Dobrá zpráva pro pacienty: soudy musí zohlednit, aby odškodnění působilo preventivně

Krajský soud v Liberci zdvojnásobil odškodnění ženě, které lékaři odebrali vaječníky bez jejího souhlasu. Vyvolali tak u ní veškeré negativní následky, které jsou spojené s předčasným nástupem menopauzy. Žena měla původně dostat 150 tisíc korun, právníci Ligy ale argumentovali, že odškodnění dostatečně nezohledňuje závažnost celého případu a Nejvyšší soud jim dal loni na podzim za pravdu. Jako satisfakci za porušení informovaného souhlasu tak žena dostane celkem 300 tisíc korun.

Rozsudek Nejvyššího soudu je výjimečný v tom, že říká, že soudy musejí zohlednit preventivní působení odškodnění za porušení práv pacientů. „Pro pacienty je to dobrá zpráva, protože nyní soudy řekly, že odškodnění by mělo být takové, aby zdravotníky odrazovalo od toho nerespektovat svobodnou volbu pacienta, řekl advokát a předseda Ligy lidských práv David Zahumenský.

V zásadě tak mohou být v případě velkých nemocnic finanční sankce citelnější než u samostatných zdravotníků. Třistatisícové odškodnění již podle Ligy preventivní funkci plnit může. Lednový rozsudek krajského soudu ale ještě není pravomocný.

Žena podstoupila v roce 2006 operaci dělohy. Operatér se rozhodl vedle dělohy preventivně odstranit také vaječníky, přestože k tomu neměl souhlas pacientky. Po odebrání vaječníků nastoupila u ženy předčasná menopauza zahrnující řadu somatických a psychických obtíží.

Přestože soudy od počátku daly Lize za pravdu, pokud jde o skutkový průběh, zdráhaly se ženu férově odškodnit. Krajský soud jí nejprve přiznal pouhých 80 tisíc korun, vrchní soud finanční satisfakci zvýšil na 150 tisíc. To ale stále podle právníků Ligy nedostatečně zohledňovalo to, že k zákroku došlo ve velké krajské nemocnici.

Liga dlouhodobě usiluje o to, aby lidé mohli svobodně rozhodovat o otázkách svého zdraví. Proto ve vybraných případech poskytuje právní podporu těm, jejichž svobodná volba nebyla respektována. Zdravotníci mají povinnost pacienta řádně informovat, rozhodnutí je ale na něm.

 

Bližší informace poskytne:

David Zahumenský, advokát a předseda Ligy lidských práv, e-mail: dzahumensky@llp.cz, tel.: 608 719 535

Více informací k případu:

http://llp.cz/pripady/za-vyoperovani-zdraveho-organu-proti-vuli-pacientky-zaplati-lekar-300-tisic-korun/

Štrasburský soud: Pacient psychiatrické léčebny v Brně byl podroben nelidskému a ponižujícímu zacházení

Evropský soud pro lidská práva dnes rozhodl, že pan Bureš byl před pěti lety v Psychiatrické léčebně v Brně-Černovicích podroben nelidskému a ponižujícímu zacházení. Podle soudu byl několik hodin bezdůvodně kurtován na lůžku poté, co jej policie našla dezorientovaného po vysoké dávce léků na ulici. „Soud dospěl k názoru, že tím došlo k porušení článku 3 Evropské úmluvy o lidských právech a přiznal stěžovateli odškodnění 20 tisíc Eur,“ řekl právník Ligy lidských práv a Centra advokacie duševně postižených (MDAC) Maroš Matiaško.     

Pan Bureš se neprojevoval agresivně, naopak příchod policie i převoz do psychiatrické léčebny uvítal s tím, že se mu dostane pomoci, a s psychiatry spolupracoval. Přesto ho však léčebna převedla na nedobrovolnou hospitalizaci, kde ho zřízenci přivázali kurty k posteli na několik hodin, což mu způsobilo zranění na zápěstí.

Stěžoval si také na ponižující zacházení ze strany ošetřujícího personálu a neochotu státních orgánů vyšetřit okolnosti hospitalizace. Pochybení státu při prošetřování případu potvrdil i evropský soud. Soud kritizoval také běžnou praxi zaměstnanců ústavu, kteří kurtování použili rutinně, bez individuálního posouzení případu. „Podle soudu je nepřípustné používat omezovací prostředky jako formu trestu,“ dodal Matiaško.

Jde vůbec o první rozsudek Štrasburského soudu, podle něhož v České republice došlo k nelidskému a ponižujícímu zacházení. Rozhodnutí soudu tak ilustruje neutěšenou situaci, ve které se česká psychiatrie nachází. Tisíce lidí jsou ročně zavírání do velkých psychiatrických léčeben, kde mnohem častěji dochází k porušování práva na osobní svobodu, soukromí, či zásahům do fyzické integrity nebo důstojnosti.

Tento rozsudek podtrhuje potřebu reformovat poskytování psychiatrické péče v České republice. Prvním krokem by podle Ligy mělo být přijetí plánu transformace, na jehož vypracování by se měly podílet všechny dotčené skupiny, včetně pacientů. 

