Pondělí, 6. ledna 2014Zprávy z médií
V posledních letech v Česku výrazně vzrostl počet lidí, o které se starali opatrovníci. Soudy omezily nebo úplně zbavily svéprávnosti více než 35 tisíc osob. Od ledna ale platí nový občanský zákoník, který posiluje práva duševně nemocných lidí. Už není možné je úplně zbavit svéprávnosti. Soudci proto musí během tří let znovu přezkoumat všechny případy postižených pacientů.
Reportáž Českého rozhlasu připravily Petra Benešová, Anna Maňourová a Michaela Vydrová.
Osoby, které byly zbavené svéprávnosti, vstoupili od 1. ledna podle právničky Ligy lidských práv Barbory Rittichové do statutu osob pouze omezených. I nadále ale budou mít v ruce starý rozsudek o zbavení práv. „Reálně to bude vypadat tak, že nebudou moci dělat žádné právní jednání, vyjma běžných každodenních záležitostí – nákupu potravin, jízdenek, drobných věcí pro domácnost a podobně,“ vysvětluje Rittichová.
- Podrobnosti o soudních přezkoumáních zjišťovala Petra Benešová – stáhnout audio
Nové podmínky omezení jsou podle ní daleko striktnější
„Omezit člověka nebude možné jen proto, že má duševní poruchu. Je tam vždycky třeba zvážit, jestli je tam opravdu natolik závažná újma, aby se toto opatření použilo. A zároveň nejde využít žádného jiného restriktivnějšího a mírného opatření,“ dodává právnička.
Případy lidí s omezenou svéprávností musí co nejdříve projednat soudy. Mají na to tři roky, popisuje prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník. „Od 1. ledna budou muset soudy znovu přezkoumat všechna rozhodnutí, takže během tří let musí být u každého takto omezeného či zbaveného člověka znovu rozhodnuto a musí být přesně stanoveno, v jakém rozsahu je omezen ve své svéprávnosti,“ vysvětluje.
Posoudit desítky tisíc případů prý nebude snadné
„Vždy budeme potřebovat znalecký posudek a nebude jednoduché ani přesně formulovat výroky, jak je kdo omezen ve své svéprávnosti,“ dodává Lichovník.
Jak velký objem práce to pro soudce bude, ilustruje Tomáš Lichovník na okresním soudu ve Žďáru nad Sázavou. „Je tam asi čtyři sta osob, které jsou omezeny nebo částečně zbaveny způsobilosti k právním úkonům, nově tedy svéprávnosti. A má-li se rozhodnout o všech těchto osobách, tak je to trochu víc než práce pro jednoho soudce na jeden rok bez toho, že by dělal cokoliv jiného,“ popisuje.
- Rozhovor s panem Jaroslavem Červenkou, jednou z obětí, která byla soudem zbavena svéprávnosti, natočila Petra Benešová – stáhnout audio
Posuzování jednoho případu o svéprávnosti podle dosavadní praxe a statistik Ligy Lidských práv trval zhruba jeden a půl roku. Doba se ale v extrémních případech vyšplhala i na čtyři roky. Bude tedy záležet na tom, jak se soudy ke svéprávnosti postaví.
Na novou situaci se už připravují také ústavy a léčebny. Mezi nimi je i Psychiatrická nemocnice Bohnice, říká její právník Tomáš Němeček. „Od 1. ledna zřizujeme v nemocnici soudní místnost, do které budou klienti postupně převáděni, aby je soudce viděl a mohl efektivně posoudit. Počítá se, že jich bude nejspíš docela hodně,“ uvádí.
Můžou postižení volit?
Posilováním práv duševně nemocných lidí se intenzivně zabývají i další evropské státy. Mezi právníky je často diskutovaným tématem, zda by postižení měli mít také volební právo. „Skutečně na to, ani na evropské úrovni, nejsou úplně jasné názory. Protože na jednu stranu to zní samozřejmě správně, že by soudy měly minimalizovat zásahy do občanských a politických práv,“ říká Němeček. „Druhá část namítá, že pokud soud po zralé úvaze dospěl k názoru, že člověk není schopen si obstarávat svoje záležitosti s částkami vyššími než například 1500 korun měsíčně, tak potom je otázka, jestli má zároveň volit poslance,“ dodává.
