Čtvrtek, 26. listopadu 2009Tiskové zprávy
V pondělí 23. listopadu zahájili praktičtí lékaři v České republice očkování proti prasečí chřipce. Očkování provází mnoho nezodpovězených otázek a především nepřesné informace týkající se právní odpovědnosti za vedlejší účinky vakcín.
Podle vyjádření(1) prezidenta České lékařské komory bude většina praktických lékařů požadovat od lidí, kteří se přijdou nechat očkovat, podepsaný písemný souhlas – takzvaný reverz. Jeho obsahem je poučení o rizicích a případných vedlejších účincích vakcíny a také prohlášení, že očkovaný s aplikací souhlasí dobrovolně a je si vědom rizik. Podle Zuzany Candiglioty z Ligy lidských práv se totiž lékaři obávají nežádoucích účinků očkování proti prasečí chřipce a domnívají se, že tento písemný souhlas očkované osoby je zbavuje právní odpovědnosti za případné komplikace po očkování. Z právního hlediska tomu tak ale není a lékaři klidní být nemohou, protože odpovědnosti se podle § 421a občanského zákoníku zbavit nelze.
Podle současné právní úpravy v případě škody na zdraví v důsledku očkování může poškozený vymáhat odškodnění ve skutečnosti pouze na lékaři, který vakcínu aplikoval. Právní úprava, kterou by odpovědnost za očkování na sebe převzal stát, zatím neexistuje. Ministerstvo zdravotnictví se sice zavázalo, že za případné negativní účinky očkování ponese odpovědnost stát, ale taková záruka je bez opory v zákoně právně nejistá.
Lékařům lze dát za pravdu, že pokud očkování proti prasečí chřipce nařídil stát, měl by nést i odpovědnost za případné komplikace. Bohužel v tomto směru lze kritizovat nečinnost Ministerstva zdravotnictví, které už dávno mohlo podniknout potřebné kroky a navrhnout změnu a doplnění legislativy. Nejedná se totiž jen o aktuální očkování proti prasečí chřipce, ale o všechna další povinná a dobrovolná očkování, která stát aktivně prosazuje. Například v Itálii, Francii, USA nebo Německu existuje speciální systém odškodňování škod na zdraví v důsledku očkování.
Zásadním problémem je i neexistující odpovědnost farmaceutických společností, které na výrobě vakcín profitují, ale na odpovědnosti za vedlejší účinky se nijak nepodílí. Farmaceutické společnosti tak nic nenutí, aby vyráběly co nejbezpečnější vakcíny. Taková situace je netransparentní a nepříznivá pro občany a příjemce zdravotní péče. Za nestandardní ji považuje i prezident České lékařské komory(2).
(1) iHNed, 23. 11. 2009, Prasečí chřipka: Lékaři budou chtít od očkovaných „reverz“
http://domaci.ihned.cz/c1-39164790-praseci-chripka-lekari-budou-chtit-od-ockovanych-reverz
(2) iDnes, 23. 11. 2009, Očkování proti prasečí chřipce začíná, lékaři se bojí žalob
http://zpravy.idnes.cz/ockovani-proti-praseci-chripce-zacina-lekari-se-boji-zalob-pnj-/domaci.asp?c=A091123_113019_domaci_ban
Bližší informace poskytne:
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, tel.: 604 11 80 50
David Zahumenský, předseda Ligy lidských práv, tel. 608 719 535
Podrobnější právní vysvětlení:
1. Informovaný souhlas a právní odpovědnost za vakcíny
Přiměřeně poučit dotčenou osobu je správné a je v souladu s požadavky právní úpravy a s právy pacientů. Podle zákona je povinností lékaře informovat dotčenou osobu o účelu a povaze lékařského výkonu, jakož i o jeho důsledcích, alternativách a rizicích. Lékaři mají právo podpis informovaného souhlasu vyžadovat. Neměli by však v případě aplikace vakcín získat dojem, že tím jsou „krytí“ a že se tímto způsobem odpovědnosti za vedlejší účinky vakcín zbavují. Přímo ze zákona totiž vyplývá, že v případě aplikace vakcíny se jedná o takzvanou objektivní odpovědnost za škodu, které se nelze zprostit. Případný reverz by tedy neměl mít žádný právní účinek. Uplatní se totiž § 421a občanského zákoníku o škodě způsobené okolnostmi, které mají původ v povaze přístroje nebo jiné věci použité při plnění závazku. Podle právních výkladů toto ustanovení spadá i na aplikaci vakcín. Na tom se shodli experti na medicínské právo na úterní konferenci Odpovědnost lékaře a zdravotnického zařízení v praxi.
