Pondělí, 23. listopadu 2009Zprávy z médií
Článek byl publikován dne 23. 11. 2009 na www.zpravy.idnes.cz a naleznete jej zde.
Vláda dnes vyjádřila politování nad nedobrovolnou sterilizací, kterou podstoupily většinou Romky v rozporu se zákonem. Spolek žen omluvu přijal jako morální zadostiučinění. Podle ministra pro lidská práva Michaela Kocába by podobným případům měla zabránit další připravovaná opatření.
„Jsme velice rády, že jsme tohoto dosáhly. Bojovaly jsme pět let, aby se nám dostalo veřejné omluvy. Velice děkujeme Fischerově vládě a všem ostatním jako je ombudsman, ministr, či neziskové organizace, protože my ženy samy bychom to až sem dotáhnout nezvládly,“ uvedla zástupkyně Spolku žen poškozených sterilizací Elena Goralová. Ta byla donucena k souhlasu se zákrokem v roce 2007, kdy čekala čtvrté dítě.
Přestože postižené ženy chápou dnešní krok vlády jako omluvu, podle zmocněnce pro lidská práva Jana Litomiského se vláda omluvit nemůže.
„Není to omluva, protože vláda odmítá převzít zodpovědnost za individuální pochybení, která žádným způsobem neiniciovala,“ řekl Litomiský po tiskové konferenci vlády. Za případy prý stojí konkrétní lékaři, kteří sterilizaci provedli.
Léta řešili desítky stížností
Sterilizace může proběhnout po informovaném souhlasu ženy. Některé pacientky, kterým lékaři zákrok provedli, si ale stěžují, že nebyly předem informovány. Před lety si 87 z nich stěžovalo u veřejného ochránce práv, 58 sterilizací proběhlo nezákonně.
Statistiky počtu žen, které byly tímto zákrokem poškozeny, v České republice ale neexistují.
Nedobrovolnou sterilizací se dlouhodobě zabývalo i ministerstvo pro lidská práva. Ministr Michael Kocáb dnes uvedl, že podobné případy se vykytovaly i za komunismu, za vědomí úřadů.
Politování Fischerova kabinetu sice zřejmě nepomůže ženám vysoudit odškodnění, protože většina zákroků se stala před několika lety a případy jsou i při porušení zákona po třech letech promlčeny. Ministr Kocáb ale upozornil, že Česká republika byla kvůli tomuto problému vystavena dlouhodobé kritice například z výborů OSN a že bylo třeba po čase zaujmout jasné stanovisko.
„Je to pro nás velmi důležité usnesení, dlouho jsem vymáhal vyjádření vlády,“ uvedl Kocáb.
Stále chybí právní ukotvení
Veřejný ochránce práv Otakar Motejl upozornil, že problematika stále není právně ukotvena.
„Není u nás platná právní úprava sterilizace, kvalifikovaný souhlas navržený zákonem nám chybí. Již byl součástí zdravotnického balíčku minulé vlády, ale zůstal neschválen. V současnosti tedy jde pouze o tu morální, etickou stránku věci,“ uvedl ombudsman.
Podle Kocába je nyní třeba vytvořit novou definici přístupu státu a zdravotnictví k této otázce. „Ministryně zdravotnictví má podle usnesení vlády zařadit otázku sterilizací do programu odborného fóra pro tvorbu standardů péče,“ uvedl Kocáb. Další opatření a kroky, které mají pomoci problematiku řešit, zatím Kocáb blíže nespecifikoval.
Liga lidských práv: litovat nestačí
Podle Ligy lidských práv je pouhé politování nedostatečné, organizace požaduje pro ženy finanční odškodnění.
Vláda prý zvolila pouze kompromisní přístup, měla však podle ní všechny případy řádně vyšetřit a ustavit mechanismus odškodňování sterilizovaných žen. Tento úkol zůstane na dalších vládách.
„Je důležité, aby se celkovým kontextem a konkrétními případy v budoucnu zabývaly také další vlády a zvážily, jakým způsobem protiprávně sterilizované ženy odškodnit,“ uvedl předseda Ligy David Zahumenský.
