Středa, 13. ledna 2010Zprávy z médií
Článek byl publikován 13. ledna 2010 na www.halonoviny.cz a také v tištěné formě Haló novin.
Rozhovor Haló novin s Davidem Zahumenským, předsedou Ligy lidských práv.
Kdy a proč vznikla vaše organizace?
Liga lidských práv vznikla v srpnu 2002. Jedním z hlavních impulsů byla skutečnost, že v té době často zůstávaly různé formy násilí na občanech neřešeny. Jednalo se o násilí ze strany policie, domácí násilí, rasově motivované násilí. Zhruba od roku 2000 se pod záštitou Ekologického právního servisu formovala skupina mladých právníků a dalších odborníků, kteří se rozhodli zaměřit se právě na tyto společenské problémy. O dva roky později se pak rozhodli, že se osamostatní, a založili Ligu.
Má Liga něco společného s Ligou za lidská práva, jejíž bývalý výkonný tajemník Eduard Valášek v roce 1997 kvůli rasistickým útokům emigroval do Kanady?
O této organizaci ani panu Valáškovi jsem nikdy neslyšel a s Ligou lidských práv nemají nic společného. Název Liga lidských práv jsme zvolili v souladu s tradicí dalších organizací na ochranu lidských práv sdružených v Mezinárodní federaci lidských práv (FIDH). Tato federace, která byla založena v Paříži v roce 1922, sdružuje 155 organizací, které mají ve svém názvu velmi často slovo liga . My jsme členem této federace od roku 2004 a jsme jediným zástupcem FIDH ve střední a východní Evropě.
Čemu dalšímu se Liga ve svých aktivitách věnuje?
Liga lidských práv je organizací typu watch dog , tedy hlídacím psem hodnot, jakými jsou právní stát, demokracie a ochrana základních práv. Naší vizí je společnost, kde jsou v běžném životě dodržována lidská práva a v případě jejich porušení má jednotlivec možnost se účinně bránit. To je cíl, ke kterému směřujeme. Konkrétně pomáháme zdravotně i sociálně znevýhodněným dětem, aby mohly chodit do běžných škol, pokud je to jen trochu možné. Dbáme na to, aby se v českých zdravotnických zařízeních změnil přístup lékařů k pacientům. Věnujeme se také dodržování lidských práv lidí s mentálním postižením. Usilujeme o to, aby nezákonnosti spáchané policisty či strážníky byly řádně prošetřeny. Usilujeme o legislativní změny a reformy v oblasti zdravotnictví, školství a justice. Organizujeme také odborné semináře, konference a kulaté stoly se soudci, policisty, učiteli, lékaři a zástupci ministerstev.
S novým rokem vstoupil v platnost nový trestní zákoník. Liga tvrdí, že zůstává nástrojem proti svobodě slova. V čem konkrétně?
Oproti původním záměrům tvůrců trestního zákoníku zůstala na tlak politiků zachována skutková podstata pomluvy, která je ve vzrůstajícím počtu demokratických zemí z norem trestního práva odstraňována. Také stále více postkomunistických zemí, například Estonsko, Ukrajina, Gruzie či Bosna, řeší případy poškození dobrého jména před civilním soudem, namísto trestního stíhání, které je pro stát finančně nákladné. U nás nyní naopak došlo k rozšíření možnosti trestně stíhat novináře, blogery či jiné kritiky korupce a porušování zákona. Z iniciativy poslanců byla rozšířena skutková podstata křivého obvinění a zatímco dříve za něj bylo možné stíhat pouze člověka, který někoho lživě obvinil z trestného činu s úmyslem, aby mu bylo přivozeno trestní stíhání, nyní se již úmysl přivodit trestní stíhání prokazovat nemusí a postačí, že se jednalo o nepravdivé obvinění z trestného činu, například z korupce. Nebezpečnost této nové skutkové podstaty pro svobodu slova bude ale záviset především na tom, jak ji začnou v praxi aplikovat policisté, státní zástupci a soudci.
