Pondělí, 15. června 2015Aktuality
Liga lidských práv pomáhá osmnáctiměsíčnímu chlapci, který byl ve věku pěti měsíců odebrán z péče své matky a umístěn do kojeneckého ústavu (dětského centra). Lize se nejprve podařilo prokázat, že pro odnětí chlapce nebyl žádný zákonný důvod, protože jeho maminka o něj pečovala dostatečně a s láskou, a dosáhnout tak zrušení předběžného opatření, na jehož základě k odebrání chlapce došlo.
Odškodnění přitom požaduje za nemajetkovou újmu, která chlapci vznikla nejen v důsledku nezákonného odnětí z péče své matky, ale především v důsledku dlouhodobého pobytu v kojeneckém ústavu. V současnosti již v odborné společnosti panuje shoda na tom, že ústavní péče v případě takto malých dětí představuje špatné zacházení a závažným a nevratným způsobem narušuje jejich vývoj. Dětem totiž v ústavních zařízeních chybí konkrétní pečující osoba, která je v tomto věku klíčová, protože dítěti zprostředkovává kontakt s okolním světem, a dítě tak díky ní získává pocit bezpečí.
„Věříme, že v tomto případě můžeme pomoci nejenom konkrétnímu chlapci, ale všem malým dětem, které jsou v ústavu, anebo čelí riziku, že tam budou umístěny. Kdyby totiž příslušné orgány uznaly, že umístění takto malých dětí do ústavní péče je špatným zacházením, jednoznačně by deklarovaly nutnost tato zařízení zrušit a legislativně zakotvit nepřípustnost tohoto typu opatření. K tomu ostatně vyzval vládu ve svém nedávném usnesení i Výbor pro práva dítěte, který mj. poukazuje na příklad Slovenska, kde je ústavní péče o děti mladší 6 let nepřípustná. Děti takto nízkého věku by měly být při odnětí z rodiny umísťovány pouze do náhradní rodiny, typicky k pěstounům“ uvedla Anna Hofschneiderová, právnička Ligy lidských práv.
Pro chlapce s ohledem na délku jeho pobytu v kojeneckém ústavu požadujeme odškodnění ve výši necelých 300 000,- Kč. „Rádi bychom však stejný nárok uplatnili i u dcerky další naší klientky, která strávila v kojeneckém ústavu již dva roky, a proto výše požadovaného odškodnění bude přesahovat milion korun,“ doplnila Kamila Holoubková, právnička Ligy lidských práv.
Usnesení Výboru pro práva dítěte ve věci sjednocení služeb pro ohrožené děti naleznete zde: http://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/pri-uradu-vlady/jiri-dienstbier/tiskove-informace/usneseni-vyboru-pro-prava-ditete-rady-vlady-cr-pro-lidska-prava-ve-veci-sjednoceni-sluzeb-pro-ohrozene-deti-129556/
Zastupování tohoto případu bylo financováno z projektu “Vím, jak z toho ven” programu Fondu pro nestátní neziskové organizace.
Pondělí, 23. února 2015Aktuality
V posledních týdnech se rozhořel zájem českých médií o problematiku odebíraných dětí. Jejich zájem se téměř výhradně soustředí na případ dvou dětí odebraných české rodině žijící v Norsku. Avšak v celospolečenské diskusi se vytrácí fakt, že Česká republika si v otázce odebírání dětí nepočíná lépe. Stále máme vysoký počet odebíraných dětí – podle vyjádření Ministerstva práce a sociálních věcí okolo 3000 dětí za rok. To je jistě alarmující, ale neznamená to, že tři tisíce rodin selhalo v péči natolik, že bylo nutno sáhnout k nejkrajnějšímu prostředku. Svědčí to především o tom, že těmto rodinám nikdo v dostatečné míře nenabídl jinou, vhodnější pomoc.
Hlavní nedostatky českého systému péče o ohrožené děti spočívají přímo v činnosti soudů a orgánu sociálně-právní ochrany dětí
Pokud už v konkrétním případě nelze dítě před nepřiměřeným ohrožením ochránit jinak, než jeho odebráním z rodiny, mělo by být umístěno primárně do pěstounské péče. Jedině v případě, že není pěstounská péče vhodná, je možné umístit dítě do péče zařízení. Je však taky nutné říct, že taková péče by měla vypadat jinak než současné ústavy.