2. Nejistota ohledně odpovědnosti státu
Lékaři i odpovědné orgány se shodují na tom, že odpovědnost za případné negativní účinky očkování má nést stát, ne lékaři. Ministryně zdravotnictví Dana Jurásková do médií prohlásila, že odpovědnost skutečně ponese stát. Ministerstvo se zároveň zavázalo, že v pondělí 23. listopadu na svých webových stránkách zveřejní právní analýzu, která popíše, za jakých podmínek bude stát za tyto vedlejší účinky ručit. Avšak dodnes žádná taková analýza zveřejněna nebyla, ani na tomto webu nenaleznete žádné prohlášení či veřejný příslib, který by odpovědnost za vakcíny přenesl na stát. Problém je však také v tom, že i kdyby ministerstvo takové prohlášení oficiálně vydalo, byly by právní účinky takového prohlášení nejisté a sporné. Ministerstvo totiž není zmocněno zákonem, aby zavázalo stát k finančnímu plnění. Podle informací z médií na sebe odpovědnost převzal stát ve smlouvě s farmaceutickou společností o dodávce vakcín už v srpnu tohoto roku. Během této doby už mohla být připravena taková právní úprava, která by uklidnila jak lékaře, tak očkované osoby.
Pondělí, 23. listopadu 2009Zprávy z médií
Článek byl publikován dne 23. 11. 2009 na www.zpravy.idnes.cz a naleznete jej zde.
Vláda dnes vyjádřila politování nad nedobrovolnou sterilizací, kterou podstoupily většinou Romky v rozporu se zákonem. Spolek žen omluvu přijal jako morální zadostiučinění. Podle ministra pro lidská práva Michaela Kocába by podobným případům měla zabránit další připravovaná opatření.
„Jsme velice rády, že jsme tohoto dosáhly. Bojovaly jsme pět let, aby se nám dostalo veřejné omluvy. Velice děkujeme Fischerově vládě a všem ostatním jako je ombudsman, ministr, či neziskové organizace, protože my ženy samy bychom to až sem dotáhnout nezvládly,“ uvedla zástupkyně Spolku žen poškozených sterilizací Elena Goralová. Ta byla donucena k souhlasu se zákrokem v roce 2007, kdy čekala čtvrté dítě.
Přestože postižené ženy chápou dnešní krok vlády jako omluvu, podle zmocněnce pro lidská práva Jana Litomiského se vláda omluvit nemůže.
„Není to omluva, protože vláda odmítá převzít zodpovědnost za individuální pochybení, která žádným způsobem neiniciovala,“ řekl Litomiský po tiskové konferenci vlády. Za případy prý stojí konkrétní lékaři, kteří sterilizaci provedli.
Léta řešili desítky stížností
Sterilizace může proběhnout po informovaném souhlasu ženy. Některé pacientky, kterým lékaři zákrok provedli, si ale stěžují, že nebyly předem informovány. Před lety si 87 z nich stěžovalo u veřejného ochránce práv, 58 sterilizací proběhlo nezákonně.
Statistiky počtu žen, které byly tímto zákrokem poškozeny, v České republice ale neexistují.
Nedobrovolnou sterilizací se dlouhodobě zabývalo i ministerstvo pro lidská práva. Ministr Michael Kocáb dnes uvedl, že podobné případy se vykytovaly i za komunismu, za vědomí úřadů.
Politování Fischerova kabinetu sice zřejmě nepomůže ženám vysoudit odškodnění, protože většina zákroků se stala před několika lety a případy jsou i při porušení zákona po třech letech promlčeny. Ministr Kocáb ale upozornil, že Česká republika byla kvůli tomuto problému vystavena dlouhodobé kritice například z výborů OSN a že bylo třeba po čase zaujmout jasné stanovisko.
„Je to pro nás velmi důležité usnesení, dlouho jsem vymáhal vyjádření vlády,“ uvedl Kocáb.
Stále chybí právní ukotvení
Veřejný ochránce práv Otakar Motejl upozornil, že problematika stále není právně ukotvena.
„Není u nás platná právní úprava sterilizace, kvalifikovaný souhlas navržený zákonem nám chybí. Již byl součástí zdravotnického balíčku minulé vlády, ale zůstal neschválen. V současnosti tedy jde pouze o tu morální, etickou stránku věci,“ uvedl ombudsman.
Podle Kocába je nyní třeba vytvořit novou definici přístupu státu a zdravotnictví k této otázce. „Ministryně zdravotnictví má podle usnesení vlády zařadit otázku sterilizací do programu odborného fóra pro tvorbu standardů péče,“ uvedl Kocáb. Další opatření a kroky, které mají pomoci problematiku řešit, zatím Kocáb blíže nespecifikoval.
