Úterý, 22. listopadu 2011Tiskové zprávy
Česká vláda pod vedením premiéra Jana Fischera se 23. listopadu 2009 omluvila ženám, které byly nedobrovolně sterilizovány. Dodnes však nebyly podniknuty žádné kroky, aby sterilizované ženy získaly také finanční odškodnění. Na to zareagovaly některé neziskové organizace, které vládu vyzvaly, aby situaci změnila.
Jednou z žen, které lékaři provedli při porodu sterilizaci bez informovaného souhlasu a tím jí zabránili mít další děti, je Elena Gorolová, členka Spolku žen postižených nedobrovolnou sterilizací. „Sterilizovali mě proti mé vůli. Jen mi dali nějaký papír k podepsání, ale nikdo mi nevysvětlil, co to je. Až později jsem zjistila, že už nemůžu mít děti. To oni mi vzali možnost mít děti,“ řekla Gorolová.
Eleně Gorolové i všem ostatním postiženým ženám se vláda za protiprávní zákrok před dvěma lety omluvila. Dosáhnout odškodnění však sterilizovaným ženám znemožňuje současná legislativa, podle níž jsou případy promlčeny. „Tisíce žen tak zůstává neodškodněno a Česká republika s tím nic nedělá. Takový přístup vlády je neakceptovatelný,“ uvedl Dezideriu Gergely, ředitel Evropského centra pro práva Romů.
Na lhostejnost vlády proto zareagovaly neziskové organizace Evropské centrum pro práva Romů, Liga lidských práv, Vzájemné soužití a Spolek žen postižených sterilizací. Ty stát vyzývají, aby jednal po vzoru Švédska, kde v minulosti sice také docházelo k neoprávněným sterilizacím, ale vláda se k této skutečnosti postavila čelem a postižené ženy odškodnila. Organizace doporučují, aby i česká vláda ustanovila nezávislou komisi, která zjistí, kolik žen bylo protiprávní sterilizací poškozeno, a následně vytvoří vhodný odškodňovací mechanismus.
Případy řeší i Evropský soud pro lidská práva
Některé případy neoprávněně sterilizovaných žen se dostaly až před Evropský soud pro lidská práva. Ten za odmítavý postoj k odškodnění neoprávněně sterilizovaných žen odsoudil například na začátku listopadu Slovensko, které muselo poškozené ženě odškodné zaplatit. Ke štrasburskému soudu se dostaly i dva případy z České republiky, které jsou tomu slovenskému velmi podobné.
Verdikt v případu případu sterilizované ženy, kterou zastupuje Liga lidských práv, vyřkl letos v létě i Nejvyšší správní soud v Brně.
„Nejvyšší soud změnil rozhodnutí olomouckého Vrchního soudu a rozhodl, že k promlčení nedošlo. Případ je ale natolik specifický, že rozsudek bohužel nemůžeme chápat jako precedent, který by otevíral dveře k odškodnění ostatním sterilizovaným ženám,“ komentovala právnička Ligy Kateřina Červená.
Bližší informace poskytnou:
Sinan Gökcen, PR manažer Evropského centra pro práva Romů, tel.: +36 30 649 1698 (anglicky)
Elena Gorolová, členka Spolku žen postižených nedobrovolnou sterilizací, tel.: 775 761 194
Kateřina Červená, právnička Ligy lidských práv, tel.: 777 701 621
Kumar Vishwanathan, ředitel Vzájemného soužití, tel.: 777 760 191
Nález Nejvyššího soudu je k dispozici zde.
Shrnující tiskovou zprávu věnovanou případům sterilizace u nás najdete zde.
Stanovisko ombudsmana k nuceným sterilizacím romských žen najdete zde.
Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze Slovenska najdete zde.
Liga lidských práv již dříve zpracovala publikaci „Právní protiopatření proti protiprávní sterilizaci“, která je volně k dispozici zde.
Úterý, 15. listopadu 2011Aktuality
Přečtěte si dopis právničky Ligy Zuzany Candiglioty, která je právní zastupkyní rodičky, adresovaný šéfredaktrovi MF DNES! Liga se v něm ohrazuje proti tendenčnímu a neobjektivnímu přístupu Mladé fronty DNES v případu sporu domácí rodičky a brněnské záchranky ze srpna letošního roku. Jedná se o články redaktorky Ivany Karáskové „Dítě zachráníme i proti vaší vůli, vzkazují lékaři rodičům“ a „Pomohl dítěti. Pak přišla stížnost, stres a náhlá smrt“ ze dne 3. listopadu 2011.
