Středa, 11. ledna 2017Tiskové zprávy
Vrchní soud v Olomouci dnes potvrdil správnost rozsudku Krajského soudu v Brně ve známé kauze „brněnské záchranky“, čímž dal za pravdu žalobcům. Rodička a její syn se tak téměř po 7 letech pravomocně dočkají omluvy za zásah do svých práv v souvislosti s nedobrovolným převozem do nemocnice po porodu a každý z nich i finančního zadostiučinění ve výši 50.000 Kč. Neúspěšná Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje může po doručení rozsudku podat dovolání k Nejvyššímu soudu.
Spor je o tom, zda může lékař záchranné služby přinutit rodičku za asistence policie k převozu novorozence narozeného doma za situace, kdy dítě nemá žádné známky poruchy zdraví a rodiče si přejí s dítětem zůstat doma a vyhledat další zdravotní péči později. Součástí sporu je i to, kdo odpovídá za podchlazení dítěte, které bylo zjištěno při přijetí do nemocnice.
Podle ústního odůvodnění soudců Vrchního soudu je rozsudek soudu prvního stupně logický a v souladu s judikaturou. Zmínili zejména případ Evropského soudu pro lidská práva Hanzelkovi proti České republice, podle kterého je porod jeden z nejcitlivějších okamžiků života a pro nedobrovolnou hospitalizaci novorozence musí být dány obzvláště naléhavé důvody a bezprostřední ohrožení. Soudci také zmínili nález Ústavního soudu z roku 2015, podle kterého musí být nedobrovolný zásah personálu odůvodněn vysokou mírou pravděpodobnosti ohrožení dítěte.
K podchlazení dítěte podle soudců Vrchního soudu došlo v důsledku postupu personálu záchranné služby. Z dokazování vyplynulo, že do příjezdu záchranky bylo dítě zahřívané na břiše matky a že přivolaný lékař neměl žádné podezření, že by bylo podchlazené. Až v důsledku jeho postupu bylo dítě od matky na delší dobu odděleno, aniž by byla použita termo folie nebo převozní inkubátor.
„V závěrečné řeči jsem zdůraznila, že v českém právu neexistuje povinnost rodičů nechat své dítě po porodu automaticky hospitalizovat. To, co je v zájmu dítěte, posuzují primárně jeho rodiče a ti berou v úvahu i jiné okolnosti než striktně medicínské hledisko, například zájem dítěte na klid po porodu, kontakt s matkou a bezproblémové kojení. Pokud by se umožnilo zdravotníkům libovolně používat nedobrovolnou hospitalizaci i mimo případy bezprostředního ohrožení zdraví dítěte, docházelo by k nežádoucímu zneužívání této možnosti a porušování práv pacientů,“ uvádí k případu Zuzana Candigliota, advokátka žalobců.
Znění omluvy, kterého by se měla rodička dočkat, je následující:
„Vážená paní xxx, naši zaměstnanci přivolaní k ošetření novorozence po Vašem porodu doma dne 28. 2. 2010 hrubým způsobem zasáhli do Vašich rodičovských a osobnostních práv, zejména tím, že Vás bez Vašeho souhlasu přinutili za pomoci přivolané policie k převozu Vašeho zdravého dítěte do porodnice. Za tento necitlivý zásah se Vám hluboce omlouváme.“
Popis případu a rozhodnutí soudů naleznete zde.
Bližší informace poskytne:
Zuzana Candigliota
právnička Ligy lidských práv
tel. 607 005 043
e-mail: zuzana.candigliota@llp.cz
Úterý, 27. září 2016Tiskové zprávy
Výzva policisty k prokázání totožnosti je nezákonná, pokud je neurčitá a je směřována vůči anonymnímu davu, který nemusel výzvu slyšet. Vyplývá to z písemného rozsudku Krajského soudu v Ostravě, který se zabýval zásahem policie na shromáždění Dělnické strany v Olomouci v říjnu minulého roku. Policie tehdy obklíčila a kontrolovala totožnost protidemonstrantů, kteří přišli vyjádřit nesouhlas se shromážděním. Soud vynesl verdikt už v květnu, policie proti němu podala kasační stížnost.
Z osmnácti stránkového rozsudku, který v minulých dnech obdržela Liga lidských práv zastupující dvojici stěžovatelů, vyplývá, že:
- Výzva policisty k prokázání totožnosti je nezákonná, pokud je neurčitá (není sděleno, jakého konkrétního přestupku se osoby měly dopustit) a je směřována vůči anonymnímu davu, který nemusel výzvu slyšet.
- „Narušování“ oznámeného shromáždění křikem a použitím píšťalek a hrkaček není přestupkem, pokud je i přes to řečníkům rozumět (např. díky technice). Přerušení proslovu na krátkou dobu neznamená, že by nebyl naplněn účel shromáždění.
- Soud vychází z judikatury Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku, podle které je součástí svobody projevu a práva shromažďovacího vystoupit s nesouhlasným názorem na shromáždění. Proti takové protidemonstraci je možné zasáhnout pouze, pokud by původní shromáždění bylo zcela či podstatně znemožněno. To se v daném případě nestalo.
