Porodní asistentce stát odmítá udělit povolení vést domácí porody

Zastupujeme bezplatně porodní asistentku, které stát znemožňuje asistovat u fyziologických porodů tím, že ji omezuje v registraci. Klientka nebojuje jen za sebe, ale za práva všech porodních asistentek v Česku – aby mohly ženám poskytovat komplexní péči v jejich sociálním prostředí včetně asistence u porodů doma a poskytnutí následné péče novorozencům, jak je to běžné v západní Evropě a jak doporučuje i Světová zdravotnická organizace.

Naše klientka je od roku 2015 registrovaná na Ministerstvu zdravotnictví jako odborník v oboru porodní asistentka pracující bez odborného dohledu. Krajský úřad jí ale možnost poskytovat ženám kompletní péči porodní asistentky odepřel, když v jejím oprávnění uvedl dodatek: vyjma vedení fyziologického porodu. Tím jí výrazně omezil rozsah poskytované péče a fakticky znemožnil výkon její profese, jelikož poskytování péče u porodu je hlavní podstatou práce porodní asistentky.

Porodní asistentka se proti rozhodnutí úřadů několikrát odvolala a žádala o zrušení omezení své registrace, ale Ministerstvo zdravotnictví sporné rozhodnutí úřadu potvrdilo. Její zastoupení jsme proto převzali a pomohli jí proti rozhodnutí ministerstva podat správní žalobu, na jejímž základě soud rozhodnutí obou úřadů zrušil. Úřady poté žádost o rozšíření registrace i napotřetí zastavily. V listopadu 2019 jsme proto podali další správní žalobu.

Omezení oprávnění k poskytování zdravotních služeb se bezprostředně dotýká i dalších osob – žen, které mají zájem o péči poskytovanou porodní asistentkou. Z tohoto důvodu jsme vyzvali ženy, které se tímto cítí dotčeny na svých právech (tj. ženy, které chtěly v minulosti nebo budoucnosti využít tohoto druhu péče), aby se přihlásily o práva osob zúčastněných. Několik žen se skutečně chtělo připojit jako osoby zúčastněné. Soud ale rozhodl, že nesplnily podmínky pro přiznání postavení osob zúčastněných na řízení. S takovým právním posouzením nesouhlasíme, a proto jsme podali kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, který zatím ve věci osob zúčastněných nerozhodl.

Podniknuté kroky:

