Slabí i nadaní žáci se mají učit společně. Kraje protestují, školy prý nejsou připravené
- Od září mají platit nová pravidla pro vzdělávání dětí se speciálními potřebami. Učit by se měly v běžných školách s ostatními dětmi.
- Kraje a speciální pedagogové protestují, školy podle nich na takovou změnu nejsou připravené.
- Ministerstvo školství slibuje, že do krajů vyšle speciální tým, který školám se změnami pomůže.
Otevřený dopis předsedovi vlády Sobotkovi
Liga lidských práv se přidala do koalice neziskových organizací, která odeslala otevřený dopis předsedovi vlády Bohuslavu Sobotkovi. Požadujeme v něm vynechání definice lehkého mentálního postižení z návrhu novely školského zákona. Návrh je problematický, protože jde proti smyslu reformy vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a opět se vrací k zaměřování se na diagnostiku, a to pouze jediné lékařské diagnózy, na místo kladení důrazu na individuální potřeby dítěte. Panují také obavy, že by tato rozvolněná definice nadále umožňovala nadměrné umisťování do speciálních (praktických) škol romských dětí, za což je Česká republika opakovaně kritizována.
Ligový návrh novely školského zákona
Poslanecká sněmovna aktuálně projednává návrh novely zákona č. 561/2004, Sb., školský zákon, která se týká nové úpravy vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Vládní návrh zákona upravuje návrh nového znění § 16 a § 16a školského zákona.
Podle našeho názoru jde o problematický návrh, který postrádá principiální ukotvení v zásadách, které by plně zohledňovaly závazky České republiky vyplývající z mezinárodních úmluv o lidských právech. Z tohoto důvodu předkládáme k diskusi připomínky, které jsou vybudovány na základním předpokladu, a to že každé dítě má právo na inkluzivní vzdělávání. Inkluzivní vzdělávání je jednak princip, který by měl být výslovně v zákoně zakotven, a jednak jde o právo, které je potřeba respektovat, chránit a naplňovat.
Návrh novely školského zákona, který vypracovala Liga lidských práv ve spolupráci s MDAC, najdete zde.
Třetina Férových škol je v Brně
Reportáž České televize – pořad Události v regionech ze dne 12. prosince 2014.
Zuzana NEUVIRTOVÁ, moderátorka
——————–
Za stejný přístup ke všem žákům, ať už jiné národnosti, nebo těm z azylových domů uděluje Liga lidských práv certifikát Férová škola. V České republice jich funguje už 29 a jejich počet stoupá. Třetina z nich je na jižní Moravě.
Barbora STAŇKOVÁ, redaktorka
——————–
Od loňského září přibyl do 5. třídy brněnské Základní školy Tuháčkova nový žák, Kiril. Přistěhoval se s rodiči do Brna z Makedonie. Když nastupoval do školy neuměl ani slovo česky.
Kiril MITEVSKI, žák, ZŠ Tuháčkova, Brno
——————–
Všichni si mysleli, že jsem z Anglie a že, že se v Makedonii mluví anglicky. Tak já jsem jim ukazoval, oni mně taky ukazovali a já jsem se naučil česky až za 3 měsíce.
Barbora STAŇKOVÁ, redaktorka
——————–
Kiril měl štěstí. I přes určitý handicap ho přijali do běžné základní školy a do kolektivu třídy brzo zapadl.
Magdaléna PFEFFEROVÁ, výchovná poradkyně, ZŠ Tuháčkova, Brno
——————–
My jsme se teda snažili dětem vysvětlit, aby se vžily do jeho role. Určitě velkou roli sehrála třídní učitelka.
Barbora STAŇKOVÁ, redaktorka
——————–
Začleňování dětí se znevýhodněním na běžné základní školy. To je takzvané inkluzivní vzdělávání. Právě tento systém podporuje projekt Férová škola. Před 7 lety ho spustila Liga lidských práv. Za rovný přístup ke všem žákům, školám uděluje certifikát.
Marek ZEMSKÝ, sociolog, Liga lidských práv
——————–
Cílem našeho projektu je prosadit tady tenhle ten model fungování jako systémovou změnu, která by mohl pomoct a posunout českou společnost.
Barbora STAŇKOVÁ, redaktorka
——————–
U mnoha rodičů ale pořád převládá názor, že znevýhodněné děti do běžné výuky nepatří. Podle nich brzdí ostatní ve studiu. Férová Základní škola 28. října v Brně je toho smutným důkazem. Jakmile počet romských dětí na této škole přesáhl hranici 30 procent, ostatní rodiče přestali zapisovat žáky do prvních tříd.
Ludmila ALTMANOVÁ, ředitelka, ZŠ 28. října, Brno
——————–
Ta práce na této škole je velmi náročná, díky státnímu rozpočtu bychom s penězi opravdu nevyšli, proto se přihlašujeme do rozvojových programů.
Barbora STAŇKOVÁ, redaktorka
——————–
Jenom tímto způsobem mohou totiž zabezpečit nadstandardní chod školy a často nezáleží jen na penězích, ale právě na samotném přístupu ředitelů škol. Barbora Staňková, Česká televize.