Ústí nad Labem zveřejnilo fotku ze soukromí rodiny – Liga podává trestní oznámení

Liga lidských práv podala trestní oznámení v kauze „rodiny z garáže“ v Ústí nad Labem, která právě hýbe internetem.

Magistrát města Ústí nad Labem na své facebookové stránce dne 3. 10. 2018 zveřejnil příspěvek s názvem „Z deníku městské policie“. Text pojednával o zásahu městské policie a orgánu sociálně-právní ochrany dětí vůči matce se třemi dětmi, která provizorně z důvodu rekonstrukce bytu s dětmi bydlela v garáži, a o odebrání jednoho z dětí a jeho umístění do ústavu. K příspěvku byla připojena fotografie garáže se základním vybavením a kočárkem, evidentně nešlo o ilustrační fotografii, ale o zveřejnění skutečného obydlí rodiny.

Pod příspěvkem se objevilo několik stovek komentářů rozhořčené veřejnosti, která nesouhlasí s tím, že namísto poskytnutí pomoci a náhradního bydlení došlo k odebrání dětí. Veřejnost se také pozastavila nad zveřejněním fotky ze soukromí rodiny. Právě kvůli zveřejnění fotky ze soukromí rodiny a z důvodu podezření z trestného činu neoprávněného nakládání s osobními údaji a zneužití pravomoci úřední osoby bylo trestní oznámení Ligou podáno.

Podle našeho názoru úřední osoby zneužily bezbrannost a tíseň rodiny, která není schopna se právně bránit. Úředníci upřednostnili zveřejnění „senzace“ o dětech z garáže před důslednou ochranou jejich soukromí. Rodině vznikla závažná újma v jejím právu na soukromí. Liga vyzvala orgány činné v trestním řízení, aby zprostředkovaly matce dětí právní pomoc dle zákona o obětech trestných činů.

Text trestního oznámení je zde.

Stát by měl zakázat umísťování dětí mladších sedmi let do ústavů, žádá Rada pro lidská práva

V brzké době bude projednávat kabinet požadavek Rady vlády pro lidská práva, aby nebyly do ústavů umisťovány děti do sedmi let věku. Česká republika je dlouhodobě kritizovaná za vysoký počet dětí v dětských domovech, přestože jich postupně ubývá. V domovech pro děti nad tři roky bylo koncem letošního listopadu 4300 dětí. (Pokračování textu…)

Pozvánka na představení studentské právní poradny pro rodiny s dětmi v Olomouckém kraji

Chcete se dozvědět, jak může vaše organizace efektivněji pomáhat svým klientům z Olomouckého kraje vyřešit jejich problémy s předlužením, exekucí, hrozbou odebráním dítěte či výpovědi z nájmu?

Vašim klientům můžeme nabídnout zdarma právní poradenství či bezplatné zastupování před soudy.

Více se dozvíte na kulatém stolu, který se koná 28. ledna 2013 od 12:30 v olomouckém hotelu Flora (Krapkova 439/34)

Hosty budou Zuzana Adameová, ředitelka Studentské právní poradny při Právnické fakultě Univerzity Palackého, Vítězslav Dohnal z Pro bono aliance a Michaela Hazdrová z Ligy lidských práv.

Od 14:00 hodin bude na stejném místě navazovat právní seminář o diskriminaci pro advokáty, kterého se ale můžete zúčastnit také.

Počet míst pro účastníky na kulatém stole je omezen, pro registraci proto kontaktujte Michaelu Hazdrovou (e-mail: mhazdrova@llp.cz, tel.: 724 219 796).

Soudy devět let řešily styk syna s otcem, názor dítěte je ale nezajímal

Pověstné zrcadlo jednání české justice nastavil úterní verdikt Ústavního soudu (ÚS), který řešil vlekoucí se případ soudních tahanic o styk mezi nezletilým hochem a jeho otcem. Soudy dokázaly řešení tohoto problému natáhnout na více jak devět let. Ačkoliv bylo vytvořeno mnoho znaleckých posudků, justice zcela pomíjela, co si přeje samotný hoch.

