Květoslava Šamajová z Prahy chce po státu odškodnění za to, že ji soud loni poslal do Bohnic. V léčebně strávila více než půl roku kvůli tomu, že napsala na svůj blog pomluvu. Neobvyklý případ míří k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Důchodkyně totiž neuspěla u Ústavního soudu, který její stížnost odmítl. Přesto bylo podle něj nařízení ochranného léčení sporné.
Evropský soud pro lidská práva dnes uznal stížnost Milana Sýkory, kterého v roce 2001 soud bez jeho vědomí zbavil způsobilosti k právním úkonům. Návrh podalo město Brno, které se také stalo jeho opatrovníkem. Později byl pan Sýkora pouze na základě rozhodnutí opatrovníka nedobrovolně hospitalizován v léčebně v Brně-Černovicích. Za porušení jeho práva na osobní svobodu mu Česko musí zaplatit odškodnění 20.000 eur.
Na soudní řízení o zbavení způsobilosti nebyl pan Sýkora vůbec předvolán a nebylo mu ani doručeno rozhodnutí. Jakmile se o tom dozvěděl, podal odvolání ke Krajskému soudu v Brně, a ten mu dal za pravdu. V dalším řízení se ale celá situace zopakovala – opět nebyl předvolán, znalecký posudek vypracovala psychiatrička pouze na základě staré zdravotnické dokumentace a rozsudek mu opět nebyl doručen.
„Štrasburský soud uvedl, že soud se měl osobně seznámit se zdravotním stavem a situací pana Sýkory, což ostatně vyžaduje i nový Občanský zákoník. V řízení o způsobilosti by měl být navíc každý člověk zastoupený efektivně a ne pouze formálně. To znamená, že by se s ním měl zástupce osobně sejít. Konečné rozhodnutí soudu o způsobilosti mu mělo být doručeno,“ řekl právní zástupce pana Sýkory Maroš Matiaško, právník Ligy lidských práv a Centra advokacie duševně postižených (MDAC).
O tom, že není svéprávný, se pan Sýkora dozvěděl až v léčebně Brně-Černovicích, kde byl hospitalizován proti své vůli pouze na základě souhlasu opatrovníka – města Brna. „Z rozhodnutí Štrasburského soudu plyne, že opatrovník nemůže automaticky rozhodovat o hospitalizaci člověka zbaveného způsobilosti. V případě, že s hospitalizací nesouhlasí, musí o zákonnosti zásahu do osobní svobody rozhodnout soud,“ dodal Matiaško.
Bližší informace poskytneme po podrobném seznámení se s rozsudkem na předem ohlášené tiskové konferenci dnes v 14:30 v sídle Veřejného ochránce práv na Údolní 39 v Brně.
Po skončení konference v cca 15:30 hodin poskytnou bližší informace:
Maroš Matiaško
právník Ligy lidských práv a MDAC
tel: 734 158 282
Rozhodnutí soudu naleznete zde.
Evropský soud pro lidská práva dnes rozhodl, že pan Bureš byl před pěti lety v Psychiatrické léčebně v Brně-Černovicích podroben nelidskému a ponižujícímu zacházení. Podle soudu byl několik hodin bezdůvodně kurtován na lůžku poté, co jej policie našla dezorientovaného po vysoké dávce léků na ulici. „Soud dospěl k názoru, že tím došlo k porušení článku 3 Evropské úmluvy o lidských právech a přiznal stěžovateli odškodnění 20 tisíc Eur,“ řekl právník Ligy lidských práv a Centra advokacie duševně postižených (MDAC) Maroš Matiaško.
Pan Bureš se neprojevoval agresivně, naopak příchod policie i převoz do psychiatrické léčebny uvítal s tím, že se mu dostane pomoci, a s psychiatry spolupracoval. Přesto ho však léčebna převedla na nedobrovolnou hospitalizaci, kde ho zřízenci přivázali kurty k posteli na několik hodin, což mu způsobilo zranění na zápěstí.
