Evropská unie se detailně zabývala porodnickým a gynekologickým násilím v členských zemích

Porodnické a gynekologické násilí v EU – výskyt, právní rámce a vzdělávací pokyny pro prevenci a eliminaci
(v originále Obstetric and gynaecological violence in the EU – Prevalence, legal frameworks and educational guidelines for prevention and elimination)

 

Výbor pro práva žen Evropského parlamentu a rovnosti žen a mužů (FEMM) představil studii „Porodnické a gynekologické násilí v EU – výskyt, právní rámce a vzdělávací pokyny pro prevenci a eliminaci“.

Studie shrnuje téma porodnického a gynekologického násilí ve členských státech Evropské unie a na úrovní Evropské unie. Identifikuje shodné problémy, shrnuje národní studie, dává doporučení a přináší také přehled národních iniciativ, které se tématem zabývaly nebo zabývají. Za Českou republiku studie zmiňuje osvětovou kampaň “Už dost!”, kterou podpořil Nadační fond Propolis 33, projekt Ligy lidských práv, který podpořily Norské fondy “Vypořádejme se s porodnickým násilím”, festival organizace Hnutí za aktivní mateřství “Respekt k porodu” nebo akci “Růže obětem porodnického násilí” České ženské lobby, dále zmiňuje organizace Aperio a Unii porodních asistentek, které se tématem dlouhodobě zabývají.

Porodnické a gynekologické násilí zatím není legislativně upraveno v žádném členském státě EU, nicméně Evropský parlament v usnesení ze dne 24. června 2021 o stavu sexuálního a reprodukčního zdraví a práv v EU v rámci zdraví žen vyzval k tomu, aby proti němu státy bojovaly posílením postupů zaručujících respektování svobodného a předem informovaného souhlasu a ochranou před nelidským a ponižujícím zacházením ve zdravotnických zařízeních.

Podle studie představuje porodnické a gynekologické násilí sociální a systémový fenomén, který má základ ve dvou strukturálních krizí: diskriminaci na základě pohlaví a nedostatečném financování zdravotnických systémů a institucí.

Zpráva se krátce věnuje i vlivu COVID-19, kdy bylo rozšíření porodnického a gynekologického násilí zřejmé ve více státech. Zákazy doprovodu a požadavky na nošení roušek v průběhu porodu byly zavedeny ve více státech jako například Francie, Slovensko a také Česká republika (viz nedávné rozhodnutí v případu Ligy lidských práv o odškodnění za zákaz přítomnosti otce u porodu).

Migrantky a ženy z menšin jsou podle studie zvláště ohroženy. Zmíněny jsou i protiprávní sterilizace, které postihly (zejména romské) ženy v ČR (a které jsou nyní odškodňovány ze strany státu) a na Slovensku. Diskriminace se dotýká i žen s nadváhou, postižením či odlišnou sexuální orientací.

Studie také upozorňuje na to, že pojem porodnické a gynekologické násilí není přijímán ze strany odborné veřejnosti (poskytovatelů zdravotní péče) nejlépe a v mnoha státech je vyvíjen tlak na to, aby se ustoupilo z používání slova “násilí”.

Závěrečná doporučení jsou zaměřena na různé zúčastněné strany, a to především:

– instituce a orgány Evropské unie

– členské státy 

– poskytovatele zdravotní péče 

– skupiny/organizace zabývající se právy žen

 

Doporučení jsou rozdělena následovně:

1. Doporučení pro lepší pochopení a rozpoznání porodnického a gynekologického násilí

  • Vytvoření jednotné definice porodnického a gynekologického násilí na EU úrovni
  • Zlepšení měření a sběru dat týkající se porodnického a gynekologického násilí
  • Podpora iniciativ na zvýšení povědomí o porodnickém a gynekologickém násilí

2. Doporučení ke zlepšení právního rámce použitelného na porodnické a gynekologické násilí a přístupu ke spravedlnosti

  • Zlepšení mechanismů hlášení na národní úrovni (stížnostní mechanismy musí být dostupné a dobře srozumitelné, a to i pro marginalizované skupiny, které mají přístup ke spravedlnosti ještě ztížený)

3. Doporučení ke zlepšení prevence a k poskytování ohleduplnější péče

  • Omezení nadměrné medikalizace s cílem znovu humanizovat porodnickou a gynekologickou péči
  • Přidělit porodnické a gynekologické péči odpovídající lidské a finanční zdroje (např. členské státy by měly podle studie financovat pilotní iniciativy, které lépe reagují na potřeby žen v oblasti porodnické a gynekologické péče (např. porodní domy)

 

Zajímavé konkrétní doporučení je například pro Evropskou komisi, které je v dokumentu doporučeno předložit otázku porodnických a gynekologických služeb na pořad jednání nově zřízené sítě EU pro prevenci gynekologického a porodnického násilí na základě pohlaví a domácího násilí (2023). Dále by Evropská komise a Rada měly vyzvat členské státy a zúčastněné strany, aby diskutovaly o otázkách v rámci v souvislosti s definicí, prevencí, jakož i k výměně poznatků a osvědčených postupů a praxe, a aby posoudily, jakým způsobem by se Istanbulská úmluva mohla vztahovat na některé formy porodnického a gynekologického násilí.