Ministerstvo zdravotnictví s tím souhlasí a sestavilo pracovní skupinu, která je pověřena plán vytvořit. Nicméně Liga má určité výhrady k jejímu obsazení. „Podle našich informací Ministerstvo zdravotnictví nepřizvalo do pracovní skupiny žádného opravdového zástupce pacientů“ říká právnička Ligy lidských práv Zuzana Durajová. Podle ní také hrozí, že plány budou zahrnovat pouze transformaci v rámci areálu psychiatrických léčeben, ne úplné opuštění ústavního prostředí.

Bližší informace poskytneme po podrobném seznámení se s rozsudkem na předem ohlášené tiskové konferenci dnes v 13:00 v sídle Veřejného ochránce práv na Údolní 39 v Brně.

Po skončení konference v cca 15:00 hodin poskytnou bližší informace:

Brno | Maroš Matiaško, právník Ligy lidských práv a MDAC, tel: 734 158 282

Praha | Barbora Rittichová, právnička Ligy lidských práv a MDAC, tel: 773 621 228

 

Více informací k případu:

  • Popis případu na webu Ligy lidských práv, včetně rozhodnutí soudů

Vláda schválila návrh novely, která porušuje Úmluvu o lidských právech

Vláda v úterý schválila poslanecký návrh novely zákona o zdravotních službách, která má vyřešit problémy se souhlasy rodičů v případě poskytování zdravotní péče dětem. Na tiskové konferenci však politici zapomněli zmínit, že novela mění také právní úpravu nedobrovolných hospitalizací, přičemž tato změna jde přímo proti rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva.

„Vláda schválením novely nepochybně udělala správný krok k odstranění výkladové nejasnosti zákona, protože některá zdravotnická zařízení odmítala poskytnout ošetření dětem bez souhlasu obou rodičů. Na druhou stranu, v oblasti práv lidí s duševním postižením jde o velký krok zpátky,“ říká právnička Ligy lidských práv a Centra advokacie duševně postižených (MDAC) Zuzana Durajová.

Zákon o zdravotních službách nabyl účinnosti letos v dubnu a zavedl nové záruky před nedůvodnými zásahy do osobní svobody prostřednictvím zneužívání psychiatrické hospitalizace. Ke změně legislativy Česko vyzval Evropský soud pro lidská práva na základě rozsudku Ťupa proti České republice, podle kterého stát musel zaplatit odškodnění ve výši 12 000 eur. Novela však tyto záruky ruší a vrací úroveň ochrany práv lidí s duševním postižením do původního stavu.

Pokud novelu schválí parlament, dopustí se stát nejen dalšího porušení Evropské úmluvy o lidských právech, ale hrozí také, že se na Evropský soud obrátí další stěžovatelé. Případná odškodnění se mohou v součtu  vyšplhat až na miliony korun, hrazených ze státního rozpočtu.

Stát by měl přemýšlet spíše o tom, jak člověku s duševní poruchou pomoct, ne jak ho snadněji zbavit osobní svobody

Podle zkušeností Ligy na jednu stranu často dochází k nedůvodným hospitalizacím pacientů s duševním postižením a na druhou stranu existují případy, kdy nedostatek péče vyústí až v tragédii, jak to ukazují i nedávné události v Jablonném nad Orlicí a Králíkách na Pardubicku. Takovým případům však nelze předejít uvolněním podmínek pro nucenou hospitalizaci, ani nelze všechny lidi s duševní poruchou preventivně zbavit osobní svobody.

Podle Ligy je klíčovým problémem nedostatečně rozvinutá síť prevenčních zdravotních a sociálních služeb. „Primárně by se mělo dbát na to, aby člověk nalezl pomoc a péči v komunitě, prostřednictvím ambulantního psychiatra a sociálních služeb. Zejména na malých obcích ale v současnosti neexistují dostupné služby, které by mohly člověku pomoct předtím, než se jeho duševní nemoc rozvine do extrémní fáze. Nucená hospitalizace proto nastává až tehdy, když systém selže a v mnoha případech bohužel až potom, co se stane nějaká tragédie,“ vysvětluje Durajová. Tuto situaci nedávno kritizoval i Výbor OSN proti mučení, který České republice doporučil, aby neprodleně začala s transformací psychiatrických služeb.

 

Bližší informace poskytne:

Zuzana Durajová, právnička Ligy lidských práv a Centra advokacie duševně postižených (MDAC), email: zdurajova@llp.cz, tel.: 773 692 282

 

OSN kritizuje českou psychiatrii. Chybějí peníze, opáčil šéf Bohnic

Místo velkých psychiatrických léčeben síť ambulantních specialistů. Místo ponižujícího zacházení respektování práv duševně nemocných pacientů. Výbor OSN proti mučení kritizuje Česko za psychiatrickou péči a tuzemským úřadům posílá doporučení, co a jak změnit. „Za málo peněz, málo muziky,“ komentuje výtky ředitel pražské Psychiatrické léčebny Bohnice Martin Hollý. Změna už je však prý na cestě.