Co říkáte takzvanému náhubkovému zákonu?
Je smutné, že původně smysluplná iniciativa k posílení ochrany dětských obětí trestných činů byla našimi zákonodárci zvrácena do současné podoby omezující svobodu slova. V demokratické společnosti je úlohou médií informovat o protiprávní činnosti, které se dopouštějí politici či jiné mocné osoby. Věřím, že se v letošním roce podaří tuto normu alespoň výrazně zmírnit, ať již na základě novely nebo rozhodnutím Ústavního soudu.
Koncem loňského roku jste v Brně pořádali seminář s názvem Dvacet let svobodné justice: nedořešené otázky. Jak jste s ním spokojen?
Při příležitosti výročí dvaceti let od pádu minulého režimu jsme upozornili na dosud nevyřešené otázky nezávislosti soudů, problémy v jejich financování a výběru nových soudců. Pozvání na seminář přijali zástupci více než dvaceti soudních institucí z celé České republiky. Věřím, že se nám společně podařilo posunout diskusi o reformě soudnictví o krůček kupředu. Bude ale velmi obtížné prosadit změny, které by vliv vlády na nezávislost soudů a soudců oslabily. Zkušenosti z Maďarska nebo Slovenska zároveň ukazují, že změny je potřeba provádět postupně a že soudcovská samospráva sama o sobě neduhy justice nevyřeší.
Osobně se specializujete na lidská práva ve zdravotnictví. Jakých úspěchů se už dosáhlo?
Zrovna před několika dny jsme informovali o dvou soudních vítězstvích, kdy ženy za zákroky provedené bez jejich informovaného souhlasu dostaly finanční satisfakci ve výši 200 a 150 tisíc. Pomalu se tedy zvyšují částky, které soudy za porušení práva na svobodnou volbu a rozhodování o vlastním těle přiznávají. Roste také informovanost a sebevědomí našich občanů. V rámci poradny pro pacienty, kterou provozujeme na stránkách www.ferovanemocnice.cz, odpovídají naši právníci na několik desítek dotazů týdně. Informováním pacientů a komunikací s lékaři se nám postupně daří měnit přístup k nemocným, kteří nejsou jen nesvéprávným objektem v rukou zdravotníků, ale mají právo o své léčbě rozhodovat.
Pátek, 8. ledna 2010Zprávy z médií
Článek byl publikován dne 8. 1. 2010 v deníku Právo.
Poslanci si v rámci schvalování nového trestního zákoníku platného od Nového roku odhlasovali také pojistku proti lživým nařčením ze strany politických konkurentů.
Navzdory původním záměrům právních expertů totiž při projednávání normy ve Sněmovně rozšířili možnosti stíhání za křivé obvinění. Původně to bylo možné pouze v případě, kdy chtěl někdo nepravdivým tvrzením jinému prokazatelně přivodit opletačky se zákonem.
Musel například podat na policii trestní oznámení. Na návrh nezařazeného poslance Miloše Melčáka ale tato podmínka ze zákona vypadla.
Dnes už tedy bude ke stíhání za křivé obvinění stačit, když někdo bude lhát o svém konkurentovi a tvrdit, že je zločinec, aby ho poškodil i v očích veřejnosti nebo jeho okolí. Autoři nové normy s tím přitom původně nepočítali.
Podle ministerstva spravedlnosti se tím pouze upřesnila předchozí úprava, podle které mohlo být obvinění bez prokázaného úmyslu přivodit někomu trestní stíhání postižitelné jako pomluva. Ta přitom jako trestný čin i v novém zákoně zůstala.
„Jde o poslaneckou iniciativu, původně to v zákoně nebylo. Poslanci argumentovali nečistým politickým bojem a tu změnu si schválili,“ řekl k tomu hlavní autor zákona Pavel Šámal.
