Pátek, 3. ledna 2014Aktuality
Přinášíme první a zároveň pozitivní zprávu v tomto roce. Náš klient, s kterým policisté nelidsky zacházeli na policejní cele, dostal od státu zadostiučinění ve výši požadovaných 100.000 Kč a přes 5.000 Kč za utrpěnou škodu na zdraví. Muž uspěl se svou stížností na policejní brutalitu a následné nevyšetření jeho trestního oznámení u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, který poprvé odsoudil Českou republiku za špatné zacházení ze strany policie.
Odškodnění muž obdržel na základě dohody o narovnání s Ministerstvem vnitra. Jedná se o jeden z mála případů, kdy se oběť nepřiměřeného a brutálního jednání policistů a následné nečinnosti státu domohla odškodnění. Klienta nejprve zastupovala Liga lidských práv, později jeho zastoupení převzal advokát David Netušil skrze Pro bono centrum.
Více informací o případu naleznete zde.
Pátek, 11. října 2013Zprávy z médií
Květoslava Šamajová z Prahy chce po státu odškodnění za to, že ji soud loni poslal do Bohnic. V léčebně strávila více než půl roku kvůli tomu, že napsala na svůj blog pomluvu. Neobvyklý případ míří k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Důchodkyně totiž neuspěla u Ústavního soudu, který její stížnost odmítl. Přesto bylo podle něj nařízení ochranného léčení sporné.
(Pokračování textu…)
Úterý, 11. prosince 2012Tiskové zprávy
Česká vláda uzavřela mimosoudní odškodnění se ženou, která si u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku stěžovala na nezákonnou sterilizaci. Součástí dohody je kromě odškodnění 10.000 eur také přiznání pochybení. Liga lidských práv vyzývá vládu, aby se ke kontroverzní historii nezákonných sterilizací v českých zemích postavila čelem a odškodnila i ženy, které se kvůli promlčecím lhůtám již na české soudy obrátit nemohou.
Nedobrovolně sterilizovaných žen jsou v Česku minimálně stovky. Za sterilizace se již v roce 2009 oficiálně omluvila vláda Jana Fischera. „My chceme, aby v tomto směru pokračovala i současná vláda a všechny ženy odškodnila. Vytvoření odškodňovacího mechanismu doporučila už v únoru letošního roku Rada vlády pro lidská práva. Vláda by jej měla schválit co nejdříve, aby se další oběti nemusely obracet na štrasburský soud,“ řekla právnička Ligy lidských práv Kateřina Červená.
Bližší informace poskytne:
Kateřina Červená, právnička Ligy lidských práv, e-mail: kcervena@llp.cz, tel.: 777 701 621
Rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který mimosoudní vyrovnání schválil, najdete zde.
Podnět Rady vlády pro lidská práva z února 2012 je k dispozici zde.
Čtvrtek, 18. října 2012Tiskové zprávy
Evropský soud pro lidská práva dnes rozhodl, že pan Bureš byl před pěti lety v Psychiatrické léčebně v Brně-Černovicích podroben nelidskému a ponižujícímu zacházení. Podle soudu byl několik hodin bezdůvodně kurtován na lůžku poté, co jej policie našla dezorientovaného po vysoké dávce léků na ulici. „Soud dospěl k názoru, že tím došlo k porušení článku 3 Evropské úmluvy o lidských právech a přiznal stěžovateli odškodnění 20 tisíc Eur,“ řekl právník Ligy lidských práv a Centra advokacie duševně postižených (MDAC) Maroš Matiaško.
Pan Bureš se neprojevoval agresivně, naopak příchod policie i převoz do psychiatrické léčebny uvítal s tím, že se mu dostane pomoci, a s psychiatry spolupracoval. Přesto ho však léčebna převedla na nedobrovolnou hospitalizaci, kde ho zřízenci přivázali kurty k posteli na několik hodin, což mu způsobilo zranění na zápěstí.
Stěžoval si také na ponižující zacházení ze strany ošetřujícího personálu a neochotu státních orgánů vyšetřit okolnosti hospitalizace. Pochybení státu při prošetřování případu potvrdil i evropský soud. Soud kritizoval také běžnou praxi zaměstnanců ústavu, kteří kurtování použili rutinně, bez individuálního posouzení případu. „Podle soudu je nepřípustné používat omezovací prostředky jako formu trestu,“ dodal Matiaško.
Jde vůbec o první rozsudek Štrasburského soudu, podle něhož v České republice došlo k nelidskému a ponižujícímu zacházení. Rozhodnutí soudu tak ilustruje neutěšenou situaci, ve které se česká psychiatrie nachází. Tisíce lidí jsou ročně zavírání do velkých psychiatrických léčeben, kde mnohem častěji dochází k porušování práva na osobní svobodu, soukromí, či zásahům do fyzické integrity nebo důstojnosti.
Tento rozsudek podtrhuje potřebu reformovat poskytování psychiatrické péče v České republice. Prvním krokem by podle Ligy mělo být přijetí plánu transformace, na jehož vypracování by se měly podílet všechny dotčené skupiny, včetně pacientů.
Ministerstvo zdravotnictví s tím souhlasí a sestavilo pracovní skupinu, která je pověřena plán vytvořit. Nicméně Liga má určité výhrady k jejímu obsazení. „Podle našich informací Ministerstvo zdravotnictví nepřizvalo do pracovní skupiny žádného opravdového zástupce pacientů“ říká právnička Ligy lidských práv Zuzana Durajová. Podle ní také hrozí, že plány budou zahrnovat pouze transformaci v rámci areálu psychiatrických léčeben, ne úplné opuštění ústavního prostředí.