- Ani zatarasení původní trasy předem oznámeného pochodu není přestupkem, pokud byl pochod realizován, ale v jiné trase, která neměla významnější vliv na jeho průběh.
- Omezení osobní svobody protidemonstrantů formou znemožnění odchodu účastníků a jejich zatarasení na jednom místě ze strany policie by mohlo být zákonné, pokud by docházelo ke střetům mezi dvěma skupinami a účelem by bylo zabránit takovým střetům. To ale v daném případě nenastalo a osoby byly na místě zajištěny bez zákonného důvodu.
Policie podala kasační stížnost
Policie nesouhlasí s názorem soudu, že výzva policie byla nedostatečně určitá. Pokud by podle ní policista musel na místě ještě před výzvou k prokázání totožnosti sdělovat přesnou právní kvalifikaci a vyčerpávající popis skutku, kladl by soud na policisty v terénu nepřiměřené nároky. Podle policie navíc soud k případu přistupoval jako k hromadné žalobě, ale měl se zabývat pouze dvěma účastníky – žalobci, ne celým shromážděním.
Podle zkušeností Ligy lidských práv se v praxi často stává, že si policisté vynucují kontrolu totožnosti pod záminkou údajného neurčitého protiprávního jednání osoby, aniž by specifikovali, čeho se osoba měla dopustit. Jako se tak stalo i na protidemonstraci v Olomouci. „Pokud nejde o případ, který nesnese odkladu, by policista na místě měl být schopen alespoň s určitou mírou konkrétnosti sdělit, čeho se osoba měla dopustit. Nikdo po policistech nechce přesnou právní kvalifikaci a konkrétní paragraf zákona, ale alespoň v obecné rovině by měl být schopen říci, co konkrétní člověk udělal špatného, například: „dělal jste hluk, proto jste podezřelý z přestupku rušení nočního klidu“, namísto pouhého neodůvodněného sdělení: „jste podezřelý z přestupku“,“ komentuje stížnost policie právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota. Opačný přístup by podle ní totiž policii nahrával k bezdůvodným zásahům proti nepohodlným lidem, kdy by policie až v klidu kanceláře následně řešila, z čeho danou osobu obviní.
Tiskovou zprávu ke květnovému vyhlášení rozsudku a znění žaloby naleznete zde.
Úterý, 29. března 2016Tiskové zprávy
V kauze „brněnské záchranky“ a nedobrovolně odvezeného novorozence po domácím porodu byl žalobcům doručen v pořadí již třetí rozsudek, kterým uspěli před Krajským soudem v Brně. Soud v 71stránkovém precizně vyargumentovaném rozsudku opět rozhodl, že došlo k zásahu do osobnostních práv žalobců – matky a dítěte a přisoudil každému z nich odškodnění 50.000 Kč. Rozsudek není pravomocný, záchranná služba se už před měsícem při vyhlášení rozsudku na místě odvolala.
Soud vycházel z čersvého rozsudku Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ve věci Hanzelkovi proti České republice, který byl rovněž zastoupen Ligou lidských práv. „Podle něj mají rodiče právo rozhodnout o hospitalizaci dítěte a pro tak extrémně tvrdé opatření, jako je odebrání novorozence z péče rodičů a jeho nucená hospitalizace, musí existovat obzvláště naléhavé důvody. Musí být prokázáno bezprostřední ohrožení dítěte a nestačí obecná hrozba pro zdraví dítěte vycházející z pouhé skutečnosti, že se jedná o novorozence,“ cituje z rozsudku štrasburského soudu právní lídr Ligy lidských práv Zuzana Candigliota.
Záchranná služba se během řízení dopustila řady neférových praktik
Předložila soudu posudky od znalců, které soud vyhodnotil jako podjaté (odstavec 119 a 121 rozsudku). Za ústavní znalecký posudek, který by měl mít vyšší váhu, vydávala posudek zpracovaný institucí, která vůbec znaleckým ústavem není (odst. 57 a 129 rozsudku). Žalovaná záchranná služba také v řízení použila znalecký posudek, který byl zpracován na základě nezákonného přístupu České lékařské komory do zdravotní dokumentace žalobců.
Nový případ porušení práv rodičky
Liga lidských práv má nyní nový případ na ochranu osobnosti týkající se hrubého porušení práv rodičky a jejího dítěte v porodnici. Zdravá rodička byla násilím personálu nucena do polohy vleže na zádech, byly jí proti její vůli podány léky, nemocnice ji po porodu odmítla propustit i vydat jí její placentu. Na podporu klientky a jejího právního zastoupení byla vyhlášena veřejná sbírka.
Bližší informace poskytne:
Zuzana Candigliota
advokátka spolupracující s Ligou lidských práv
tel. 607 005 043
e-mail: zuzana.candigliota@llp.cz
Sobota, 30. ledna 2016Zprávy z médií
Policie nechybovala, když předloni v mezinárodním vlaku vyzvala k prokázání totožnosti právničku Zuzanu Candigliotu. Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil verdikt Krajského soudu v Brně, podle kterého policisté postupovali nezákonně.