Podle Melčáka má změna zabránit vzájemnému obviňování ze spáchání různých trestných činů především během předvolebních kampaní. „V naší politice je to běžné, ale není přece možné někoho lživě obvinit a nenést za to žádnou zodpovědnost,“ vysvětlil svůj záměr Melčák.
Zároveň odmítl, že by šlo o pouhé zaplevelování našeho právního řádu.
„Zbytečné zdvojování to rozhodně není, pomluva se totiž týká jiných případů, třeba nařčení z mimomanželského vztahu atd., kdežto u křivého obvinění jde vyloženě o úmyslné obvinění ze spáchání trestného činu,“ poznamenal poslanec.
Rozšiřování možností stíhat někoho za křivé obvinění přitom kritizuje například Liga lidských práv, podle které může jít o ohrožení svobody slova. „Nyní již bude hrozbě až dvouletého vězení vystaven každý, kdo někoho nepravdivě z trestného činu obviní jakoukoli formou, tedy i například článkem v médiích,“ uvedl v této souvislosti právník Ligy David Zahumenský.
Šámal nicméně stejně jako resort spravedlnosti podobné obavy vyvrací. „Ohrožení svobody slova bych v tom neviděl. Novinářů se to nedotkne, stále totiž platí, že musí jít o vědomé šíření nepravdivé informace,“ řekl Šámal s tím, že nové ustanovení se bude zřejmě týkat jen naprostého minima případů.
Čtvrtek, 7. ledna 2010Zprávy z médií
Článek byl zveřejněn dne 7. 1. 2010 na www.ceskenoviny.cz a naleznete jej zde, v obdobné podobě také na www.lidovky.cz, www.ct24.cz, denik.cz, www.novinky.cz, www.tn.cz, www.tyden.cz a v deníku Metro, Právo a Hospodářské noviny.
Praha – Dvě z žen, které po zákrocích provedených lékaři bez jejich svolení již nemohou mít děti, budou mít na základě rozhodnutí vrchního soudu v Praze nárok na odškodnění v řádu stovek tisíc korun.
ČTK to dnes oznámil David Záhumenský z Ligy lidských práv, která pacienty stěžující si na porušení práv zastupuje. Podle některých aktivistů prodělaly sterilizaci bez souhlasu v ČR desítky žen, zejména Romek; přesné statistiky se však nevedou.
Ženě ze severních Čech podle Záhumenského soud přiznal nárok na odškodnění ve výši 200.000 korun; podle předchozího rozhodnutí příslušného krajského soudu přitom měla mít nárok pouze na čtvrtinu této částky.
Na odškodnění ve výši 150.000 korun má právo další žena, které lékaři bez jejího souhlasu odebrali vaječníky; vrchní soud tak zdvojnásobil částku určenou soudem nižší instance.
Podle Ligy lidských práv lékaři zřejmě ženám nechtěli ublížit. Jednu se snažili uchránit před rizikem spojeným s porodem dalšího dítěte, u druhé snížit riziko rakoviny. Nenabídli však pacientkám možná řešení a autoritativně rozhodli za ně.
„Takový přístup nemá v moderní medicíně co dělat,“ uvedl Záhumenský. „Lékaři se musí naučit respektovat svobodnou volbu pacientů a jejich další práva,“ míní. Podle něj pacienti již vědí, že nemocnice mohou žalovat a vysoudit si za jejich pochybení vysoké částky.
Liga lidských práv pacienty o jejich právech informuje prostřednictvím internetových stránek speciálního projektu Férová nemocnice. Lidé mohou využít bezplatné poradenské služby; projekt usiluje o mimosoudní řešení sporů ve zdravotnictví.
V minulosti některé ženy se stížnostmi na nezákonně provedené sterilizace přitom neuspěly. Loni v říjnu Ústavní soud odmítl stížnost Heleny Ferenčíkové, která od vítkovické nemocnice vysoudila omluvu, nikoliv však požadované milionové odškodnění. Důvodem bylo promlčení nároku. Předtím již v únoru soud odmítl i stížnost Ivety Červeňákové.
