Právo rodit doma máte, my vám ale nepomůžeme, vzkázal ženám soud

Čtvrtek, 10. května 2012Zprávy z médií

Krajský soud v Brně zamítl sérii návrhů na předběžná opatření, která ženám měla zajistit zdravotní péči u domácího porodu. Podle soudce Michala Ryšky ženám soud nepomůže, protože v Česku chybí zákony a díru v legislativě může vyplnit jen stát.

„Civilní soud nemůže v rámci své rozhodovací činnosti obcházet absenci obecně závazného právního předpisu a konstituovat snad dokonce podmínky pro provádění domácích porodů,“ odůvodnil krok Ryška.

Na Krajský soud v Brně se v posledních týdnech obrátily nejméně dvě ženy, které se u něj domáhaly vydání předběžného opatření. To by jim zajistilo péči porodní asistentky u plánovaného domácího porodu.

„Vím o dvou ženách, z nichž jedna podávala opakovaný návrh, protože poprvé jí byl zamítnut z formálních důvodů,“ řekla iDNES.cz Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv, která ženám poskytla právní rady. U první z nich soud nevyhověl usnesením z 2. května, u druhé pak její návrh soud zamítl 30. dubna.

„Žena má obecně právo na asistovaný domácí porod ve smyslu Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod,“ konstatuje v tiskové zprávě soudce Michal Ryška a dodává, že pokud má stát zajistit respektování práva ženy na soukromý život, pak takovou povinnost dosud nesplnil. „Vystavuje se proto případnému riziku nastoupení mezinárodní odpovědnosti za porušení závazků plynoucích z Úmluvy,“ varoval Ryška.

Soud je poslední šance, tvrdí žena, která bude rodit doma

Podle brněnské porodní asistentky Ladislavy Ryšavé spory vznikají kvůli tomu, že krajské úřady v celém Česku odmítají udělovat soukromým asistentkám registraci k vedení plánovaného domácího porodu. „Je to patový stav. Stát nastavil takové podmínky, které jsou pro porodní asistentku mimo porodnici nesplnitelné,“ řekla iDNES.cz Ryšavá s tím, že měsíčně se na ní s žádostí o vedení domácího porodu obrací několik žen.

Jedna z žen, které se obrátily na Krajský soud v Brně, iDNES.cz potvrdila, že se s největší pravděpodobností odvolá. Případem se proto nejspíš bude zabývat Vrchní soud v Olomouci. „Jestliže i soud dospěl k závěru, že žena má právo na asistovaný domácí porod jako součást práva na ochranu soukromého života podle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, která má v našem právním řádě sílu ústavního zákona, pak není podle mě možné, aby mi současně odepřel soudní ochranu před zásahem do tohoto práva,“ sdělila Kristýna Rytířová.

Na soud se Rytířová obrátila, protože pro ni představoval poslední možnost legálně získat zdravotní péči pro porod doma. „Jelikož máme jednadvacáté století, je pochopitelné, že chci porodit za účasti porodní asistentky, tedy vysokoškolsky vzdělané zdravotnice, a ne se ocitnout zcela mimo systém zdravotní péče,“ míní žena.

Návrhů na předběžné opatření přibývá, ženy volí jednotný postup

Brněnské pokusy matek o předběžné opatření nejsou jedinými. Liga lidských práv eviduje další tři případy v Praze. O jednom rozhodoval pražský městský soud v polovině ledna. Návrh sice zamítl, soudkyně ale zároveň konstatovala, že pokud porod nemůže vést soukromá asistentka, mají ženy právo domáhat se péče u jejich spádové nemocnice (více o rozhodnutí Městského soudu v Praze čtěte zde).

Podle Candiglioty se ženy domlouvají na společném postupu, aby jejich tlak na změnu byl silnější. „Dá se říci, že to máme koordinované, ale ženy o sobě vzájemně neví, protože jim neposkytuji osobní údaje,“ řekla právnička.

Stížností na domácí porody se v únoru vůbec poprvé zabýval i Ústavní soud. Ani on matce, která rodila doma, nevyhověl. Odůvodnění rozhodnutí však rozdělilo ústavní soudce, protože zatímco soudkyně Eliška Wagnerová vyzvala k diskusi nad domácími porody, její kolegové a kolegyně konstatovali, že takový názor není stanoviskem Ústavního soudu, ale pouze postojem Wagnerové (více o sporu ústavních soudců čtěte tady).

Ministr zdravotnictví Leoš Heger nejprve nebyl domácím porodům příliš nakloněn a zastával názor odborných společností, které plánované domácí porody zcela odmítají. Po tlaku ze strany porodních asistentek a matek však nechal zřídit pracovní skupinu, která má hledat kompromis. Zatím se zdá, že jím budou porodní domy (více o plánech ministerstva zdravotnictví čtěte zde).

Zprávu vydal iDNES 10. května 2012, autorkou článku je Hana Válková.

