Jednali jsme s Komisařkou pro lidská práva při Radě Evropy

Právníci Ligy lidských práv se v pondělí a v úterý zúčastnili jednání s Komisařkou pro lidská práva při Radě Evropy, Dunjou Mijatović, a s dalšími odborníky. Diskutovalo se o systémových nedostatcích v oblasti dodržování základních práv především zranitelných skupin osob, jako jsou lidé s postižením či protiprávně sterilizované osoby.

Komisařka pro lidská práva je na návštěvě České republiky, kde kromě zástupců občanské společnosti hovoří i se zástupci vlády a dokonce navštíví i některá sociální a jiná zařízení pomáhající zranitelným osobám. O výsledcích všech jednání bude informovat v oficiální zprávě, kterou vám hned jakmile vyjde zprostředkujeme.

Pondělního jednání týkajícího se protiprávních sterilizací se za Ligu lidských práv zúčastnila její statutární zástupkyně Anna Štefanidesová. Přítomny byly také oběti protiprávních sterilizací, které v čele s Elenou Gorolovou sdílely svou zkušenost. Některé čekají na rozhodnutí o odškodnění dlouho po uplynutí zákonem stanovené lhůty, některé na odškodnění nedosáhnou kvůli skartaci zdravotnické dokumentace.

V úterý se jednání týkalo přístupu vlády k lidem s postižením, vztahu k Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením, situaci v institucích (potažmo deinstitucionalizaci), vzdělávání osob se speciálními vzdělávacími potřebami a nedobrovolných hospitalizací a léčby.

Právník Ligy lidských práv Karel Lach upozornil na problematiku extenzivního využívání omezení svéprávnosti před mírnějšími podpůrnými opatřeními dle občanského zákoníku, rozpor českého práva s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením a problémy v souvislosti s nedobrovolnou hospitalizací v psychiatrických nemocnicích. V průběhu jednání bylo mimo jiné patrné, že odborné i laické veřejnosti chybí dostatek informací o potřebách, právech a zájmech zranitelných osob a respekt k jejich jedinečnosti, důstojnosti a autonomii vůle.

Oficiální stránky Komisařky pro lidská práva při Radě Evropy, Dunji Mijatović naleznete zde:

https://www.coe.int/en/web/commissioner/the-commissioner

Jsme tu pro vás.

Podpořte naši práci, protože nebýt lhostejný/á má smysl!

https://bit.ly/BlizeSpravedlnosti



 

 

 

 

Mohou státy omezovat občany s duševním onemocněním v jejich volebním právu?

Nejnovějším příspěvkem do diskuze je nedávné vyjádření komisařky Rady Evropy pro lidská práva, podle které je praxe omezování volebního práva u lidí s postižením diskriminační, ničím nepodložená a v rozporu s Úmluvou OSN o právech lidí se zdravotním postiženm. Klíčové v této otázce bude ale až závazné rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který se v aktuálně projednávaném případu vyjádří k tomu, zda je tento postup v souladu s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv (dále jen Úmluva). Český Nejvyšší soud nedávno možnost soudů omezit svéprávnost v oblasti volebního práva potvrdil. Liga lidských práv zastává názor opačný a věříme, že se Štrasburský soud postaví za volební právo pro všechny lidi bez diskriminace.

Evropský soud pro lidská práva bude rozhodovat případ (stížnost č. 43564/17), v němž se vyjádří k otázce, zda je v souladu s Úmluvou (Článek 3 Dodatkového protokolu) omezení člověka s duševním onemocněním a/nebo psychosociálním postižením ve výkonu volebního práva.

V České republice stejně jako v mnoha dalších Evropských státech může být člověk s duševním onemocněním a/nebo psychosociálním postižením zbaven volebního práva. V nedávné době toto diskriminační jednání vůči osobám s duševním onemocněním a/nebo psychosociálním postižením, potvrdil Nejvyšší soud ČR. Státy tento svůj postup odůvodňují jednak tím, že je potřeba chránit volební proces, kterého se mohou účastnit jen lidé, kteří mu rozumí a dále ochranou osob, které by z důvodu své neznalosti mohly být zneužity a nuceny hlasovat podle vůle někoho jiného.

