Čtvrtek, 6. září 2018Aktuality
Dnes jsme předali ministrovi zdravotnictví Adamu Vojtěchovi „Petici za práva rodiček, zdraví a bezpečí při porodu“ s více než 5.000 podpisy. Následně s ministrem proběhla diskuze na téma porodních domů, do které se kromě právničky Ligy lidských práv a iniciátorky petice Zuzany Candigliota přišly zapojit také Markéta Pavlíková, biostatistička, Marie Vnoučková, porodní asistentka, Kateřina Hájková Klíčová, ředitelka Unie porodních asistentek, a Eliška Vlasta Kupšovská, provozovatelka webu ambulantniporod.cz a mapy porodních asistentek.
Setkání proběhlo jako reakce na nedávné vyjádření ministra na facebooku, že nepodporuje vznik porodních domů z důvodu negativního postoje „odborné veřejnosti“. Ministr se takto vyjádřil v souvislosti s projednáváním podnětu k porodním domům na jednání vlády, který zpracovala právnička Zuzana Candigliota v rámci Pracovní skupiny pro porodnictví při Radě vlády pro rovnost žen a mužů. Podnět přitom nepožadoval zřizování porodních domů, ale revizi současné právní úpravy, která brání vzniku porodních domů a obsahuje na základě tlaku lékařů nesplnitelné požadavky.
Účastnice schůzky vysvětlovaly panu ministrovi, kdo je to porodní asistentka a jaké má kompetence, co je to kontinuální péče porodní asistentky a její výhody, co je to porodní dům, jak funguje a jaké má výsledky v zahraničí. Hlavní slovo měla Markéta Pavlíková, která ministra seznámila s výsledky vědeckých studií a zahraniční praxí. Zuzana Candigliota ministrovi vysvětlila, v čem spatřuje vady současné vyhláškové úpravy porodního domu – omezení základních práv rodiček, dětí a porodních asistentek pouhou vyhláškou a přijetí úpravy bez přizvání porodních asistentek.
Pan ministr měl řadu dotazů, např. co je špatně na současné právní úpravě, proč ženám nestačí možnost ambulantního porodu, proč mají některé organizace porodních asistentek jiné názory aj. Také informoval, že podnět k porodním domům byl schválen a že se ministerstvo bude provádět analýzu k porodním domům. To byla překvapivá informace, protože podle dostupných informací na webu Úřadu vlády byl naopak materiál stažen z programu jednání.
Schůzku uzavřela právnička Ligy tím, že systém porodní péče je založen na představě lékařů, co je pro ně optimální, a pokud se to některým ženám nelíbí, tak jim lékaři a stát brání zajistit si jiný typ péče, i kdyby si péči chtěly uhradit ze svého. Tím jsou trestány a je to také v rozporu s deklarovaným cílem bezpečí rodiček a dětí.
Podklady, které byly předány ministrovi:
Středa, 25. července 2018Aktuality
Krátké zamyšlení naší právničky Sandry Paškové pro emagazín a2larm.cz o historicky první pokutě za asistenci u domácího porodu.
Rok 2018 představuje historický milník porodní asistence v České republice. Krajský úřad Středočeského kraje udělil historicky první pokutu porodní asistentce za poskytování péče během porodu doma. A při zemi se rozhodně nedržel, pokuta ve výši 120 000 Kč je likvidační.
Kdo vlastně je porodní asistentka? Chce se mi odpovědět: štvaná zvěř. Porodní asistentka je odbornice na péči o zdravou ženu během těhotenství, porodu a šestinedělí. Její péče je kontinuální, založená na systému „one to one“ (během celého těhotenství a porodu o ženu pečuje jedna osoba). K tomu, aby péči mohla porodní asistentka vykonávat samostatně, musí jí být udělena registrace krajským úřadem. Předpisy upravující porodní asistenci nejsou zcela jednoznačné, ovšem troufám si říct, že ministerstvo zdravotnictví se rozhodlo pořádně je ohnout. A krajské úřady kráčí v jeho stopách, což není nijak překvapivé.
Domácí porod je podle ministerstva riziko. Proč se tedy snaží zamezit zdravotníkům, aby toto riziko snižovali?