Vláda premiéra Jana Fischera loni v listopadu vyjádřila politování nad sterilizacemi převážně romských žen. Podle ministra pro lidská práva a menšiny Michaela Kocába by podobným případům měla zabránit chystaná opatření. Zdravotnická zařízení by se při provádění sterilizací měla ujistit, že ženy se zákrokem vyslovily informovaný souhlas. Ministerstvo zdravotnictví by tuto otázku mělo zařadit do programu odborného fóra pro tvorbu standardů péče.
Úterý, 5. ledna 2010Tiskové zprávy
S novým rokem vstoupil v účinnost nový trestní zákoník. Má se jednat o moderní normu, která jako ústřední hodnotu, kterou je potřeba chránit, staví namísto zájmů státu zdraví a život jednotlivce.
Zákoník měl rovněž odstranit nadměrnou kriminalizaci některých jednání, tento záměr se ale bohužel nepodařilo naplnit. V zákoníku zůstaly posttotalitní skutkové podstaty pomluvy a schvalování, které bývají zneužívány proti svobodě slova. Proti svobodě projevu může být nově zneužita také skutková podstata křivého obvinění, která byla povážlivě rozšířena.
V původním návrhu trestního zákoníku pomluva zahrnuta nebyla. Jeho tvůrce Pavel Šámal z Nejvyššího soudu ji tam podle vlastních slov zařadil až na tlak politiků. Liga lidských práv opakovaně upozorňuje na to, že nařčení z pomluvy je velmi často používáno nejen proti novinářům, ale také proti občanům, kteří se odváží kritizovat zástupce rozličných institucí. V dubnu 2008 média informovala o násilí páchaném na dětech v dětském domově v Novém Jičíně. Kauza se dostala na světlo díky manželovi bývalé vychovatelky domova Ing. Miroslavu Ľubovi, který úřady a média informoval o nepřiměřeném chování zástupce ředitelky. Ten však označil veškerá tvrzení nepravdivá a podal na pana Ľubu i jeho manželku trestní oznámení. Soudní řízení, které je pochopitelně pro oba manžele finančně dosti nákladné a stresující, dosud neskončilo.
Podle statistik ministerstva spravedlnosti bylo v roce 2007 za pomluvu stíháno zhruba šedesát lidí. „V demokratických zemích je trestní stíhání za pomluvu využíváno jako zcela krajní prostředek, nebo již bylo z trestních předpisů vypuštěno úplně. Také stále více postkomunistických zemí přichází na to, že v případě poškození něčího dobrého jména postačí namísto trestního stíhání za peníze daňových poplatníků věc řešit před civilním soudem.“ Uvádí k věci předseda Ligy lidských práv David Zahumenský.
Dalším ustanovením, které bývá zneužíváno k pošlapání svobody projevu, patří velmi široce vymezené schvalování trestného činu. V roce 2007 například brněnští policisté vyšetřovali občany za to, že se odvážili vyjádřit souhlas s činem, který spáchali aktivisté za práva zvířat už před několika lety v Anglii. O tom, proč nakonec pomluva a schvalování v novém trestním zákoníku zůstaly, se v důvodové zprávě nedočteme nic.
Z iniciativy poslanců došlo také k rozšíření možnosti stíhat občany za křivé obvinění. Zatímco dříve bylo potřeba, aby byl občan lživě obviněn z trestného činu s úmyslem, aby mu bylo přivozeno trestní stíhání, nyní bude již hrozbě až dvouletého vězení vystaven každý, kdo někoho nepravdivě z trestného činu obviní jakoukoli formou, tedy i například článkem v médiích. Jak bude toto ustanovení vykládáno, ukáže teprve praxe, lze se ale obávat, že může být opět zneužito proti svobodě slova. I zde jakékoli veřejnosti přístupné odůvodnění této změny chybí.
