Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se nedávno postavilo proti návrhu NERVu na zrušení takzvaných praktických a speciálních škol, známějších spíše pod dřívějším názvem zvláštní či pomocné školy. Liga lidských práv se tématem vzdělávání a zejména právem dítěte na vzdělání v běžné škole dlouhodobě zabývá. Právníci a pedagogové Ligy postup ministerstva podrobili kritice.

Jedním z kritizovaných bodů je doposud stále neupravené ustanovení § 10 odst. 2 vyhlášky č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. To umožňuje doplnit žáky v praktické škole dalšími žáky bez zdravotního postižení, kterých může být ve třídě až 25%. Toto ustanovení legalizuje vzdělávání zdravých dětí ve škole určené pro děti s handicapem. V praktických a speciálních školách jsou tak vyučovány děti, jež tam nepatří.

Podle odborníků Ligy je současný postup nefunkční. Místo aby ministerstvo školství podporovalo zařazení co nejvíce dětí do základních škol a v rámci inkluzívního přístupu věnovalo každému dítěti individuální péči, volí současné vedení MŠMT postup zcela opačný. Preferuje výuku žáků hendikepovaných i dětí bez postižení ve školách, které svou kvalitou absolventy znevýhodňují. Nebere při tom ohled ani na doporučení Národní ekonomické rady vlády, které zdůrazňuje ekonomickou zátěž současného systému praktického a speciálního školství pro Českou republiku. Argumentem ministerstva je nepřipravenost běžných základních škol na práci s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami.

„Jestliže ale mohou pedagogové na praktických školách učit žáky podle dvou vzdělávacích programů, tak to jistě zvládnou i učitelé na běžných základních školách v rámci inkluzivního přístupu. A speciální pedagogové se o ztrátu práce bát nemusí, neboť najdou uplatnění v běžných ZŠ nebo jako konzultanti či asistenti učitelů,“ reagovala pedagožka projektu Férová škola Katarína Krahulová.

Právníci a pedagogové Ligy lidských práv prosazují inkluzivní vzdělávání všech dětí bez rozdílu. Minulý rok vláda schválila Národní akční plán inkluzivního vzdělávání (NAPIV), jehož cílem bylo zvýšit otevřenost českého školství. Plán se zatím nezačal realizovat a kroky současného ministerstva směřují opačným směrem. „Jestliže ministerstvo praktické a speciální školy rušit nechce, mělo by se alespoň snažit o to, aby se snižovaly počty žáků na těchto školách a fungovala maximální prostupnost směrem k běžným základním školám.“ komentovala současné dění právnička Ligy Iva Pikalová.

Bližší informace poskytne:

Iva Pikalová, právnička Ligy lidských práv, tel. 777 621 227, email: ipikalova@llp.cz

děti, inkluzivní vzdělávání, postižení, školství, učitel, vzdělávání, žáci