Tak začaly i peripetie porodní asistentky Johanky Kubáňové. V roce 2015 obdržela omezenou registraci s dovětkem „vyjma vedení fyziologického porodu“. Přistoupíme-li na to, že krajský úřad je oprávněn porodní asistentku takto omezit, může Johanka Kubáňová ženám poskytovat péči s výjimkou vedení porodu. Otázky, kde je jeho hranice a zda může s ženou trávit první dobu porodní doma, či nikoli, nebyly krajský úřad ani ministerstvo zdravotnictví s to zodpovědět. Porodní asistentky tak zůstávají v nejistotě. Ostatně ani do porodnic ženy neodjíždějí hned na začátku porodu, a pokud ano, jsou často odeslány domů. Z toho lze vyvodit, že trávit první dobu porodní doma není rizikové – a už vůbec ne s odbornicí. Porodní asistentka tedy nadále poskytovala ženám péči před samotným porodem i po něm. Největší dilema nastává ve chvíli, kdy žena odmítne na závěr porodu odjet do porodnice. Porodní asistentka v tu chvíli musí řešit hned několik zásadních právních i morálních otázek. Někteří však mají jasno.
Mají ženy rodit doma samy?
Je opravdu cílem Ministerstva zdravotnictví ponechat rodící ženy bez péče a donutit porodní asistentky, aby ve chvíli samotného narození dítěte, tedy když jsou nejvíce potřebné, odešly v obavě, že by mohly porušit předpisy? Nebo jen ministerští úředníci nedomysleli důsledky svého postoje k domácím porodům? Tento postoj lze shrnout takto: Ženy mohou rodit doma, ale samy.
Absurditu celé situace nelze vyjádřit lépe, než to v crowdfundingové kampani na právní zastupování učinila sama Johanka Kubáňová: „Jsem tedy v paradoxní a neřešitelné situaci: Když se žena rozhodne při započetí svého porodu neodejít do zdravotnického zařízení a já od ní odejdu, čelím trestní odpovědnosti i občanskoprávní odpovědnosti, prohřešuji se i proti zákonu o zdravotních službách, v neposlední řadě čelím i vlastnímu etickému přesvědčení. A když u ženy zůstanu, čelím zase přestupkovému řízení.“
Částka na právní zastupování pokutované porodní asistentky byla vybrána v rekordním čase, stačil jediný den. Lidé přispívají dále, čímž nejen že vyjadřují podporu Johance Kubáňové, ale také tím dávají najevo, že si přejí zrušení absurdních omezení porodní asistence.
Jaký cíl vlastně ministerstvo zdravotnictví svými regulacemi sleduje? Zamýšlím se nad tím od doby, kdy začalo omezovat registrace porodních asistentek a současně tvrdit, že porod doma je legitimní volbou ženy. A abych nezapomněla: jde prý o ochranu dětí. Domácí porod je podle ministerstva riziko. Proč se tedy snaží zamezit zdravotníkům, aby toto riziko snižovali? Něco mi zřejmě uniká.
Společensky škodlivé jednání
Johanka Kubáňová se měla dopustit přestupku, tedy protiprávního jednání, jehož znakem je společenská škodlivost. Právě ta však v tomto případě chybí. Odborně poskytnutou péči od vysokoškolsky vzdělané odbornice na vedení fyziologického porodu nelze označit za společensky škodlivou. Žena, která se rozhodne přivést své dítě na svět v domácím prostředí, má právo na zdravotní péči a stejně tak i novorozenec. A tak si troufám říct, že jediného škodlivého jednání se dopouští ministerstvo zdravotnictví, když svým výkladem znemožňuje asistenci u domácích porodů, čímž vystavuje rodičky i jejich děti mnoha rizikům.
Volba místa a způsobu porodu je často důsledkem traumatického zážitku spojeného s porodnickým násilím, jindy vychází z přesvědčení rodičky. Žen, které hledají porodní asistentku, je mnoho a ani po regulačních opatřeních ministerstva zdravotnictví jich zřejmě neubývá. A tak nezbývá než ministerským úředníkům vysvětlit, že porodní asistentky tu nejsou od toho, aby přesvědčovaly ženy, že by neměly rodit ve zdravotnickém zařízení, ale aby pomáhaly těm, které se pro domácí porod svobodně rozhodnou. Sledují tedy legitimní cíl: ochranu žen a dětí. Můžeme jen doufat, že nám nezačnou utíkat tam, kde si jejich práce váží.