Liga lidských práv: litovat nestačí
Podle Ligy lidských práv je pouhé politování nedostatečné, organizace požaduje pro ženy finanční odškodnění.
Vláda prý zvolila pouze kompromisní přístup, měla však podle ní všechny případy řádně vyšetřit a ustavit mechanismus odškodňování sterilizovaných žen. Tento úkol zůstane na dalších vládách.
„Je důležité, aby se celkovým kontextem a konkrétními případy v budoucnu zabývaly také další vlády a zvážily, jakým způsobem protiprávně sterilizované ženy odškodnit,“ uvedl předseda Ligy David Zahumenský.
Pondělí, 23. listopadu 2009Zprávy z médií
Článek byl publikován dne 23. 11. 2009 na www.aktualne.centrum.cz a naleznete jej zde.
Praha – Vláda vyjádřila politování nad sterilizacemi převážně romských žen provedenými v rozporu s právem.
„Podobným případům by měla zabránit připravovaná opatření,“ řekl po jednání vlády ministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb.
Podle Ligy lidských práv je pouhé politování nedostatečné, organizace požaduje pro ženy finanční odškodnění.
Zdravotnická zařízení by se při provádění sterilizací měla ujistit, že ženy se zákrokem vyslovily informovaný souhlas. „Ministryně zdravotnictví (Dana Jurásková – pozn. red.) má podle usnesení vlády zařadit otázku sterilizací do programu odborného fóra pro tvorbu standardů péče,“ uvedl Kocáb.
Existují desítky případů
Statistiky počtu žen, které byly tímto zákrokem poškozeny, v ČR neexistují. Podle některých aktivistů prodělaly sterilizaci na Ostravsku až desítky romských žen. O problému se v Česku začalo hovořit na podzim roku 2004, když Evropské středisko pro práva Romů zveřejnilo podezření z nucených sterilizací.
Otázkou nezákonných sterilizací se dlouhodobě zabýval ombudsman Otakar Motejl, postupně se na něj se stížnostmi obrátilo asi osm desítek převážně romských žen.
Některé ze sterilizovaných Romek si vyjádření lítosti kabinetu přišly vyslechnout přímo na Úřad vlády. „Je to úleva, protože jsme bojovaly skoro šest let a ničeho jsme nedosáhly. Jsme rády, že nám uznali tu křivdu,“ řekla ČTK Marta Pušková.
Soudní spory, v nichž se jednotlivé ženy domáhají odškodnění, však podle ní budou nadále pokračovat.
„Není to omluva, protože vláda odmítá převzít zodpovědnost za individuální pochybení, která žádným způsobem neiniciovala,“ řekl ČTK vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Litomiský. Podle Litomiského za konkrétními případy stojí jednotliví lékaři, kteří zákroky prováděli.
Politování kabinetu postiženým ženám podle Litomiského zřejmě nepomůže k odškodnění, které řada z nich požaduje u soudů. „Většinou jsou to případy zastaralé a Nejvyšší soud trvá na výkladu, že nárok na finanční odškodnění se promlčuje po třech letech,“ vysvětlil Litomiský. „Je to i upozornění do budoucna. Pokud by opět k takovým případům došlo, postižení se musí bránit ihned, jak k poškození dojde,“ prohlásil.
Podle Ligy lidských práv vláda zvolila pouze kompromisní přístup, měla však podle ní všechny případy řádně vyšetřit a ustavit mechanismus odškodňování sterilizovaných žen. Úkol odškodnit ženy proto podle ligy zůstane na dalších vládách.
Čtvrtek, 27. srpna 2009Tiskové zprávy
Kvůli průtahům vyplatila Česká republika v loňském roce téměř 45 milionů korun na odškodnění. O tom, že se české soudnictví potýká s průtahy v řízení svědčí také řada rozsudků Evropského soudu pro lidská práva. Ze statistik a informací, které si Liga lidských práv vyžádala od ministerstva spravedlnosti však vyplývá, že samy české soudy si tento fakt nepřiznávají.
Průtahy v řízení jsou nejčastějším důvodem stížností, které podávají účastníci soudních sporů (tabulka č. 1). „Jedná se o jeden z největších problémů českých soudů. Svědčí o tom také počty stížností. V roce 2008 bylo ze všech vyřízených stížností na soudy v České republice téměř 65% na průtahy. V předchozích dvou letech to bylo dokonce přes 70%.“ Říká právnička Ligy Kateřina Červená. Stížnosti na průtahy jsou však převážně posuzovány jako nedůvodné (tabulka č. 2). Soudy často nejsou ochotny přiznat, že k průtahům dochází.
