Česko špatně vyšetřilo smrt Roma, rodina dostane půl milionu korun

Česko chybovalo při vyšetřování úmrtí Roma, který v roce 2002 údajně vyskočil z okna policejní stanice v Brně. Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku přiznal pozůstalým jako náhradu újmy dohromady 20 tisíc eur, tedy v přepočtu asi půl milionu korun.
Další čtyři tisíce eur má rodina dostat jako náhradu nákladů. Eskorta Roma špatně hlídala. Nevyjasněné úmrtí nebylo podle evropského soudu nikdy důkladně a nezávisle prošetřeno.

Odškodnění si podle evropského soudu mají rozdělit rovným dílem matka a družka zemřelého muže. Další podrobnosti k případu zveřejní Liga lidských práv na tiskové konferenci.

Rozhodnutí nicméně neznamená, že se bude muset česká policie a justice úmrtím znovu zabývat.

Neštěstí se stalo v červnu 2002. Tehdy třiadvacetiletý Rom byl na policejní stanici kvůli podezření z krádeže videorekordéru. Po několika hodinách strávených na stanici jej eskorta vedla po schodišti a muž údajně vyskočil po hlavě nezamřížovaným oknem. Po pádu z osmi metrů utrpěl smrtelná zranění, jimž po převozu do nemocnice podlehl.

Policie při vyšetřování dospěla k závěru, že mladík spáchal sebevraždu, případně se pokusil o útěk. Družka zemřelého tomu ale nevěřila. Podle ní byl muž v dobrém zdravotním stavu, čekali spolu dítě, a tak neměl k sebevraždě důvod. Obávala se toho, že se muž stal obětí násilí, a proto podala trestní oznámení a vyhledala pomoc právníků Ligy lidských práv, kteří ji v dalším řízení zastupovali.

Podle Ligy lidských práv se už po deseti letech nejspíš nepodaří objasnit přesné okolnosti případu. Policejní verzi ale ochránci lidských práv pokládají za nedůvěryhodnou. Muž byl údajně na stanici šest hodin a vyšetřování neobjasnilo, co se s ním celou dobu dělo a s kým přišel do kontaktu.

První kroky při vyšetřování úmrtí navíc prováděli policisté ze stejné stanice, kde muž zemřel – tedy kolegové policistů z eskorty. Rozpory se prý objevily i ve znaleckém posudku.

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) kriticky upozornil na to, že eskorta dostatečně nedbala o Romovu bezpečnost. Mladík neměl na rukou želízka a policisté jej vedli kolem nezamřížovaného okna. Další chyby se objevily při vyšetřování, které podle ESLP až nekriticky vycházelo z vyjádření a svědectví policistů. Vyšetřování prý nelze považovat za zcela nezávislé.


Článek byl publikován dne 16. 2. 2012 na zpravy.idnes.cz a najdete jej zde.

Za podivnou smrt Roma na policii vyplatí Česko pozůstalým půl milionu

Česko chybovalo při vyšetřování úmrtí Roma, který v roce 2002 údajně vyskočil z okna policejní stanice v Brně. Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku přiznal pozůstalým jako náhradu nemajetkové újmy dohromady 20 tisíc eur (asi 506 tisíc korun). Další 4000 eur (asi 101 tisíc korun) mají dostat jako náhradu nákladů.

Eskorta Roma podle verdiktu soudu špatně hlídala. Nevyjasněné úmrtí nebylo podle evropského soudu nikdy důkladně prošetřeno.

Odškodnění si podle evropského soudu mají rozdělit rovným dílem matka a družka zemřelého muže. Další podrobnosti k případu zveřejní Liga lidských práv.

Neštěstí se stalo v červnu 2002. Tehdy třiadvacetiletý Rom byl na policejní stanici kvůli podezření z krádeže videorekordéru. Po několika hodinách strávených na stanici jej eskorta vedla po schodišti a muž údajně vyskočil nezamřížovaným oknem. Po pádu z osmi metrů utrpěl smrtelná zranění, jimž po převozu do nemocnice podlehl.