Soudy se po letech projednávání zmohly jen na pokutu 20 tisíc korun pro matku hocha, která se prý podílela na vzájemném odcizení otce a syna. ÚS ale i tento verdikt zrušil a obecným soudům zle vyčinil za fatální selhání.

Podle matky, která v době sporu žila se synem už v nové rodině, došlo k odcizení už při prvních kontaktech mezi chlapcem a jeho biologickým otcem. Ty prý byly nepravidelné a syn se cítil zklamaný nezájmem svého otce, navíc se plně začlenil do nové rodiny, kam chtěl bezvýhradně patřit.

Matka upozorňovala, že do styku s otcem nemohla dítě i podle názoru odborníků nutit násilím. Přesto dostala od soudů pokutu, ty samé soudy přitom hocha vyslechly jen jednou, přičemž navíc odmítly připustit, že v té době sedmiletý chlapec může mít vlastní názor.

Černobílý pohled justice

„V rámci tohoto modelu se pak soudy omezily na prosté hledání viníka toho, že nezletilý odmítá kontakt s otcem, přičemž, po prokázání, že otec odmítání nezletilého nikterak nezavinil, zbyla v jejich uvažování, v až příliš zažitém černobílém modelu: zlý rodič x hodný rodič, jediná možnost, a to, že ‚vinu‘ nese matka, která na nezletilého dostatečně aktivně nepůsobila,“ konstatoval senát se soudkyní zpravodajkou Eliškou Wagnerovou.

ÚS upozornil, že po letech sporů je zřejmý absurdní výsledek v podobě pokuty, neboť pokud šlo jen obtížně vynutit styk u osmiletého dítěte, u šestnáctiletého mladého muže je to zcela nereálné.

Chlapec skončil v péči psychiatrů

„Neustálá snaha o vysvětlení rozporů ve znaleckých posudcích, které sami znalci označili vlastně za nerozporné, zadávání nových znaleckých posudků, které nakonec pro značný časový odstup nebyly použity, odmítání závěrů ošetřujícího psychologa hned v počátku řízení a setrvalé odmítání respektovat autonomii nezletilého nakonec vedly k tomu, že nezletilý skončil v péči psychiatrů,“ konstatovala Wagnerová.

Takové pochybení je zcela flagrantním porušením práv všech zúčastněných, tedy otce, matky a nezletilého a mělo za následek totální, a možná již nikdy nereparovatelné, odloučení otce a dítěte, jakož i zcela zásadní zásah do osobnostní integrity nezletilého,“ tepala soudy Wagnerová s tím, že verdikt nelze vnímat jako vítězství či prohru matky, když jediným výsledkem sporu je zničený vztah otce se synem v důsledku fatálního selhání justice.

Soudy hledaly za problémy manipulaci

Podle Ligy lidských práv, která se stala kolizním opatrovníkem hocha, je velice nebezpečnou úvahou postoj justice, že odmítá-li dítě jednoho rodiče, pak jde vždy o manipulaci rodičem druhým.

„Výše popsaný jednostranný vzorec, který české soudy velmi často aplikují, je ve většině životních situací nevhodný a soudy by se od něj měly odpoutat. Namísto toho, aby soud překonával vůli nezletilého, měl ji respektovat a snažit se rozvinout vztah nezletilého k otci vhodnějšími prostředky, než bylo uložení donucovací pokuty matce. S odstupem času se tak celé řízení jeví jako hledání viny v osobě matky či otce a sám nezletilý je jen nepodstatnou částí celého sporu,“ konstatoval zástupce Ligy.

Článek byl publikován dne 20. 3. 2012 na www.novinky.cz a najdete jej zde.

Autorem článku je Petr Kozelka, deník Právo.