Čtvrtek, 19. února 2009Aktuality
Parlamentní shromáždění Rady Evropy přijalo dne 26. ledna 2009 Usnesení 1642 (2008) o přístupu k právům pro lidi s postižením a jejich plném a aktivním zapojení do společnosti. Parlamentní shromáždění vyzvalo členské státy k zohlednění problémů osob s postižením při tvorbě politik ve všech oblastech a k zajištění, aby programy týkající se osob s postižením byly dostatečně financovány a aby osoby s tělesným nebo duševním postižením mohly využívat svá občanská práva na rovnoprávném základě s ostatními.
Za prioritní oblast v boji s diskriminací lidí s postižením Parlamentní shromáždění označilo zajištění práva na zachování a uplatňování způsobilosti k právním úkonům na rovnoprávném základě s ostatními. Za další klíčové úkoly států považuje Parlamentní shromáždění například prosazování práva osob s postižením na život v komunitě, na přístup k udržitelnému zaměstnání, na rovnoprávný přístup ke vzdělávání, a to zejména u dětí žijících ve specializovaných ústavech, a na rovnoprávný přístup při poskytování zdravotní péče, včetně práva na poskytování informací o zdravotní péči ve srozumitelné formě.
Kromě toho vyzvalo Parlamentní shromáždění členské státy, aby prokázaly svou politickou vůli urychlit přístup osob s postižením k jejich právům tím, že ratifikují a implementují nedávno přijatou Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením a její Opční protokol, který umožňuje jednotlivcům podávat stížnosti týkající se porušení jejich práv. Vláda České republiky před několika týdny vyslovila souhlas s ratifikací Úmluvy, její Opční protokol se však rozhodla neratifikovat. Liga lidských práv dlouhodobě prosazuje ratifikaci Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením i jejího Opčního protokolu a k implementaci Úmluvy přispěla mj. připomínkováním právní úpravy opatrovnictví v návrhu nového občanského zákoníku a nových zdravotnických zákonů.
Pondělí, 22. září 2008Zprávy z médií
Přijít o svéprávnost není v Česku výjimečné. Často je to zbytečné a zneužívané, tvrdí někteří právníci.
Praha/ Paní Silvie je starší nemocná paní. Její choroba se projevuje například tím, že ve svém bytě ve středních Čechách hromadí všechno možné: papíry, nejrůznější oblečení nebo časopisy. Na návrh městské části přišla o svéprávnost. „Přitom ji soud ani nevyslechl, ani ji o rozhodnutí neinformoval,“ uvádí právník Ligy lidských práv Maroš Matiaško.
Právě zájem lidsko právních organizací znamenal v případu paní Silvie obrat. Po převzetí zastupování zrušil nižší soud původní rozhodnutí a způsobilost byla paní Silvii vrácena. To změnilo i přístup města, jež nabídlo paní Silvii pomoc a asistenci při řešení jejích problémů. Právníci si stěžují i na to, že prakticky neexistuje kontrola nad opatrovníkem, který za lidi zbavené svéprávnosti rozhoduje. „Víme o případech, kdy se opatrovníci spřáhnou s advokáty s nekalými úmysly, nechají člověka zbavit způsobilosti a pak si za pakatel koupí jeho majetky,“ říká právnička Jana Marečková z Centra advokacie duševně postižených. Problém zbavení svéprávnosti nově řeší návrh nového občanského zákoníku, který připravuje ministerstvo spravedlnosti. Do budoucna by už měla zmizet praxe, kdy soud rozhodne o nezpůsobilosti člověka jen na základě lékařského posudku, aniž by dotyčného viděl.
„Je-li člověk neschopný právně jednat jen v určitých záležitostech, soud rozhodne i o tom, v jakém rozsahu jeho svéprávnost omezí,“ vysvětluje tvůrce chystaného občanského zákoníku Karel Eliáš z Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Zbavit člověka svéprávnosti půjde také jen v případě, že mírnější opatření by bylo nedostačující. Každé tři roky navíc soudce musí své rozhodnutí přezkoumat a rozhodnout,zda důvody pro omezení svéprávnosti trvají.
Zvýší se kontrola opatrovníků
Více by měli být v budoucnu kontrolováni i opatrovníci prostřednictvím opatrovnické rady. Tu by tvořily alespoň tři osoby, které mají v člověku s omezením svéprávnosti blízký vztah. „Bez souhlasu této rady nebude moci opatrovník například změnit trvalé bydliště člověka s omezenou způsobilostí,“dodává Eliáš.
Podle Marečkové by ale nový občanský zákoník měl obsahovat ještě více alternativ. Centrum advokacie například navrhuje, aby potřebnému člověku mohla být určena podporující osoba, která by pouze pomáhala s právními úkony, aniž by za postiženého rozhodovala.
Centrum advokacie duševně postižených upozorňuje, že počet osob zbavených způsobilosti k právním úkonům v Česku narůstá. Podle informací ministerstva vnitra se jejich počet za poslední rok zvýšil téměř o 900. V České republice tak nyní žije více než 24 182 osob úplně zbavených svéprávnosti. O částečnou způsobilost přišlo za poslední rok 165 lidí.
