Čtvrtek, 28. dubna 2011Tiskové zprávy
Brno – 28. dubna – Soudkyně Městského soudu v Brně narušila dlouholetou praxi soudů, když vyhověla žádosti právníků Ligy a přizvala pana Martina na jednání o jeho nedobrovolné hospitalizaci v psychiatrické léčebně. Třicetiletý IT specialista mohl, jako jeden z mála pacientů, před soudem hájit svá práva a sám popsat okolnosti své hospitalizace a následné léčby. Soudy totiž v drtivé většině případů odmítají lidi s duševním postižením předvolávat a spokojí se jen s posudky psychiatrů.
„Měsíc se mnou prakticky nikdo nemluvil. Lékaři mě nechtěli „zatěžovat“ informacemi o mém zdravotním stavu, nechtěli mi říct, které léky mi podávají a proč, soudní úřednice se mnou nepromluvila,“ popisuje pan Martin situaci v psychiatrické léčebně, jakou u nás zažívá většina nedobrovolně hospitalizovaných.
V České republice bývá soudní řízení o nedobrovolné hospitalizaci často pouze formální, vedené pod heslem „o nás bez nás“. Zástupce soudu komunikuje jen s lékařem a osoba držená na psychiatrii se o výsledku soudního řízení většinou vůbec nedozví nebo se musí spolehnout na informace, které jí sdělí lékař. Soudy pak až na výjimky potvrzují, že držení člověka v léčebně je v souladu se zákonem. Základní předpoklad pro spravedlivé soudní řízení přitom může být splněn jedině tehdy, má-li člověk, o jehož situaci se jedná, možnost aktivně se procesu účastnit.
Úmluva o právech osob se zdravotním postižením, kterou ratifikovala i Česká republika, stanovuje v článku 13 právo každého člověka na spravedlivé soudní řízení. To samozřejmě také znamená možnost se na řízení aktivně a osobně podílet. „Je na čase, aby české soudy uvízlé v letitých stereotypních postupech začaly reflektovat nové přístupy k lidem s duševním postižením. Pozitivní jednání brněnské soudkyně by nemělo zůstat ojedinělým případem, také ostatní soudy by měly začít v praxi naplňovat cíle Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením.“ Komentuje problém právnička Ligy a MDAC Barbora Rittichová, která pana Martina v detenčním řízení zastupovala.
Bližší informace poskytne:
Barbora Rittichová, právnička Ligy lidských práv a MDAC, tel. 773 621 228, email: brittichova@mdac.info
Středa, 30. března 2011Aktuality
POZVÁNKA NA PRAŽSKOU PREMIÉRU FILMU
„ŠKOLY NA FÉROVKU“
Přesvědčte se na vlastní oči, že společné vzdělávání všech dětí funguje!
ve čtvrtek 7. dubna 2011 od 16.00 v Americkém centru U.S. Embassy Praha na adrese Tržiště 13, Praha 1.
Liga lidských práv Vás srdečně zve na pražskou premiéru půlhodinového filmu o vzdělávání zdravotně a sociálně handicapovaných dětí v běžných třídách, která proběhne ve čtvrtek 7. dubna 2011 v Americkém centru U.S. Embassy. Film představí tři děti, jejich rodiče, jejich učitele i jejich spolužáky. Ukáže vám, jak žijí, jak se učí a vůbec jak se těmto dětem daří ve školách, které Liga ocenila za jejich přístup Certifikátem Férová škola. Film je určen nejen ředitelům a pedagogům škol, ale i široké veřejnosti.
Program
16.00 Zahájení a úvodní slovo David Zahumenský, předseda Ligy lidských práv a David Gainer, kulturní atašé velvyslanectví U.S.A v Praze
16.30 Promítnutí filmu
17.00 Diskuse s Eugenem Sokolovským, režisérem filmu, Eliškou Novoměstskou, ředitelkou ZŠ Šaratice a Monikou Tannenbergerovou, pedagožkou projektu Férová škola
17.30 Občerstvení
„Školy na férovku“ je film o inkluzivním vzdělávání, tedy o vzdělávání zdravotně či sociálně znevýhodněných či nějak odlišných dětí v rámci běžných škol a tříd, který Liga připravila ve spolupráci s profesionálními tvůrci – režisérem Eugenem Sokolovským a producentem Petrem Bílkem. Přestože inkluze je v zahraničí běžný a úspěšný vzdělávací systém, u nás vůči němu stále panují předsudky. Proto jsme se rozhodli představit veřejnosti tři české školy, které na principech inkluze fungují a do běžných tříd se jim daří úspěšně začleňovat například i žáky s tělesným postižením, děti s lehkým mentálním postižením, autisty, romské děti a v neposlední řadě i děti velmi nadané, které rovněž potřebují zvláštní péči pedagogů.
