Pomalost českých soudů

Reportáž zveřejněná dne 4. 7. 2009 na ČT1 v pořadu Události je ke stažení zde.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
——————–
Česká justice bloudí v kruhu. Brzdí ji stížnosti na její vlažné tempo a u soudů se kupí žaloby kvůli průtahům, které jsou jejich vlastním dílem. Ministerstvo spravedlnosti už na odškodném vyplatilo skoro 90 milionů korun. Na většinu žádostí přitom zase nedojde v zákonné lhůtě.

Pavla SEDLISKÁ, redaktorka
——————–
Zdlouhavější dílo by tento pražský umělec asi nevytvořil. Osm let byl Milan Vašíček kvůli hádce a rvačce s taxikářem v zajetí tuzemských soudů. Nejhorší zážitek jeho života, tvrdí teď. Soud vyhrál. Na písemnou podobu rozsudku ale čekal 4 roky. V Itálii ho kvůli tomu odmítli jmenovat profesorem.

Milan VAŠÍČEK, poškozený
——————–
Tam na tom soudu to leželo 4 roky a my nevíme proč. Tohle to skutečně není právní stát. To je džungle.

Pavla SEDLISKÁ, redaktorka
——————–
Teď chce kvůli morální újmě po státu peníze. A není sám. Na ministerstvu spravedlnosti leží stovky dalších žádostí, jenže tamní úředníci většinu z nich nestihnou vyřídit v zákonem dané půlroční lhůtě. Z víc než 800 jich má už teď přes 600 smůlu.

Veronika LUDVÍKOVÁ, mluvčí, ministerstvo spravedlnosti
——————–
Hlavní komplikací je nepoměr mezi počtem zaměstnanců, kteří se této agendě věnují, a mezi počtem stížností, které na ministerstvo přicházejí. Sedm lidí musí vyřešit zhruba 2 tisícovky případů ročně.

Kateřina ČERVENÁ, právnička, Liga lidských práv
——————–
Poukazuje to zejména na to, že průtahy v řízení nejsou efektivně řešeny.

Pavla SEDLISKÁ, redaktorka
——————–
Většina stěžovatelů jde proto ještě dál. Kvůli liknavosti soudů podávají na stát žaloby a ty končí znovu u zahlceného soudu. Vítejte v absurdistánu. Vyřídit žalobu za průtahy trvá v průměru 730 dní, to je přes 2 roky.

Zdeněk DOUDĚRA, soudce, Obvodní soud pro Prahu 2
——————–
Tam je problém také v tom, že ty spisy, za které je požadováno to přiměřené zadostiučinění, mnohdy soudu nejsou zasílány. Tím může docházet i k průtahům u zdejšího soudu.

Pavla SEDLISKÁ, redaktorka
——————–
Šibeniční jsou v těchto případech podle Ligy lidských práv i promlčecí lhůty. Stát je nutné žalovat do půlroku, u ostatních žalob je většinou lhůta tříletá. Na ministerstvu spravedlnosti teď úředníci zpracovávají analýzu, nakolik je současný systém efektivní. Nevylučují, že do budoucna bude potřeba i změna zákona. Pavla Sedliská, Česká televize.

Jak se vypořádat se soudními průtahy

Po třech letech od novely zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti státu vydává Liga lidských práv analýzu, která rozebírá slabá místa odškodňování občanů za průtahy v soudních řízeních. Pod tlakem rozsudků Evropského soudu pro lidská práva umožnila tato novela vůbec poprvé na vnitrostátní úrovni peněžitě odškodňovat občany za imateriální újmu utrpěnou průtahy.
Mechanismus odškodňování si však vynutil nárůst byrokracie na ministerstvu spravedlnosti a začal přetěžovat Obvodní soud pro Prahu 2. Právě tam začali zasílat žaloby lidé, kteří se nesmířili s nízkými nebo nulovými náhradami od ministerstva. Pracovníci Ligy lidských práv se proto v uplynulých měsících setkávali se zástupci justice, advokacie i ministerstva spravedlnosti, aby vyhodnotili, jak zlepšit stávající praxi. Jak vyplynulo z rozhovorů, největší problém spočívá v nedostatku preventivních prostředků, které by průtahům zabránily. Analýza dále ukazuje, že ministerstvo spravedlnosti nedostatečně informuje občany jednak o existenci odškodňovacího mechanismu a rovněž o metodice, podle které se odškodnění za průtahy přiznává a v jaké výši.