Pondělí, 23. listopadu 2009Zprávy z médií
Článek byl publikován dne 23. 11. 2009 na www.aktualne.centrum.cz a naleznete jej zde.
Praha – Vláda vyjádřila politování nad sterilizacemi převážně romských žen provedenými v rozporu s právem.
„Podobným případům by měla zabránit připravovaná opatření,“ řekl po jednání vlády ministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb.
Podle Ligy lidských práv je pouhé politování nedostatečné, organizace požaduje pro ženy finanční odškodnění.
Zdravotnická zařízení by se při provádění sterilizací měla ujistit, že ženy se zákrokem vyslovily informovaný souhlas. „Ministryně zdravotnictví (Dana Jurásková – pozn. red.) má podle usnesení vlády zařadit otázku sterilizací do programu odborného fóra pro tvorbu standardů péče,“ uvedl Kocáb.
Existují desítky případů
Statistiky počtu žen, které byly tímto zákrokem poškozeny, v ČR neexistují. Podle některých aktivistů prodělaly sterilizaci na Ostravsku až desítky romských žen. O problému se v Česku začalo hovořit na podzim roku 2004, když Evropské středisko pro práva Romů zveřejnilo podezření z nucených sterilizací.
Otázkou nezákonných sterilizací se dlouhodobě zabýval ombudsman Otakar Motejl, postupně se na něj se stížnostmi obrátilo asi osm desítek převážně romských žen.
Některé ze sterilizovaných Romek si vyjádření lítosti kabinetu přišly vyslechnout přímo na Úřad vlády. „Je to úleva, protože jsme bojovaly skoro šest let a ničeho jsme nedosáhly. Jsme rády, že nám uznali tu křivdu,“ řekla ČTK Marta Pušková.
Soudní spory, v nichž se jednotlivé ženy domáhají odškodnění, však podle ní budou nadále pokračovat.
„Není to omluva, protože vláda odmítá převzít zodpovědnost za individuální pochybení, která žádným způsobem neiniciovala,“ řekl ČTK vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Litomiský. Podle Litomiského za konkrétními případy stojí jednotliví lékaři, kteří zákroky prováděli.
Politování kabinetu postiženým ženám podle Litomiského zřejmě nepomůže k odškodnění, které řada z nich požaduje u soudů. „Většinou jsou to případy zastaralé a Nejvyšší soud trvá na výkladu, že nárok na finanční odškodnění se promlčuje po třech letech,“ vysvětlil Litomiský. „Je to i upozornění do budoucna. Pokud by opět k takovým případům došlo, postižení se musí bránit ihned, jak k poškození dojde,“ prohlásil.
Podle Ligy lidských práv vláda zvolila pouze kompromisní přístup, měla však podle ní všechny případy řádně vyšetřit a ustavit mechanismus odškodňování sterilizovaných žen. Úkol odškodnit ženy proto podle ligy zůstane na dalších vládách.
Čtvrtek, 27. srpna 2009Tiskové zprávy
Kvůli průtahům vyplatila Česká republika v loňském roce téměř 45 milionů korun na odškodnění. O tom, že se české soudnictví potýká s průtahy v řízení svědčí také řada rozsudků Evropského soudu pro lidská práva. Ze statistik a informací, které si Liga lidských práv vyžádala od ministerstva spravedlnosti však vyplývá, že samy české soudy si tento fakt nepřiznávají.
Průtahy v řízení jsou nejčastějším důvodem stížností, které podávají účastníci soudních sporů (tabulka č. 1). „Jedná se o jeden z největších problémů českých soudů. Svědčí o tom také počty stížností. V roce 2008 bylo ze všech vyřízených stížností na soudy v České republice téměř 65% na průtahy. V předchozích dvou letech to bylo dokonce přes 70%.“ Říká právnička Ligy Kateřina Červená. Stížnosti na průtahy jsou však převážně posuzovány jako nedůvodné (tabulka č. 2). Soudy často nejsou ochotny přiznat, že k průtahům dochází.
