provinění policisty tak zůstane bez trestu. Buď vzájemně kryjí nedostatky ve vyšetřování, nebo naopak jeden druhého obviňují. Ale výsledek je stejný: žádný odsouzený policista,“ míní Kopal.
Beztrestně však nemusí vyjít z vyšetřování další policista z Hodonínska. Inspekce ministra v jeho případě zjišťuje, zda prostřednictvím vnitřní počítačové sítě prodával svým kolegům zakázané anabolické steroidy. Vyšetřování ještě neskončilo. „V tomto případě je nutné provést celou řadu úkonů, které jsou časově náročnější. Předpokládám, že rozhodnutí by mohlo padnout v září,“ uvedla Martina Lídlová. (Viz Policejní… str. B2)
Šestnáctiletá dívka obvinila hodonínského policistu ze znásilnění. Inspekce ministra vnitra jí dala za pravdu.

Článek vyšel dne 15. 8. 2008 v deníku Mladá fronta DNES – jižní Morava.

Nový policejní zákon připomínkovaný Ligou bude projednávat Senát

Na svém zasedání 25. června 2008 schválila Poslanecká sněmovna nový policejní zákon, který v tomto týdnu v rámci svých výborů projednává Senát. Liga lidských práv dlouhodobě prosazovala vhodnější úpravu v oblasti práv občanů a doporučovala změny, z nichž některé se objevily hned v prvních návrzích Ministerstva vnitra a některé pak schválili poslanci.
V poslední fázi vypracovala Liga lidských práv k návrhu zákona schválenému vládou čtrnáct pozměňovacích návrhů, které se vztahují k jeho nejspornějším částem. Změny by se měly odehrát zejména ve třech oblastech. Liga doporučila především omezit příliš široké pravomoci policie předvádět osoby na policejní stanici a redukovat používání donucovacích prostředků (zvláště odstranění taseru ze seznamu povolených donucovacích prostředků). Vznesli jsme také námitky vůči navrácení pravomoci vést vyšetřování trestných činů policistů ze státního zastupitelství zpět na Inspekci ministra vnitra.

Pozměňovací návrhy byly rozeslány členům všech poslaneckých výborů, které zákon projednávaly (Výbor pro bezpečnost, Ústavně-právní výbor a Petiční výbor). Liga je pak osobně prezentovala na jednání Podvýboru pro lidská práva. Některé návrhy představil zástupce Ligy také dalším poslancům a poslankyním.

Ministerstvo vnitra k jednotlivým návrhům vypracovalo svá stanoviska, které byly projednány na schůzi Petičního výboru a byly uplatněny také poslanci v dalších výborech. Petiční výbor nakonec schválil pozměňovací návrh jasně vymezující, že v případě předvedení osoby na stanici za účelem zjištění její totožnosti nesmí takové zbavení svobody přesáhnout dobu nezbytně nutnou pro dosažení tohoto účelu. Maximální doba předvedení – 24 hodin – zůstává zachována.

V dalších fázích projednávaní se Liga zaměřila na otázky vyšetřování trestných činů policistů a otázky osobní svobody, kde je vládní návrh, podle našeho názoru, v rozporu s Evropskou úmluvou na ochranu lidských práv. Tyto pozměňovací návrhy byly ve druhém čtení návrhu ve Sněmovně adoptovány a uplatněny paní poslankyní Orgoníkovou, předsedkyní Podvýboru pro lidská práva.

Návrhy, které by umožnili policii zajistit osobu podezřelou ze spáchání přestupku pouze tehdy, když by dalšímu páchání přestupku nebylo možno zabránit jinak, nakonec ve třetím čtení neprošly těsným rozdílem pěti hlasů. V případě používaní taseru poslanci schválili kompromisní návrh, který opravňuje policii použít taser pouze v případě, že by jiné donucovací prostředky nestačily, návrh na jeho úplné vypuštění opět těsně neprošel. V případě vyšetřování trestných činů policistů byl hlasy všech přítomných poslanců schválen návrh na zachování současného stavu, vyšetřování tedy zůstává v rukou nezávislých státních zástupců. Při hlasování o doprovodném zákonu, bohužel, došlo k chybě a související ustanovení trestního řádu nebyla upravena. Toto pochybení je třeba napravit při projednávání v Senátu a s tímto požadavkem Liga také oslovuje senátory.