Prezident České republiky včera podepsal nový Občanský zákoník, který nabude účinnosti 1. ledna 2014. Nový kodex již nadále nebude umožňovat, aby soudy zbavily někoho způsobilosti k právním úkonům. (Pokračování textu…)
Poslechněte si rozhovor s naší právničkou Zuzanou Candigliota o průlomovém rozhodnutí soudu v otázce domácích porodů. Městský soud v Praze na konci ledna rozhodl, že za situace, kdy vinou státu není dostupná péče soukromých porodních asistentek, mohou ženy rodící doma vyžadovat porodní asistentku z blízké nemocnice.
Rozhovor proběhl dne 17. 2. 2012 na www.rozhlas.cz a najdete jej zde.
Hromadné odškodnění za nechtěné sterilizace. Průlomový krok se teď podařil Radě vlády pro lidská práva. Ta v pátek schválila zásadní usnesení – stát má odškodnit všechny ženy sterilizované v rozporu s právem. Může jít až o tisíce žen, každá by mohla dostat až 400 tisíc.
Příběhy žen, které byly nuceny podstoupit sterilizaci, jsou si často velmi podobné. Porodní sál, bolest a papír, který nemocniční personál ženám podsunul k podepsání v nejméně vhodnou chvíli, aniž by jí řádně vysvětlil, s čím vlastně souhlasí. Tyto ženy mají teď šanci, že dostanou za nechtěný zákrok od státu odškodné.
Rada vlády pro lidská práva včera schválila zásadní usnesení – stát má odškodnit všechny ženy sterilizované v rozporu s právem.
Usnesení teď poputuje na vládu. Pokud návrh kabinet Petra Nečase schválí, začne zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková společně s ministerstvem zdravotnictví pracovat na samotném mechanismu odškodnění. „V usnesení stojí, že má být tento mechanismus vládě předložen do 31. prosince 2013,“ řekla LN Šimůnková, které se podařilo s resorty, jež v radě zasedají, což je ministerstvo spravedlnosti, zdravotnictví či práce a sociálních věcí, vyjednat kompromisní podobu usnesení.
„Jsem velice překvapena, že se to schválilo. Vezu do Ostravy dobrou zprávu,“ řekla LN šéfka Spolku žen postižených sterilizací Elena Gorolová, která se včera jednání rady zúčastnila.
Na tuto, ale i předchozí vlády tlačí už sedm let, aby se ženami, které přišly o možnost mít další děti, stát zabýval. „Ten boj je dlouhý. Ženy ze spolku už jsou netrpělivé a já s nimi, ale nevzdáváme se a budeme tlačit dál, abychom dostaly odškodnění,“ dodala Gorolová.
Kolika žen by se odškodnění týkalo, musí stát teprve zjistit. „Žádná statistika neexistuje. My zastupujeme tři ženy, na ombudsmana se obrátilo osmdesát žen a kolik jich je ve skutečnosti? To může jít do tisíců,“ řekla LN právnička Ligy lidských práv Kateřina Červená.
Stejně tak se ještě musí vyřešit, kolik peněz by ženy měly dostat. Podle informací LN se v radě vlády zmiňovala suma 300 až 400 tisíc. To ale Šimůnková odmítla potvrdit. Řekla pouze, že se částka bude odvíjet od sumy, kterou už se ženám podařilo vymoct.
Jednou z mála žen, která se v Česku peněz dočkala, je Helena F.z Ostravy. Obrátila se na soud ve Štrasburku, stížnost ale stáhla. Stát jí totiž loni nabídl 10 tisíc eur a ona je přijala. Mimosoudním vyrovnánímnakonec loni skončil i boj pětatřicetileté Ivety Č. z Ostravy. Kolik peněz ale od ostravské městské nemocnice dostala, odmítly obě strany sdělit.
Podle informací LN se mělo jednat o částku půl milionu.
Článek byl publikován dne 18. 2. 2012 na www.tribune.cz, zde.
20. února 2012 od 9.30, v budově Okresního soudu v Písku, Velké náměstí 121, v místnosti č. 401, 3. patro.
Liga lidských práv si vás dovoluje upozornit na první soudní jednání ve věci Ladislava Flekala obviněného za údajné křivé nařčení policistů z trestných činů. Případ sledujeme pro možné zneužití tohoto deliktu proti nepohodlnému stěžovateli.