Autorka je právnička Ligy lidských práv.
Čtvrtek, 12. července 2018Zprávy z médií
Ve sporu, zda v Česku umožnit vedení plánovaných domácích porodů vyškoleným porodním asistentkám, padla první pokuta pro jednu z nich. Hana Johanka Kubaňová má podle rozhodnutí Středočeského kraje platit 120 tisíc korun za několik porodů, u kterých od roku 2016 asistovala. K jednomu nechala přivolat záchranku, novorozence sama úspěšně resuscitovala.
(Pokračování textu…)
Pátek, 13. října 2017Tiskové zprávy
Česká republika se v tomto roce podrobuje univerzálnímu periodickému přezkumu dodržování lidských práv. Dnešním dnem končí jedna z jeho částí, během níž se v Ženevě na půdě OSN uskutečnilo setkání nevládních organizací se zástupci stálých misí členských států. Liga lidských práv upozornila na porušování práv pacientů, na nedostatky v oblasti porodnictví a psychiatrie v Česku.
Liga delegátům navrhla celkem deset doporučení, které státy OSN mohou převzít a na listopadovém setkání adresovat představitelům českého státu. Za nejzásadnější považujeme změny ve vzdělávání lékařů v oblasti práv pacientů a komunikace s nimi, vytvoření kvalitních standardů porodnické péče a umožnění plnohodnotného výkonu povolání porodních asistentek.
„Porod je pro mnoho žen jednou z nejdůležitějších událostí v jejich životě, proto apelujeme na přítomné státy, aby daly ČR doporučení. V této oblasti je vysoký standard ochrany nezbytný,“ shrnuje své vystoupení v OSN zástupkyně Ligy Sandra Pašková.
Za český občanský sektor na setkání vystoupili také zástupci organizací Open Socienty Fund Praha, Lumosu a Českého helsinského výboru.
Tzv. Univerzální periodický přezkum OSN je specifický mechanismus, který spočívá v dialogu mezi členskými státy a hodnocení dodržování lidských práv. Členské státy mají při přezkumu rovné postavení a mohou si vzájemně klást dotazy, komentovat fakta a udílet doporučení. Česká republika bude přezkumu podrobena již potřetí. V říjnu 2012 obdržela ČR celkem 136 doporučení, z nichž vláda sama přijala celkem 129 a zavázala se tím učinit kroky k jejich naplnění.
Bližší informace poskytne:
Sandra Pašková, právní asistentka, +420 733 524 316, sandra.paskova@llp.cz
Úterý, 28. března 2017Tiskové zprávy
Ústavní soud dnes zrušil předchozí rozsudky správních soudů, které zamítli přístup Ligy lidských práv k právní analýze o domácch porodech, kterou si nechalo za veřejné prostředky od soukromé advokátní kanceláře zpracovat Ministerstvo zdravotnictví. Soudy se podle něj nedostatečně vypořádaly s konfliktem mezi právem na informace a právem na ochranu výsledků duševní činnosti.
Správní soudy vnímaly právní analýzu jako druh produktu duševní činnosti, který má být chráněn autorským právem a z toho důvodu odmítli zpřístupnit analýzu a vyhovět tak zákonu o svobodném přístupu k informacím. O zpřístupnění analýzy tak budou znovu rozhodovat soudy, které toto zpřístupnění v minulosti zamítly.
„Rozhodnutí vítáme, ale současně jsme zklamáni z toho, že Ústavní soud nepřistoupil sám k řešení konfliktu mezi dvěma ústavními právy a celou věc vrátil na začátek. Obáváme se, že za několik let se znovu ocitneme před Ústavním soudem s otázkou, která mohla být rozhodnuta už dnes,“ komentuje dnešní nález právník Ligy lidských práv Matěj Stříteský.
V nálezu Ústavního soudu zazněly i myšlenky, které považuje za důležité pro budoucí obdobné spory. Ústavní soud mimo jiné konstatoval, že ministerstva by měla k zadávání analýz externistům přistupovat pouze tehdy, pokud ji nejsou schopna zajistit z vnitřních zdrojů a že pokud veřejný orgán zadává zakázku na zpracování analýzy soukromému subjektu, měl by počítat s tím, že zpřístupnění této analýzy bude v budoucnu požadováno, což se má projevit ve smlouvě uzavírané s tímto soukromým subjektem.
