Soud zamítl první žalobu proti státu na odškodnění následků očkování

Obvodní soud pro Prahu 2 v úterý 19. 3. zamítl žalobu 4letého Honzíka z Jihomoravského kraje, který podle svých ošetřujících lékařů utrpěl trvalé ochrnutí poloviny obličeje v důsledku očkování hexavakcínou. Rodiče chlapce pro něj za tyto zdravotní následky chtěli získat finanční zadostiučinění, ale podle soudkyně Ivany Hercíkové chybí právní úprava, která by upravovala odpovědnost státu za újmu na zdraví způsobenou povinným očkováním.

Podle posudku ošetřujícího dětského neurologa Milana Vacušky, který byl předložen soudu, je očkování hexavakcínou vysoce pravděpodobná příčina postižení chlapce – levostranné parézy lícního nervu těžkého stupně. Očkování koreluje se vznikem potíží a i přes provedená vyšetření nebyla jiná příčina odhalena. S tímto závěrem se shoduje i lékařská zpráva z Kliniky dětských infekčních nemocí Fakultní nemocnice Brno.

Žalované Ministerstvo zdravotnictví v řízení předložilo vyjádření předsedy České vakcinologické společnosti Romana Prymuly (současný náměstek pro zdravotní péči), že příčinná souvislost mezi očkováním a vakcínou Infanrix Hexa a obrnou lícního nervu je naprosto nepravděpodobná a prakticky ji můžeme vyloučit. Toto tvrzení ve svém posudku odmítl ošetřující neurolog s tím, že neodpovídá medicínskému poznání a odkázal na odbornou literaturu, která uvádí toto postižení jako vzácnou komplikaci po očkování proti hepatitidě B, což je složka hexavakcíny. Ostatně i příbalová informace k hexavakcíně obsahuje informaci, že ochrnutí může být vzácným nežádoucím účinkem.

Nicméně zdravotní stránka sporu v soudním řízení vůbec řešena nebyla, neboť soudkyně dospěla k názoru, že současná právní úprava odškodňování neumožňuje. Advokátka zastupující chlapce Zuzana Candigliota v řízení poukazovala na právní názor profesora Iva Telce vyjádřený v článku „Spravedlivá náhrada újmy způsobené veřejným očkováním“, podle kterého sice v ČR není speciální právní úprava odškodňování, ale odpovědnost státu lze dovodit z obecných zákonných ustanoveních. Soudkyně ovšem vyjádřila názor, že to tak může posoudit odvolací soud a pokud ten dospěje k závěru, že tady odpovědnost státu je, pak bude žaloba chlapce věcně projednána. Po dohodě s rodiči bude po doručení rozsudku podáno odvolání.

Ani připravovaný odškodňovací zákon by Honzíkovi nepomohl

Soudkyně Hercíková také při odůvodnění rozsudku uvedla, že vyšla spousta článků o tom, že v jiných zemích odpovědnost za následky očkování existuje. Také poukázala na to, že o přijetí speciálního odškodňovacího zákona se mluví už řadu let, ale dodnes zákon nebyl přijat. „Skutečně se už delší dobu připravuje zákon o náhradě újmy způsobené povinným očkováním, ovšem všechny verze návrhu, které jsem četla, počítají s tím, že se odškodnění bude poskytovat pouze za újmu vzniklou po dni účinnosti zákona. Na základě tohoto zákona by tedy Honzík odškodnění získat nemohl,“ upozorňuje advokátka Zuzana Candigliota. Podle ní by bylo vůči poškozeným spravedlivé, aby nový zákon upravoval odpovědnost státu za újmu vzniklou už od roku 2014, kdy přestal platit starý občanský zákoník, který svěřoval objektivní odpovědnost za újmu vzniklou očkováním poskytovatelům zdravotních služeb. Tak by nevzniklo časové období, během kterého odpovědnost nenese nikdo.