Bližší informace poskytneme po podrobném seznámení se s rozsudkem na předem ohlášené tiskové konferenci dnes v 13:00 v sídle Veřejného ochránce práv na Údolní 39 v Brně.
Po skončení konference v cca 15:00 hodin poskytnou bližší informace:
Brno | Maroš Matiaško, právník Ligy lidských práv a MDAC, tel: 734 158 282
Praha | Barbora Rittichová, právnička Ligy lidských práv a MDAC, tel: 773 621 228
Více informací k případu:
- Popis případu na webu Ligy lidských práv, včetně rozhodnutí soudů
Pátek, 29. června 2012Zprávy z médií
Česku hrozí pranýř ve Štrasburku a vyplácení v součtu až milionových odškodnění lidem, kteří se bez souhlasu ocitnou za zdmi psychiatrické léčebny. Varuje před tím Liga lidských práv. Přímo proti rozsudku Evropského soudu pro lidská práva jde podle ní novela jednoho z reformních zákonů z dílny ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09), již v úterý schválila vláda.
Je to pět let, co u dvaačtyřicetiletého Miloše Ťupy doma zazvonili policisté s lékařem a proti jeho vůli jej převezli do psychiatrické léčebny. Mimo jiné proto, že měl tvrdit, že zabije svého bratra. Ťupa se však bránil, označil hospitalizaci za neoprávněnou a případ dohnal až do Štrasburku. Uspěl. Stát mu musel zaplatit odškodnění ve výši 12 tisíc eur (zhruba 300 tisíc korun – pozn. red.).
Česká republika byla Evropským soudem pro lidská práva odsouzena proto, že tuzemské soudy nezkoumaly okolnosti převzetí (Ťupy – pozn. red.) do lékařské péče a bezprostřednost ohrožení jeho samotného, či jeho okolí,“ popsala právnička Ligy lidských práv Zuzana Durajová.
A podobná situace, kdy bude Česko vyplácet nedobrovolně hospitalizovaným lidem odškodné v součtu dosahující miliony korun, se podle ní může brzo opakovat. A to v případě, že čeští zákonodárci přijmou novelu zákona o zdravotních službách z pera ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09) a dalších poslanců, kterou v úterý schválila vláda. „Jde o malé, ale závažné úpravy. Vypouštějí se změny, které chtěl v souvislosti s rozsudkem v případu Ťupa po Česku Evropský soud pro lidská práva,“ vysvětlila Durajová.
Podle současné úpravy (platné od duba letošního roku – pozn red.) je možné pacienta bez jeho souhlasu hospitalizovat pouze v případě, že bude „bezprostředně“ ohrožovat sebe nebo své okolí. V praxi to znamená, že například duševně nemocného, který hrozí své rodině nožem, mohou záchranáři odvézt na psychiatrii jen tehdy, bude-li kuchyňským náčiním třeba manželce máchat u hrla přímo před jejich zraky. Když se ale do příjezdu sanitky uklidní, zůstává doma. Stejně jako v případě, kdy mu mohou záchranáři zamezit v ohrožování sebe i druhých jinak.
Chystaná novela však onu pojistku proti zneužití hospitalizace v podobě slůvka „bezprostředně“, vypouští. Stejně jako podmínku, že nesmí být hrozbu možné odvrátit jinak. Podle Ligy lidských práv jde v oblasti práv lidí s duševním postižením o velký krok zpět. A Durajová upozorňuje, že už nyní ve Štrasburku čekají na verdikt dvě stížnosti podobné té Miloše Ťupy.
Ministerstvo: Je to kompromis
Ministerstvo zdravotnictví úpravu zákona, který primárně řeší kontroverzní souhlas obou rodičů v případě ošetření nezletilého dítěte, hájí. „Vychází to z toho, jak se současný zákon osvědčil, či neosvědčil v praxi. Samozřejmě to může v rámci projednávání v poslanecké sněmovně ještě doznat nějakých změn, nicméně my v tuto chvíli předkládáme návrh, který je opravdu kompromisem mezi všemi možnými řešeními,“ řekl on-line deníku TÝDEN.CZ mluvčí ministerstva zdravotniství Vlastimil Sršeň.
A za obsahem novely si stojí i šéf zdravotního výboru sněmovny Boris Šťastný (ODS). „Pokud má občan ústavní právo, aby mu stát zajistil lékařskou péči, musí mít ten naopak možnost, jak ji legálně poskytnout,“ míní Šťastný. „Jestli má Brusel nějaký nápad, jak nenechávat lidi umírat na ulici, ať nám ho řekne. Já neznám případy, kdy by se toto zneužívalo. Je to vždy s cílem záchrany lidského života či zdraví,“ dodal.
Pojistkou proti zneužití hospitalizace má být podle šéfa sněmovního výboru navíc soud, který musí „zadržení“ pacienta posvětit. „Nikoho nemůžete držet hospitalizovaného na psychiatrii jen tak,“ uvedl Šťastný.
„Podle našich statistik ovšem soudce v 99 procentech případů vždy řekne, že došlo k převzetí pacienta ze zákonných důvodů. Bez toho, aby zkoumal okolnosti a to, zda byl člověk opravdu nebezpečný,“ nesouhlasí Durajová. „Pokud bezprostřednost v zákoně explicitně není, soudy to neřeší,“ vysvětlila.
Článek vydal 29. června 2012 server Tyden.cz, autorkou zprávy je Lucie Nekvasilová.