Policie při vyšetřování dospěla k závěru, že mladík spáchal sebevraždu, případně se pokusil o útěk. Družka zemřelého tomu ale nevěřila. Podle ní byl muž v dobrém zdravotním stavu, čekali spolu dítě, a tak neměl k sebevraždě důvod. Obávala se toho, že se muž stal obětí násilí, a proto podala trestní oznámení a vyhledala pomoc právníků Ligy lidských práv, kteří ji v dalším řízení zastupovali.

Podle Ligy lidských práv se už po deseti letech nejspíš nepodaří objasnit přesné okolnosti případu. Policejní verzi ale ochránci lidských práv pokládají za nedůvěryhodnou. Muž byl údajně na stanici šest hodin a vyšetřování neobjasnilo, co se s ním celou dobu dělo a s kým přišel do kontaktu. První kroky při vyšetřování úmrtí navíc prováděli policisté ze stejné stanice, kde muž zemřel – tedy kolegové policistů z eskorty. Rozpory se prý objevily i ve znaleckém posudku.

Evropský soud pro lidská práva kriticky upozornil na to, že eskorta dostatečně nedbala o Romovu bezpečnost. Mladík neměl na rukou želízka a policisté jej vedli kolem nezamřížovaného okna. Další chyby se objevily při vyšetřování, které podle ESLP až nekriticky vycházelo z vyjádření a svědectví policistů. Vyšetřování prý nelze považovat za zcela nezávislé.
Článek byl publikován dne 16. 2. 2012 na www.tyden.cz a najdete jej zde. Obdobně také na aktualne.centrum.cz, zde, na www.ceskatelevize.cz, zde a na www.ceskenoviny.cz, zde a www.lidovky.cz, zde.

Vězení pro Smetanu za politický protest může odvrátit už jen Klaus nebo Pospíšil

Řidič autobusu, jenž popisoval předvolební plakáty, byl odsouzen na sto dnů vězení. Podle Anny Šabatové je nejspíš zvolený výklad formálně právně možný, ale přitom zjevně pochybný nejen proto, že se jedná o politický protest.
Roman Smetana se před necelými dvěma lety rozhodl k politickému protestu, za nějž byl tento týden odsouzen na sto dnů do vězení. Celá kauza začala na jaře roku 2010, kdy olomoucký řidič autobusu psal slogany na předvolební plakáty všech velkých politických stran a politikům přikresloval tykadla.

Podle zjištění MF Dnes patřilo nejvíc pokreslených plakátů občanským demokratům, kteří se také jako jediní u soudu domáhali, aby jim řidič zaplatil škodu patnáct tisíc korun. Krom toho mu původní rozsudek uložil odpracování sto hodin obecně prospěšných prací.

Smetana tresty odmítl. „Odmítám vykonat uložený trest obecně prospěšných prací, stejně tak odmítám, aby mi byl přeměněn na odnětí svobody. Jsem přesvědčen, že slušní a poctiví lidé do vězení nepatří,“ napsal tehdy Smetana v prohlášení Probační a mediační službě, která měla dohlížet na vykonání trestu.

Vzápětí odmítl i náhradní trest v podobě domácího vězení, který soudkyně zvažovala. Soudkyně Markéta Langerová, žena exposlance a jednoho z nejvlivnějších politiků ODS posledního desetiletí Ivana Langera, mu proto trest změnila na sto dní vězení. Tedy v poměru 1:1. Za jednu hodinu práce jeden den ve vězení.

„Vím, kdo je váš manžel. Je to jeden z největších gaunerů v ODS i v celé české politice. Přesto vás osobně nepovažuji za podjatou,“ uvedl v květnu loňského roku s tím, že slovo gauner nepovažuje za vulgarismus. „Gauner je dnes už téměř synonymem pro příjmení vašeho manžela,“ dodal.

Předsedkyně Českého helsinského výboru Anna Šabatová hodnotí trest uložený Romanu Smetanovi kriticky. „Osobně mám sympatie pro občana Romana Smetanu. Nevidím v něm vandala, který poškozuje cizí majetek,“ uvedla Šabatová pro Deník Referendum.

„Jeho čin, právě v kontextu jeho dalšího jednání, se odlišuje od běžných předvolebních aktivit obdobného typu. Dostal skutečně politickou dimenzi, i když formálně právně je zvolený výklad asi možný. Ale i zde zůstává pochybnost,“ myslí si Šabatová.

