Účinnější ochrana sociálních práv: Hozená rukavice členským státům OSN

Jedním ze tří pilířů Organizace spojených národů je ochrana lidských práv. Všeobecná deklarace lidských práv (dále jen Deklarace), která představuje první ucelený katalog lidských práv na mezinárodní úrovni, byla přijata v roce 1948 a letos tak oslavíme její 60. výročí. Deklarace prohlásila ochranu lidských práv za společný cíl pro všechny národy světa. Občanská a politická práva v ní stojí vedle hospodářských, sociálních a kulturních práv (dále jen sociální práva) bez nějakého oddělování a rozlišování. Následující období však již tak příznivé k sociálním právům, která chrání takové základní zájmy člověka jako bydlení, zdraví, práce nebo svoboda od hladu, nebylo.
I přes bezpočet deklarací, ať již na půdě OSN či jinde, že všechna lidská práva jsou univerzální, nedělitelná (tedy, že všechna jsou důležitá), vzájemně závislá a provázaná, jsou sociální práva fakticky právy druhé kategorie. To se odráží i ve skutečnosti, že mechanismy na jejich ochranu vytvořené na mezinárodní úrovni zdaleka nedosahují takové kvality jako u práv občanských. Oběti porušování občanských práv se mohou obracet v rámci OSN na Výbor pro lidská práva, nebo na Evropský soud pro lidská práva a na jiné orgány. V oblasti sociálních práv však žádná taková možnost pro jednotlivce neexistuje To v důsledku přispívá i k jejich mnohem menšímu dodržování. Nicméně, to se může již brzy změnit.

Učinný opční protokol
Od počátku devadesátých let se vedou diskuze o vytvoření Opčního protokolu k Mezinárodnímu paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Ten by jednotlivcům umožnil podávat stížnosti na porušování sociálních práv k Výboru OSN pro hospodářská, sociální a kulturní práva. I když závěry výborů při OSN nejsou striktně vzato právně závazné, požívají velké autority a jednalo by se o velmi významný krok k lepší ochraně sociálních práv.
V rámci Rady OSN pro lidská práva byla v roce 2006 vytvořena pracovní skupina, která má za úkol vypracovat návrh opčního protokolu. Pracovní skupina po dlouhých a rozsáhlých jednáních návrh přijala 4. dubna 2008 a postoupila jej Radě. Navrhovaný text je kompromisem. Na jedné straně se některé státy v čele s Velkou Británií snažily záruky protokolu co nejvíce oslabit. Prosazovaly například, že státy by si mohly při ratifikaci vybrat pouze některá práva, jejichž porušování by Výbor mohl posuzovat. Nebo bude moci posuzovat pouze závažné porušování práv. Tyto návrhy nakonec schváleny nebyly. Jako kompromis bylo ale přijato, že Výbor bude moci odmítnout posouzení stížnosti, která neprokazuje, že stěžovatel utrpěl zjevnou škodu.
I přes uspokojivý výsledek, který ocenila i koalice téměř 300 nevládních organizací z celého světa podporující vznik účinného opčního protokolu, rozhodnuto ještě zcela není. Kvalitu a vyváženost vypracovaného návrhu však dokazuje skutečnost, že byl 19. června 2008 jednomyslně přijat Radou OSN pro lidská práva, která jej postoupila Valnému shromáždění Spojených národů. Teprve po případném schválení Valným shromážděním bude opční protokol otevřen státům k podpisu a ratifikaci. V platnost by měl vstoupit po ratifikaci minimálně deseti státy. Cesta je tedy ještě dlouhá a nebude jednoduchá.
Soudní – v tomto případě kvazisoudní – ochrana sociálních práv je stále proti mysli řady lidí. Opční protokol je snahou o prolomení této psychologické bariéry a umožnit tak efektivnější ochranu sociálních práv. Na národních úrovních můžeme po světě najít řadu dobrých příkladů soudní ochrany sociálních práv. Dokladem je Jihoafrická republika, kde má ústavní soud pravomoc rozhodovat zcela rovnocenně o právech občanských i sociálních.
V Evropě máme určitou zkušenost s kolektivními stížnostmi v rámci Evropské sociální charty. Technické problémy k přijetí opčního protokolu tedy neexistují.

Solidarita s méně šťastnými
Je na vůli jednotlivých členských států OSN, zda 60. výročí vyhlášení Deklarace oslavíme přijetím opčního protokolu. Byl by tak učiněn další významný krok k postupnému naplnění Deklarace, v níž se praví, že „vybudování světa, ve kterém lidé zbavení strachu a nouze, se budou těšit svobodě projevu a přesvědčení, bylo prohlášeno za nejvyšší cíl lidu“. Obyvatelé Česka mají to štěstí, že žijí v zemi, kde nemusí každý den řešit, zda vůbec přežijí do dalšího dne. Přesto, nebo právě proto, bychom měli prokázat solidaritu s obyvateli těch méně šťastných oblastí a zasadit se o přijetí a co nejširší následnou ratifikaci účinného opčního protokolu.

Jan Kratochvíl

Článek vyšel v časopise UN Bulletin 2’08.