(Pokračování textu…)
Pátek, 4. prosince 2015Aktuality
Předseda vlády Bohuslav Sobotka
Úřad vlády České republiky
nábřeží Edvarda Beneše 4
118 01 Praha 1 – Malá Strana
Na vědomí členové vlády
V Brně dne 4. 12. 2015
Vážený pane předsedo vlády (a další členové vlády),
dnes v pátek 4. 12. 2015 média informovala o Vašem návrhu jmenovat ředitelem Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) pana Michala Murína, dosavadního náměstka ředitele GIBS. At to s odůvodněním, že jde o racionální a uměřenou cestu, neboť pan Murín zajišťuje částečně kontinuitu, ale do značné míry i změnu, protože není zatížen složitými vztahy, které se uvnitř inspekce rozvinuly.
Podle našeho názoru ovšem existují vážné důvody k obavám, že pan Murín není vhodnou osobou do tak významné funkce:
1. O minulosti pana Murína nejsou veřejně dostupné prakticky žádné informace, kromě toho, že 30 let působil u policie na pozici vyšetřovatele, tedy včetně působení u policie dříve totalitního státu. Nejsou známy žádné informace o jeho minulosti a významných zásluhách, které by vzbuzovaly důvěru a očekávání, že svoji funkci bude nezávisle a nestranně vykonávat. U jeho předchůdce se prvotní obavy zcela naplnily. Jako kontrast lze zmínit jmenování důvěryhodných pánů Motejla a Varvařovského do funkce veřejného ochránce práv.
2. Naopak dlouholeté spojení pana Murína s policií, a tedy i osobní vazby na řadu policistů a bývalých kolegů budí nedůvěru ke schopnosti nezávislého a nestranného výkonu funkce. Lze připomenout kauzu bývalého policejního prezidenta Petra Lessyho a jeho nezákonného trestního stíhání, která je příkladem rizika, které přináší osobní vazby mezi ředitelem GIBS a policií (ať již negativní vazby, jako v tomto případě, nebo vazby pozitivní, kdy naopak nedochází k vyšetřování trestné činnosti v policii).
3. Pan Murín byl do GIBS dosazen bývalým ředitelem GIBS Ivanem Bílkem, jehož působení v GIBS lze označit za jednu nezákonnost za druhou. Kromě kauzy Lessy lze zmínit kauzy Vidkun, šikanózní stíhání inspektora GIBS Petra Netušila, kauzu Meraki – nezákonné sledování inspektorů GIBS pomocí aplikace v telefonu, kauzy nevyšetřených případů policejního násilí a nekvalitně provedeného vyšetřování (viz například nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 860/15), neprofesionální akci GIBS „Balík“ ohrožující životy a zdraví vězňů i dozorců a mnoho dalšího. Liga lidských práv vydala v roce 2014 analýzu „Generální inspekce bezpečnostních sborů – utržená ze řetězu právního státu“, která pojednává o selhání GIBS při plnění svých úkolů. Činnost Ivana Bílka v GIBS mohla dosahovat závažnosti trestné činnosti a nyní by právě jeho nástupce mohl být odpovědný za jeho vyšetřování, nebo minimálně za spolupráci se státním zastupitelstvím ve vyšetřování. Je těžko představitelné, že tak bude ochotně činit osoba, která vděčí Ivanu Bílkovi za své dosazení do GIBS.
Generální inspekce si zaslouží ředitele, který bude zcela nezávislý na svém problematickém a neprofesionálním předchůdci, ale také nezávislý na policii. Netvrdíme, že pan Murín je osobnostně špatný člověk, ale pouze to, že s ohledem na předchozí tři body nesplňuje minimální potřebné předpoklady pro výkon této funkce.
Proto žádáme vládu, aby neschválila jmenování pana Michala Murína ředitelem GIBS a požadovala výběrové řízení a nalezení kvalitních a důvěryhodných kandidátů/kandidátek, kteří nemají osobní vazby na bezpečnostní sbory, ani na předchozího ředitele Ivana Bílka a u kterých je i s ohledem na jejich minulost zajištěn vysoký morální kredit, důvěra veřejnosti i příslušníků bezpečnostních sborů, kompetence a vysoký stupeň vzdělání.
Děkujeme za důkladné zvážení tohoto otevřeného dopisu, jehož cílem je přispět k důvěryhodnému, nezávislému a profesionálnímu výkonu činnosti GIBS.
S pozdravem
Za Ligu lidských práv:
Zuzana Candigliota, advokátka spolupracující s Ligou lidských práv, autorka analýzy „Generální inspekce bezpečnostních sborů – utržená ze řetězu právního státu“
e-mail: zuzana.candigliota@llp.cz, tel. 607 005 043
Za Otevřenou společnost:
Martin Marek, manažer programu Policie jako služba veřejnosti
e-mail: martin.marek@osops.cz, tel. 731 018 608