Poškození cizí věci je podle ní totiž především „antisprejerský paragraf“, který směřuje spíše k ochraně budov či jiných hodnot, jež jsou trvale esteticky znehodnoceny například pošplícháním černou barvu. „Což je u předvolebního plakátu problematické, protože po nějaké době bude takový plakát stejně strhnut nebo přelepen jiným, z povahy věci,“ vysvětlila.

Argument, že v tomto případě jde o vyjádření politického názoru, je podle ní navíc přesvědčivý. „A ještě silnějším se stal v kontextu dalšího jednání pana Romana Smetany. Odmítnutí vykonat i mírný trest obecně prospěšných prací i odmítnutí peněz ze sbírky, kterou spontánně zahájili sympatizující občané, politickou dimenzi represe jenom podtrhuje,“ myslí si Šabatová.

„Ovšem vydala-li se státní moc směrem, kterým se vydala na počátku, nemá cestu zpátky. Neodpracované hodiny musí ze zákona na nepodmíněný trest odnětí svobody proměnit,“ vysvětlila v rozhovoru pro Deník Referendum předsedkyně Českého helsinského výboru.

Možná si už teď někteří podle Anny Šabatové s klasikem říkají „kdybych to byl býval věděl, tak bych se tou cestou nebyl býval vydal“. Také předseda Ligy lidských práv David Záhumenský se domnívá, že celá věc mohla dopadnout jinak, neboť mělo platit, že trestní právo má sloužit až jako krajní řešení, které se použije pouze tehdy, pokud mírnější prostředky nepostačují.

„Konkrétně ve věci pana Smetany mohli politici, pokud se domnívali, že jim byla způsobena škoda, podat žalobu k civilnímu soudu. Kdyby soud přesvědčili, přiznal by jim náhradu a pokud by řidič neplnil dobrovolně, došlápl by si na něj exekutor,“ uvedl Záhumenský.

Řidič Smetana po skončení pondělního jednání soudu řekl, že ani teď se verdiktu nepodvolí. „Do vězení nenastoupím, bude na mne muset vydat zatykač a nechat mne zadržet,“ vzkázal podle Mf Dnes soudkyni Langerové. Hrozí tak, že se absurdnost nepoměru mězi proviněním a trestem ještě prohloubí. Romanu Smetanovi bude totiž hrozit další stíhání za maření výkonu úředního rozhodnutí a další navýšení trestu až na tři roky nepodmíněně.

„Pokud nechce strávit přes tři měsíce za mřížemi, mohl by se obrátit na pana prezidenta s žádostí o milost,“ doplnil předseda Ligy Lidských práv. To vzhledem ke zvolenému přístupu pasivní rezistence Roman Smetana zřejmě neudělá. Kvůli tomu, že se nenechal zastupovat advokátem a nepodával odvolání, nenabízí se nyní ani možnost domáhat se zrušení rozsudku u Ústavního soudu.

Podle advokáta Pavla Čižinského ho tak před vězením mohou ochránit pouze dvě možnosti. Buď mu prezident udělí milost z vlastní iniciativy či na žádost jiných občanů. Anebo se někdo obrátí na ministra spravedlnosti s žádostí, aby odložil výkon trestu a podal stížnost pro porušení zákona, kterou by se pak zabýval Nejvyšší soud.

Článek byl publikován dne 15.2.2012 na denikreferendum.cz a najdete jej zde.

Oběť znásilnění lékařem se domohla u soudu důstojného odškodnění

Mladá žena z Mostu, kterou před třemi lety sexuálně obtěžoval její gynekolog, se u Krajského soudu v Ústí nad Labem domohla odškodnění 100 tisíc korun. I když byl lékař již dříve za znásilnění pravomocně odsouzen, musela se pacientka domáhat odškodnění zvláštní žalobou na ochranu osobnosti. Případ podle Ligy prokazuje pozitivní tendenci zvyšování odškodnění tak, aby jeho výše byla jednak důstojná a také aby od páchání protiprávní činnosti odrazovala. Do budoucna by se měly oběti trestných činů dočkat důkladnější ochrany jejich práv, i díky připravovanému zákonu o obětech trestných činů.

 

(Pokračování textu…)