V únoru minulého roku pana Flekala na chodníku srazil cyklista a na místo ihned přijela policie. Podle jeho tvrzení se k němu přivolaní policisté chovali nevhodně a arogantně. Na služebně mu prý vytrhli mobilní telefon, když mluvil s matkou, a také mu prý odmítli zavolat sanitku, když se mu udělalo špatně. I když pan Flekal požadoval u cyklisty provedení testů na drogy, policisté tomu nevyhověli, což podle něj bylo ovlivněno tím, že se jednalo o syna místní podnikatelské rodiny.
Pan Flekal proto podal stížnost, ve které vyjádřil podezření, že se policisté mohli dopustit nadržování, zneužití pravomoci veřejného činitele a neposkytnutí pomoci. Tato stížnost byla posouzena jako nedůvodná. Vedle toho ale proti němu stejný policejní útvar zahájil trestní stíhání pro spáchání zločinu křivého obvinění. Jeho stížnosti na podjatost vyšetřovatele Ondřeje Bartoše, který je kolega policistů, které měl pan Flekal nepravdivě nařknout, byly zamítnuty. Když obviněný požádal o poskytnutí kopie videozáznamu z kamerového systému na policejní stanici, byl mu poskytnut poškozený záznam, který nelze přehrát.
Liga lidských práv už dříve varovala před tím, že nový trestní zákoník rozšiřuje možnosti stíhat občany za křivé obvinění a jiné verbální delikty. Tento institut tak může být snadno zneužit proti nepohodlným stěžovatelům i obecně proti svobodě slova. V praxi se tak podle našich poznatků skutečně často děje. Právě proto by tyto případy neměly unikat pozornosti médií a veřejné kontrole.
Kontakt na obviněného Ladislava Flekala – tel. 774 244 370
Kontakt na Zuzanu Candigliota, právničku Ligy lidských práv – tel. 777 893 871
Tisková zpráva Ligy lidských práv ze dne 5. 1. 2010 – Nový trestní zákoník zůstává nástrojem proti svobodě slova
Stížnost, pro kterou je pan Flekal trestně stíhán najdete zde.
Česko chybovalo při vyšetřování úmrtí Roma, který v roce 2002 údajně vyskočil z okna policejní stanice v Brně. Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku přiznal pozůstalým jako náhradu újmy dohromady 20 tisíc eur, tedy v přepočtu asi půl milionu korun.
Další čtyři tisíce eur má rodina dostat jako náhradu nákladů. Eskorta Roma špatně hlídala. Nevyjasněné úmrtí nebylo podle evropského soudu nikdy důkladně a nezávisle prošetřeno.
Odškodnění si podle evropského soudu mají rozdělit rovným dílem matka a družka zemřelého muže. Další podrobnosti k případu zveřejní Liga lidských práv na tiskové konferenci.
Rozhodnutí nicméně neznamená, že se bude muset česká policie a justice úmrtím znovu zabývat.
Neštěstí se stalo v červnu 2002. Tehdy třiadvacetiletý Rom byl na policejní stanici kvůli podezření z krádeže videorekordéru. Po několika hodinách strávených na stanici jej eskorta vedla po schodišti a muž údajně vyskočil po hlavě nezamřížovaným oknem. Po pádu z osmi metrů utrpěl smrtelná zranění, jimž po převozu do nemocnice podlehl.
Policie při vyšetřování dospěla k závěru, že mladík spáchal sebevraždu, případně se pokusil o útěk. Družka zemřelého tomu ale nevěřila. Podle ní byl muž v dobrém zdravotním stavu, čekali spolu dítě, a tak neměl k sebevraždě důvod. Obávala se toho, že se muž stal obětí násilí, a proto podala trestní oznámení a vyhledala pomoc právníků Ligy lidských práv, kteří ji v dalším řízení zastupovali.
Podle Ligy lidských práv se už po deseti letech nejspíš nepodaří objasnit přesné okolnosti případu. Policejní verzi ale ochránci lidských práv pokládají za nedůvěryhodnou. Muž byl údajně na stanici šest hodin a vyšetřování neobjasnilo, co se s ním celou dobu dělo a s kým přišel do kontaktu.
První kroky při vyšetřování úmrtí navíc prováděli policisté ze stejné stanice, kde muž zemřel – tedy kolegové policistů z eskorty. Rozpory se prý objevily i ve znaleckém posudku.
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) kriticky upozornil na to, že eskorta dostatečně nedbala o Romovu bezpečnost. Mladík neměl na rukou želízka a policisté jej vedli kolem nezamřížovaného okna. Další chyby se objevily při vyšetřování, které podle ESLP až nekriticky vycházelo z vyjádření a svědectví policistů. Vyšetřování prý nelze považovat za zcela nezávislé.
Článek byl publikován dne 16. 2. 2012 na zpravy.idnes.cz a najdete jej zde.