Aby řízení urychlili, mohou účastníci táhnoucích se soudních sporů podat soudu také návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu, např. pro nařízení soudního jednání. České soudy však k nápravě průtahů nevyužívají ani tohoto prostředku. V loňském roce uznaly jako oprávněné jen 36 návrhů z 260 (tabulka č. 3).
K průtahům však nedochází pouze u soudů. Potýká se s nimi samotné ministerstvo spravedlnosti při vyřizování žádostí o odškodnění za průtahy v řízení u soudu. Ministerstvo má ze zákona lhůtu šest měsíců na vyřízení žádosti o odškodnění. Až tři čtvrtiny vyřizovaných žádostí však stanovenou lhůtu přesahují (graf: Žádosti o odškodnění vyřizované ministerstvem spravedlnosti).
V České republice tedy neexistuje rychlý a účinný prostředek, kterým by se účastníci řízení mohli bránit proti soudním průtahům. Pokud chce Česká republika zabránit dalšímu zvyšování částek vyplacených na odškodnění (tabulka č. 4), musí přijmout takovou právní úpravu, která bude umožňovat efektivní ochranu proti průtahům. Vyplývá to také z analýzy, kterou Liga lidských práv zveřejnila v červnu tohoto roku.
Bližší informace poskytne:
Kateřina Červená, právnička Ligy lidských práv, mobil: 777189926, e-mail: kcervena@llp.cz
David Zahumenský, právník Ligy lidských práv, mobil: 608719535, e-mail:dzahumensky@llp.cz
Analýzu Soudní průtahy: preventivní a kompenzační prostředky nápravy naleznete zde.
Tiskovou zprávu k analýze naleznete zde.
Středa, 15. července 2009Tiskové zprávy
Lékař liberecké krajské nemocnice porušil zákon, když pacientce v roce 2006 při operaci dělohy odstranil zdravé vaječníky. Rozhodl tak Krajský soud v Liberci a za zásah do práva na ochranu osobnosti přiznal poškozené jen omluvu a osmdesát tisíc.
Znalecký posudek potvrdil, že v důsledku odstranění vaječníků došlo u pacientky k předčasnému nástupu menopauzy, s čímž je spojena řada fyzických a psychických obtíží. Z provedených předoperačních i následných vyšetření navíc vyplynulo, že vaječníky byly zdravé. Sám lékař v operačním protokolu žádný důvod pro jejich odstranění neuvedl. Paní K. požadovala za způsobenou újmu půl milionu korun.
Přiznaná finanční satisfakce je nepřiměřeně nízká, soudy bohužel stále nemají odvahu přiznat pacientce náhradu ve výši, která by skutečně zmírnila následky zásahu do jejích základních práv. „Částka by měla působit preventivně a vést zdravotnická zařízení k tomu, aby změnila svůj přístup a brala pacienty jako rovnocenné partnery, se kterými je potřeba komunikovat. Nemocnice v řadě případů hospodaří s miliardovými rozpočty a částka osmdesát tisíc tak může působit až směšně,“ zhodnotil rozsudek právník Ligy David Zahumenský.
Rozhodnutí je přesto pro pacienty zásadní. Soudkyně Jitka Kalfeřtová v něm jednoznačně potvrdila, že je zákrok provedený bez informovaného souhlasu pacienta nezákonný. „Není pochyb o tom, že odnětí tělesného orgánu, tím spíše orgánu dosud funkčního, představuje závažný zásah do tělesné integrity fyzické osoby. Proto by k takovému zásahu mělo dojít jen s jejím souhlasem, který bude vysloven po náležitém poučení o jeho možných následcích,“ vysvětluje soudkyně v rozsudku.
Lékař, který zákrok provedl, bude potrestán Českou lékařskou komorou. Ta dospěla k závěru, že svévolným odstraněním orgánu porušil etické normy lékařské profese. „Nejde mi v prvé řadě o peníze, ale chtěla bych, aby to lékařům neprošlo jen tak a něco podobného se nemuselo opakovat,“ uvedla k případu paní K., která se s pomocí právníků Ligy odvolala. Věc bude nyní posuzovat Vrchní soud v Praze.
Bližší informace:
David Zahumenský, Liga lidských práv, mobil: +420 608 719 535
Rozsudek je dostupný online zde: http://www.llp.czhttps://llp.cz/_files/file/pripady/Rozsudek_A_K_Krajsky_soud.pdf
Férová nemocnice je projekt Ligy lidských práv, který by měl zlepšit informovanost o právech i povinnostech pacientů a lékařů u nás, a poskytovat řadu informací o zdravotnickém právu. Na www.ferovanemocnice.cz mohou lidé bezplatně využít poradnu pro pacienty. Usilujeme také o rozvoj mimosoudního řešení sporů ve zdravotnictví.
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.