Na základě provedené analýzy Liga lidských práv navrhuje především:

• zavést preventivní prostředek nápravy průtahů, který by účinně zamezil vzniku nepřiměřené délky řízení nebo zamezil jejímu pokračování;
• provést důkladnou analýzu efektivity předběžného projednávání návrhů na přiznání újmy ministerstvem spravedlnosti;
• zveřejnit, průběžně aktualizovat a systematicky šířit informace o dostupných prostředcích nápravy nepřiměřené délky řízení a zejména o metodice, na základě níž ministerstvo spravedlnosti stanovuje výši zadostiučinění.
• umožnit žadatelům, kteří nárokují újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., požadovat v rámci nákladů řízení také náklady vzniklé v souvislosti s právním zastupováním před ministerstvem spravedlnosti.
• provést důkladnou analýzu příslušnosti soudů pro projednávání nároků podle zákona č. 82/1998 Sb., a s přihlédnutím k personální vybavenosti soudu zvážit vhodnost změny příslušnosti tak, aby Obvodní soud pro Prahu 2 nebyl při vyřizování této agendy přetížen.

Celé znění analýzy naleznete zde.
Bližší informace:
Kateřina Červená, právnička Ligy lidských práv, mobil: 777 189 926

Stát musí zaplatit odškodné za nezákonnou hospitalizaci

Praha – 4. května 2009 – Šest set korun za každý den nezákonné hospitalizace v psychiatrické léčebně musí podle rozhodnutí soudu zaplatit Česká republika klientce Centra advokacie duševně postižených a Ligy lidských práv. Rozhodl tak Obvodní soud pro Prahu 2. Jako odškodnění za šedesát dní nezákonné hospitalizace musí stát paní Horové vyplatit celkem třicet šest tisíc korun.

Před několika lety začala paní Horová sbírat oblečení, knížky a jiné věci, které lidé nechávali u popelnic. Toto počínání se nelíbilo jejím sousedům, kteří si na ni opakovaně stěžovali. Pražská městská část se proto rozhodla pro nekompromisní řešení. Úředníci Městské části vnikli za asistence policie násilím do jejího bytu, aby odstranili všechny „hygienicky závadné“ věci. Současně na paní Horovou zavolali záchranku, která ji za spolupráce policie odvezla do psychiatrické léčebny v Bohnicích. Z jejího bytu pak pracovníci Městské části vynesli všechno včetně osobních věcí.
Při převozu byla paní Horová připoutána k lůžku tak, aby se nemohla hýbat. V léčebně pak byla zřízencem sprchována střídavě teplou a studenou vodou a proti své vůli dostávala nitrožilně léky. Vzhledem k tomu, že paní Horová nikdy se svou hospitalizací nesouhlasila, oznámila léčebna tuto skutečnost soudu. Ten rozhodl, že její hospitalizace je v souladu se zákonem. Paní Horová se proto za pomoci právníka MDAC a Ligy odvolala k Městskému soudu v Praze. Ten usnesení obvodního soudu změnil a nedobrovolnou hospitalizaci paní Horové prohlásil za nezákonnou.
„S případy nedobrovolné hospitalizace, která není v souladu se zákonem, se setkáváme poměrně často. Zejména soudy prvního stupně jsou při posuzování jejich zákonnosti velmi povrchní,“ komentuje situaci v České republice právnička MDAC a Ligy Jana Marečková. Fakt, že přezkoumávání nedobrovolných hospitalizací je u nás pouze formální záležitostí a zdaleka nenaplňuje standardy Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, dokazují také soudní statistiky. „Je zarážející, že okresní soudy v obvodech, kde se nachází psychiatrická léčebna, posuzovaly více než čtrnáct tisíc případů za rok a pouze v jednadvaceti z nich rozhodly, že nedobrovolná hospitalizace nebyla v souladu se zákonem. Tato čísla signalizují, že v systému není něco v pořádku.“ Upozorňuje Maroš Matiaško, právník MDAC a Ligy.
Na základě rozhodnutí Městského soudu v Praze o nezákonnosti nedobrovolné hospitalizace paní Horové se právní zástupce obrátil na Ministerstvo spravedlnosti se žádostí o odškodnění za imateriální újmu, která byla paní Horové nezákonnou hospitalizací způsobena. Ministerstvo spravedlnosti však tuto žádost vyhodnotilo jako nedůvodnou. Právník se proto obrátil na Obvodní soud pro Prahu 2 a zažaloval Českou republiku o odškodnění. Obvodní soud rozhodl, že Česká republika je povinna paní Horovou za způsobenou újmu odškodnit ve výši 36 000 Kč. Ministerstvo spravedlnosti se proti tomuto rozhodnutí odvolalo. „Je mi líto, že se Ministerstvo spravedlnosti odvolalo, jakékoliv finanční odškodnění je v takovýchto případech málo.“ uzavírá Matiaško.