  • prosinec 2014 – podána žádost o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb v „oboru porodní asistentka, pro druh zdravotní péče ošetřovatelská péče poskytovaná ve vlastním sociálním prostředí pacienta“. 
  • leden 2015 – Krajský úřad Středočeského kraje klientce udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb v „oboru porodní asistentka (vyjma fyziologického porodu) pro druh zdravotní péče ošetřovatelská péče poskytovaná ve vlastním sociálním prostředí pacienta“, proti kterému klientka podala odvolání s námitkou, že o omezení služeb nežádala
  • březen 2015 – Ministerstvo zdravotnictví napadené rozhodnutí úřadu potvrdilo s tím, že omezení je dáno přímo zákonem o zdravotních službách a že úřad omezení uvedl, aby ze strany klientky předešel případnému protiprávnímu jednání.
  • červen 2015 – Klientka podala žádost o udělení, respektive rozšíření oprávnění i pro vedení fyziologického porodu.
  • červenec 2015 – Krajský úřad klientku vyzval k doložení dokladů o technickém a personálním zabezpečení požadovaných služeb a po reakci klientky, že nehodlá zřizovat zdravotnické zařízení a tedy není co dokládat, řízení zastavil pro nedoložení dokladů. Naše klientka se proti tomuto odvolala.
  • listopad 2015 – Ministerstvo zdravotnictví usnesení úřadu zrušil a vrátil k opětovnému projednání s odůvodněním, že úřad žádost klientky nesprávně posoudil jako žádost o změnu oprávnění ve smyslu jeho rozšíření o pracoviště porodní asistentky, kde jsou vedeny fyziologické porody.
  • leden 2016 – Na výzvu úřadu k odstranění nejasností v žádosti klientka upřesnila, že hodlá poskytovat „zdravotní péči ve vlastním sociálním zázemí pacienta“.
  • únor 2016 – Krajský úřad řízení opět zastavil s odůvodněním, že o žádosti klientky o „udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb v oboru porodní asistentka, pro druh zdravotní péče ošetřovatelská péče v souvislosti s porodem a těhotenstvím, forma péče poskytovaná ve vlastním sociálním prostředí pacienta“, již bylo dříve rozhodnuto.
  • duben 2016 – Proti usnesení úřadu podala klientka odvolání, které ale Ministerstvo zdravotnictví svým rozhodnutím zamítlo a napadené usnesení potvrdilo.
  • červen 2016 – Klientka s pomocí Ligy lidských práv podala správní žalobu proti rozhodnutí ministerstva.
  • duben 2019 – Krajský soud v Praze rozhodnutí ministerstva i usnesení Krajského úřadu Středočeského kraje zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení s odůvodněním, že v případě řízení o žádosti se překážka věci rozhodnuté vztahuje pouze na pozitivní správní rozhodnutí, tj. pouze na takové, kterým bylo určité právo přiznáno, nikoliv na rozhodnutí negativní.
  • červen 2019 – Krajský úřad Středočeského kraje řízení potřetí zastavil s odůvodněním, že žádost je právně nepřípustná, neboť ze zákona o zdravotních službách a souvisejících prováděcích právních předpisů lze dovodit, že ve vlastním sociálním prostředí pacienta nelze fyziologický porod vést. V odůvodnění úřad odkázal i na rozsudek Nejvyššího soudu z roku 2016, dle kterého „v České republice nemůže porodní asistentka získat oprávnění k samostatnému vedení fyziologického porodu v domácím prostředí“. I proti tomuto usnesení se klientka odvolala.
  • srpen 2019 – Ministerstvo zdravotnictví odvolání jako nedůvodné zamítlo a napadené usnesení úřadu o zastavení řízení potvrdilo s odůvodněním, že úřad správně odkázal na právní předpisy, jež jasně deklarují, že péče spočívající ve vedení porodu je podmíněna existencí zdravotnického zařízení s personálním a věcným vybavením, kterážto právní úprava neumožňuje poskytovat tuto péči a tyto výkony pro jejich rizikovost pro pacienty (ženy i děti) ve vlastním sociálním prostředí pacienta.
  • listopad 2019 – Klientka s pomocí Ligy lidských práv podala správní žalobu proti rozhodnutí ministerstva.
  • květen 2020 – Klientka obdržela vyjádření protistrany ke znění správní žaloby.
  • červenec 2020 – Přihlášení několika žen o práva osob zúčastněných na řízení, u nichž soud rozhodl, že nesplňují podmínky.
  • srpen 2020 – Podali jsme kasační stížnost proto usnesení soudu ohledně práv osob zúčastněných, kterou jsme později doplnili o právní argumentaci.

Právní pomoc pro porodní asistenku můžete podpořit v kampani Ligy lidských práv

 

Přemrštěná pokuta porodní asistentce byla prozatím zrušena

Ministerstvo zdravotnictví zrušilo medializované rozhodnutí o pokutě 120.000 Kč porodní asistentce Johance Kubaňové za to, že měla poskytovat péči při porodech doma. Věc se vrátila Krajskému úřadu Středočeského kraje k novému projednání. Ministerstvo shledalo vady jak v dokazování, tak i v právním hodnocení. Podle ministerstva nemůže být odborná první pomoc protiprávním jednáním.

Krajský úřad porodní asistentce vytýkal ve svém rozhodnutí z června 2018 zejména poskytování zdravotních služeb, které nebyly uvedeny v oprávnění o poskytování zdravotních služeb – vedení fyziologického porodu ve vlastním sociálním prostředí klientek. Na námitku porodní asistentky, že poskytovala odbornou první pomoc a neodkladnou péči, úřad uvedl, že o první pomoc nejde v případě, kdy je pomoc dosažitelná obvyklým způsobem, ale rodička ji odmítá (odvoz do nemocnice, přivolání záchranné služby).

Obviněná porodní asistentka podala prostřednictvím Ligy lidských práv rozsáhlé odvolání, jehož hlavním argumentem bylo to, že péči poskytovala odborně, s pomocí potřebného vybavení a při respektování práv ženy a dítěte na zdravotní péči a etických principů a svého svědomí. Svou péčí zvyšovala bezpečí porodů. Taková péče nemůže být protiprávním jednáním.

Právní odbor ministerstva se ve svém rozhodnutí z listopadu 2018 neztotožnil s argumentací krajského úřadu. Podle ministerstva je vedení fyziologického porodu činnosti, pro niž jsou porodní asistentky odborně kvalifikovány a za stanovených podmínek i oprávněny. Poskytnutí odborné první pomoci v mezích odborností poskytovatele zdravotní služby nemůže být podle ministerstva protiprávním jednáním, a tedy ani přestupkem.

