Liga školí studenty, jak radit pacientům

Ve středu 15. října 2008 proběhlo na Právnické fakultě UP v Olomouci úvodní školení o právech pacientů. Tříhodinového vzdělávacího bloku se zúčastnilo 14 studentek a studentů právní kliniky. Vedle nácviku rozhovoru s klientem se studenti praktickou formou seznámili s právní úpravou přístupu do zdravotnické dokumentace, informovaného souhlasu, povinného očkování nebo např. náhrady škody na zdraví. Studenti se zapojují do studentské právní poradny a pod vedením právníků Ligy budou řešit i problémy, se kterými se na centrum obrátí pacienti.

V rámci projektu „Férová nemocnice“ se Liga vedle dalšího snaží zvýšit přístup pacientů k informacím o tom, jaká mají práva a jak mohou svá práva vymoci. Ve spolupráci s olomouckou právnickou fakultou tak Liga posílí své působení i na region Střední Morava.

Svépomocné skupiny jsou důležité pro pacienty i právníky

U příležitosti desátého výročí založení občanského sdružení Self Help Ústí nad Labem se zástupci Centra advokacie duševně postižených (MDAC) a Ligy lidských práv účastnili konference „Realita a možnosti svépomocných skupin“. Organizace jako je právě Self Help, Kolumbus nebo Vida, které se na setkání představily, sdružují uživatele a ex-uživatele služeb psychiatrické péče. Jejich posláním je mimo jiné svépomocná péče o klienty s duševní poruchou a obhajoba jejich práv a zájmů.

Pacientské organizace se setkávají s množstvím nejrůznějších pacientů, kterým poskytují základní rady a informace, zprostředkovávají právní pomoc nebo pomáhají udržovat kontakt s právníkem. Členové svépomocných skupin jsou proto důležitou studnicí informací o tom, jakým způsobem funguje právo v praxi a s jakými problémy se potýkají psychiatričtí pacienti.

Právě těchto zkušeností svépomocných skupin využívá Liga i MDAC při vedení strategických případů a prosazování systémových změn v zákonech a v praxi. Na oplátku pak právníci poskytují svépomocným skupinám své zkušenosti se zastupováním klientů před soudy nebo informace o změnách právní úpravy a nové judikatuře.

Pacient kvůli chybě lékaře zemře, ten vyvázne bez trestu

Soudní znalci nejsou objektivní, české zákony to však zatím neřeší. Ministerstvo spravedlnosti slibuje změnu.
Praha/ Ani za nejvážnější pochybení se zatím lékaři v Česku většinou nemusí bát trestu. I v případech, kdy si pacienti z banální operace odnesli trvalé následky nebo dokonce zemřeli, soudy u zdravotníků nesahají k příliš přísným trestům.
Důvod? Znalecké posudky většinou zní: nevinen. Stížností na neobjektivní znalecké posudky se hromadí, soudní lékaře ale nikdo netrestá. Na jejich rozhodnutí přitom závisí nejen osudy lékařů, ale především pacientů. Ministerstvo spravedlnosti konečně slibuje změnu.
„Lékařští soudní znalci jsou neobjektivní – a bohužel nejsou nestranní. Většinou se s lékaři znají, a tak jim často pomáhají vybruslit z problémů,“ říká právník David Zahumenský z Ligy lidských práv. „Není se ale čemu divit, současné zákony jsou naprosto nevyhovující, i nařízení z roku 1939 upravovalo znaleckou činnost lépe než teď,“ dodává Zahumenský. Znalec totiž sice může dostat napomenutí nebo být vyškrtnut ze seznamu, pořád ale neexistuje žádný kontrolní orgán, který by jeho činnost kontroloval, takže se žádné postihy prakticky neudělují.
„Poslali jsme řadu stížností na ministerstvo spravedlnosti, ale kvůli absenci kontroly znalců stát své pravomoci vůbec nevyužívá,“ vysvětluje advokátka Marie Cilínková. Situace by se dala řešit jedině radikální změnou systému. „Je třeba změnit zákony, zorganizovat vzdělání znalců a především zřídit dohled. Měly by se zvýšit i odměny, znalci teď mají často pocit, že to dělají z dobré vůle, a tak si leccos dovolí,“ dodává advokát Ondřej Dostál.
Ministerstvo slibuje změnu k lepšímu už na podzim. „O problému ve znalecké činnosti víme, nyní chystáme novelu zákonu, kam chceme zapracovat všechny připomínky. Situace by se tak měla zlepšit,“ tvrdí Jitka Vinke z tiskového odboru ministerstva spravedlnosti. „Definitivní podobu návrhu představíme veřejnosti už v polovině září,“ dodává.

„Lékařští soudní znalci jsou neobjektivní a bohužel nejsou nestranní. Většinou se s lékaři znají, a tak jim často pomáhají dostat se z problémů.“ David Záhumenský, Liga lidských práv.

Článek vyšel dne 1. 9. 2008 v Boleslavském deníku, Brněnském deníku, Českobudějovickém deníku, Havlíčkobrodském deníku, Hradeckém deníku, Moravskoslezském deníku, Olomouckém deníku, Plzeňském deníku, Pražském deníku (pod názvem Lékaři, kteří zaviní smrt pacienta, zůstávají bez trestu) a v Ústeckém deníku.