Bližší informace o případu poskytne:
Maroš Matiaško, právník MDAC a Ligy, tel.: 545 210 446; 773 621 228, e-mail: mmatiasko@mdac.info

Dosáhnout odškodnění je pro pacienty v Rakousku snažší

Minulý týden se na ministerstvu zdravotnictví uskutečnil kulatý stůl na téma mimosoudního odškodňování pacientů. Tuto akci pořádala Liga lidských práv s cílem otevřít odbornou diskusi, která by vedla k lepší vymahatelnosti práv pacientů a zajištění spravedlivého odškodnění za zásahy do jejich důstojnosti, těla a zdraví. U kulatého stolu se sešlo téměř čtyřicet odborníků z řad advokátů, zástupců akademické obce, státní správy a nemocnic.
O mimosoudním odškodňování pacientů v Rakousku hovořila Belinda Jahn a Gerald Bachinger z rakouské organizace Patientenawaltschaft. Ta poskytuje pomoc poškozeným pacientům během mimosoudního vyjednávání o náhradě škody s lékaři a pojišťovnami, jedná-li se o újmu, která vznikla v důsledku pochybení na straně lékaře. Druhou oblastí, na niž se Patientenawaltschaft specializuje, je vedení fondu sloužícího ke kompenzování újmy, kterou nezpůsobil lékař. Taková újma může vzniknout např. v důsledku výskytu nepříznivých následků léčby, se kterými však byl pacient dopředu seznámen a s nimiž souhlasil. Příkladem posledně jmenovaného je situace, kdy tělo odmítne transplantovaný orgán.
Rakouští právníci upozornili na to, že počet pacientů, kteří se obracejí na Patientenawaltschaft rok od roku roste. Důvod však nevidí v tom, že by se zhoršovala lékařská péče, ale ve větší odvaze a sebedůvěře pacientů. Účastníci diskuse zhodnotili jako zajímavý zejména přístup a praxi rakouských nemocnic a lékařů, kteří sami odkazují pacienty na organizaci Patientenawaltschaft, pokud jim během léčby vznikla újma ať už kvůli pochybení lékaře nebo z jiných důvodů.

Pro účastníky kulatého stolu byly přínosné také výstupy českých přednášejících advokáta a mediátora Roberta Cholenského a zkušené advokátky Marie Cilínkové, kteří se podělili o zkušenosti s mimosoudním odškodňováním v českém prostředí. Diskutující se shodli na tom, že tento způsob řešení sporu mezi pacientem a zdravotnickým zařízením u nás bohužel není příliš rozšířen. Odborníci vidí problém zejména na straně pojišťoven, které svým přístupen znemožňují mimosoudní řešení. Pojišťovny odmítají proplácet náhrady za újmu, které vyjednají pacienti s nemocnicemi sami. Pacienti jsou tak nuceni obrátit se na soud, který může trvat i několik let.

Mimosoudní odškodňování pacientů v Rakousku a ČR

Liga lidských práv zve zástupce veřejné správy, nevládních organizací a odborné veřejnosti ke kulatému stolu na téma mimosoudního odškodňování pacientů u nás a v sousedním Rakousku. Diskuse se bude konat ve čtvrtek 29. 1. 2009 od 10:00 do 14:00 v prostorách Ministerstva zdravotnictví, Palackého nám. 4, Praha 2.

Od 10.00 do 12.00 hod budou rakouští účastníci Dr. Belinda Jahn a Dr. Gerald Bachinger hovořit o mimosoudním odškodňování pacientů v Rakousku. Dr. Belinda Jahn a Dr. Gerald Bachinger jsou představiteli Die NÖ Patienten – und Pflegeanwaltschaft. Patientenanwaltschaft poskytují bezplatné poradenství poškozeným pacientům, pomoc při mimosoudním uplatňování náhrady škody a posuzují žádosti o výplatu finanční kompenzace ze speciálních odškodňovacích fondů.

Mezi 12.30 a 14.00 hod pak advokát a mediátor Mgr. Robert Cholenský a advokátka JUDr. Marie Cilínková pohovoří o zkušenostech s žádostmi o mimosoudní odškodnění pacientů a možnostech mediace ve zdravotnických sporech.

Po každém příspěvku je plánována diskuse. Kulatý stůl je určen odborné veřejnosti, zástupcům veřejné správy a nevládních organizací. Tlumočení a občerstvení bude zajištěno.

Vyplněnou přihlášku zašlete prosím do 25. 1. 2009 na e-mail kcervena@llp.cz nebo potvrďte účast telefonicky na čísle 545 210 446. Nezapomeňte na sebe uvést kontakt. Děkujeme.

Kulatý stůl je financován z projektu „Legislativní ochrana práv pacientů“, který je podpořen nadací Open Society Fund, Praha. Hlavním cílem projektu je připomínkování nově vznikajících zákonů z oblasti zdravotnictví .

Mimosoudnímu řešení sporů ve zdravotnictví se Liga věnuje také v rámci projektu „Férová nemocnice“. Ten byl podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.