Advokátka kritizuje konflikt zájmů náměstka Prymuly v případu

Advokátka chlapce Zuzana Candigliota také v řízení upozorňovala na konflikt zájmů zpracovatele vyjádření ve prospěch Ministerstva zdravotnictví – Romana Prumuly. Ten se krátce po jeho zpracování za Českou vakcinologickou společnost stal náměstkem ministra. „Právník ministerstva sice na jednání argumentoval, že pan Prymula není v konfliktu zájmů, protože se stal náměstkem až poté, co sepsal vyjádření ve prospěch ministerstva, ale to je nesmysl –  z hlediska důvěryhodnosti není o nic méně problematické to, že někdo nejdříve koná ve prospěch ministerstva a pak na ministerstvu dostane funkci. Navíc je skandální, že vyjádření ignoruje medicínské poznatky a je hrubě zkreslené.“ uvádí advokátka, které už Prymula v minulosti vyhrožoval žalobou za to, že upozorňovala na jeho konflikt zájmů. Liga lidských práv už před sedmi lety upozornila v analýze Vliv farmaceutických společností, očkování a reklama na konflikt zájmů a na vazby Romana Prymuly a České vakcinologické společnosti na výrobce vakcín. 

Více informací poskytne:

Předchozí tisková zpráva k případu: 

Zprávy z médií k případu:

První pokuta za domácí porody. Asistentka má platit 120 tisíc

Ve sporu, zda v Česku umožnit vedení plánovaných domácích porodů vyškoleným porodním asistentkám, padla první pokuta pro jednu z nich. Hana Johanka Kubaňová má podle rozhodnutí Středočeského kraje platit 120 tisíc korun za několik porodů, u kterých od roku 2016 asistovala. K jednomu nechala přivolat záchranku, novorozence sama úspěšně resuscitovala.

(Pokračování textu…)

Soudy schválily porodnické násilí na rodičce

První žalobu na porodnické násilí v Česku soudy zamítly a rodička musí nemocnici v Náchodě zaplatit 60 tisíc korun za soudní výlohy. Liga pro ni vyhlašuje sbírku a připravuje dovolání k Nejvyššímu soudu.

Paní Anna neuspěla s žalobou proti Oblastní nemocnici Náchod kvůli násilnému postupu personálu při jejím porodu v roce 2007. Personál jí proti její výslovné vůli provedl nástřih hráze a další zásahy, které si nepřála. Rodička sice s pomocí Ligy lidských práv bude podávat dovolání k Nejvyššímu soudu, ovšem již nyní musí na nákladech řízení zaplatit nemocnici 60 tisíc korun, proto Liga spustila kampaň na její podporu a podporu dalších právních kroků.

Podle Krajského soudu v Hradci Králové a také Vrchního soudu v Praze k zásahu do osobnostních práv ženy nedošlo a zdravotníci nemuseli respektovat její vůli z důvodu údajné ochrany plodu. „Soudy zcela rezignovaly na ochranu rodičky před násilím ze strany personálu a na ochranu jejího práva na informovaný souhlas, a to pod záminkou údajné záchrany plodu,“ uvádí advokátka rodičky Zuzana Candigliota.

„Ze statistik vyplynulo děsivé nadužívání nástřihů hráze v této porodnici, nástřih měla téměř každá prvorodička, přitom medicínsky odůvodněno je podle Světové zdravotnické organizace pouze 10 % nástřihů. Soudy se vůbec nevypořádaly s tím, že v nemocnici docházelo k systémovému bezdůvodnému zraňování žen. Soudy vycházely pouze ze závěru zaujatých soudních znalců, kteří postup personálu zhodnotili jako postup „lege artis“. Tito znalci přitom přiznali, že ani neviděli CTG záznam porodu, z kterého přitom údajně měla vyplývat komplikace, a vyjadřovali pohrdání nad rodičkou. Naopak soudy nepřihlédly k odborným posudkům, které předložila žalobkyně,“ vysvětluje jednostranný přístup soudů advokátka.