Hlavní kritika směřuje k absenci jakékoli objektivity zmíněných článků, v nichž novinářka zcela proti pravidlům férové žurnalistiky poskytla prostor pouze jedné straně. Texty obsahují také řadu manipulujících a nepravdivých tvrzení, které jsou v rozporu s fakty a rozsudkem soudu. Oba články také přebírají absurdní obvinění, že podání stížnosti na záchranáře mělo napomoci jeho smrti.
I přesto, že v článcích nebyl dán prostor rodičce, její právničce ani soudci, se šéfredaktor listu redaktorky zastal. Spokojil se s jejím argumentem, že shromáždila stanoviska „opravdu kompetentních lidí“.
Rozsudek soudu je k dipozici zde, a naše tisková zpráva k případu zde.
Pátek, 11. listopadu 2011Tiskové zprávy
Porodní asistentka Marie již od roku 2007 usiluje o získání registrace k činnostem, které souvisejí s profesí samostatné porodní asistentky. Díky tomu by mohla vést domácí porody bez dozoru lékaře. V tom jí však zabránil Krajský úřad Středočeského kraje, podle kterého musí mít asistentky vybavení, jakým disponují porodní sály v nemocnicích. Když neuspěla u Městského soudu v Praze, podala stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, který se jí na konci října zastal a vrátil případ k novému projednání.
Podle Evropského soudu pro lidská práva si rodičky mohou zvolit místo porodu a rodit například doma. K tomu, aby byl domácí porod bezpečný, potřebují zkušenou porodní asistentku, která k samostatnému výkonu své profese musí mít platnou registraci. Tuto registraci poskytují krajské úřady, které nejprve vydají takzvaný souhlas s vybavením. Požadavky na vybavení ale dlouhou dobu nebyly upraveny v právních předpisech a úřady si to svévolně vysvětlovaly tak, že po soukromé porodní asistentce mohou chtít, aby doložila, že má vybavení a najaté lékaře jako v porodnici. To paní Marie nemá, neboť dochází za rodičkami do jejich domovů. Úřad jí proto plnou registraci odmítl udělit.
Podle právničky Ligy lidských práv Zuzany Candiglioty, postup úřadů odporuje praxi běžné v řadě západních zemí, kde se samostatné porodní asistentky řadí mezi poskytovatele péče rodičkám a ženám v těhotenství, ať už ve formě porodních domů nebo při asistenci v domácnostech rodiček. „Obstrukcemi při udělování registrací se úřady snaží bránit porodním asistentkám ve výkonu jejich profese. To zároveň omezuje ženy ve volbě místa porodu a poskytovatele péče,“ uvedla Candigliota.
Úřady chtějí, aby porodní asistentky disponovaly vybavením porodního sálu
Proti rozhodnutí krajského úřadu se proto porodní asistentka odvolala a následně podala žalobu s tím, že je rozhodnutí nezákonné, protože na ni úřad kladl požadavky nad rámec právní úpravy, a také, že požadované vybavení (porodní sál) by jí bylo k ničemu, protože ona hodlá poskytovat péči při porodech v domácnostech rodiček.
Městský soud v Praze však žalobu zamítl s tím, že žalobkyně postupovala procesně špatně. Podle něj totiž udělala chybu v tom, že nepodala odvolání proti prvnímu rozhodnutí – nesouhlasu s vybavením – a tím nevyčerpala opravné prostředky. Záležitostí se proto začal zabývat Nejvyšší správní soud v Brně, který rozhodnutí městského soudu zrušil. Podle něj se měl soud prvního stupně zabývat zákonností obou rozhodnutí úřadu, i když proti prvnímu z nich žalobkyně nepodala odvolání – to v tomto specifickém řízení totiž není nutné.
Věc se nyní znovu vrací k Městskému soudu. Ten se tentokrát bude muset zabývat tím, zda úřad může po porodní asistentce, která chce asistovat výhradně u porodů doma, bez opory v právních předpisech vyžadovat, aby měla vybavený porodní sál i s lékaři, který jí je však zcela k ničemu, neboť si ho k porodu doma s sebou vzít nemůže.
Bližší informace poskytne:
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, tel. 777 893 871
David Zahumenský, předseda Ligy lidských práv, tel. 608 719 535
Rozsudek Nejvyššího správního soudu v Brně si můžete přečíst zde.
Analýza Liga lidských práv „Péče porodních asistentek mimo porodnice“ je zde.
Kritika stavu českého porodnictví ze strany Výboru pro odstranění diskriminace žen je zde.