Stěžoval si také na ponižující zacházení ze strany ošetřujícího personálu a neochotu státních orgánů vyšetřit okolnosti hospitalizace. Pochybení státu při prošetřování případu potvrdil i evropský soud. Soud kritizoval také běžnou praxi zaměstnanců ústavu, kteří kurtování použili rutinně, bez individuálního posouzení případu. „Podle soudu je nepřípustné používat omezovací prostředky jako formu trestu,“ dodal Matiaško.
Jde vůbec o první rozsudek Štrasburského soudu, podle něhož v České republice došlo k nelidskému a ponižujícímu zacházení. Rozhodnutí soudu tak ilustruje neutěšenou situaci, ve které se česká psychiatrie nachází. Tisíce lidí jsou ročně zavírání do velkých psychiatrických léčeben, kde mnohem častěji dochází k porušování práva na osobní svobodu, soukromí, či zásahům do fyzické integrity nebo důstojnosti.
Tento rozsudek podtrhuje potřebu reformovat poskytování psychiatrické péče v České republice. Prvním krokem by podle Ligy mělo být přijetí plánu transformace, na jehož vypracování by se měly podílet všechny dotčené skupiny, včetně pacientů.
Ministerstvo zdravotnictví s tím souhlasí a sestavilo pracovní skupinu, která je pověřena plán vytvořit. Nicméně Liga má určité výhrady k jejímu obsazení. „Podle našich informací Ministerstvo zdravotnictví nepřizvalo do pracovní skupiny žádného opravdového zástupce pacientů“ říká právnička Ligy lidských práv Zuzana Durajová. Podle ní také hrozí, že plány budou zahrnovat pouze transformaci v rámci areálu psychiatrických léčeben, ne úplné opuštění ústavního prostředí.
Bližší informace poskytneme po podrobném seznámení se s rozsudkem na předem ohlášené tiskové konferenci dnes v 13:00 v sídle Veřejného ochránce práv na Údolní 39 v Brně.
Po skončení konference v cca 15:00 hodin poskytnou bližší informace:
Brno | Maroš Matiaško, právník Ligy lidských práv a MDAC, tel: 734 158 282
Praha | Barbora Rittichová, právnička Ligy lidských práv a MDAC, tel: 773 621 228
Místo velkých psychiatrických léčeben síť ambulantních specialistů. Místo ponižujícího zacházení respektování práv duševně nemocných pacientů. Výbor OSN proti mučení kritizuje Česko za psychiatrickou péči a tuzemským úřadům posílá doporučení, co a jak změnit. „Za málo peněz, málo muziky,“ komentuje výtky ředitel pražské Psychiatrické léčebny Bohnice Martin Hollý. Změna už je však prý na cestě.
„Psychiatrická péče by měla být postupně co nejvíce poskytovaná ambulantně, nikoliv v léčebnách, kde je člověk zbaven osobní svobody. Lidem s duševními poruchami by měly být k dispozici následné sociální služby, které jim pomohou po případné hospitalizaci lépe se vrátit do normálního života,“ komentovala závěry Výboru OSN proti mučení právnička Ligy lidských práv Zuzana Durajová.
Česko má podle zprávy na přeměnu dosud centralizované péče psychiatrických léčeben co nejrychleji vyčlenit potřebné finanční prostředky. Právě v tom je však problém.
Na ministerstvu vzniká pracovní skupina
„Jedna věc je rovina reality, tedy na co máme a kdo nám na to dá. A druhá věc je, že skutečně to, jak je u nás systém psychiatrické péče seskládaný, je přece jen daleko od toho, co považuje Evropa a svět za moderní psychiatrickou péči,“ řekl on-line deníku TÝDEN.CZ ředitel pražské Psychiatrické léčebny Bohnice Martin Hollý.