Právo na informovaný souhlas a odmítnutí zákroků je zakotveno v zákoně a porod není žádnou výjimkou. Výbor OSN pro odstranění všech forem diskriminace žen kritizuje Českou republiku za časté používání nástřihu hráze bez medicínského opodstatnění a v rozporu s přáním ženy a požaduje, aby všechny zásahy při porodu byly prováděny pouze s předchozím svobodným a informovaným souhlasem ženy. Tématu špatného zacházení se ženami při porodu se věnuje i Světová zdravotnická organizace, která volá po důstojné porodní péči a respektování práva na tělesnou nedotknutelnost.

Podrobný popis případurozsudky soudů najdete zde.

Bližší informace poskytne:

Zuzana Candigliota
právnička Ligy lidských práv a advokátka paní Anny
tel. 607 005 043
e-mail: zuzana.candigliota@llp.cz

Žalobci v kauze „brněnská záchranka“ uspěli u odvolacího soudu

Vrchní soud v Olomouci dnes potvrdil správnost rozsudku Krajského soudu v Brně ve známé kauze „brněnské záchranky“, čímž dal za pravdu žalobcům. Rodička a její syn se tak téměř po 7 letech pravomocně dočkají omluvy za zásah do svých práv v souvislosti s nedobrovolným převozem do nemocnice po porodu a každý z nich i finančního zadostiučinění ve výši 50.000 Kč. Neúspěšná Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje může po doručení rozsudku podat dovolání k Nejvyššímu soudu.

Spor je o tom, zda může lékař záchranné služby přinutit rodičku za asistence policie k převozu novorozence narozeného doma za situace, kdy dítě nemá žádné známky poruchy zdraví a rodiče si přejí s dítětem zůstat doma a vyhledat další zdravotní péči později. Součástí sporu je i to, kdo odpovídá za podchlazení dítěte, které bylo zjištěno při přijetí do nemocnice.

Podle ústního odůvodnění soudců Vrchního soudu je rozsudek soudu prvního stupně logický a v souladu s judikaturou. Zmínili zejména případ Evropského soudu pro lidská práva Hanzelkovi proti České republice, podle kterého je porod jeden z nejcitlivějších okamžiků života a pro nedobrovolnou hospitalizaci novorozence musí být dány obzvláště naléhavé důvody a bezprostřední ohrožení. Soudci také zmínili nález Ústavního soudu z roku 2015, podle kterého musí být nedobrovolný zásah personálu odůvodněn vysokou mírou pravděpodobnosti ohrožení dítěte.

K podchlazení dítěte podle soudců Vrchního soudu došlo v důsledku postupu personálu záchranné služby. Z dokazování vyplynulo, že do příjezdu záchranky bylo dítě zahřívané na břiše matky a že přivolaný lékař neměl žádné podezření, že by bylo podchlazené. Až v důsledku jeho postupu bylo dítě od matky na delší dobu odděleno, aniž by byla použita termo folie nebo převozní inkubátor.

„V závěrečné řeči jsem zdůraznila, že v českém právu neexistuje povinnost rodičů nechat své dítě po porodu automaticky hospitalizovat. To, co je v zájmu dítěte, posuzují primárně jeho rodiče a ti berou v úvahu i jiné okolnosti než striktně medicínské hledisko, například zájem dítěte na klid po porodu, kontakt s matkou a bezproblémové kojení. Pokud by se umožnilo zdravotníkům libovolně používat nedobrovolnou hospitalizaci i mimo případy bezprostředního ohrožení zdraví dítěte, docházelo by k nežádoucímu zneužívání této možnosti a porušování práv pacientů,“ uvádí k případu Zuzana Candigliota, advokátka žalobců.

