• Od září mají platit nová pravidla pro vzdělávání dětí se speciálními potřebami. Učit by se měly v běžných školách s ostatními dětmi.
  • Kraje a speciální pedagogové protestují, školy podle nich na takovou změnu nejsou připravené.
  • Ministerstvo školství slibuje, že do krajů vyšle speciální tým, který školám se změnami pomůže.

Zprávu vydal iHned dne 30. 12. 2015

Děti s handicapem se dosud vzdělávaly především v praktických školách. Tam se jim věnují speciální pedagogové, jsou v menším kolektivu a také učiva k probrání je méně.

Od září se tyto děti mají už mnohem častěji učit ve stejné třídě s dětmi z běžných škol. Ředitel takovéto školy bude muset přijmout autistu, hyperaktivního či nadprůměrně inteligentního školáka i dítě s nízkým intelektem.

Ministerstvo školství slibuje školám finance na pomůcky i asistenty pedagoga, kteří mají s výukou těchto dětí pomáhat.

Přestože do startu této poměrně revoluční změny zbývá jen devět měsíců, školy si stále nejsou jisté, jak bude od září výuka probíhat. Ministerstvo teprve v listopadu zveřejnilo návrh vyhlášky, která určuje, jak děti do škol přijímat a jak na ně čerpat podporu. Její definitivní podobu má ministerstvo dodat v lednu.

Část odborníků zejména z Asociace speciálních pedagogů upozorňuje na to, že školy na změnu nejsou připravené, a žádá ministerstvo školství, aby platnost nových pravidel odložilo.

„Školy ani rodiče nejsou dostatečně informováni. Poradenská pracoviště, která mají dětem například asistenty či speciální pomůcky doporučovat, do dnešního dne netuší, jak budou od září 2016 pracovat,“ namítá v dopise ministryni školství a politikům Ivana Tormová, předsedkyně karlovarské sekce Asociace speciálních pedagogů.

Už tři kraje protestují

Zastupitelstva tří krajů odmítají záměr ministerstva, aby se žáci například s lehkým mentálním postižením učili ve stejné třídě společně s ostatními dětmi. Někteří rovněž žádají alespoň o odklad nařízení. „Nemáme dost proškolených pracovníků, kteří by se studentům věnovali, což souvisí také s nedostatečným finančním zajištěním plánu,“ namítá hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD).

Zákon zavádějící takzvanou inkluzi čili společné vzdělávání byl schválen už loni. Až nyní se ale kraje seznámily s návrhem vyhlášky, jež rozdává jasné instrukce. Vypočítává, kdo má jaké povinnosti a kolik si podpůrná opatření (zajištění asistenta, speciálního pedagoga, úprava školní budovy, speciální pomůcky) pro děti vyžádají.

„Společné vzdělávání v základní škole podle nás z praktického hlediska nemůže fungovat,“ uvádí radní pro oblast školství Královéhradeckého kraje Táňa Šormová s tím, že se tak ruší dlouholetý propracovaný systém základního školství.

Souhlasí i Netolický. „Podle mého názoru to povede především ke zhoršení studijních podmínek pro zdravé žáky, jelikož bude nutné výuku částečně přizpůsobit mentálně postiženým žákům,“ míní.

To ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) odmítá.

„Chceme, aby školy vnímaly dítě jako jednotlivce, u kterého mají rozvinout maximum jeho možností. Stejně jako se v životě nepotkáváme jen se stejnými lidmi, tak by to tak nemělo být ani ve škole,“ říká Valachová.

Protesty dvou krajů si vysvětluje tím, že je ještě v rámci informativních cest po krajích nestihla navštívit. „Do Pardubického a Královéhradeckého kraje se ministryně chystá začátkem nového roku,“ avizuje její úřad. Jenže se přidal i Moravskoslezský kraj a další možná začnou přibývat.

Například v Libereckém kraji začnou o změnách ve školách jednat až po Novém roce, ale už teď je jasné, že s novou vyhláškou mají také problém. „Pošleme paní ministryni dopis, ve kterém se ohradíme proti tomu, jak se vypořádali s našimi připomínkami. Ministerstvo vyčíslilo některé změny, ale podle nás to bude stát mnohem víc,“ míní radní pro školství Libereckého kraje Alena Losová.

Hlavní změna má být v tom, že od září budou mít děti na asistenty či speciální pomůcky ze zákona nárok. Hradit je má ministerstvo ze svého rozpočtu, přesto se kraje bojí, že navýšené výdaje škol dopadnou i na ně.

„Nemáme jistotu, jestli za půl roku nespadne vláda nebo zda v rozpočtu na příští rok bude dostatek peněz. Může se stát, že ministerstvo povinnost hradit speciální pomůcky či asistenty přehodí na kraje,“ obává se Losová.

Praktické školy se neruší

V rámci změn v přístupu k dětem se speciálními potřebami skončí také vzdělávací plány, podle kterých se žáci s lehkým mentálním postižením učili. Aby devět tříd úspěšně dokončili, museli se toho naučit méně než ostatní děti. Nyní školy pro takové žáky vytvoří individuální plány. Podle čeho je ale školy mají napsat, ještě nevědí.

Ministerstvo školství spustilo internetovou stránku s dotazy, ministryně Valachová se snaží diskutovat s řediteli škol a zástupci krajů na cestách po regionech.

Vzniknout má i speciální tým, jenž bude od Nového roku objíždět kraje a ve školách vysvětlovat, co se změní a jak to bude fungovat. Zřejmě to ale nestačí. „Nepopíráme, že existuje velké informační vakuum, zejména u rodičů dětí jej cítíme,“ uznává ministerstvo.

Za myšlenkou vzdělávat děti v běžných třídách a nevylučovat je tak do separovaného kolektivu si však stojí. A argumentuje tím, že takzvané inkluzivní vzdělávání dobře funguje v zahraničí, ale i na řadě škol v Česku. Pokud se rodiče s řediteli škol dohodnou, mohou děti se zdravotními nebo vzdělávacími problémy do běžných tříd chodit už dnes. A na řadě míst to tak bez problému funguje. Ředitel ovšem může postiženého žáka odmítnout. Například kvůli tomu, že pro vozíčkáře nemá bezbariérový přístup a zřizovatel mu peníze na přestavbu nedá. To by se nově stávat nemělo. Peníze by měly jít z ministerstva školství.

Rozhodující pro úspěch nového přístupu ke vzdělávání tak zřejmě bude, kolik rodičů se nakonec skutečně rozhodne přehlásit či zapsat své dítě s handicapem či speciálními vzdělávacími potřebami do běžné školy.

Současné praktické školy pro děti s nižším intelektem se rušit nebudou. Stačí, když rodič do května podepíše, že souhlasí s tím, aby se jeho dítě nadále v praktické škole vzdělávalo, a nikdo ho nebude nutit odcházet.

asistent pedagoga, inkluzivní vzdělávání, postižení, školství