Příspěvek EU k ochraně lidských práv ve Střední Asii

Na počátku prázdnin se předseda Ligy a zástupce Mezinárodní federace lidských práv (FIDH) Jiří Kopal  účastnil v Kazachstánu a Tádžikistánu seminářů určených zástupcům nevládních organizací i státních orgánů. Evropská komise zorganizovala oba semináře s cílem posílit v těchto zemích výměnu zkušeností z oblasti ochrany lidských práv.
Záměrem EU je především přenést připomínky ochránců lidských práv pracujících na místní úrovni do oficiálního Dialogu o lidských právech, který EU pravidelně vede se třiceti státy světa. Hlavním tématem na seminářích v Almaty a Dušanbe bylo fungování všech složek justice a podmínky na místech omezování svobody, s důrazem na prevenci mučení.
Své příspěvky přednesli zástupci justice, univerzit i nevládních organizací z více než desítky států EU.  Zástupce Ligy se přitom zaměřil na otázku, jak vnitrostátní orgány v zemích Evropské unie reagují na doporučení mezinárodních orgánů na ochranu lidských práv a jak mohou být oběti jejich porušování vládními orgány nebo v rámci soudního systému odškodněny.
Na závěr seminářů byla představena podrobná doporučení, která byla vždy pečlivě připomínkována zástupci místních nevládních organizací. Ta budou sloužit jako východisko oficiální diskuse s vládami.

Neziskovky mají kvůli krizi problémy

Některé neziskové organizace mají kvůli obavám sponzorů z finanční krize zhoršené podmínky pro své fungování. Podle předsedy Ligy lidských práv Jiřího Kopala organizace právě nedávno oslovila řadu sponzorů, ale banky a další subjekty jako by očekávaly, že krize přijde, řekl ČTK. Ne všechny „neziskovky“ ale financují sponzoři; některé naopak očekávají, že si lidé v době krize uvědomí zvýšenou potřebu vzájemné solidarity.
Firmy mají podle Kopala velmi striktní programy podpory, proto považuje za nejdůležitější mít osobní vztahy s vedením firem, budovat si pomalu důvěru a dostat se přímo k lidem, kteří chápou, že podporovat neziskový sektor má smysl a lze tak ovlivnit například do budoucna i legislativu.
Kampaň zaměřenou přímo na lidi v ulicích volí například Amnesty International ČR, která sponzory vůbec neoslovuje. Podle tiskové mluvčí Evy Dobrovolné organizace zatím získávání financí nepřizpůsobila krizi, ale pokračuje v dlouhodobých aktivitách, při nichž se snaží zapojit co nejvíce lidí do ochrany lidských práv. „Vzhledem k tomu, že získáváme od veřejnosti poměrně malé částky, třeba 50 nebo 100 korun měsíčně, tak doufáme, že lidé zachovají přízeň i přesto, že ekonomická situace nemusí být v nadcházejícím období nejrůžovější,“ řekla Dobrovolná.
Článek byl publikován dne 27. 1. 2009 na www.istrategie.cz a www.kurzy.cz, naleznete jej zde a zde.

Názory veřejnosti na dodržování lidských práv

Naprostá většina obyvatel považuje úsilí v otázce dodržování práv lidí za důležité.
Česká republika by podle veřejného mínění měla věnovat větší pozornost ochraně sociálních práv, včetně práva na lékařskou péči, vzdělání či práci. Téměř dvě třetiny občanů považují za správné, aby se Česká republika zapojovala i do mezinárodních aktivit na ochranu lidských práv.

Reprezentativní výzkumné šetření společnosti Factum Invenio a nevládních organizací Amnesty International, Člověk v tísni, o.p.s., Liga lidských práv a Multikulturní centrum Praha ve spolupráci s Informačním centrem OSN bylo zrealizováno ke dni 60. výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských práv 10. prosince 2008. Výzkumu se zúčastnilo 501 občanů České republiky starších 15 let. Sběr dat probíhal v období od 27. listopadu do 30. prosince 2008 a byl proveden metodou řízených telefonických rozhovorů (CATI – Computer Assisted Telephone Interview).

Naprostá většina (95 %) obyvatel České republiky považuje za důležité, aby ve společnosti bylo aktivně usilováno o dodržování lidských práv. S vyšším věkem obyvatel roste i míra, s jakou lidé vnímají potřebu lidská práva chránit. Zatímco ve skupině mladých lidí ve věku 18-29 považuje ochranu lidských práv za důležitou sedm lidí z deseti (72 %), mezi nejstaršími obyvateli je o tom přesvědčeno již devět lidí z deseti (85 %).

