Výměna vedení Generální inspekce je nevyhnutelná

Při příležitosti Mezinárodního dne proti policejní brutalitě vydává Liga lidských práv analýzu monitorující dvouleté působení Generální inspekce bezpečnostních sborů. Vyplývá z ní, že její ředitel Ivan Bílek a jím dosazené vedení naprosto selhali při plnění úkolů inspekce a měli by být co nejrychleji vyměněni. Autorka analýzy a právnička Ligy Zuzana Candigliota zároveň na doporučení poslanců podává trestní oznámení pro podezření ze zneužívání pravomoci při činnosti GIBS.

Závažné nedostatky ve fungování zpolitizované inspekce popsala Liga lidských práv již koncem minulého roku ve stínové výroční zprávě GIBS. „Spočívají v úmyslné nečinnosti a nevyšetřování případů policejního násilí a naopak ve zneužívání inspekce proti nepohodlným policistům,“ říká Candigliota. Nezákonné praktiky inspekce, jako je vydírání, potvrdilo několik policistů na semináři v Senátu v prosinci minulého roku (zápis z jednání). V minulých dnech vyšlo navíc najevo, že náměstek inspekce Brunclík se měl podílet na kriminalizaci a likvidaci policisty Rudolfa Setváka, který se měl před lety stát ředitelem inspekce a teď byl soudem osvobozen.

Ze dnes zveřejněné analýzy a systémového doporučení Ligy lidských práv primárně vyplývá neudržitelnost dalšího setrvání vedení inspekce ve funkci a nutnost jmenovat do jejího čela nové důvěryhodné lídry, kteří vytvoří novou vnitřní kulturu inspekce. „Analýza také poukazuje na selhání kontrolních mechanismů: některých státních zástupců, kteří kryjí nezákonnou činnost GIBS, i Stálé komise pro kontrolu činnosti GIBS, kterou nyní vede poslanec Klučka, známý ředitele Bílka,“ dodává Candigliota.

Liga lidských práv má také poznatky o zneužívání statisícových odměn uvnitř inspekce a další nekalé nakládání s majetkem a finančními zdroji inspekce. Zuzana Candigliota s těmito podezřeními seznámila některé poslance a na jejich doporučení podává trestní oznámení.

Přílohy tiskové zprávy:

Generální inspekce bezpečnostních sborů – utržená ze řetězu právního státu

Tuto analýzu se systémovými doporučeními vydáváme po dvou letech fungování Generální inspekce bezpečnostních sborů. Zaměřili jsme se zejména na její personální obsazení, kontrolu její činnosti, efektivní vyšetřování špatného zacházení a obecně na její transparentnost, důvěryhodnost a preventivní funkci. Navazujeme tím na své již sedm let staré systémové doporučení Kritéria pro zřízení a činnost nezávislého orgánu pro šetření porušení zákona ze strany policistů a strážníků, ve kterém jsme analyzovali kritéria Evropského soudu pro lidská práva pro nezávislé vyšetřování policie, prosazovali vznik nezávislého vyšetřování orgánu a navrhli, jak by měl tento orgán vypadat.

Stížností na policisty přibývá. Uspěje ale jen každý desátý stěžovatel

Stále více lidí si stěžuje na policisty. Důvody jsou různé, od nevhodného chování při běžné dopravní kontrole až po podezření ze spáchání trestného činu. Policie loni prověřovala více než 2500 stížností, uspěla ale jen každá desátá.

Reportáž Českého rozhlasu připravili Květa Moravcová, Ondřej Houska, Ondřej Himmer a Jiří Hošek.

Pochybení ze strany policisty se neprokázalo – to je věta, kterou si v dopise od policie přečte většina stěžovatelů.

„Hlavní problém je to, že policie stížnosti nedostatečně prošetřuje. My jsme se setkávali a setkáváme se s případy, kdy na řádně odůvodněnou stížnost občana, který popíše dopodrobna, co se mu stalo, přijde jenom odpověď, že se to neprokázalo a že stížnost je nedůvodná,“ potvrzuje právnička Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv.

Podle ní je kromě policie na vině i Generální inspekce bezpečnostních sborů, která má prohřešky policistů vyšetřovat.

„Generální inspekce bezpečnostních sborů vznikla na základě požadavků soudu ve Štrasburku, ale z našich poznatků vyplývá, že se nic nezměnilo a že stále k efektivnímu vyšetřování nedochází,“ dodává právnička.

Radka Sandorová z Generální inspekce bezpečnostních sborů ale oponuje. Zákon prý úřadu umožňuje vyšetřovat jen trestnou činnost policistů, nikoli kázeňské prohřešky.

„Pokud pošlete k nám na generální inspekci nějakou stížnost, my ji samozřejmě vyhodnotíme. A pakliže není zřejmé, že by to, na co si stěžujete, spadalo do roviny trestného činu, tak my ten podnět postupujeme do bezpečnostního sboru, kterého se to týká,“ vysvětluje.

Více stížností, méně těch odůvodněných

Na policisty si za loňských 11 měsíců stěžovalo víc lidí než za roky 2011 a 2012, policie řešila skoro 2570 případů.

„Proč lidé posílají více stížností, těžko říct. Pro nás je podstatné, že je nižší počet stížností, které jsou odůvodněné. Pokles si vysvětlujeme mimo jiné tím, že policisty permanentně školíme,“ říká Jana Macalíková z Policejního prezidia.

Pokud se ukáže, že stížnost byla opodstatněná, existuje několik možností. „V kázeňském řízení může být policista potrestán buď písemným napomenutím, nebo snížením základního tarifu, odnětím služební medaile, odnětím služební hodnosti, pokutou a podobnými tresty,“ dodává Macalíková.