Souhlasíme s komisařkou Rady Evropy, že tyto argumenty jsou zcestné a v rozporu se závazky, které státům vyplývají z Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením.

Pokud bychom připustili argument, že hlasovat může jen ten, kdo plně rozumí volebnímu procesu, tak bychom s čistým svědomím již nikdy nemohli jít k volbám, pokud bychom předem nenastudovali volební programy všech stran, vzájemně je neporovnali a neprověřili si všechny kandidáty. Argumentace, že volit může jen ten, kdo volbám dostatečně rozumí může nakonec vést k tomu, že zjistíme že sami nejsme dost moudří na to, abychom volili. Volební kampaně navíc už dávno nemíří na rozum ale na emoce a racionálního voliče potkáme spíše ve science-fiction než u volební urny.

K druhému argumentu, týkajícímu se obav z manipulace osobami s duševním onemocněním a/nebo psychosociálním postižením, doložila komisařka Rady Evropy výzkumy. Z nich vyplývá, že osoby s duševním onemocněním ve státech (např. Rakousko), kde je jim to umožněno, hlasují v průměru naprosto shodně jako zbytek populace a nejsou tak jako skupina o nic víc ovlivněni např. k volbě populistických stran. Státům naopak (z Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením) vyplývá povinnost vytvořit pro tuto skupinu dostupné prostředky pro to, aby se mohly voleb účastnit.

Omezení osob s duševním onemocněním a/nebo psychosociálním postižením je tak podle nás neodůvodněné. Toto zbytečné omezení znemožňuje lidem získat pocit, že mohou ovlivnit dění kolem sebe, a prosazovat zájmy, které jsou spojeny s jejich potřebami a přáními.

Komisař Rady Evropy pro lidská práva vyzval k urychlení transformace ústavů

Thomas Hammarberg, Komisař pro lidská práva Rady Evropy, vydal dne 21. října 2010 komentář, ve kterém kritizoval přetrvávající praxi nadměrného a dlouhodobého umisťování lidí se zdravotním postižením do ústavů.
Přestože myšlenka zásadnějšího využívání komunitních služeb v péči o lidi s postižením se začala rodit již v 60. letech minulého století, v mnoha státech Evropy stále převažují velkokapacitní ústavy, ve kterých jsou lidé často oběťmi nelidského zacházení a dalšího porušování práv. Ústavní péče má totiž mnohá úskalí, která omezují práva těch, kdo jsou v těchto zařízeních drženi. Možnosti lidí s postižením obrátit se někam o pomoc jsou v důsledku toho podstatně menší.

V České republice má samotná koncepce transformace značné nedostatky

Podle vyjádření komisaře začalo již mnoho států přijímat opatření, která by vedla ke snížení počtu velkých ústavů a zvýšila dostupnost komunitních služeb. V České republice je však dosud velká většina sociální a psychiatrické péče soustředěna právě v oněch velkých ústavech situovaných často v odlehlých místech daleko od větších měst.
Přestože u nás již byla schválena koncepce transformace pobytových sociálních služeb ve služby poskytované v přirozené komunitě a podporující sociální začlenění, existují zde stále ještě značné nedostatky. I nadále chybí ucelený plán pro transformaci psychiatrické péče a také péče o seniory. O stavu českých ústavů, ve kterých jsou lidé omezeni na svobodě, vypovídají mimo jiné i zprávy Ombudsmana, který kritizoval různé druhy porušování lidských práv a nedostatků při jejich dodržování.

V čem spočívá funkce Komisaře pro lidská práva Rady Evropy

Komisař pro lidská práva je nezávislým nesoudním orgánem Rady Evropy. Věnuje se zjišťování nedostatků v legislativě či praxi členských států a snaží se podporovat účinné dodržování lidských práv. V rámci své funkce může také vykonávat návštěvy států, a to za účelem zjišťování faktického stavu lidských práv. Mezi jeho další činnosti patří i různé osvětové akce za účelem zvýšení informovanosti o lidských právech. Pan Thomas Hammarberg vykonává svou funkci od roku 2006. Je znám jako skutečný odborník v oblasti lidských práv, zaměřuje se zejména na práva dětí. Českou republiku navštíví v druhé polovině listopadu.