Sobota, 5. listopadu 2011Zprávy z médií
Právní zástupkyně mluvčího blokády kácení Mojmíra Vlašína Zuzana Candigliota obdržela písemný rozsudek Krajského soudu v Plzni. Ten potvrdil, že zásahy, kterými policie potlačovala blokádu kácení v oblasti Ptačího potoka v Národním parku Šumava, byly protizákonné.
Účastníci blokády požadují od policie omluvu, vyvození důsledků pro zodpovědné funkcionáře a zveřejnění kroků, které policie udělá, aby se podobná chyba nemohla opakovat.
Za zásadní pochybení policie označil soud skutečnost, že předem nevyhodnotila, proti komu má správně zasahovat – zda proti účastníkům protestu nebo proti dřevorubcům.
„Je … zřejmé, že odpůrce /Policie ČR/ otázku oprávněnosti těžby dřeva vůbec neřešil, resp. nedospěl k závěru, že těžba je oprávněná,“ uvádí se mimo jiné v rozsudku.
Podle soudu mohli policisté rozpustit shromáždění z důvodu ochrany zdraví osob pouze tehdy, pokud by se prokázalo, že těžba byla v souladu se zákonem. Účastníci blokády přitom opakovaně upozorňovali policii, že pro kácení v území ponechaném přírodě v oblasti Ptačího potoka nebyly vydány potřebné zákonné výjimky, které by umožnily poškodit vzácnou přírodu, a tudíž je nelegální.
Soud rozhodl s odkazem na Ústavu ČR a zákony, které stanovují povinnost chránit naše přírodní bohatství. Podtrhl přitom význam účasti veřejnosti na ochraně přírody, třeba i formou blokády kácení: „Uskutečňuje-li se ochrana přírody za přímé účasti občanů, je evidentní, že účast občanů bude díky jejich významu mnohem intenzivnější na území národních parků než kdekoli jinde“, uvedl soud.
Soud ale neřešil riziko opakování celé situace, protože „nemá důvod v případě odpůrce /Policie ČR/ pochybovat o tom, že by se propříště neřídil právním názorem vysloveným v tomto rozsudku“.
Avšak policie i po obdržení písemného rozsudku zopakovala, že na svém postupu vůči účastníkům blokády trvá. Zároveň správa parku oznámila plán dalšího kácení v příštím roce. Liga lidských práv, Ekologický právní servis i Hnutí Duha považují takový postoj policie v právním státě za nepřijatelný.
Rozhodnutí soudu je již nyní pravomocné, není možné se proti němu odvolat. Policie proti němu podala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.
Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv je přesvědčena o tom, že pokud chce policie před veřejností vypadat jako nestranná instituce, která ctí zákon a ne politická zadání, pak musí rozhodnutí soudu respektovat a vyvodit z něj i personální důsledky.
„Zrušení plzeňského rozsudku na základě kasační stížnosti je velmi nepravděpodobné. Nejvyšší správní soud ve své rozhodovací praxi připouští zasahování do práva shromažďovacího jen ve výjimečných případech. Kromě toho plzeňský rozsudek je velmi kvalitně odůvodněn a pochybení policie je zjevné,“ dodala Candigliota.
Markéta Cooiman z Ekologického právního servisu je přesvědčena o tom, že kácení v Národním parku Šumava probíhalo prokazatelně v rozporu s právními předpisy. „Správa parku nesplnila ani jednu ze třech podmínek pro povolení kácení, které ukládá zákon. Opakovaně jsme na tuto skutečnost policii a další orgány upozorňovali, doposud bez výsledku. Proto oceňujeme rozhodnutí plzeňského krajského soudu o nezákonnosti policejního jednání vůči účastníkům šumavské blokády a dále se hodláme o toto rozhodnutí opřít v řízeních, která nejsou doposud ukončena.“
Mluvčí blokády Vratislav Vozník byl ve svých vyjádřeních ještě ostřejší: „Místo aby policie zajistila dodržování zákonů na ochranu přírody, chránila dřevorubce, kteří ilegálně masivně káceli stromy v srdci národního parku. Žádáme, aby se policie veřejně omluvila všem účastníkům blokády za nezákonný zásah a vyvodila systémové a personální důsledky. Odpovědnost musejí nést především policejní funkcionáři, tedy velitel zásahu a krajský policejní ředitel, kteří o zásahu rozhodli a vedli jej. Nesmírně závažné je pro mne zjištění, že už ani policie v naší banánové republice nerespektuje pravomocné rozhodnutí soudu, za to na slovo poslouchá politicky dosazené figury.“
Podle Vozníka se minimálně čtyři účastníci pokojné blokády nelegálního kácení u Ptačího potoka budou soudně domáhat finanční satisfakce za újmu, která jim byla zásahem způsobena. „Případné odškodné věnují protikorupčnímu fondu,“ podotkl Vozník.