„Psychiatrická péče by měla být postupně co nejvíce poskytovaná ambulantně, nikoliv v léčebnách, kde je člověk zbaven osobní svobody. Lidem s duševními poruchami by měly být k dispozici následné sociální služby, které jim pomohou po případné hospitalizaci lépe se vrátit do normálního života,“ komentovala závěry Výboru OSN proti mučení právnička Ligy lidských práv Zuzana Durajová.

Česko má podle zprávy na přeměnu dosud centralizované péče psychiatrických léčeben co nejrychleji vyčlenit potřebné finanční prostředky. Právě v tom je však problém.

Na ministerstvu vzniká pracovní skupina

„Jedna věc je rovina reality, tedy na co máme a kdo nám na to dá. A druhá věc je, že skutečně to, jak je u nás systém psychiatrické péče seskládaný, je přece jen daleko od toho, co považuje Evropa a svět za moderní psychiatrickou péči,“ řekl on-line deníku TÝDEN.CZ ředitel pražské Psychiatrické léčebny Bohnice Martin Hollý.

Na ministerstvu zdravotnictví už nicméně podle něj vzniká pracovní skupina, která by měla nakreslit, jak by v českých podmínkách mohla modernizovaná péče o duševně nemocné vypadat. A brzy mají přitéct i potřebné finance. „Psychiatrie je jednou z našich priorit pro nadcházející dotační období,“ potvrdil už před časem on-line deníku TÝDEN.CZ mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň.

Odškodnění za smrt v síťovém lůžku

Terčem kritiky výboru se už tradičně staly i nejrůznější omezovací prostředky včetně v Česku stále rozšířených síťových lůžek. „Výbor urguje zákaz používání omezovacích prostředků, jako jsou klecová a síťová lůžka,“ stojí v seznamu doporučení.

Klecová lůžka už jsou v Česku zakázaná. Učinit totéž s těmi síťovými by ale podle Hollého pro poskytování psychiatrické péče příliš prospěšné nebylo. Jejich používání by mělo být nicméně svázáno přísnou metodikou, aby nemohlo docházet k jeho zneužívání. „Nikdo si nesmí tím, že použije omezovací prostředek, pouze ulehčovat práci,“ říká rozhodně Hollý.

Výbor OSN proti mučení nicméně apeluje i na to, aby se české úřady důsledně zajímaly o případy, ve kterých vedlo použití omezovacích prostředků k úmrtí pacienta. Zpráva výslovně zmiňuje například případ jednapadesátileté ženy, která se letos v únoru oběsila na síťovém lůžku v psychiatrické léčebně v Dobřanech. „Všechny případy by měly být účinně vyšetřeny. Rodinám zemřelých pacientů by měla být poskytnuta pomoc včetně odškodnění,“ stojí ve zprávě.

Doporučení výboru projedná vláda. Podle jejího mluvčího Michala Schustera ale dosud nebyla na jednání kabinetu předložena. Česko je také nemusí splnit. „Jediné, co mu hrozí, je mezinárodní ostuda,“ uvedla Durajová z Ligy lidských práv.

 

Zprávu vydal server Týden.cz dne 10. června 2012. Autorkou zprávy je Lucie Nekvasilová.

Výbor OSN proti mučení kritizuje Česko za psychiatrickou péči

Orgán OSN vyzval Českou republiku, aby transformovala psychiatrickou péči tak, aby nedocházelo k ponižujícímu a nelidskému zacházení s pacienty. Za klíčové považuje vznik sítě dostupných ambulantních služeb a zrušení nepřiměřeně represivních opatření vůči lidem s duševním postižením. Na stav české psychiatrie v Ženevě upozornily neziskové organizace v čele s  Ligou lidských práv. 

Za nejdůležitější považuje Liga doporučení výboru k transformaci psychiatrických služeb v Česku – tedy k přeměně velkých psychiatrických léčeben na ambulantní zdravotní a sociální služby poskytované v komunitě. „Česká republika se dlouhodobě potýká s nedostatkem komunitních prevenčních nebo navazujících služeb. Lidé s duševním postižením jsou častokrát nuceni pobývat i několik měsíců v léčebnách, které nejsou uzpůsobené na dlouhodobý pobyt. V ústavech navíc existuje prokazatelně větší riziko špatného zacházení,“ říká právnička Ligy Zuzana Durajová.

Výbor odsoudil síťová lůžka i chirurgické kastrace

Výbor v závěrečných doporučeních kritizuje i používání síťových lůžek, které mělo na svědomí nedávnou smrt pacientky v Psychiatrické léčebně v Dobřanech. Důrazně vyzval české orgány, aby nejen důkladně vyšetřily okolnosti nehody a poskytly rodině zemřelé odškodnění, ale také ihned upustili od praxe používání klecových a síťových lůžek.

Kritika se nevyhnula ani chirurgickým kastracím, které Česká republika odmítá ukončit,
i když tyto zákroky již několik mezinárodních orgánů označilo za nelidské zacházení.

 

Bližší informace poskytne:

Zuzana Durajová, právnička Ligy lidských práv a Centra advokacie duševně postižených (MDAC), e-mail: zdurajova@llp.cz, tel.: +420 773 692 282

Přečtěte si celé znění doporučení (v angličtině).