Znění omluvy, kterého by se měla rodička dočkat, je následující:

„Vážená paní xxx, naši zaměstnanci přivolaní k ošetření novorozence po Vašem porodu doma dne 28. 2. 2010 hrubým způsobem zasáhli do Vašich rodičovských a osobnostních práv, zejména tím, že Vás bez Vašeho souhlasu přinutili za pomoci přivolané policie k převozu Vašeho zdravého dítěte do porodnice. Za tento necitlivý zásah se Vám hluboce omlouváme.“

Popis případu a rozhodnutí soudů naleznete zde.

Bližší informace poskytne:

Zuzana Candigliota
právnička Ligy lidských práv
tel. 607 005 043
e-mail: zuzana.candigliota@llp.cz

Stát odškodní muže, který byl potají zbaven svéprávnosti

Městský soud v Praze přiznal odškodnění 60 tisíc korun muži, kterého brněnský soud před sedmi lety zbavil svéprávnosti a nedal mu o tom vědět. Opatrovníka soud navíc vybral až po pěti měsících, a protože ten se proti ustanovení odvolal, rozhodnutí nikdy nenabylo právní moci a práva muže nikdo nezastupoval. O omezení svých práv se muž dozvěděl zcela náhodou až po půl roce. Případ stále není pravomocně ukončen. Podle nového znaleckého posudku muž žádnou duševní nemocí ve skutečnosti netrpí.

Absurdní případ začal v roce 2009, kdy 68 letý muž přišel na policii ohlásit podezření z opakovaných krádeží v domě a na zahradě. Policie jeho verzi neuvěřila a nechala udělat znalecký posudek, podle kterého měl muž trpět organickou poruchou s bludy. Na základě tohoto závěru podal státní zástupce návrh na zbavení svéprávnosti a Městský soud v Brně mu vyhověl. Současně rozhodl o tom, že muži rozhodnutí vůbec nedoručí. Městkou část jako jeho opatrovníka navíc určil až po pěti měsících. Ta se proti ustanovení odvolala.

Muž mezitím (nevědě o tom, že jej soud „potichu“ zbavil svéprávnosti), pokračoval v běžném životě, nakupoval, nakládal se svým majetkem a činil další právní úkony. Že je nesvéprávný zjistil zcela náhodou až po půl roce. Proti rozhodnutí soudu se okamžitě odvolal a řízení pokračuje dodnes. V novém znaleckém posudku soudní znalec navíc připustil, že muž žádnou duševní nemocí ve skutečnosti netrpí.

Kvůli lhostejnému přístupu soudu, který s ním od počátku jednal jako s objektem, podal žalobu proti státu. Po čtyřech letech soudních tahanic nakonec Městský soud v Praze uznal, že soud pochybil a přiznal mu odškodnění ve výši 60 tisíc korun za to, že s ním bylo jednáno nedůstojně.

Tento případ poukazuje na absurditu celého řízení o svéprávnosti, nejenže samotné rozhodnutí o omezení svéprávnosti vede k zásahu do důstojnosti člověka, ale už v průběhu řízení je přistupováno k člověku více jako věci než k plnohodnotnému účastníku. I když se nový Občanský zákoník a procesní předpisy už snaží některým systémovým pochybením zabránit, například ukládají soudu, aby vždy zhlédl člověka, o němž rozhoduje, nebo zakládají povinnost ustanovit opatrovníka v rozhodnutí o omezení svéprávnosti, tato změna je pouze kosmetická. Pokud budeme mít možnost vylučovat určitou skupinu lidí z rozhodování o svém životě a zařazovat je mezi občany druhé kategorie, ke zneužívání bude docházet,komentuje rozhodnutí právnička Ligy lidských práv Zuzana Durajová.

Odškodnění ve výši 60 tisíc je pouze malým vítězstvím, bitva pána z Brna o jeho svéprávnost není ukončena. Teď musí stejný soud, který s ním v minulosti jednal bezohledně, učinit nové rozhodnutí, které může mít závažný dopad na jeho život.

Více informací poskytne:

Dan Petrucha, lídr Ligy lidských práv – dan.petrucha@llp.cz, +420 602 618 909