Rozhodnutí soudu přivítal i herec Petr Vacek, který se letní blokády na Ptačím potoce rovněž zúčastnil: „Jsem rád, že alespoň v tomto bodě vítězí zákon a rozum. Bohužel v dalších případech tomu tak není. Zatím není jasné, jestli někdo najde odvahu prohlásit kácení za ilegální, přestože je porušení zákona zcela očividné. A hlavně – je to zadostiučinění, ale zničený les na Ptačím potoce zůstane zničený. Tak jen do budoucna doufejme, že se podaří zabránit dalším šíleným nápadům správy parku.“
Podle Jaromíra Bláhy z Duhy Krajské ředitelství policie v Plzni vyčíslilo zásahy proti blokádníkům na milion korun. „Ve skutečnosti ale budou výrazně vyšší, protože na Šumavu jezdily policejní jednotky z celé republiky. Dlouhé prsty kmotrů, na které upozornil Karel Schwarzenberg, nás stojí nejen zničenou přírodu v národním parku, ale také pěkné peníze,“ dodal Bláha.
Článek byl publikován dne 5. 11. 2011 na www.prvnizpravy.cz a najdete jej zde.
Středa, 2. listopadu 2011Zprávy z médií
2. 11. 2011 | Hnutí Duha, Liga lidských práv, Ekologický právní servis
Právní zástupkyně mluvčího blokády kácení Mojmíra Vlašína Zuzana Candigliota obdržela písemný rozsudek Krajského soudu v Plzni [1]. Ten potvrdil, že zásahy, kterými policie potlačovala pokojnou blokádu kácení v oblasti Ptačího potoka v Národním parku Šumava, byly protizákonné. Účastníci blokády požadují od policie omluvu, vyvození důsledků pro zodpovědné funkcionáře a zveřejnění kroků, které policie udělá, aby se podobná chyba nemohla opakovat.
Za zásadní pochybení policie označil soud skutečnost, že předem nevyhodnotila, proti komu má správně zasahovat – zda proti účastníkům protestu nebo proti dřevorubcům. „Je zřejmé, že odpůrce /Policie ČR/ otázku oprávněnosti těžby dřeva vůbec neřešil, resp. nedospěl k závěru, že těžba je oprávněná“ [2]. Podle soudu mohli policisté rozpustit shromáždění z důvodu ochrany zdraví osob pouze tehdy, pokud by se prokázalo, že těžba byla v souladu se zákonem. Účastníci blokády přitom opakovaně upozorňovali policii, že pro kácení v území ponechaném přírodě v oblasti Ptačího potoka nebyly vydány potřebné zákonné výjimky, které by umožnily poškodit vzácnou přírodu, a tudíž je nelegální.
Soud rozhodl s odkazem na Ústavu ČR a zákony, které stanovují povinnost chránit naše přírodní bohatství. Podtrhl přitom význam účasti veřejnosti na ochraně přírody, třeba i formou blokády kácení: „Uskutečňuje-li se ochrana přírody za přímé účasti občanů, je evidentní, že účast občanů bude díky jejich významu mnohem intenzivnější na území národních parků než kdekoli jinde“, uvedl soud [3].
Soud ale neřešil riziko opakování celé situace, protože „nemá důvod v případě odpůrce /Policie ČR/ pochybovat o tom, že by se propříště neřídil právním názorem vysloveným v tomto rozsudku“. Avšak policie i po obdržení písemného rozsudku zopakovala, že na svém postupu vůči účastníkům blokády trvá [4] a zároveň správa parku oznámila plán dalšího kácení v příštím roce. Liga lidských práv, Ekologický právní servis i Hnutí DUHA považují takový postoj policie v právním státě za nepřijatelný.
Rozhodnutí soudu je již nyní pravomocné, není možné se proti němu odvolat. Policie proti němu podala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.
Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv řekla: „Pokud chce policie před veřejností vypadat jako nestranná instituce, která ctí zákon a ne politická zadání, pak musí rozhodnutí soudu respektovat a vyvodit z něj i personální důsledky.“ „Zrušení plzeňského rozsudku na základě kasační stížnosti je velmi nepravděpodobné. Nejvyšší správní soud ve své rozhodovací praxi připouští zasahování do práva shromažďovacího jen ve výjimečných případech. Kromě toho plzeňský rozsudek je velmi kvalitně odůvodněn a pochybení policie je zjevné.“
Markéta Cooiman z Ekologického právního servisu řekla: „Kácení v Národním parku Šumava probíhalo prokazatelně v rozporu s právními předpisy [5]. Správa parku nesplnila ani jednu ze třech podmínek pro povolení kácení, které ukládá zákon. Opakovaně jsme na tuto skutečnost policii a další orgány upozorňovali, doposud bez výsledku. Proto oceňujeme rozhodnutí plzeňského krajského soudu o nezákonnosti policejního jednání vůči účastníkům šumavské blokády a dále se hodláme o toto rozhodnutí opřít v řízeních, která nejsou doposud ukončena.“
Vratislav Vozník, mluvčí blokády řekl: „Místo aby policie zajistila dodržování zákonů na ochranu přírody, chránila dřevorubce, kteří ilegálně masivně káceli stromy v srdci národního parku. Žádáme, aby se policie veřejně omluvila všem účastníkům blokády za nezákonný zásah a vyvodila systémové a personální důsledky. Odpovědnost musejí nést především policejní funkcionáři, tedy velitel zásahu a krajský policejní ředitel, kteří o zásahu rozhodli a vedli jej. Nesmírně závažné je pro mne zjištění, že už ani policie v naší banánové republice nerespektuje pravomocné rozhodnutí soudu, za to na slovo poslouchá politicky dosazené figury.“ „V tuto chvíli vím i o čtyřech účastnících pokojné blokády nelegálního kácení u Ptačího potoka, kteří se budou soudně domáhat finanční satisfakce za újmu, která jim byla zásahem způsobena. Případné odškodné věnují protikorupčnímu fondu.“
Petr Vacek, herec, signatář Šumavské výzvy, řekl: „Jsem rád, že alespoň v tomto bodě vítězí zákon a rozum. Bohužel v dalších případech tomu tak není. Zatím není jasné, jestli někdo najde odvahu prohlásit kácení za ilegální, přestože je porušení zákona zcela očividné. A hlavně – je to zadostiučinění, ale zničený les na Ptačím potoce zůstane zničený. Tak jen do budoucna doufejme, že se podaří zabránit dalším šíleným nápadům správy parku.“
Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl: „Následky nezákonných zásahů policie nese také příroda. Pokácené stromy v oblasti Ptačího potoka už nikdo zpátky nepostaví, holiny a těžbou poškozené části lesa se budou desítky let vzpamatovávat. Zanedbatelné nejsou ani ekonomické důsledky chybného rozhodnutí krajského policejního ředitele a velitele zásahů. Krajské ředitelství policie je vyčíslilo na milion korun, ve skutečnosti ale budou výrazně vyšší, protože na Šumavu jezdily policejní jednotky z celé republiky. Dlouhé prsty kmotrů, na které upozornil Karel Schwarzenberg, nás stojí nejen zničenou přírodu v národním parku, ale také pěkné peníze.“ [6]
Kontakt:
Zuzana Candigliota, Liga lidských práv, tel: 777893871
Markéta Cooiman, Ekologický právní servis, tel: 775154081
Vratislav Vozník, mluvčí blokády, tel: 732719699
Jaromír Bláha, Hnutí DUHA, tel: 731463929
Poznámky:
[1] Celé znění rozsudku je zde.
[2] str. 23 rozsudku.
[3] str. 17 rozsudku. Soud přitom nepochyboval, že blokáda byla shromážděním občanů vyjadřujících určitý názor, v daném případě že těžba v oblasti Ptačího potoka je nelegální a poškozuje chráněnou přírodu.
[4]http://www.ceskenoviny.cz/domov/zpravy/policie-se-brani-rozhodnuti-soudu-o-zasahu-na-sumave/708995?utm_source=rss&utm_medium=feed
[5] Oblast Šumavy je zákonem chráněna v minimálně třech vrstvách: • jako území národního parku, v němž je dle § 16 odst. 1, písm a) zájona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny zakázáno hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů, což kácení jednoznačně způsobuje. • na území se vyskytují zvláště chráněné druhy živočichů a rostlin. Ustanovení § 50 odst. 2 z.č. 114/1992 Sb. říká, že je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů a správa NP Šumava nedisponuje výjimkou k zásahu do míst výskytu těchto druhů, které se v oblasti prokazatelně vyskytují. • zároveň je Národní park chráněným územím Natura 2000, ve kterém lze kácet pouze s povolením orgánu ochrany přírody, který shledá, že taková činnost nepředstavuje negativní vliv chráněné území. Posouzení vlivu kácení na území Natura 2000 však nebylo provedeno.
[6]http://www.mzv.cz/jnp/cz/o_ministerstvu/archivy/clanky_a_projevy_ministra_schwarzenberga_4/x2011_08_14_karel_schwarzenberg_sumava_je_nejlakavejsi_korist.htm