Pozvánka ke druhému kulatému stolu

Liga a PILA si Vás dovolují pozvat ke kulatému stolu na téma Posílení ochrany lidských práv obětí trestných činů, který se koná pod záštitou ministra spravedlnosti JUDr. Jiřího Pospíšila ve středu 13. 2. 2008 od 10:00 do 14:00 v prostorách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Karmelitská 7, Praha 1. Kulatý stůl je určen odborné veřejnosti, zástupcům státních institucí nevládních organizací zabývajících se problematikou obětí trestných činů. V rámci úvodních příspěvků budou prezentovány návrhy systémových změn v dané oblasti v souvislosti s probíhající rekodifikací trestního práva procesního. Ke každému bodu je plánována diskuse. Diskuse bude věnovat problematice bezplatná právní pomoci obětem, právu obětí na informace, odškodnění nemateriální újmy a finanční pomoc obětem. Podrobnější program naleznete zde. Přihlášku na kulatý stůl naleznete zde. Vyplněnou přihlášku zašlete prosím do 31. 1. 2008 na email hlanghansova@llp.cz nebo potvrďte účast telefonicky na čísle 545 210 446. Těšíme se na Vaši účast.
Partnerem projektu Public Interest Lawyers Association (PILA).

Obránce lidských práv, nebezpečné povolání

Rok 2006 se zapíše do historie jako rok, kdy byla zavražděna novinářka deníku Novaya Gazetta a ruská lidskoprávní aktivistka Anna Politkovskaja. Právě když dokončovala sérii článků o zvěrstvech, které ruské jednotky napáchaly v Čečensku, někdo ji ve výtahu jejího domu zastřelil. Dodnes nebyla novinářčina smrt řádně prošetřena a svět už se nejspíš nikdy nedoví, proč a na čí žádost byla Anna Politkovskaja zavražděna.

Příběh ruské novinářky obletěl celý svět, větší je ale počet těch obhájců lidských práv, kteří byli sprovozeni ze světa bez zájmu médií – na Filipínách byl v červnu dvěma neznámými muži zavražděn obránce práv drobných rolníků M. W.Cornea, v Iráku bylo v dubnu nalezeno tělo umučeného odborového předáka Husseina Aliho a v neposlední řadě v byl v září zavražděn člen kolumbijského Výboru na obranu lidských práv G. I. Melendez.

Represe vůči těm, kteří vytrvale poukazují na porušování lidských práv ze strany svých vlád nabývá i sofistikovanějších podob než je zabití a fyzické napadení. Od útoků 11. září 2001 zprávy vykazují jednoznačný trend: státy začaly citelně omezovat svobodu shromažďování a sdružování – Bělorusko, Rusko nebo Uzbekistán přijali právní úpravu, která ztěžuje registraci občanských sdružení a umožňuje zásahy státu do jejich vnitřního chodu. „Antiteroristická“ legislativa v Bahrajnu, Jordánsku a Tunisu a ruské, běloruské a filipínské „antiextrémistické“ zákony přímo ohrožují svobodu sdružování a svobodu slova. Podle zprávy výrazně vzrostl počet svévolných zadržení a zmanipulovaných soudních procesů a vyšetřování.

Přitom bývalý generální tajemník OSN, Kofi Annan, ve své předmluvě ke zprávě varuje před zásahy do sdružovacího práva a oslabováním angažovaného společenského života. V silné a strukturované občanské společnosti vidí jedinou šanci jak ochránit jednotlivce před porušováním jeho základních lidských práv a svobod ze strany státu, ale třeba i nadnárodních korporací. Mezinárodní ochranný mechanismus, který OSN zajišťuje, může účinně zasáhnout v případech masivního porušování lidských práv, nemůže však ochránit každého jednotlivce v každé situaci. Na této úrovni proto musí existovat hustá síť organizací a sdružení bránící lidská práva, jen ta jsou podle Annana schopna včas a přiměřeně porušování práv zabránit. Omezující zásahy států do života občanské společnosti je proto vždy třeba hodnotit kriticky.

Stručné informace o zprávě naleznete na této adrese: http://www.fidh.org/IMG/pdf/dp-pages-GB.pdf

Plná verze zprávy v angličtině je dostupná z adresy: http://www.fidh.org/article.php3?id_article=4108

Liga lidských práv je členem Mezinárodní federace lidských práv (FIDH) založené v roce 1922 v Paříži.

Bližší informace poskytne:

Předseda Ligy lidských práv Jiří Kopal, email jkopal@llp.cz, a Jana Koláčková email jkolackova@llp.cz, tel. 608 719 535

Liga lidských práv
Bratislavská 31, 602 00 Brno, Czech Republic
tel.: +420 545 210 446, fax: +420 545 240 012
e-mail: brno@llp.cz

Jiří Kopal obdržel cenu Alice Masarykové

Jako první tuto cenu převzal právník a jeden ze zakladatelů Ligy lidských práv Jiří Kopal. Velvyslanectví USA ocenilo vedle dalšího zejména jeho výjimečný přínos pro ochranu lidských práv, s důrazem na řešení problému policejního násilí, odvahu v boji proti nespravedlosti i aktivní prosazování otevřené občanské společnosti. Součástí slavnostního udílení bylo i písemné blahopřání od Václava Havla.

Velvyslanectví touto cestou chce i v budoucnu vyjádřit uznání vybraným českým občanům prosazujícím občanské svobody, ochranu lidských práv a hájícím demokratické principy občanské angažovanosti a svobodu projevu. Cena pojmenovaná podle zakladatelky Československého červeného kříže Alice Masarykové – dcery prvního československého prezidenta a jeho americké manželky – bude napříště udělována každoročně na počest jejímu oddanému boji proti sociální nespravedlnosti a její osobní odvahy při hájení lidských práv.