Michálkovy nahrávky by soud jako důkaz zřejmě přijal, míní právnička

Právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota tvrdí, že soudy přistupují ke skrytě pořízeným nahrávkám různě. Avšak bývalý šéf SFŽP Libor Michálek by s nimi pravděpodobně uspěl.

* HN: Mohou lidé skrytě nahrávat například diktafonem nebo kamerou?

Obecně platí, že k pořízení nahrávky je třeba souhlasu zaznamenávané osoby, jinak by mohlo dojít k zásahu do jejího práva na ochranu osobnosti. Z tohoto pravidla však platí určité zákonné výjimky – například pro policejní odposlechy a k účelům zpravodajství. Své vlastní telefonní hovory má ale každý právo si zaznamenávat vždy. Je to podle nálezu Ústavního soudu, který říká, že každý člověk, když právě telefonuje, musí počítat s tím, že bude nahráván. V tomto případě tedy není nutné mu to oznamovat.

* HN: Když ale budu pořizovat skrytou nahrávku jinak než po telefonu, tak to musím tomu člověku předem říci? Nesmí se tedy nahrávat skrytě?

Zda je, nebo není právně přípustné nahrávání bez souhlasu toho dotčeného, se bude odvíjet od konkrétních okolností, hlavně od účelu pořizování záznamu. Pokud je účelem zajištění důkazů o páchání závažné trestné činnosti, tak by pochopitelně k takovému nahrávání pachatel nikdy nedal souhlas, a tudíž by v některých případech nemohly být trestné činy nikdy objasněny, pokud nelze důkazy zajistit jinak. Takový stav je nežádoucí a soudy už daly najevo, že v určitých případech je třeba dát před ochranou soukromí přednost hodnotám jiným.

* HN: Když se tedy budu snažit u soudu uplatnit jako důkaz skrytě pořízenou nahrávku, například z osobního jednání, tak to soudy přijmou?

Ochrana soukromí není jedinou hodnotou chráněnou právním řádem. Jinou hodnotou může být například zájem na ochraně společnosti před trestnými činy, například před korupcí. A na tom, aby takové činy byly zjištěny a potrestány. V konkrétním případě by tudíž záleželo na posouzení soudu, ať již trestního, či civilního, která hodnota v daném případě převažuje.

* HN: Takže lze i skrytě pořízené nahrávky použít u soudu jako důkaz?

Ano, možné to je jak v trestním, tak i v civilním řízení. Ačkoli rozhodovací činnost soudů v tomto není jednotná, podle Nejvyššího soudu nelze vyloučit možnost, aby se jako důkaz použil i zvukový záznam, který byl pořízen bez souhlasu nahrávaných osob.

* HN: A co nahrávky, které pořídil pan Michálek v kauze Drobil?

Tyto nahrávky by pravděpodobně soudy nepovažovaly za projevy osobní povahy, ale projevy při výkonu veřejné činnosti. Asi by tak odpadl aspekt ochrany soukromí. Je tedy možné, že soudy by takový důkaz přijaly jako přípustný.

Článek byl zveřejněn dne 21. 12. 2010 v Hospodářských novinách.

Autorem článku je Zuzana Keményová, Hospodářské noviny.

Pozvánka na soud se strážníky

Zbili strážníci městské policie bezdomovce?
POZVÁNKA NA JEDNÁNÍ OKRESNÍHO SOUDU V OLOMOUCI
VE VĚCI TRESTNÉHO ČINU ZNEUŽITÍ PRAVOMOCI ÚŘEDNÍ OSOBY

15. prosince 2010 od 12.30
v budově Okresního soudu v Olomouci, tř. Svobody 16,
v místnosti č. 3 v 1. poschodí