Další informace o projektu Férová škola najdete na www.ferovaskola.cz.
Bližší informace poskytne:
Iva Pikalová, právnička a koordinátorka projektu Férová škola, 777 621 227, ipikalova@llp.cz
Středa, 9. března 2011Tiskové zprávy
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se nedávno postavilo proti návrhu NERVu na zrušení takzvaných praktických a speciálních škol, známějších spíše pod dřívějším názvem zvláštní či pomocné školy. Liga lidských práv se tématem vzdělávání a zejména právem dítěte na vzdělání v běžné škole dlouhodobě zabývá. Právníci a pedagogové Ligy postup ministerstva podrobili kritice.
Jedním z kritizovaných bodů je doposud stále neupravené ustanovení § 10 odst. 2 vyhlášky č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. To umožňuje doplnit žáky v praktické škole dalšími žáky bez zdravotního postižení, kterých může být ve třídě až 25%. Toto ustanovení legalizuje vzdělávání zdravých dětí ve škole určené pro děti s handicapem. V praktických a speciálních školách jsou tak vyučovány děti, jež tam nepatří.
Podle odborníků Ligy je současný postup nefunkční. Místo aby ministerstvo školství podporovalo zařazení co nejvíce dětí do základních škol a v rámci inkluzívního přístupu věnovalo každému dítěti individuální péči, volí současné vedení MŠMT postup zcela opačný. Preferuje výuku žáků hendikepovaných i dětí bez postižení ve školách, které svou kvalitou absolventy znevýhodňují. Nebere při tom ohled ani na doporučení Národní ekonomické rady vlády, které zdůrazňuje ekonomickou zátěž současného systému praktického a speciálního školství pro Českou republiku. Argumentem ministerstva je nepřipravenost běžných základních škol na práci s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami.
„Jestliže ale mohou pedagogové na praktických školách učit žáky podle dvou vzdělávacích programů, tak to jistě zvládnou i učitelé na běžných základních školách v rámci inkluzivního přístupu. A speciální pedagogové se o ztrátu práce bát nemusí, neboť najdou uplatnění v běžných ZŠ nebo jako konzultanti či asistenti učitelů,“ reagovala pedagožka projektu Férová škola Katarína Krahulová.
Právníci a pedagogové Ligy lidských práv prosazují inkluzivní vzdělávání všech dětí bez rozdílu. Minulý rok vláda schválila Národní akční plán inkluzivního vzdělávání (NAPIV), jehož cílem bylo zvýšit otevřenost českého školství. Plán se zatím nezačal realizovat a kroky současného ministerstva směřují opačným směrem. „Jestliže ministerstvo praktické a speciální školy rušit nechce, mělo by se alespoň snažit o to, aby se snižovaly počty žáků na těchto školách a fungovala maximální prostupnost směrem k běžným základním školám.“ komentovala současné dění právnička Ligy Iva Pikalová.
Bližší informace poskytne:
Iva Pikalová, právnička Ligy lidských práv, tel. 777 621 227, email: ipikalova@llp.cz
Sobota, 5. března 2011Aktuality
Okresní soud zamítl návrh státního zástupce na uložení ochranné výchovy mentálně těžce postiženému chlapci mladšímu patnácti let, který v průběhu hry vážně ublížil svému kamarádovi. Soud byl totiž povinen po výroku Krajského soudu v Praze řešit i hochův duševní stav v době, kdy se incident odehrál. Tento aspekt pak zásadně ovlivnil konečné rozhodnutí soudu.
V původním řízení okresní soud vůbec nezohlednil mentální postižení údajného „pachatele“, ani další do očí bijící pochybení policejního orgánu. Až výrok odvolacího soudu zdůraznil povinnost zabývat se psychickým rozpoložením dítěte mladšího patnácti let v době, kdy se událost odehrála a věc se tak vrátila zpátky před Okresní soud. A výsledek? Po dalším dokazování okresní soud uznal, že závažné mentální postižení chlapce mělo za důsledek, že nebyl schopen porozumět následkům svého jednání, natož závažnosti celé situace. Na základě těchto zjištění soud nakonec uvedl, že na hocha nelze nahlížet jako na „odpovědného“ a návrh státního zástupce zamítl.