Můžeme shrnout, že situace v členských státech Evropské unie je v mnoha aspektech podobná. Zhodnocení situace však ztěžuje nedostatek komplexních studií a dat, které nám stále chybí. Nejdůležitější bude především sjednotit přístup k problematice na úrovni celé Evropské unie. 

Více informací ke studii poskytne právnička a statutární zástupkyně Ligy lidských práv Anna Indra Štefanides: anna.stefanidesova@llp.cz

 

Ombudsman: Ministerstvo zdravotnictví nedodržuje zákonné lhůty při vyřizování žádostí o odškodnění za protiprávní sterilizace

„Ministerstvo zdravotnictví nedodržuje zákonné lhůty při vyřizování žádostí o odškodnění za protiprávní sterilizace a nejedná s žadatelkami vstřícně“, zjistil ombudsman. 

Veřejný ochránce práv z vlastní iniciativy prověřoval postup Ministerstva zdravotnictví v řízeních o odškodnění protiprávně sterilizovaných žen. Pro tento krok se rozhodl poté, co se na něj od 1. 1. 2022 obrátilo několik desítek žen, které nebyly se svou žádostí o odškodnění úspěšné. Tyto ženy si stěžovaly nejen na výsledky řízení, ale také na samotný postup ministerstva při vyřizování jejich žádostí. Také Liga lidských práv podala 3 podněty, ve kterých jsme upozorňovali na špatný postup ministerstva i ministra.

Veřejný ochránce práv se zaměřil konkrétně na formální postup Ministerstva zdravotnictví při vyřizování žádostí o odškodnění protiprávních sterilizací. Jeho zjištění odpovídají problémům, se kterými se společně s našimi klientkami potýkáme i my.

Ombudsman zejména zjistil, že ministerstvo nevyřizuje žádosti ve stanovené zákonné lhůtě 60 dnů a uvádí, že v některých případech ji překročilo i trojnásobně. Veřejný ochránce práv takto dlouhé čekání žadatelek na rozhodnutí o žádosti vnímá jako neúměrné a zbytečné. S tím naprosto souhlasíme. Žadatelky nemají jak jinak dosáhnout na finanční satisfakci i samotné uznání pochybení státu a jeho omluvu než skrze ministerstvo. Pro žadatelky je velmi důležité, aby stát uznal, že připustil takto závažné porušení zákona, jehož následky si nesou celý život. Ministerstvo veřejně přiznává, že nemá dostatek pracovníků vyřizujících žádosti o odškodnění, a že mu dorazilo více žádostí o odškodnění, než se kterými počítalo. Jsme však přesvědčeni, že nepřipravenost ministerstva nemůže jít k tíži žadatelkám.

Ke zjištěním Veřejného ochránce práv dodáváme, že některé naše klientky čekají na rozhodnutí i více než rok. Mnoho z nich je pokročilého věku i špatného zdravotního stavu. Dvě naše klientky zemřely předtím, než bylo o jejich žádosti rozhodnuto. Toto čekání plné nejistoty je pro žadatelky velice náročné. Souhlasíme se závěry ombudsmana, že tím, že dlouhodobě nevyřizuje žádosti o odškodnění protiprávních sterilizací, porušuje zásady činnosti správních orgánů i principy dobré správy, konkrétně princip včasnosti. 

Ombudsman proto navrhuje: Za této specifické situace, kdy dochází k překračování zákonných lhůt, by mělo ministerstvo zvážit možnost ve výjimečných případech, tj. u žadatelek pokročilého věku nebo se závažnými diagnózami ohrožení života, vyřizovat jejich žádosti nikoliv dle pořadí, jak byly doručeny, nýbrž přednostně před ostatními.”

Ombudsman dále zjistil, že ze strany zaměstnanců ministerstva dochází k nevstřícné komunikaci, když nereagují na e-maily, nezvedají telefony a nejsou ochotni sdělit prostřednictvím telefonu bližší informace ke stavu řízení. Toto se neděje pouze v komunikaci s žadatelkami, jelikož i zaměstnankyně KVOP se ne vždy na ministerstvo dovolají. Vzhledem k tomu, že i našim klientkám odmítají zaměstnanci ministerstva opakovaně sdělit jakékoli bližší informace ke stavu řízení, se závěry ombudsmana plně souhlasíme.