„Šedesát let, jež uplynuly od přijetí základního dokumentu mezinárodního systému ochrany lidských práv, je jistě důvodem k oslavě, ale ještě více k reflexi dodržování lidských práv v současném světě. Zájem občanů České republiky o toto téma nejen doma, ale i v zahraničí, svědčí o univerzalitě lidských práv i o tom, že si lidé uvědomují, že ochrana vlastních práv je úzce spojena s ochranou práv každého člověka kdekoli na světě,“ uvedl Michal Broža, zástupce Informačního centra OSN v Praze.

Lidé dále považují za důležité, aby se česká společnost angažovala i v projektech na ochranu práv lidí v zahraničí. Pozitivně se vůči mezinárodnímu zapojení naší země vyjádřily dvě třetiny (64 %) Čechů a Moravanů. Nejvíce zahraniční aktivity podporují mladí lidé od 18-29 let a lidé se středoškolským vzděláním s maturitou. „Pozitivní vnímání ochrany lidských práv v zahraničí je jistě výsledkem dobré práce neziskových organizací, ale i schopnosti těchto organizací prezentovat svůj úspěch v médiích. V listopadu vznikla platforma českých neziskových organizací, působících v oblasti podpory lidských práv za hranicemi České republiky, pod názvem DEMAS. Slibujeme si od ní zviditelnění práce českých neziskových organizací jak v českém prostředí tak i v evropských strukturách,“ komentuje výsledky průzkumu Radka Bzonková, vedoucí projektů na podporu lidských práv ve východní Evropě, společnosti Člověk v tísni.

„Věříme, že si výsledků výzkumu všimne také česká vláda. Zájem veřejnosti by měla vnímat jako apel, aby v čase svého předsednictví EU vyvíjela důrazný tlak na dodržování lidských práv za hranicemi Evropy,“ uvedl Jiří Kopal, předseda Ligy lidských práv.

Výzkum se také zaměřil na to, jak lidé hodnotí stav lidských práv a míru jejich dodržování v České republice. Výsledky naznačují, že veřejnost v této otázce není jednotná. Zatímco polovina lidí (48 %) je se stavem lidských práv v naší zemi spokojena, druhá polovina (48 %) tento názor nesdílí a vyjádřila se negativně. Nespokojenost roste ve společnosti především s ohledem na věk občanů. Více než třetina (36 %) občanů starších 60 let se domnívá, že práva na ochranu osobnosti v naší zemi nejsou dodržována. „Ostatně jistý pocit obav mezi nejstarší generací obyvatel České republiky dokládá i rozsáhlý výzkum společností Factum Invenio A.GEneration, který byl zrealizován v první polovině tohoto roku. Tento průzkum nám odhalil, že více než 61 % obyvatel starších 50 let se přímo nebo ve svém okolí setkala s diskriminací kvůli věku,“ upozorňuje Radka Dvořáková ze společnosti Factum Invenio.

Článek byl publikován dne 8. 1. 2009 na www.marketingovenoviny.cz, nalezenete jej zde.

Průzkum: Většina Čechů není k dodržování lidských práv lhostejná

Praha 10. prosince (ČTK) – Naprostá většina Čechů, 95 procent, považuje za důležité, aby se ve společnosti aktivně usilovalo o dodržování lidských práv. Vyplývá to z průzkumu mínění, který agentura Factum Invenio a několik nevládních organizací zveřejnily na dnešní tiskové konferenci při příležitosti 60. výročí Všeobecné deklarace lidských práv.
Z výsledků studie vyplývá, že s vyšším věkem roste i míra, s jakou lidé vnímají potřebu lidská práva chránit. Nejvíce jsou o tom přesvědčeni lidé nad 60 let. Pouze jedno procento lidí má za to, že o dodržování lidských práv by se rozhodně nemělo usilovat.
Jiná už je míra spokojenosti Čechů a Moravanů s tím, jaká je v Česku úroveň ochrany lidských práv. Čtyřicet osm procent lidí je s ní spokojeno, stejný podíl nikoliv. Nespokojenost občanů rostla především v souvislosti s vyšším věkem dotázaných. Více než třetina obyvatel nad 60 let se domnívá, že práva na ochranu osobnosti v Česku se nedodržují.
Radka Dvořáková ze společnosti Factum Invenio v této souvislosti upozornila, že z dalších průzkumů organizace vyplývá, že více než 61 procent obyvatel starších 50 let se přímo nebo ve svém okolí setkalo s diskriminací kvůli věku.
Podle ředitele Factum Invenio Jana Herzmanna by si fakt, že obyvatelé ČR jsou co do spokojenosti s úrovní ochrany lidských práv v Česku rozděleni přesně napůl, zasloužil další výzkum.
Z průzkumu dále vyplývá, že zhruba polovina občanů má za to, že česká společnost by měla věnovat nejvíce pozornosti ochraně práv na zdravotní péči, na vzdělání, na práci a sociální zabezpečení. Pouze osm procent lidí apeluje na ochranu práv menšin.
Herzmann dnes vyzdvihl také skutečnost, že 64 procent obyvatel ČR se kladně vyjádřilo k mezinárodní angažovanosti Česka v oblasti lidských práv v zahraničí. Naopak proti zahraniční angažovanosti země v tomto směru se vyslovilo 31 procent dotázaných. Nejvíce podporují zahraniční aktivity mladí lidé od 18 do 29 let a lidé se středoškolským vzděláním s maturitou.
„Věříme, že si výsledků výzkumu všimne také česká vláda. Zájem veřejnosti by měla vnímat jako apel, aby v čase svého předsednictví EU vyvíjela důrazný tlak na dodržování lidských prav za hranicemi Evropy,“ uvedl ředitel Ligy lidských práv Jiří Kopal.
Průzkumu se koncem listopadu zúčastnilo 501 respondentů. Spolupracovaly na něm organizace Amnesty International, Člověk v tísni, Liga lidských práv, Multikulturní centrum Praha a Informační centrum OSN.
Valné shromáždění OSN deklarovalo 10. prosinec jako Den lidských práv v roce 1950. V tento den byla o dva roky dříve (1948) přijata Všeobecná deklarace lidských práv, první mezinárodní kodex univerzálních práv člověka, ze kterého vychází řada dalších mezinárodních či národních právních úprav lidských práv a svobod.
lab mkv