Podle ministerstva se krajský úřad nevypořádal s tím, zda obviněná překročila rámec odborné první pomoci a jaké zdravotní služby u porodů vůbec poskytovala. Krajský úřad nezjistil řádně skutkový stav, nevyslechl všechny svědky, ale také se v rozporu s judikaturou správních soudů nezabýval majetkovými a osobními poměry obviněné a tím, zda uložená pokuta pro ni nemá likvidační charakter.

Johanka Kubaňová k řízení uvádí: „Žena má svobodu volby místa porodu. Nemohu ji tedy nutit jít rodit do zdravotnického zařízení. Kdybych odešla od rodící ženy a u porodu s odmítnutím mé asistence pak nastaly komplikace, mohla bych čelit trestněprávnímu řízení za neposkytnutí péče a první pomoci. Ale ani etika mi nedovoluje opustit rodící ženu. Jsem přece porodní asistentka vyškolená právě k asistenci u porodu.“

Poskytování péče porodními asistentkami u porodů ve vlastním sociálním prostředí je v západních evropských zemích legální a výzkumy potvrzují, že je tento typ péče u žen s nízkým rizikem srovnatelně bezpečný pro dítě jako porod v nemocnici, ale je významně zdravotně výhodnější pro matky. Veřejnost vytvořila na podporu porodní asistentce web http://podporajohance.cza na její právní zastupování vybrala téměř 120 tis. Kč. Johanka Kubaňová zároveň před dvěma roky podala žalobu kvůli tomu, že jí správní orgány bez zákonného důvodu omezily oprávnění k poskytování zdravotních služeb tak, aby nemohla poskytovat péči u porodů.

Více informací poskytne:

Zuzana Candigliota, advokátka a právnička Ligy lidských práv, tel. 607 005 043, e-mail: zuzana.candigliota@llp.cz

Porodní asistentka čelí likvidační pokutě 120 tisíc korun

Liga lidských práv zastupuje bezplatně porodní asistentku, která čelí pokutě 120 tísíc korun za poskytování péče během porodů v domácím prostředí. V této kauze hájíme práva všech porodních asistentek v Česku – aby mohly ženám poskytovat komplexní péči v jejich sociálním prostředí včetně asistence u porodů doma a poskytnutí následné péče novorozencům, jak je to běžné v západní Evropě a jak doporučuje i Světová zdravotnická organizace.

Likvidační pokutu ji Krajský úřad Středočeského kraje vyměřil  za poskytování zdravotní péče během porodů v domácím prostředí. Tato praxe je přitom v západoevropských zemích legální a výzkumy potvrzují, že je tento typ péče u žen s nízkým rizikem srovnatelně bezpečný pro dítě jako porod v nemocnici, ale je významně zdravotně výhodnější pro matky.

Johanka Kubaňová k řízení uvádí: „Žena má svobodu volby místa porodu. Nemohu ji tedy nutit jít rodit do zdravotnického zařízení. Kdybych odešla od rodící ženy a u porodu s odmítnutím mé asistence pak nastaly komplikace, mohla bych čelit trestněprávnímu řízení za neposkytnutí péče a první pomoci. Ale ani etika mi nedovoluje opustit rodící ženu. Jsem přece porodní asistentka vyškolená právě k asistenci u porodu.“

Veřejnost vytvořila na podporu porodní asistentce web http://podporajohance.cza na její právní zastupování vybrala téměř 120 tis. Kč. Johanka Kubaňová zároveň před dvěma roky podala žalobu kvůli tomu, že jí správní orgány bez zákonného důvodu omezily oprávnění k poskytování zdravotních služeb tak, aby nemohla poskytovat péči u porodů.

 

Podniknuté kroky

  • červen 2018 – Krajský úřad Středočeského kraje vyměřil klientce pokutu ve výši 120 tisíc korun za poskytování zdravotní péče během porodů v domácím prostředí.
  • srpen 2018 – Klientka s pomocí Ligy lidských práv podala odvolání.
  • listopad 2018 – Ministerstvo zdravotnictví rozhodnutí úřadu zrušilo pro nedostatek důvodů a vrátilo mu věc k novému projednání.
  • říjen 2020 – Krajský úřad klientce vyměřil pokutu znovu, tentokrát ve výši 80 tisíc korun.