Během celého řízení došlo k mnoha pochybením. Právníci Ligy a MDAC zastupující matku údajného „pachatele“ upozorňovali zejména na absolutně nepřijatelné postupy při výslechu chlapce, nedostatečnou právní úpravu a chybějící právní pomoc v předsoudní fázi řízení. Nicméně okresní soud se vyhnul posouzení těchto nedostatků a zaměřil se ve stručném odůvodnění na otázku „odpovědnosti“ chlapce.
Úspěšný případ zároveň odhaluje slabiny právní ochrany dětí mladších patnácti let v řízení podle zákona o soudnictví ve věcech mládeže. Nedostatky nebyly bohužel odstraněny ani přijetím nového trestního zákoníku a je tak zakonzervován stav, kdy děti do patnácti let mají fakticky v řízení před policejním orgánem a posléze soudem pro mládež slabší postavení než mladiství pachatelé, kteří jsou rozumově a mravně mnohem vyspělejší. Liga a MDAC se nadále budou snažit o prosazení rovných procesních práv všech dětí ve všech řízeních před státními orgány.
Sobota, 4. prosince 2010Zprávy z médií
Děti s handicapem, které se učí ve stejné třídě jako výjimečně nadané děti? Jde to. V takzvaných Férových školách. Na jižní Moravě je jich dokonce nejvíc v republice. Rodiče i učitelé si je pochvalují, vyžadují ale důkladnější přípravu.
Na jižní Moravě je šest Férových škol, v nichž se učí děti s různými druhy handicapů společně s „normálními“ dětmi. Je to fér, i když to učitele stojí víc práce.
Ve čtvrté třídě šaratické školy se mluví o mamutech. Štorchův úryvek v čítance čtou děti nahlas. „Před pěti tisíci lety…“ slabikuje Klárka.
A paní učitelka ji zarazí. „Co bylo před pěti tisíci lety, Dominiku?“ Z první lavice zvedne hlavu blonďatý kluk, který sestavuje na papíře křížovku, a vysvětluje svým spolužákům podrobnosti o pravěku. Dominik je extrémně nadané dítě.
Děti se naučí žít v odlišnostech
Do třídy s ním chodí nejen spolužáci, o kterých se mluví jako o průměrných, ale i dvě děti, které mají diagnostikovanou mentální poruchu a pracují s asistenty.
Šaratická škola je Férová škola, má na to certifikát od Ligy lidských práv. Počítá totiž s takzvanou inkluzí, tedy vzdělává spolu s dětmi většinové společnosti i ty, které vybočují z normy.
Certifikát má v republice zatím deset škol. Chodí do nich děti s poruchami učení, žáci ze sociálně vyloučených skupin, mentálně i tělesně postižení i děti cizinců. Cílem je neoddělovat ty, kteří jsou jiní, učit děti odmalička, že svět je různobarevný, a naučit je žít v odlišnostech.
„Děti, které se odlišují, začleňujeme už několik let. Přináší nám to radost. I když starosti s tím jsou samozřejmě také. Předně jsem musela přesvědčit učitelský sbor, že i když s tím bude víc práce, má to smysl,“ vysvětluje ředitelka šaratické školy Eliška Novoměstská.
Speciální školy nejsou pro děti dobré
Pedagožka projektu Férová škola v Lize lidských práv Monika Tannenbergerová si je jistá, že odsouvání problémových dětí do speciálních škol je krátkozraké.
„Každé dítě, ať už má jakoukoli poruchu nebo zvláštnost, má nárok na to, aby se vzdělávalo v běžné škole. Děti, které nějak vybočují, v současné době často končí v systému škol speciálních. To považuji za nešťastné,“ vysvětluje.
Ještě důležitější je podle ní rozměr morální. Je nutné děti připravit na to, že v životě potkají různé lidi. Úkolem dnešní školy je podle pedagogů učit budoucí generaci spolu žít, učit se a pracovat a nejen umět vyjmenovaná slova.
Tento argument používá Tannenbergerová, i když dojde na otázku, která napadne rodiče každého nadanějšího dítěte: „Proč by měl někdo zaostalejší brzdit mé chytré dítě?“
Učitelé dokáží pracovat se všemi dětmi
„Škola však nemá dítě jen nabiflovat vědomosti, ale naučit ho komunikaci, což se lépe daří školám s inkluzivním přístupem,“ popisuje pedagožka.
To dosvědčuje i učitelka Dagmar Válková ze šaratické školy. Připravuje si tři plány na jednu hodinu, jedním způsobem pracuje s nadaným Dominikem, jiné věci zvládají handicapovaní žáci s asistenty a jiný přístup má ke zbytku třídy.
Autor článku: Klára Kubíčková, MF DNES
Článek byl publikován dne 4. 12. 2010 na brno.idnes.cz a naleznete jej zde.