Aby řízení urychlili, mohou účastníci táhnoucích se soudních sporů podat soudu také návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu, např. pro nařízení soudního jednání. České soudy však k nápravě průtahů nevyužívají ani tohoto prostředku. V loňském roce uznaly jako oprávněné jen 36 návrhů z 260 (tabulka č. 3).
K průtahům však nedochází pouze u soudů. Potýká se s nimi samotné ministerstvo spravedlnosti při vyřizování žádostí o odškodnění za průtahy v řízení u soudu. Ministerstvo má ze zákona lhůtu šest měsíců na vyřízení žádosti o odškodnění. Až tři čtvrtiny vyřizovaných žádostí však stanovenou lhůtu přesahují (graf: Žádosti o odškodnění vyřizované ministerstvem spravedlnosti).
V České republice tedy neexistuje rychlý a účinný prostředek, kterým by se účastníci řízení mohli bránit proti soudním průtahům. Pokud chce Česká republika zabránit dalšímu zvyšování částek vyplacených na odškodnění (tabulka č. 4), musí přijmout takovou právní úpravu, která bude umožňovat efektivní ochranu proti průtahům. Vyplývá to také z analýzy, kterou Liga lidských práv zveřejnila v červnu tohoto roku.
Bližší informace poskytne:
Kateřina Červená, právnička Ligy lidských práv, mobil: 777189926, e-mail: kcervena@llp.cz
David Zahumenský, právník Ligy lidských práv, mobil: 608719535, e-mail:dzahumensky@llp.cz
Analýzu Soudní průtahy: preventivní a kompenzační prostředky nápravy naleznete zde.
Tiskovou zprávu k analýze naleznete zde.
Středa, 15. července 2009Tiskové zprávy
Lékař liberecké krajské nemocnice porušil zákon, když pacientce v roce 2006 při operaci dělohy odstranil zdravé vaječníky. Rozhodl tak Krajský soud v Liberci a za zásah do práva na ochranu osobnosti přiznal poškozené jen omluvu a osmdesát tisíc.
Znalecký posudek potvrdil, že v důsledku odstranění vaječníků došlo u pacientky k předčasnému nástupu menopauzy, s čímž je spojena řada fyzických a psychických obtíží. Z provedených předoperačních i následných vyšetření navíc vyplynulo, že vaječníky byly zdravé. Sám lékař v operačním protokolu žádný důvod pro jejich odstranění neuvedl. Paní K. požadovala za způsobenou újmu půl milionu korun.
Přiznaná finanční satisfakce je nepřiměřeně nízká, soudy bohužel stále nemají odvahu přiznat pacientce náhradu ve výši, která by skutečně zmírnila následky zásahu do jejích základních práv. „Částka by měla působit preventivně a vést zdravotnická zařízení k tomu, aby změnila svůj přístup a brala pacienty jako rovnocenné partnery, se kterými je potřeba komunikovat. Nemocnice v řadě případů hospodaří s miliardovými rozpočty a částka osmdesát tisíc tak může působit až směšně,“ zhodnotil rozsudek právník Ligy David Zahumenský.
Rozhodnutí je přesto pro pacienty zásadní. Soudkyně Jitka Kalfeřtová v něm jednoznačně potvrdila, že je zákrok provedený bez informovaného souhlasu pacienta nezákonný. „Není pochyb o tom, že odnětí tělesného orgánu, tím spíše orgánu dosud funkčního, představuje závažný zásah do tělesné integrity fyzické osoby. Proto by k takovému zásahu mělo dojít jen s jejím souhlasem, který bude vysloven po náležitém poučení o jeho možných následcích,“ vysvětluje soudkyně v rozsudku.
Lékař, který zákrok provedl, bude potrestán Českou lékařskou komorou. Ta dospěla k závěru, že svévolným odstraněním orgánu porušil etické normy lékařské profese. „Nejde mi v prvé řadě o peníze, ale chtěla bych, aby to lékařům neprošlo jen tak a něco podobného se nemuselo opakovat,“ uvedla k případu paní K., která se s pomocí právníků Ligy odvolala. Věc bude nyní posuzovat Vrchní soud v Praze.