Ve středu 15. prosince bude olomoucký soud řešit případ bezdomovce zřejmě bezdůvodně zbitého dvěma městskými strážníky. K incidentu došlo v červnu letošního roku, kdy podle svědeckých výpovědí olomoučtí strážníci zaútočili na bezdomovce spícího na lavičce. Napadený muž si totiž dříve dovolil upozornit nadřízené obou strážníků na to, že porušili svou zákonnou povinnost zdvořilosti, když mu tykali. Strážníci nyní čelí obvinění z trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby, za který jim hrozí trest až tři roky odnětí svobody.
Pan Ing. Peter Sisik odpočíval na lavičce poblíž kostela Neposkvrněného početí Panny Marie, když jej strážníci napadli. Šikanu a útok, při kterém městští policisté zřejmě zlomili panu Sisikovi nos, sledovalo několik svědků, kteří duchapřítomně přivolali státní policii. Ta začala případ řešit a státní zastupitelství jej poté poslalo až před soud.
„Je třeba, aby veřejnost věnovala tomuto a dalším případům trestných činů policistů a strážníků zvýšenou pozornost, v praxi se totiž až příliš často setkáváme velmi vlažným přístupem k vyšetřování trestné činnosti policie. Mnohé případy, více či méně děsivé, se u nás dokonce ani nikdy před soud nedostanou.“ Říká právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota, která se trestnými činy policistů zabývá.
Již třetí jednání ve věci 2 T 157/2010 proběhne dne 15. 12. 2010 od 12.30 hodin u Okresního soudu v Olomouci, tř. Svobody 16, 771 38 Olomouc, číslo dveří 3. – I. poschodí.
Bližší informace k případu poskytne:
Jiří Kubala, advokát pana Ing. Petera Sisika – tel. 777 023 263

Další informace k případu naleznete zde a zde.

Informace k problematice vyšetřování trestných činů policistů a strážníků naleznete
v EXTRA Ligových novinách
• či podrobněji v systémovém doporučení Ligy.

Jsou strážníci prodlouženou rukou zastupitelstva?

Jako z divokého západu působí příběh pana Františka P. ze Znojma, jenž chtěl na schůzce zastupitelstva rozdávat dopis kritizující současné vedení města. Před jednáním byl obecní policií zadržen v cele, takže setkání zmeškal. Procházku zastupujeme před soudem a za omezování svobody na politickou objednávku požadujeme omluvu a finanční odškodnění. Případ získal anticenu “Zavřeno” v soutěži Otevřeno x Zavřeno v kategorii porušování svobody projevu.

Co vlastně v dopise stálo, že kvůli tomu musel být důchodce zadržen? List kritizoval propuštění Renáty Horákové, vedoucí majetkového odboru radnice a spekuloval, že tajemník radnice Krejčíř zneužil data ze zabaveného počítače Horákové ve prospěch firmy své ženy. Před jednáním tajemník Krejčíř požádal strážníky o zjištění totožnosti Procházky a poté byl důchodce předveden na policejní stanici. Liga podala jménem pana Procházky žalobu za zásah do osobní svobody, do práva na svobodu projevu a do lidské důstojnosti.

Celá kauza nezůstala nepovšimnuta veřejností. Otevřete.cz, web pro otevřenost státní správy, “ocenil” Procházkův případ v soutěži Otevřeno x Zavřeno. Ta oceňuje největší „přátele“ a „nepřátele“ svobody informací a otevřenosti veřejné správy u nás za období 2009 – 2010. V kategorii “svoboda projevu, šíření informací” získal tajemník Krejčíř první místo. Jeho vítězství navíc mělo nečekaný dopad. „Zaujalo nás, že vítěze v kategorii porušování svobody projevu, znojemského tajemníka Krejčíře, vzal soud vzápětí do vazby. Souvislost není náhodná, i když takový účinek jsme od soutěže neočekávali“, uvedla Marta Smolíková, ředitelka Otevřené společnosti o.p.s.

Přečtěte si více o případu.