Celou zprávu si můžete přečíst zde: https://eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/12232 

Pomozte nám v našem úsilí o spravedlivější společnost na: nebýt lhostejný*á má smysl!

Nevládní organizace upozorňují OSN, že česká vláda neodškodnila nedobrovolně sterilizované ženy a že stav českého porodnictví je nadále neuspokojivý

V listopadu letošního roku čeká Českou republiku další přezkum závazků v oblasti ochrany a zajištění lidských práv ze strany členských států Organizace spojených národů (OSN). Liga lidských práv ve spolupráci s dalšími organizacemi odeslala OSN připomínky týkající se především nedořešené otázky odškodnění nedobrovolně sterilizovaných žen. Upozornila také na nedostatky v oblasti poskytování péče v těhotenství, u porodu a v šestinedělí, s důrazem na znemožňování svobodné volby místa a způsobu porodu.

Tzv. Univerzální periodický přezkum OSN je specifický mechanismus, který spočívá v dialogu mezi členskými státy a hodnocení dodržování lidských práv. Členské státy mají při přezkumu rovné postavení a mohou si vzájemně klást dotazy, komentovat fakta a udílet doporučení. Česká republika bude přezkumu podrobena již potřetí. V říjnu 2012 obdržela ČR celkem 136 doporučení, z nichž vláda sama přijala celkem 129 a zavázala se tím učinit kroky k jejich naplnění. Vláda nyní musí do srpna 2017 zaslat OSN národní zprávu o plnění všech doporučení. Kromě vlády mohly do 30. března 2017 zasílat svá stanoviska k plnění doporučení ze strany vlády i nevládní neziskové organizace.

Jedno z doporučení, které vláda dostala a také se sama zavázala splnit, bylo odškodnit protiprávně sterilizované ženy. Toto doporučení naplněno vládou nebylo: v říjnu 2015 vláda zamítla návrh zákona o odškodnění, předložený tehdejším ministrem pro lidská práva.

Další doporučení se týkalo zajištění svobodné volby způsobu a místa porodu. To nebylo ze strany České republiky reflektováno. Proto znovu připomínáme znemožňování porodu s porodní asistentkou, jakož i znemožňování existence porodních domů a zbytečné překážky pro porod doma. Dále upozorňujeme na poskytování péče bez informovaného souhlasu, používání poškozujících postupů jako je rutinní nástřih hráze, nadměrná medikalizace, oddělování matek a jejich novorozenců, na absenci dat a kontroly kvality péče poskytované ve zdravotnických zařízeních. Nadále dochází k poskytování péče v rozporu s doporučeními Světové zdravotnické organizace a stát se zříká odpovědnosti.

Organizace hájící práva žen jako Česká ženská lobby, Liga lidských práv a Český helsinský výbor proto v uplynulém týdnu zaslaly OSN stanovisko, které poukazuje na skutečnost, že osoby poškozené nedobrovolnými sterilizacemi se odškodění ze strany vlády zatím nedočkaly a vláda svůj závazek nesplnila. V oblasti porodnictví Česká republika taktéž nepřijala potřebná opatření vedoucí ke zlepšení kvality porodnické péče a rozšíření možností rodiček.

Kontaktní osoby:

Ivana Antalová, lobbistka pro systémovou změnu v porodnictví České ženské lobby – ivana.antalova@czlobby.cz, +420 734 665 147

Lucie Rybová, ředitelka Českého helsinského výboru – lucie.rybova@helcom.cz, + 420 602 646 640

Dan Petrucha, lídr Ligy lidských práv – dan.petrucha@llp.cz, +420 602 618 909

Rovnost žen a mužů zůstává v ČR stále jenom na papíře

Česká republika je na 88. místě na světě ve statistikách sledujících zastoupení žen ve vrcholné politice. Za posledních deset let zůstal počet ministryň, poslankyň a senátorek víceméně stejný a k naplnění závazku 40% zastoupení žen v rozhodovacích pozicích vede ještě dlouhá cesta. Je to zhruba 100 let od doby, kdy získaly ženy v tehdejším Československu volební právo. A podle odhadů se zdá, že to bude trvat nejméně dalších 100 let, než budeme nejen smět volit, ale také budeme voleny v menší než zanedbatelné míře. Nerovné zastoupení v rozhodovacích pozicích je však pouze jednou z oblastí, ve které jsou ženy diskriminovány. (Pokračování textu…)