Existence pěstounské péče není důvodem pro odebírání dětí
I když norský případ se jako argument proti podpoře pěstounských rodin používá. Vždy jde především o to, jak jsou v zákoně nastaveny a v praxi aplikovány důvody, pro něž k odebrání dítěte dochází. Velmi problematickým faktem je to, že k odebrání dochází i zjevně nezákonně, tedy např. v rozhodnutí o odebrání dítěte nejsou ani obsaženy důvody, proč bylo přistoupeno k tak drastickému zásahu. Zároveň dochází nezřídka k tomu, že i malé děti, včetně novorozenců, jsou umístěny do ústavní péče, i když by pro ně byla vhodnější pěstounská péče.
Na zprávách z médií je pro každého rodiče snad nejtíživější skutečnost, že se proti odebrání dětí nedá bránit. Neměli snad právo se odvolat? Jak to ale vypadá v praxi u nás? Například jedna z našich klientek čekala na finální rozhodnutí soudu ve věci odnětí své dcery osmnáct měsíců. Nyní opět čeká, tentokrát na to, jak rozhodne soud odvolací. Ten její první odvolání odmítl s tím, že předběžné opatření, proti kterému se odvolávala již pozbylo platnosti. Předběžná opatření na základě kterých je dítě umístěno z rodiny platí pouze měsíc. Odvolací soud rozhodoval déle než tuto dobu a mezitím bylo prvním soudem vydáno nové předběžné opatření, obsahově sice identické s tím předchozím (stále žádné odůvodnění), ovšem s jiným číslem.
Liga lidských práv se dlouhodobě snaží o snížení počtu dětí v ústavní péči
Zároveň ale pracuje i na tom, aby došlo ke zlepšení celého systému. Český systém péče o ohrožené děti totiž v praxi stále staví na vysokém počtu dětí odebraných z rodiny, jakož i počtu dětí umístěných do velkokapacitních ústavů. Dne 31. 1. 2015 podala Liga lidských práv a spolu s dalšími 8 neziskovými organizacemi rozsáhlou alternativní zprávu (kompletní zpráva v angličtině zde).k implementaci článků 16 a 17 Evropské sociální charty ze strany České republiky. Součástí této zprávy bylo upozornění na nedostatky v procesu transformace systému péče o ohrožené děti. Tyto nedostatky předně spatřujeme ve stávající roztříštěnosti celého systému, kdy daná problematika spadá do věcné kompetence tří ministerstev, což významným způsobem proces transformace ztěžuje a zpomaluje.
Středa, 16. února 2011Aktuality
Liga lidských práv podala 7. února ženevskému Výboru pro práva dítěte při OSN stínovou zprávu o současné situaci v České republice. Výbor komunikuje se zástupci neziskových organizací a mezi jejich připomínkami hledá témata, o nichž bude diskutovat také s českou vládou. Výsledkem celého dlouhodobého jednání jsou závazky, které musí vláda v následujících letech plnit.
Mezi kritické body, na něž Liga upozornila, patří roztříštěnost systému péče o ohrožené děti, nedostatečný sběr zejména etnických dat a chybějící preventivní péče poskytovaná biologickým rodinám. Stejně jako už dříve, i letos jsme ve zprávě zdůraznili existenci dvojkolejného systému základního školství, což znamená, že v praxi existují vedle běžných základních škol i jen kosmeticky zreformované bývalé zvláštní školy.
„Podařilo se nám upozornit Výbor na nejvýznamnější problémy s dodržováním Úmluvy o právech dítěte. Slibuji si od toho, že na květnovém zasedání Výbor vládě doporučí nedostatky napravit, čímž bude na vládu vytvořen další tlak ke změnám,” hodnotí návštěvu Ženevy právnička Ligy Michaela Tetřevová.
Koncepci péče o dítě Michaela Tetřevová kritizuje i v článku „Zrušme dětské domovy!”