Právní pomoc pro porodní asistenku můžete podpořit v kampani Ligy lidských práv

 

Ministr převzal petici k porodům a diskutoval s ambasadorkami změn v porodnictví

Dnes jsme předali ministrovi zdravotnictví Adamu Vojtěchovi „Petici za práva rodiček, zdraví a bezpečí při porodu“ s více než 5.000 podpisy. Následně s ministrem proběhla diskuze na téma porodních domů, do které se kromě právničky Ligy lidských práv a iniciátorky petice Zuzany Candigliota přišly zapojit také Markéta Pavlíková, biostatistička, Marie Vnoučková, porodní asistentka, Kateřina Hájková Klíčová, ředitelka Unie porodních asistentek, a Eliška Vlasta Kupšovská, provozovatelka webu ambulantniporod.cz a mapy porodních asistentek.

Setkání proběhlo jako reakce na nedávné vyjádření ministra na facebooku, že nepodporuje vznik porodních domů z důvodu negativního postoje „odborné veřejnosti“. Ministr se takto vyjádřil v souvislosti s projednáváním podnětu k porodním domům na jednání vlády, který zpracovala právnička Zuzana Candigliota v rámci Pracovní skupiny pro porodnictví při Radě vlády pro rovnost žen a mužů. Podnět přitom nepožadoval zřizování porodních domů, ale revizi současné právní úpravy, která brání vzniku porodních domů a obsahuje na základě tlaku lékařů nesplnitelné požadavky.

Účastnice schůzky vysvětlovaly panu ministrovi, kdo je to porodní asistentka a jaké má kompetence, co je to kontinuální péče porodní asistentky a její výhody, co je to porodní dům, jak funguje a jaké má výsledky v zahraničí. Hlavní slovo měla Markéta Pavlíková, která ministra seznámila s výsledky vědeckých studií a zahraniční praxí. Zuzana Candigliota ministrovi vysvětlila, v čem spatřuje vady současné vyhláškové úpravy porodního domu – omezení základních práv rodiček, dětí a porodních asistentek pouhou vyhláškou a přijetí úpravy bez přizvání porodních asistentek.

Pan ministr měl řadu dotazů, např. co je špatně na současné právní úpravě, proč ženám nestačí možnost ambulantního porodu, proč mají některé organizace porodních asistentek jiné názory aj. Také informoval, že podnět k porodním domům byl schválen a že se ministerstvo bude provádět analýzu k porodním domům. To byla překvapivá informace, protože podle dostupných informací na webu Úřadu vlády byl naopak materiál stažen z programu jednání.

Schůzku uzavřela právnička Ligy tím, že systém porodní péče je založen na představě lékařů, co je pro ně optimální, a pokud se to některým ženám nelíbí, tak jim lékaři a stát brání zajistit si jiný typ péče, i kdyby si péči chtěly uhradit ze svého. Tím jsou trestány a je to také v rozporu s deklarovaným cílem bezpečí rodiček a dětí.

Podklady, které byly předány ministrovi:

Porodní asistentko, utíkej!

Krátké zamyšlení naší právničky Sandry Paškové pro emagazín a2larm.cz o historicky první pokutě za asistenci u domácího porodu.

Rok 2018 představuje historický milník porodní asistence v České republice. Krajský úřad Středočeského kraje udělil historicky první pokutu porodní asistentce za poskytování péče během porodu doma. A při zemi se rozhodně nedržel, pokuta ve výši 120 000 Kč je likvidační.

Kdo vlastně je porodní asistentka? Chce se mi odpovědět: štvaná zvěř. Porodní asistentka je odbornice na péči o zdravou ženu během těhotenství, porodu a šestinedělí. Její péče je kontinuální, založená na systému „one to one“ (během celého těhotenství a porodu o ženu pečuje jedna osoba). K tomu, aby péči mohla porodní asistentka vykonávat samostatně, musí jí být udělena registrace krajským úřadem. Předpisy upravující porodní asistenci nejsou zcela jednoznačné, ovšem troufám si říct, že ministerstvo zdravotnictví se rozhodlo pořádně je ohnout. A krajské úřady kráčí v jeho stopách, což není nijak překvapivé.

Domácí porod je podle ministerstva riziko. Proč se tedy snaží zamezit zdravotníkům, aby toto riziko snižovali?