Liga vydala analýzu vybraných témat zdravotnického práva

Na základě zkušeností s poskytováním poradenství a právní podpory pacientům, ale také se znalostí problémů, kterým jsou nucena čelit zdravotnická zařízení, vytvořili právníci Ligy analýzu, která je mimo jiné reakcí na přípravu nové zdravotnické legislativy, zejména na návrh zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ale také na návrh zákona o specifických zdravotních službách.
Problematika zdravotní péče je v současné době obsažena v celé řadě právních předpisů, její základ je však obsažen v zákoně č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. Tento zákon je již značně zastaralý a jak shrnuje důvodová zpráva k připravované legislativě i přes všechny dosavadní novelizace … zůstala jeho velká část již prakticky nepoužitelná, neboť upravuje „zdraví a potřeby lidu“ a nikoli skutečné potřeby konkrétního pacienta. Tím je významně potlačena možnost pacienta vymáhat svá práva a nároky.

Liga lidských práv vítá snahu ministerstva zdravotnictví nahradit stávající právní úpravu modernější legislativou, zároveň však podle našeho názoru zůstávají některé závažné problémy opomenuty. Analýza Legislativní ochrana práv pacientů se snaží na některá témata poukázat a přenést také příklady jejich regulace v jiných zemích.

Jak zkvalitnit práci zdravotnických znalců?

Praha – 23. července 2008 – Občané mají problémy se znaleckými posudky. Na názoru znalce přitom často závisí výsledek soudního řízení. Lékaři se znaleckým razítkem rozhodují o tom, zda člověka zavřou na psychiatrii, jestli jej zbaví způsobilosti k právním úkonům, hodnotí i to, zda jiný lékař operaci provedl správně nebo pochybil. Stejně tak znalecký posudek ovlivní, jaké odškodné za pokaženou operaci u soudu dostanete.

Vliv znalců je veliký a soudy i policie na ně rádi přenášejí odpovědnost za otázky, které by měli řešit sami. Činnost znalců je přitom regulována nedostatečně, zákon z šedesátých let byl dosud novelizován jen jednou (přičemž se jednalo pouze o technickou novelu týkající se DPH). Nikdo nedohlíží na to, jestli mají znalci dostatečnou kvalifikaci a dále se vzdělávají. Znalci nejsou disciplinárně odpovědní a občan si tak nemá na nekvalitně provedený posudek kde stěžovat. Množí se také stížnosti na porušení objektivity a nestrannosti znalců.
Liga lidských práv na základě odborné literatury i zahraničních zdrojů vytvořila kritéria pro hodnocení znaleckých posudků a vyzvala občany i advokátní kanceláře, aby jí zaslali znalecké posudky, které jsou něčím výjimečné a ovlivnily lidské životy. Komise složená z odborníků z oblasti práva (advokátka JUDr. Marie Cilínková, advokát JUDr. Ondřej Dostál), medicíny (MUDr. David Marx) a etiky (Doc. PhDr. Jana Kutnohorská) pak hodnotila více než 20 posudků. Závěry jsou jednoznačné: znalci neuvádějí v posudcích, mají-li dostatečnou kvalifikaci a zkušenosti, zda je jejich odborný názor na věc jediný možný, a často vůbec nevíme, z čeho vlastně vycházeli. Setkali jsme se posudkem plným gramatických chyb, jindy zase bylo příjmení znalce shodné s příjmením lékaře, jehož práci hodnotil – znalec se přitom nevyjádřil k tomu, jestli nemůže být podjatý nebo je to jen náhoda.

„Současná praxe je nevyhovující. I vládní nařízení z roku 1939 upravovalo znaleckou činnost lépe než současný zákon. Problémem je zejména absence disciplinární odpovědnosti znalce. Soud či ministerstvo spravedlnosti může znalce napomenout, či jej dokonce vyškrtnout ze seznamu, není však nikdo, kdo by objektivně činnost znalce hodnotil. Stát proto své pravomoci vůči znalcům v podstatě nevyužívá.“ Říká David Zahumenský, právník Ligy lidských práv, který poznatky z hodnocení znaleckých posudků shrnul do systémového doporučení. Jako pomůcku pro kultivaci činnosti znalců Liga vedle dalšího nabízí začlenění kritérií pro vypracování posudku do zákona.

Liga lidských práv zašle vypracovanou analýzu a doporučení Ministerstvu spravedlnosti i dalším subjektům. Navrhuje, aby činnost znalců byla kontrolována a nedostatky sankcionovány, aby soudy neustanovovaly znalce dříve, než shromáždí další důkazy, aby byl přijat etický kodex znalce a kritéria, která pomohou soudům i jednotlivcům znalecké posudky hodnotit. Znalci by měli být objektivní, nestranní a neměli by se dělit na ty, kteří straní lékařům či pojišťovně a na ty, kteří stojí na straně pacienta.

Bližší informace poskytne:
Mgr. David Zahumenský, právník, Liga lidských práv, 608 719 535, dzahumensky@llp.cz.

Poznámka pro editory:
Analýzu Problémy v činnosti soudních znalců z oboru zdravotnictví naleznete zde.