Středa, 29. června 2011Aktuality
Český rozhlas 6 přinesl rozhovor s právničkou Ligy lidských práv Kateřinou Červenou. Dozvědět se můžete o postavení oběti trestného činu v české minulosti i současnosti, nechybí ani srovnání se situací v zahraničí. Kateřina Červená zároveň kritizuje stav, kdy právo pachatele na spravedlivý proces stojí mnohdy nad právy oběti. V závěru nabízí možnosti, kde mohou oběti trestné činnosti získat právní pomoc.
Poslechnětě si celý pořad „Česká justice”.
Pondělí, 28. června 2010Zprávy z médií
Článek byl publikován dne 28. 6. 2010 na http://denikreferendum.cz a naleznete jej zde.
Oběti násilných trestných činů mohou během procesu prožít své trauma znovu, přitom se jim nedostane žádného odškodnění.
Pokud má oběť násilného trestného činu traumatický zážitek a chce se domoci spravedlnosti, v rámci českého soudního systému jí nezbývá než si trauma zopakovat. V souvislosti s případem dvaadvacetileté dívky z Mostu, kterou znásilnil její gynekolog, na to upozornila Liga lidských práv.
Soudy totiž narozdíl například od roztrhaného oblečení nepovažují psychickou újmu za škodu, v případě znásilnění je navíc značně složité skutek dokazovat, protože proti sobě stojí dvě opačná tvrzení. V případě mosteckého znásilnění se dívka navíc bála, že jí nebudou věřit kvůli jejímu romskému původu.
„Zpočátku neměla důvěru v policii a v průběh trestního řízení. Její největší obava spočívala v tom, že pravda vůbec nevyjde najevo a že si naopak ještě uškodí,“ řekla Deníku Referendum Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv, která dívku před soudem zastupovala. Lidský přístup policie, státního zastupitelství i soudu však dívku příjemně překvapil, stejně jako to, že soud na základě výpovědí a nepřímých důkazů uznal její verzi jako pravdivou.
Proti rozsudku, který uznal lékaře vinným, ale nepřiznal dívce odškodnění, se ale všechny strany odvolaly, výsledek odvolacího řízení zatím nelze předvídat. „V každém případě je pozitivní, že soud dal dívce za pravdu,“ řekla Candigliota.
Podle Candiglioty je sice v trestním řádu uvedeno, že škoda se nahrazuje, soudy to však chápou pouze ve smyslu hmotné, a nikoliv psychické škody. Jako psychickou újmu chápou pouze duševní poruchu, která musela být psychiatricky léčena.
Pokud se chce oběť zneužití přesto domáhat odškodnění za traumatizující zážitek, musí podat žalobu na ochranu osobnosti a podstoupit další soudní řízení, tentokrát civilní, kde si traumatizující zážitek zopakuje.
„Tuto situaci mohl vyřešit návrh poslance Jiřího Pospíšila, podle kterého by šlo odškodnit oběť za psychickou újmu už během trestního řízení vedeného s pachatelem. To se však bohužel nepodařilo do konce volebního období schválit,“ uvedla Candigliota. Postavením obětí trestných činů by se proto podle Ligy lidských práv měla znovu zabývat nová Sněmovna.
Středa, 28. května 2008Tiskové zprávy
Brno/Praha – 28. května 2008 – Poslanecká sněmovna v současné době projednává návrh nové právní úpravy, podle které nikdo nebude moci jakýmkoli způsobem zveřejnit vyobrazení obětí trestných činů mladších 18 let, dále pak snímky obětí kuplířství, šíření pornografie, trestných činů proti rodině a mládeži, životu a zdraví a fotografie obětí trestných činů proti svobodě a lidské důstojnosti. Zákaz se má vztahovat i na zveřejňování jména a příjmení nebo jiných údajů, které by umožnily oběť identifikovat. Podle návrhu by bylo možné za porušení tohoto zákazu dle zákona o ochraně osobních údajů uložit pokutu až do výše jednoho milionu korun.
Reakce médií a nevhodná publicita je v mnoha případech zdrojem dalšího prohlubování traumatu obětí tragédií a trestných činů. Současná ochrana obětí před nevhodným zveřejňováním informací je nedostatečná. Případů, kdy se oběť nebo pozůstalí brání zveřejnění informací soudní cestou, je velmi málo. Judikatura jasně nedefinuje, co lze považovat za zásah do soukromí, soudní řízení trvá často několik let a výše částek přiznaných jako náhrada nemajetkové újmy je mnohdy nízká, takže se médiím v některých případech „vyplatí“ informace publikovat. To všechno přispívá k nerespektování soukromí obětí médii.