Tak začaly i peripetie porodní asistentky Johanky Kubáňové. V roce 2015 obdržela omezenou registraci s dovětkem „vyjma vedení fyziologického porodu“. Přistoupíme-li na to, že krajský úřad je oprávněn porodní asistentku takto omezit, může Johanka Kubáňová ženám poskytovat péči s výjimkou vedení porodu. Otázky, kde je jeho hranice a zda může s ženou trávit první dobu porodní doma, či nikoli, nebyly krajský úřad ani ministerstvo zdravotnictví s to zodpovědět. Porodní asistentky tak zůstávají v nejistotě. Ostatně ani do porodnic ženy neodjíždějí hned na začátku porodu, a pokud ano, jsou často odeslány domů. Z toho lze vyvodit, že trávit první dobu porodní doma není rizikové – a už vůbec ne s odbornicí. Porodní asistentka tedy nadále poskytovala ženám péči před samotným porodem i po něm. Největší dilema nastává ve chvíli, kdy žena odmítne na závěr porodu odjet do porodnice. Porodní asistentka v tu chvíli musí řešit hned několik zásadních právních i morálních otázek. Někteří však mají jasno.

Mají ženy rodit doma samy?

Je opravdu cílem Ministerstva zdravotnictví ponechat rodící ženy bez péče a donutit porodní asistentky, aby ve chvíli samotného narození dítěte, tedy když jsou nejvíce potřebné, odešly v obavě, že by mohly porušit předpisy? Nebo jen ministerští úředníci nedomysleli důsledky svého postoje k domácím porodům? Tento postoj lze shrnout takto: Ženy mohou rodit doma, ale samy.

Absurditu celé situace nelze vyjádřit lépe, než to v crowdfundingové kampani na právní zastupování učinila sama Johanka Kubáňová: „Jsem tedy v paradoxní a neřešitelné situaci: Když se žena rozhodne při započetí svého porodu neodejít do zdravotnického zařízení a já od ní odejdu, čelím trestní odpovědnosti i občanskoprávní odpovědnosti, prohřešuji se i proti zákonu o zdravotních službách, v neposlední řadě čelím i vlastnímu etickému přesvědčení. A když u ženy zůstanu, čelím zase přestupkovému řízení.“

Částka na právní zastupování pokutované porodní asistentky byla vybrána v rekordním čase, stačil jediný den. Lidé přispívají dále, čímž nejen že vyjadřují podporu Johance Kubáňové, ale také tím dávají najevo, že si přejí zrušení absurdních omezení porodní asistence.

Jaký cíl vlastně ministerstvo zdravotnictví svými regulacemi sleduje? Zamýšlím se nad tím od doby, kdy začalo omezovat registrace porodních asistentek a současně tvrdit, že porod doma je legitimní volbou ženy. A abych nezapomněla: jde prý o ochranu dětí. Domácí porod je podle ministerstva riziko. Proč se tedy snaží zamezit zdravotníkům, aby toto riziko snižovali? Něco mi zřejmě uniká.

Společensky škodlivé jednání

Johanka Kubáňová se měla dopustit přestupku, tedy protiprávního jednání, jehož znakem je společenská škodlivost. Právě ta však v tomto případě chybí. Odborně poskytnutou péči od vysokoškolsky vzdělané odbornice na vedení fyziologického porodu nelze označit za společensky škodlivou. Žena, která se rozhodne přivést své dítě na svět v domácím prostředí, má právo na zdravotní péči a stejně tak i novorozenec. A tak si troufám říct, že jediného škodlivého jednání se dopouští ministerstvo zdravotnictví, když svým výkladem znemožňuje asistenci u domácích porodů, čímž vystavuje rodičky i jejich děti mnoha rizikům.

Volba místa a způsobu porodu je často důsledkem traumatického zážitku spojeného s porodnickým násilím, jindy vychází z přesvědčení rodičky. Žen, které hledají porodní asistentku, je mnoho a ani po regulačních opatřeních ministerstva zdravotnictví jich zřejmě neubývá. A tak nezbývá než ministerským úředníkům vysvětlit, že porodní asistentky tu nejsou od toho, aby přesvědčovaly ženy, že by neměly rodit ve zdravotnickém zařízení, ale aby pomáhaly těm, které se pro domácí porod svobodně rozhodnou. Sledují tedy legitimní cíl: ochranu žen a dětí. Můžeme jen doufat, že nám nezačnou utíkat tam, kde si jejich práce váží.

Autorka je právnička Ligy lidských práv.