Otcové budou navzdory zákonu u porodu na jihu Moravy platit dál

Pondělí, 2. dubna 2012Zprávy z médií

Jihomoravské porodnice nezruší od neděle poplatek za přítomnost otce u porodu. Jeho vybírání kritizuje Liga lidských práv, podle níž nemocnice na peníze od dubna, kdy platí nový zákon, nemají nárok. Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv ČTK řekla, že rodičky mají právo na přítomnost otce u porodu.

Jihomoravské porodnice nezruší od neděle poplatek za přítomnost otce u porodu. Jeho vybírání kritizuje Liga lidských práv, podle níž nemocnice na peníze od dubna, kdy platí nový zákon, nemají nárok. Nemocnice však zákon vykládají jinak a ani ministerstvo zdravotnictví jim nedalo pokyn peníze přestat vybírat.

Jediná nemocnice, kde uvažují o změně, jsou brněnští Milosrdní bratři. Budeme o tom jednat v pondělí na poradě vedení, řekl ČTK ředitel Josef Drbal. Ženy, které porodí do té doby, podle něj ještě platit budou.

Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv ČTK řekla, že právo na přítomnost otce u porodu mají rodičky stejně jako právo na důstojné zacházení. „Představte si, že by někdo chtěl poplatek za důstojné zacházení navíc,“ podotkla.

Z rodinné legislativy podle ní zase vyplývá, že otec jako zákonný zástupce dítěte má právo tuto svou roli plnit hned od první vteřiny narození syna či dcery. „Je to stejné, jako kdyby měl dítě hospitalizované v nemocnici, chtěl za ním přijít a oni řekli: ‚nezlobte se, jen když zaplatíte‘,“ uvedla.

Podle mluvčí Fakultní nemocnice Brno (FNB) Anny Mrázové však jde o službu navíc jako každou jinou. „Vznikají nám náklady na úklid, hygienu, navíc to, že se navyšuje počet přítomných (u porodu), představuje zátěž pro naše pracoviště,“ řekla.

Hrazených 500 korun podle ní vychází z propočtu tamního ekonomického oddělení. Další porodnice argumentovaly i tím, že otci zapůjčují návštěvnický plášť nebo operační prádlo.

Podle kritiků poplatku si však nemocnice mohou naúčtovat pouze cenu, která těmto nákladům skutečně odpovídá. Například jeden cyklus pronájmu a vyprání nemocniční haleny a kalhot vyjde asi na 30 korun, zjistila ČTK u prádelenské firmy v regionu.

Candigliota se domnívá, že lidé mohou nemocnici dát sponzorský dar, a ocenit tak třeba příjemný personál. Platba však musí být dobrovolná. Pokud někdo s poplatkem za přítomnost otce u porodu nesouhlasí, platit podle ní nemá.

Mrázová uvedla, že v tom případě bude FNB chtít podepsat formulář uznání dluhu a peníze bude obvyklou cestou vymáhat. Candigliota radí takový dokument rozhodně nepodepisovat. „Měl by tam určitě napsat, že uznává, že u porodu byl jako doprovod, ale že šlo o výkon práva rodičky a rodina s dluhem nesouhlasí,“ řekla.

Další porodnice většinou dosud nevyřešily, jak budou v případě odmítnutí poplatku postupovat. Dosud se s tím nesetkaly, řekli ČTK mluvčí znojemské i břeclavské nemocnice Pavel Jajtner a Radomíra Schweitzerová.

Ředitel Nemocnice Ivančice Jaromír Hrubeš uvedl, že otce by k porodu i v tom případě pustili, jen by nedostal obvykle podávané občerstvení. V ivančické porodnici je platba nejnižší z porodnic v regionu, činí 202 korun.

Článek byl publikován dne 30. 3. 2012 na www.tribune.cz a najdete jej zde.

Autorkou článku je Lucie Kučerová, ČTK.

Rozhovor s právničkou Ligy Zuzanou Candigliotou

Čtvrtek, 15. března 2012Zprávy z médií

České porodnice konečně naslouchají potřebám žen. Ministr zdravotnictví zřídil pracovní skupinu, jež se má zabývat možnými cestami, jak části žen, které chtějí rodit co možná nejpřirozeněji, či dokonce doma. Moderuje Lucie Vopálenská.

Rozhovor proběhl dne 15. 3. 2012 v Českém rozhlase 6 v pořadu Zaostřeno na občana, záznam si můžete pustit zde.

Ústavní soud vyzval stát k seriózní diskusi o domácích porodech

Úterý, 13. března 2012Tiskové zprávy

Ústavní soud včera z formálních důvodů zamítl stížnost ženy, která kritizovala stát za to, že jí nejasnou legislativou omezil ve volbě místa porodu. Se stížností se měla napřed obrátit na krajský soud. Ústavní soud přesto učinil výzvu, aby o porodech mimo porodnici byla vedena seriózní a odborná diskuse, která by vedla ke změně současné legislativy. O případu bude ještě rozhodovat Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku, na který se žena již obrátila. (Pokračování textu…)