Bližší informace:
David Zahumenský, Liga lidských práv, mobil: +420 608 719 535
Rozsudek je dostupný online zde: http://www.llp.czhttps://llp.cz/_files/file/pripady/Rozsudek_A_K_Krajsky_soud.pdf
Férová nemocnice je projekt Ligy lidských práv, který by měl zlepšit informovanost o právech i povinnostech pacientů a lékařů u nás, a poskytovat řadu informací o zdravotnickém právu. Na www.ferovanemocnice.cz mohou lidé bezplatně využít poradnu pro pacienty. Usilujeme také o rozvoj mimosoudního řešení sporů ve zdravotnictví.
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.
Sobota, 4. července 2009Zprávy z médií
Reportáž zveřejněná dne 4. 7. 2009 na ČT1 v pořadu Události je ke stažení zde.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
——————–
Česká justice bloudí v kruhu. Brzdí ji stížnosti na její vlažné tempo a u soudů se kupí žaloby kvůli průtahům, které jsou jejich vlastním dílem. Ministerstvo spravedlnosti už na odškodném vyplatilo skoro 90 milionů korun. Na většinu žádostí přitom zase nedojde v zákonné lhůtě.
Pavla SEDLISKÁ, redaktorka
——————–
Zdlouhavější dílo by tento pražský umělec asi nevytvořil. Osm let byl Milan Vašíček kvůli hádce a rvačce s taxikářem v zajetí tuzemských soudů. Nejhorší zážitek jeho života, tvrdí teď. Soud vyhrál. Na písemnou podobu rozsudku ale čekal 4 roky. V Itálii ho kvůli tomu odmítli jmenovat profesorem.
Milan VAŠÍČEK, poškozený
——————–
Tam na tom soudu to leželo 4 roky a my nevíme proč. Tohle to skutečně není právní stát. To je džungle.
Pavla SEDLISKÁ, redaktorka
——————–
Teď chce kvůli morální újmě po státu peníze. A není sám. Na ministerstvu spravedlnosti leží stovky dalších žádostí, jenže tamní úředníci většinu z nich nestihnou vyřídit v zákonem dané půlroční lhůtě. Z víc než 800 jich má už teď přes 600 smůlu.
Veronika LUDVÍKOVÁ, mluvčí, ministerstvo spravedlnosti
——————–
Hlavní komplikací je nepoměr mezi počtem zaměstnanců, kteří se této agendě věnují, a mezi počtem stížností, které na ministerstvo přicházejí. Sedm lidí musí vyřešit zhruba 2 tisícovky případů ročně.
Kateřina ČERVENÁ, právnička, Liga lidských práv
——————–
Poukazuje to zejména na to, že průtahy v řízení nejsou efektivně řešeny.
Pavla SEDLISKÁ, redaktorka
——————–
Většina stěžovatelů jde proto ještě dál. Kvůli liknavosti soudů podávají na stát žaloby a ty končí znovu u zahlceného soudu. Vítejte v absurdistánu. Vyřídit žalobu za průtahy trvá v průměru 730 dní, to je přes 2 roky.
Zdeněk DOUDĚRA, soudce, Obvodní soud pro Prahu 2
——————–
Tam je problém také v tom, že ty spisy, za které je požadováno to přiměřené zadostiučinění, mnohdy soudu nejsou zasílány. Tím může docházet i k průtahům u zdejšího soudu.
Pavla SEDLISKÁ, redaktorka
——————–
Šibeniční jsou v těchto případech podle Ligy lidských práv i promlčecí lhůty. Stát je nutné žalovat do půlroku, u ostatních žalob je většinou lhůta tříletá. Na ministerstvu spravedlnosti teď úředníci zpracovávají analýzu, nakolik je současný systém efektivní. Nevylučují, že do budoucna bude potřeba i změna zákona. Pavla Sedliská, Česká televize.