Průlomový rozsudek, který by měl přispět k větší ochraně obětí tragédií před neetickým zveřejňováním jejich fotografií v médiích, vydal počátkem letošního roku Nejvyšší soud. Rozsudek se týkal případu, kdy deník Šíp na titulní straně a na internetových stránkách www.deniksip.cz zveřejnil fotografie ohořelých ostatků syna manželů Štáfkových, který tragicky zahynul při dopravní nehodě. Oběma manželům, sourozencům a celému okruhu blízkých lidí způsobilo toto zveřejnění další těžké trauma, proto se rozhodli, že budou proti neetickému způsobu zveřejňování postupovat právní cestou. Podle Nejvyššího soudu bylo zveřejnění fotografií zobrazujících mimo jiné též ohořelé tělesné pozůstatky tragicky zesnulého syna žalobců zcela neopodstatněné a neoprávněně postihlo soukromí manželů. O výši odškodnění bude 29. července 2008 v 10.00 dále rozhodovat Vrchní soud v Praze, kam se případ vrátil. Pro Vrchní soud je názor Nejvyššího soudu závazný. Tento případ je precedentem v oblasti ochrany soukromí nejen pro oběti dopravních nehod a jejich pozůstalé, ale také pro oběti trestných činů a pozůstalé obecně.
Bližší informace o případu poskytne:
Mgr. Jana Neusarová, psychosociální poradce ČSODN, tel.: 739 983 321,
Bližší informace o ochraně soukromí obětí trestných činů poskytne:
Mgr. Veronika Kristková, právnička, Liga lidských práv, tel:+420 545 210 446
Úterý, 29. ledna 2008Aktuality
Liga a PILA si Vás dovolují pozvat ke kulatému stolu na téma Posílení ochrany lidských práv obětí trestných činů, který se koná pod záštitou ministra spravedlnosti JUDr. Jiřího Pospíšila ve středu 13. 2. 2008 od 10:00 do 14:00 v prostorách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Karmelitská 7, Praha 1. Kulatý stůl je určen odborné veřejnosti, zástupcům státních institucí nevládních organizací zabývajících se problematikou obětí trestných činů. V rámci úvodních příspěvků budou prezentovány návrhy systémových změn v dané oblasti v souvislosti s probíhající rekodifikací trestního práva procesního. Ke každému bodu je plánována diskuse. Diskuse bude věnovat problematice bezplatná právní pomoci obětem, právu obětí na informace, odškodnění nemateriální újmy a finanční pomoc obětem. Podrobnější program naleznete zde. Přihlášku na kulatý stůl naleznete zde. Vyplněnou přihlášku zašlete prosím do 31. 1. 2008 na email hlanghansova@llp.cz nebo potvrďte účast telefonicky na čísle 545 210 446. Těšíme se na Vaši účast.
Partnerem projektu Public Interest Lawyers Association (PILA). 
Pondělí, 7. ledna 2008Aktuality
Liga lidských práv pořádá sérii kulatých stolů pod záštitou ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila. První uspořádalá v prosinci 2007 na téma Legislativní ochrana před druhotnou viktimizací během trestního řízení a práva obětí na soukromí. Diskuse u kulatého stolu se zúčastnili zástupci Ministerstva spravedlnosti, akademické obce a nevládních organizací zabývající se problematikou obětí trestných činů.
Liga na kulatém stole prezentovala svoji legislativní analýzu a doporučení k posílení legislativní ochrany obětí trestných činů před sekundární viktimizací a ochrany jejich soukromí. Diskuse se věnovala následujícím tématům: pojem zvlášť ohrožených obětí v zahraničních právních řádech, konkrétní doporučení k přijetí legislativních opatření na ochranu obětí trestných činů před druhotnou viktimizací a ochrany práva na soukromí, zvláštní zákony na ochranu obětí v zahraničí a vhodnost přijetí takového zvláštního zákona v ČR. Celý text analýzy je k dispozici zde.
Druhý kulatý stůl proběhne dne 13. 2. 2008 v prostorách Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy a bude se věnovat následujícím tématům: bezplatná právní pomoc obětem trestných činů, zajištění informovanosti obětí o jejich právech, odškodňování nemajetkové újmy obětí a finanční pomoci od státu. Všechna tato témata jsou aktuálně pro ochranu obětí velice důležitá také vzhledem k rekodifikaci trestního řádu. Liga usiluje o co nejkvalitnější podobu této důležité právní normy za pomoci otevřené odborné diskuse i legislativních připomínek.
Partnerem projektu podílejícím se na organizačním zajištění kulatých stolů je Public Interest Lawyers Association (PILA).
Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.
.gif)