Zpráva pochází z ČTK.

Listopad ve znamení mezinárodních aktivit na podporu ochrany lidských práv

V uplynulých čtrnácti dnech se Liga spolu s Mezinárodní federací lidských práv (FIDH) účastnila mezinárodních akcí, které by měly posílit ochranu lidských práv na regionální úrovni.
Maďarsko – 6. – 7. listopadu – Na Evropském pro bono fóru v Budapešti přednášel Jiří Kopal o zkušenostech FIDH a Ligy ze spolupráce s právníky a advokáty, kteří poskytují bezplatnou právní pomoc obětem porušování lidských práv v nejvážnějších případech. Dvoudenního fóra se účastnilo více než 150 představitelů nevládních organizací i velkých advokátních kanceláří působících po celém světě. Cílem druhého ročníku pro bono fóra bylo podpořit dobrovolnou spolupráci velkých právních firem s nevládními organizacemi zejména v oblasti střední a východní Evropy. Řada advokátních kanceláří na setkání projevila zájem s našimi organizacemi v budoucnu spolupracovat.
Gruzie – 8. – 12. listopadu – Účastníkům konference FIDH o mezinárodních, regionálních i národních mechanismech pro oběti porušování lidských práv představili zástupci Ligy činnost neformální koalice, která v České republice prosazovala ratifikaci Římského statutu. Posluchače a přednášející kolegy z Gruzie, Arménie, Ázerbajdžánu, Kirgizstánu, Uzbekistánu, Moldávie, Běloruska, Ruska, Francie, USA, Německa, Česka a dalších zemí seznámil předseda Ligy také s problémy české justice v transformačním období po roce osmdesát devět.
V rámci mise FIDH proběhlo v Tbilisi také setkání s představiteli řady gruzínských státních orgánů a nevládních organizací. Mise, jejímž cílem bylo  monitorovat tamní situaci v oblasti dodržování lidských práv, byla zaměřena zejména na problém politických vězňů, problémy v justici, svobodu médií a další otázky, které jsou v Gruzii bohužel stále aktuální. FIDH a Liga tak budou v následujícím období, i díky českému předsednictví EU, prosazovat aktivnější přístup Evropské unie i České republiky k porušování lidských práv v této zemi.
Slovensko  – 13. listopadu – Příspěvek o obráncích lidských práv a možnostech jejich podpory prostřednictvím mechanismů Evropské unie přednesl Jiří Kopal na konferenci, která se v Bratislavě uskutečnila v rámci francouzského předsednictví EU.
Předseda Ligy se spolu s univerzitními experty na tibetologii, sinologii a se specialisty na mezinárodní obchodní vztahy s Čínou účastnil v Bratislavě také diskuse o dodržování lidských práv v Číně na festivalu Jeden svět pořádaném organizací Ludia v ohrození. V rámci této návštěvy Liga navázala spolupráci s vládními institucemi i organizacemi na ochranu lidských práv, které na Slovensku působí.
Česká republika – 14. listopadu – Díky spolupráci s organizací Iuridicum Remedium, která již čtvrtým rokem uděluje populární anticeny Velkého bratra největším porušovatelům našeho soukromí, jsme měli příležitost v pražském klubu Roxy slavnostně předat cenu odborné poroty vládě USA, která byla  vyhlášena největším slídilem mezi národy. Skutečné ocenění za ochranu soukromí pak získala německá organizace AK Vorrat za kampaň proti dlouhodobému uchovávání dat. Také Liga by chtěla do budoucna v souvislosti s českým předsednictvím EU věnovat větší pozornost problematice ochrany soukromí všech evropských občanů. Řada návrhů na omezování soukromí totiž vychází přímo od Evropské komise.