Proti rozhodnutí o nedůvodné stížnosti je možné se odvolat k Policejnímu prezidiu, obrátit se na ombudsmana nebo na ministerstvo vnitra s požadavkem vyplacení odškodného.

Belgická policie se prý často uchyluje k násilí

Belgičané podali na své policisty rekordní počet stížností kvůli údajně nepřiměřenému násilí. Uvedl to zvláštní výbor, který řeší stížnosti na chování policie. Ta prý podle údajů z poslední dostupné statistiky použila neadekvátní násilí ve skoro 600 případů.

Údajné násilí je vůbec nejčastější stížností na činnost belgické policie. Celkem podali Belgičané skoro 2700 stížností. Policie na základě toho vyšetřovala 168 svých členů, necelá třetina z nich skutečně porušila předpisy.

Někteří lidé ale nejsou s prošetřováním údajných policejních přečinů spokojení. Založili proto zvláštní internetovou stránku, kam můžou občané anonymně nahlásit údajné policejní násilí. Každý týden se na stránku přihlásí v průměru čtyři lidé, kteří si na policisty stěžují.

Na Slovensku vzrostl počet obviněných policistů

Ze statistik Sekce kontroly a inspekce slovenského ministerstva vnitra vyplývá, že počet stížností na polici klesl meziročně o čtvrtinu. Slovenská inspekce řešila předloni přes 2900 stížností, opodstatněná byla ani ne každá desátá.

Policistům byla vytýkána hlavně neznalost nebo nesprávný výklad norem, případně nedisciplinovanost a nedbalost. Tresty byly většinou jen ve formě důtky. Propuštěn nebyl nikdo, 16 policistů se ale muselo smířit se snížením platu.

Inspekce řešila také přes 2400 trestních oznámení mířících na policisty, 135 mužů zákona nakonec obvinila. To je oproti předchozímu roku mírný nárůst.

Organizace, které Slovákům pomáhají v boji proti policistům překračujícím zákon, radí konflikt s policií co nejlépe zaznamenat. Třeba na mobilní telefon. Policista vystupuje jako veřejný činitel, a nemá tak právo na ochranu soukromí.

Sporný postup britské policie prošetřuje nezávislý orgán

Až 4500 podnětů od občanů dostává ročně britská Nezávislá komise pro stížnosti na policii. Ta prošetřuje nejzávažnější případy, kdy strážci zákona údajně pochybili nebo se dokonce dopustili trestného činu. Obracejí se na ni také lidé, kterým se nelíbí, jak s jejich stížností naložila místní policie.

Nezávislá komise má teď na starosti největší vyšetřování ve své desetileté historii. Týká se podezření na zneužití pravomocí policie, včetně falšování výpovědí, po největší fotbalové tragédii v britských dějinách. Kvůli neštěstí na stadionu Hillsborough musela zřídit úplně novou pobočku a ustavit speciální tým.

„Součástí naší práce je ujistit veřejnost, že policie své silné pravomoci používá přiměřeně a jen tehdy, kdy je to zapotřebí. Existence naší instituce je zásadní součástí důvěry lidí v práci policie. Čím víc veřejnost věří nám, tím víc věří samotné policii,“ uvádí šéfka Nezávislé komise Anne Owersová.

Dohled nad vyšetřováním má vždy jeden z celkem 12 komisionářů, kteří nikdy nepracovali pro policii. Stížnosti se týkají jen práce policistů v Anglii a Walesu. Komise může přijímat také stížnosti na daňové úřady nebo celníky.

Liga připravila speciální velikonoční nadílku: web o férové policii

V neděli 8. dubna spustí Liga lidských práv další ze svých „férových“ webů, tentokrát stránky Férové policie. Nabízejí stručné a přehledné informace o právech a povinnostech lidí, kteří se setkávají s policisty a strážníky. Návštěvníci zde najdou i postup, jak se bránit, když muži zákona jednají nezákonně, a mnohé další užitečné informace. Stačí kliknout na www.ferovapolicie.cz.

„Nový web je určený primárně pro veřejnost. Lidé by na něm měli zjistit, kdy má policie Zelenou a kdy už naopak musí vztyčit Bílý praporek před zákonem; kdy se policisté mohou chovat trochu Škaredě, a kdy už jim za takové chování hrozí Velký problém,“ říká o novém webu velikonočně naladěná spoluautorka textů Kristýna Foukalová. Stránky by však nemusely zaujmout jen veřejnost, ale i samotné policisty a strážníky.

Web poskytuje základní obrázek o postavení policie ve vztahu k občanům, o jejích pravomocech a povinnostech, stejně jako o právech a povinnostech občanů. Užitečné údaje tam naleznou například účastníci demonstrací, řidiči nebo fotbaloví fanoušci. Jednoduše všichni, které zajímá, kdy je jednání policie ještě v pořádku a kdy už vykračuje z mezí zákona.

Lidé, kteří si nechtějí protiprávní jednání policistů a strážníků líbit, mohou využít vzorové stížnosti, žádosti a další právní podání, které jsou na webu připraveny ke stažení. Navíc zde najdou i jednoduchý návod, jak se v takové situaci bránit, a příklady policejních „přešlapů“, se kterými se nejenom Liga v minulosti setkala.

 

Web volně navazuje na podrobnější manuál o kontaktu občanů s policisty a strážníky, který jsme vydali v roce 2010.

 

Bližší informace poskytne:

Kristýna Foukalová, právnička Ligy lidských práv, kfoukalova@llp.cz

Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, zcandigliota@llp.cz, 777 893 871