„V naší zemi je bohužel velmi rozšířena představa, že vše je možné řešit trestním řízením. Začíná to podáváním trestních oznámení ve zcela neodůvodněných případech, kde velmi špatný příklad předvádějí také naši politici. Ještě více je ovšem na pováženou, že ani taková trestní oznámení nebývají ihned odložena a horliví policisté a státní zástupci jejich prověřováním tráví desítky hodin svého času. I proto je zapotřebí postavit mantinely trestního práva tak, aby trestní právo chránilo oběti a ne, aby bylo nástrojem proti investigativním žurnalistům nebo občanům, kteří se odváží upozornit na nepravosti.“ Dodává Zahumenský.
Více informací:
David Zahumenský, právník a předseda Ligy lidských práv, mobil: 608 719 535
Další informace k případu pana Ľuby naleznete zde.
Pondělí, 30. listopadu 2009Zprávy z médií
Článek byl publikován dne 30. 11. 2009 v týdeníku Zdravotnické noviny.
Ministryně zdravotnictví Dana Jurásková a Česká lékařská komora doporučují zdravotníkům, aby si od pacientů nechávali podepisovat informovaný souhlas s aplikací vakcíny proti prasečí chřipce i informovaný nesouhlas v případě, že očkování odmítnou.
„Ve smlouvě s výrobcem vakcíny je uvedeno, že stát přebírá záruky za plnění případných náhrad spojených s případným výskytem nežádoucích účinků vakcíny,“ řekla Jurásková. Právní záruka platí v případě, že očkovací látku aplikuje zdravotnické zařízení, které má oprávnění očkovat. Ministerstvo pověřilo očkováním proti prasečí chřipce vybraná vakcinační centra a praktické lékaře. Očkovací látka musí být použita v souladu s příbalovým letákem a doporučením výrobce. Dodrženy musejí být také skladovací podmínky, upřesnila Jurásková.
Pokud budou splněna všechna tato pravidla, případné nežádoucí účinky vakcíny hradí při prokázání škody stát, řekl první náměstek ministryně Marek Šnajdr.
Možné vedlejší účinky a škody na zdraví jsou vyjmenovány v registračním rozhodnutí a pro pacienty také na příbalovém letáku. Vydává je Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).
Liga lidských práv: Odpovědnost vždy nese lékař
Liga lidských práv tvrdí, že ani písemný souhlas pacienta nemůže zbavit lékaře odpovědnosti za případné komplikace po očkování. Podle ní lze odškodnění vymáhat pouze po lékaři.
Ministerstvo zdravotnictví to ale popírá. Zavázalo se, že za případné nežádoucí účinky očkování přebírá záruku, pokud bude vakcína užita v souladu se všemi doporučeními. „Podle současné právní úpravy v případě škody na zdraví v důsledku očkování může poškozený vymáhat odškodnění ve skutečnosti pouze na lékaři, který vakcínu aplikoval,“ řekla právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota. Právní úprava, kterou by na sebe odpovědnost za očkování převzal stát, zatím podle ní neexistuje.
Podle zákona je povinností lékaře informovat pacienta o účelu, povaze i rizicích lékařského výkonu. Lékaři mají právo podpis informovaného souhlasu vyžadovat. „Neměli by však v případě aplikace vakcín získat dojem, že tím jsou krytí a že se tímto způsobem zbavují odpovědnosti za vedlejší účinky vakcín,“ uvedla právnička. Ředitel SÚKL Martin Beneš ČTK řekl, odpovědnost je přesně vymezena zákonem. Výrobce podle něj odpovídá za ty nežádoucí účinky, rizika a škody způsobené užitím léku, které neoznámil. Tedy neupozornil, že mohou přijít v úvahu, a nezařadil je do registrační dokumentace. „V takovém případě se zpravidla nepodaří výrobci vyvléknout z odpovědnosti. Ani dohodou, kterou by chtěl podepsat se státem nebo lékařem, je to odpovědnost výrobce,“ zdůraznil.