Pozvánka na jednání ve věci pomluvy

POZVÁNKA NA JEDNÁNÍ OKRESNÍHO SOUDU V NOVÉM JIČÍNĚ
VE VĚCI TRESTNÍHO STÍHÁNÍ ZA POMLUVU

24. a 25. listopadu vždy od 8.15
v budově Okresního soudu v Novém Jičíně, na Tyršově 3,
v místnosti č. 38 ve 2. poschodí
Liga lidských práv si vás dovoluje upozornit na další díl nesmyslného soudního seriálu. Manželé Ľubovi v letech 2007 a 2008 upozornili některé úřady a média na možné nepravosti, které se děly v Dětském domově v Novém Jičíně a za něž by mohl být odpovědný tamní zástupce ředitelky Michal Pokorný. Ten ovšem s takovými tvrzeními nesouhlasil a na oba manžele podal trestní oznámení pro pomluvu. To nakonec vyústilo až v trestní řízení před soudem.
Jak již Liga informovala, manželé Ľubovi jsou stíháni za trestný čin pomluvy, který měli spáchat, když o nepřiměřeném chování Michala Pokorného vůči dětem v domově informovali úřady a později i média. A to přesto, že tak plnili svou zákonnou povinnost, neboť podle trestního zákona musí každý oznámit všechny skutky, které by mohly představovat týrání svěřené osoby.
Podle představitelů dětského domova, policie i státního zastupitelství se ale manželé sami dopustili trestného činu pomluvy, který patří mezi verbální trestné činy. Ty však v moderním trestním kodexu demokratického státu nemají co dělat. Každý, kdo má pocit, že někdo jiný pošpinil jeho jméno či pověst, se totiž může účinně bránit před civilním soudem. Trestní právo by mělo být vždy až tím nejkrajnějším řešením.
Jednání v případu se sp. zn. 4T 56/2009 proběhne 24. a 25. listopadu vždy od 8.15 hodin na Okresním soudě v Novém Jičíně, číslo dveří 38/2. poschodí.
Další informace k případu najdete zde, zde a zde.

Další informace k trestnému činu pomluvy zde.

Policejní inspekce uzavřela případ zubního laboranta z Aše

Reportáž byla zveřejněna dne 11. 10. 2010 v Odpoledních Televizních novinách na TV Nova.
Kristina KLOUBKOVÁ, moderátorka
——————–
Policejní inspekce uzavřela případ zubního laboranta z Aše. V květnu jsme vás informovali o 54letém muži, který byl podle svých slov napaden policisty na služebně v Aši. Podle inspekce se ale žádný z policistů nedopustil trestného činu. Laborant proto podal na policii stížnost.

František NYKLAS, redaktor
——————–
Policista z Aše měl zubnímu technikovi v květnu způsobit na služebně modřiny na zádech a otok na obličeji.

poškozený /natočeno 2. 5. 2010/
——————–
Přišel, zmlátil mě znova a abych nemohl /nesrozumitelné/, tak mi dal ještě tu ruku takhle, a já jsem byl takhle a teď ty, ty ruce, ty nohy jsem měl spoutaný před těma poutama.

František NYKLAS, redaktor
——————–
Podezření na nezákonný postup policistů vyšetřovala policejní inspekce v Karlových Varech.

Martina LÍDLOVÁ, mluvčí Inspekce PČR
——————–
My jsme šetření ukončili se závěrem, že se ve věci nejedná o trestný čin. Vydali jsme usnesení o odložení věci.

František NYKLAS, redaktor
——————–
Zubní laborant se závěry inspekce nesouhlasí, celý spis poputuje z Karlových Varů na státní zastupitelství do Plzně, kde bude prozkoumám.

poškozený
——————–
Já si myslím, že se to snaží zamést pod koberec.

František NYKLAS, redaktor
——————–
Napadeného muže se zastala nevládní organizace Liga lidských práv.

Zuzana CANDIGLIOTA, Liga lidských práv v Brně
——————–
Úplně od počátku už to vyšetřování vykazovalo známky neobjektivity, proč čekala Inspekce 3 měsíce na to než ty, než ty dotyčné policisty vyslechne?

Martina LÍDLOVÁ, mluvčí Inspekce PČR
——————–
Celé prošetřování probíhalo v souladu s trestním řádem a na toto prošetřování dohlíží i státní zástupce.

František NYKLAS, redaktor
——————–
Zpochybňován je znalecký posudek o zranění zubního technika, prý šlo o zmanipulované vyšetřování ve prospěch podezřelých policistů. Ašský živnostník je připraven hájit svá práva až u Ústavního soudu. František Nyklas, televize Nova.