Článek vyšel dne 22. 9. 2008 v Havlíčkobrodském deníku, Hradeckém deníku, Olomouckém deníku, Plzeňském deníku, Pražském deníku, Ústeckém deníku a v Jihlavském deníku.
Pondělí, 31. března 2008Zprávy z médií
Praha/ Duševně nemocní lidé by si měli dávat větší pozor na soudy. Ty si totiž někdy ulehčují práci tím, že je zbaví svéprávnosti bez dostatečného důvodu. Nemohou pak sami nakládat s penězi, volit či vstupovat do manželství. Často by ale stačilo, kdyby za ně například při placení větších částek rozhodoval opatrovník.
Své o tom ví i paní Jana, která žije se synem v domě v “lepší” brněnské čtvrti. Ač oba trpí duševní poruchou, žijí normální život – tedy až na to, že ve svém domě a okolí mají značný nepořádek. Sousedé si kvůli tomu na ně stěžují. To bylo i důvodem, proč městská část vyvolala soudní řízení, jehož výsledkem bylo plné zbavení svéprávnosti.
“Považovali jsme to za absurdní. Vadilo nám, že místo nabídnutí nějaké pomoci se veřejná moc hned snažila tyto lidi nějak omezit,” říká právník David Zahumenský z Ligy lidských práv. Právě tato organizace se do případu vložila a výsledkem bylo, že odvolací soud rozhodnutí o odejmutí svéprávnosti zrušil.
Omezením práv lidí si soudy často ulehčují práci
Práci soudců kritizuje také ústavní soud. Podle tiskového mluvčího ústavního soudu Michala Spáčila si soudy nižších instancí často ulehčují práci a zbavují lidi svéprávnosti zbytečně. Pro to hovoří i údaje ministerstva vnitra, podle kterých byla k polovině loňského roku omezena svéprávnost 3 893 osobám, zatímco plně o ni přišlo 23 283 lidí.
Nemohla se vdát
Ústavní soud řešil například stížnost paní M. F., kterou pražský obvodní soud před lety kompletně zbavil svéprávnosti. Přitom podle posudku se mělo omezení týkat jen nakládání s větší částkou peněz.
Paní totiž do svých padesáti let žila s matkou, která veškeré praktické úkony zařizovala sama. Po její smrti v roce 1998 měla problém v životě obstát a například platit nájem. Soud ji kvůli podnětu z městské části uznal za nemocnou a zbavil ji svéprávnosti.
O tom ji ale soud ani neposlal vyrozumění. Důvod: není schopna plně chápat smysl soudního řízení. Když se dotyčná po čase chtěla vdát, zjistila, že o tom sama nemůže rozhodnout. Několikrát se proto odvolala. Až loni v prosinci ústavní soud rozhodnutí zrušil.
Podle prezidenta soudcovské unie Jaromíra Jirsy by se praxe soudců měla obrátit ve prospěch omezování svéprávnosti. “Od úplného zbavování způsobilosti k právním úkonům by se trend měl posunout k jejímu omezování, pokud to trochu jde,” říká Jirsa.
Článek vyšel dne 31.3.2008 v Boleslavském deníku, Brněnském deníku, Českobudějovickém deníku, Havlíčkobrodském deníku, Hradeckém deníku, Moravskoslezském deníku, Plzeňském deníku, Pražském deníku a Ústeckém deníku.
Středa, 28. dubna 2004Tiskové zprávy
Cílem celodenních seminářů bylo zlepšit orientaci zejména začínajících sociálních pracovníků v právu, aby mohli lépe uplatňovat právní prostředky při ochraně práv dětí, dále zlepšit jejich vystupování před soudem a v neposlední řadě poskytnout zpětnou vazbu z pohledu soudce o tom, co je pro procesní postup a rozhodnutí soudu v činnosti opatrovníka dítěte významné.
První seminář na téma Sociální pracovnice jako opatrovník dítěte před civilním soudem proběhl dne 9.4. 2004 . Ústředním tématem byla otázka spolupráce sociálního pracovníka a soudu.
Druhý seminář proběhl dne 16.4.2004 a v jeho rámci se zabývali účastníci tématem Sociální pracovnice v trestním řízení jako opatrovník a kurátor. Ústředními body programu byla opomíjená otázka zastoupení dítěte, které se stalo obětí trestného činu a dále aktuální otázka soudnictví ve věcech mládeže od 1.1. 2004.
V rámci obou seminářů si mohli účastníci a účastnice vyzkoušet vystupování před soudem v modelových řízeních, psaní základních podání atd. Jako lektoři vystoupili soudci Okresního soudu v Mělníku se zkušenostmi s opatrovnickou agendou a se specializací na soudnictví ve věcech mládeže. Každého semináře se zúčastnilo přibližně 30 osob z Prahy a Středočeského kraje. O účast na semináři projevilo zájem ohromné množství sociálních pracovníků (asi 120 osob), jejichž poptávku jsme zdaleka nemohli uspokojit.