Celý komentář Komisaře Rady Evropy pro lidská práva najdete zde.

Segregace romských dětí v České republice trvá

Komisař Rady Evropy pro lidská práva tři roky po rozhodnutí štrasburského soudu ve věci D.H. v. Česká republika upozorňuje na přetrvávající segregační přístup k romským dětem v českém školství. Soud se v tomto rozsudku vyjádřil k porušování rovného přístupu k právu na vzdělání, když zjistil, že romské dítě mělo 27krát větší pravděpodobnost, že bude vzděláváno ve zvláštní škole než dítě neromské.
Tato situace, i přes legislativní změny, které Česká republika od tohoto rozhodnutí přijala, stále zůstává neuspokojivá. V současnosti 30% romských dětí stále navštěvuje tzv. praktické školy (bývalé zvláštní školy), zatímco u neromských dětí jsou to pouze 2%.

Komisař Thomas Hammarberg označuje tento stav nejen za nepřijatelný, ale také za ilegální. Romským dětem musí být nabízeno kvalitativně stejné vzdělání jako ostatním. Česká republika a další evropské státy (Řecko a Chorvatsko), které byly odsouzeny za diskriminaci romských dětí by měly dle Rady Evropy vyčlenit dostatečné zdroje na financování systémových změn. Mezi něž patří dostatek asistentů pedagoga a zajištění jazykové výuky dětí, které doma nemluví česky. Zároveň by měly být aktivně podporovány etnicky různorodé třídy. Doporučení obsahuje také výzvu ke sběru statistických dat, které by umožnily sledovat proces naplňování rozhodnutí štrasburského soudu.

Zdroj:
The Council of Europe Commissioner´s

Podrobnější informace k tématu lze nalézt zde.

Odstupující komisař Rady Evropy pro lidská práva k otázce protiprávních sterilizací v ČR

Zpráva českého ombudsmana nazvaná “Závěrečné stanovisko veřejného ochránce práv ve věci sterilizací prováděných v rozporu s právem a návrhy opatření k nápravě“ je výsledkem více než ročního šetření založeného na základě stížností žen, které byly v českých zdravotnických zařízeních protiprávně sterilizovány. Převážná většina poškozených žen jsou Romky. V průběhu šetření rovněž ombudsman podal ve spojitosti s těmito případy řadu trestních oznámení.

Ombudsmanovo šetření vycházelo z poznatků Evropského centra pro práva Romů (Budapešť), Ligy lidských práv (Praha/Brno), Vzájemného soužití (Ostrava) a Spolku žen poškozených sterilizací (Ostrava). Závěr zprávy je, že “Veřejný ochránce práv je přesvědčen, že v České republice problém sterilizací prováděných buď s nepřijatelnou motivací anebo protiprávně existuje a česká společnost stojí před úkolem […] se s touto skutečností [vyrovnat].“ Celé znění zprávy ke stažení zde: http://www.ochrance.cz/documents/doc1135861291.pdf

Od zveřejnění zprávy uběhly již více než tři měsíce a česká vláda veřejnosti ani nenaznačila, jestli se bude přijetím změn navržených ombudsmanem vůbec zabývat, nemluvě o tom, že by se nad touto praxi alespoň veřejně vyjádřila lítost.

Liga lidských práv proto opětovně vyzývá kompetentní vládní orgány, aby se touto problematikou začaly bezprostředně zabývat. Oběti zůstávají i po třech měsících od zveřejnění zprávy bez možnosti nápravy a všechny české ženy jsou sterilizací stále potencionálně ohroženy.

Další odkazy:

Stránky evropského komisaře: http://www.coe.int/t/commissioner/default_EN.asp