Na ministerstvu zdravotnictví už nicméně podle něj vzniká pracovní skupina, která by měla nakreslit, jak by v českých podmínkách mohla modernizovaná péče o duševně nemocné vypadat. A brzy mají přitéct i potřebné finance. „Psychiatrie je jednou z našich priorit pro nadcházející dotační období,“ potvrdil už před časem on-line deníku TÝDEN.CZ mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň.
Odškodnění za smrt v síťovém lůžku
Terčem kritiky výboru se už tradičně staly i nejrůznější omezovací prostředky včetně v Česku stále rozšířených síťových lůžek. „Výbor urguje zákaz používání omezovacích prostředků, jako jsou klecová a síťová lůžka,“ stojí v seznamu doporučení.
Klecová lůžka už jsou v Česku zakázaná. Učinit totéž s těmi síťovými by ale podle Hollého pro poskytování psychiatrické péče příliš prospěšné nebylo. Jejich používání by mělo být nicméně svázáno přísnou metodikou, aby nemohlo docházet k jeho zneužívání. „Nikdo si nesmí tím, že použije omezovací prostředek, pouze ulehčovat práci,“ říká rozhodně Hollý.
Výbor OSN proti mučení nicméně apeluje i na to, aby se české úřady důsledně zajímaly o případy, ve kterých vedlo použití omezovacích prostředků k úmrtí pacienta. Zpráva výslovně zmiňuje například případ jednapadesátileté ženy, která se letos v únoru oběsila na síťovém lůžku v psychiatrické léčebně v Dobřanech. „Všechny případy by měly být účinně vyšetřeny. Rodinám zemřelých pacientů by měla být poskytnuta pomoc včetně odškodnění,“ stojí ve zprávě.
Doporučení výboru projedná vláda. Podle jejího mluvčího Michala Schustera ale dosud nebyla na jednání kabinetu předložena. Česko je také nemusí splnit. „Jediné, co mu hrozí, je mezinárodní ostuda,“ uvedla Durajová z Ligy lidských práv.
Zprávu vydal server Týden.cz dne 10. června 2012. Autorkou zprávy je Lucie Nekvasilová.
Orgán OSN vyzval Českou republiku, aby transformovala psychiatrickou péči tak, aby nedocházelo k ponižujícímu a nelidskému zacházení s pacienty. Za klíčové považuje vznik sítě dostupných ambulantních služeb a zrušení nepřiměřeně represivních opatření vůči lidem s duševním postižením. Na stav české psychiatrie v Ženevě upozornily neziskové organizace v čele s Ligou lidských práv.
Za nejdůležitější považuje Liga doporučení výboru k transformaci psychiatrických služeb v Česku – tedy k přeměně velkých psychiatrických léčeben na ambulantní zdravotní a sociální služby poskytované v komunitě. „Česká republika se dlouhodobě potýká s nedostatkem komunitních prevenčních nebo navazujících služeb. Lidé s duševním postižením jsou častokrát nuceni pobývat i několik měsíců v léčebnách, které nejsou uzpůsobené na dlouhodobý pobyt. V ústavech navíc existuje prokazatelně větší riziko špatného zacházení,“ říká právnička Ligy Zuzana Durajová.
Výbor odsoudil síťová lůžka i chirurgické kastrace
Výbor v závěrečných doporučeních kritizuje i používání síťových lůžek, které mělo na svědomí nedávnou smrt pacientky v Psychiatrické léčebně v Dobřanech. Důrazně vyzval české orgány, aby nejen důkladně vyšetřily okolnosti nehody a poskytly rodině zemřelé odškodnění, ale také ihned upustili od praxe používání klecových a síťových lůžek.
Kritika se nevyhnula ani chirurgickým kastracím, které Česká republika odmítá ukončit,
i když tyto zákroky již několik mezinárodních orgánů označilo za nelidské zacházení.
Bližší informace poskytne:
Zuzana Durajová, právnička Ligy lidských práv a Centra advokacie duševně postižených (MDAC), e-mail: zdurajova@llp.cz, tel.: +420 773 692 282
Přečtěte si celé znění doporučení (v angličtině).