I český Ústavní soud v minulosti tlačil na to, aby soudy zvlášť rozhodovaly například o politických právech duševně nemocných a odlišily je od práv majetkových.
Pátek, 20. září 2013Zprávy z médií
Jak bude vypadat svéprávnost v novém Občanském zákoníku Vám přiblíží v reportáži ČT i náš kolega, advokát Maroš Matiaško (začátek asi od 107. minuty).
Jsou to čtyři roky, co Česká republika ratifikovala Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením. Jejím cílem je odstranění přetrvávající diskriminace, stigmatizace a sociálního vyloučení této zranitelné skupiny. Prvním významným krokem, který ČR učinila, je umožnění lidem s duševním postižením, aby rozhodovali o svém životě – prostřednictvím změny úpravy svéprávnosti a opatrovnictví.
Čtvrtek, 5. února 2009Tiskové zprávy
Brno, Praha – 5. února 2009 – Liga lidských práv a ekologické organizace sdružené v asociaci Zelený kruh kritizují poslední úpravy návrhu nového občanského zákoníku. Ministerstvo spravedlnosti, které je předkladatelem návrhu, oproti očekávání nezaneslo do finální verze návrhu potřebné změny týkající se vzniku spolků. V novém návrhu občanského zákoníku tak zůstává starý, demokratickým zásadám odporující registrační princip, kdy o vzniku jakéhokoli spolku rozhoduje státní orgán. Naopak ministerstvo spravedlnosti nově „obohatilo“ návrh zákona o mnoho zbytečných povinností, které mohou mít za následek zánik malých zájmových sdružení. Státním úředníkům by tak zůstalo v rukou právo zabránit vzniku sdružení, aniž by vůbec zahájilo svou činnost.
Podle předchozích verzí návrhu neměly spolky vznikat na základě rozhodnutí ministerstva vnitra, ale již účinností stanov přijatých na ustavující členské schůzi. Zápis do veřejného rejstříku by tak neměl vliv na vznik spolku, ale pouze by osvědčoval jeho existenci a zveřejňoval jeho statutární orgány. „Takové řešení by bylo v souladu s demokratickými principy fungování právního státu a koneckonců i s naším ústavním pořádkem. Podle Listiny základních práv a svobod se totiž žádný akt státní správy k zajištění sdružovacího práva nevyžaduje,“ uvádí Luděk Šikola z Ekologického právního servisu. Česká republika se tak mohla přiblížit moderní úpravě v Nizozemí, Švédsku či Švýcarsku.
Po zásazích ministerstva vnitra v připomínkovém řízení se však v poslední verzi návrhu zákona znovu objevil starý registrační princip vzniku spolku. V praxi to tedy znamená, že kdokoli si bude chtít založit spolek, bude muset podat návrh na zápis do veřejného rejstříku a čekat na rozhodnutí, zda bude zápis povolen. V případě, že bude zápis na základě nejasných kritérií odmítnut, spolek vůbec nevznikne. Zatím není známo, kdo by měl o registraci konkrétně rozhodovat. Ponechat tyto kompetence v rukou ministerstva vnitra, s jehož arbitrárními postupy mají občanská sdružení velice špatné zkušenosti, by však bylo z demokratického hlediska naprosto nepřijatelné. V západních zemích je běžné, že občanská sdružení informují o svém založení rejstříkový soud. Pokračování registrace prostřednictvím ministerstva vnitra by tak i dále navazovalo na období komunismu.
Občanská sdružení si uvědomují nutnost existence veřejného rejstříku, kde by každý mohl dohledat základní údaje o spolku, a sama po vzniku takového rejstříku již léta volají. Stát by ale rozhodně neměl mít možnost rozhodovat o tom, které sdružení vznikne a které nikoli.
Problémová se jeví rovněž přebujelá právní úprava týkající se obsahu stanov, likvidace, fůze a dalších otázek života spolků. Blíží se absurdně spíše úpravě obchodních společností. Například stanovy spolku by podle aktuálního návrhu musely povinně obsahovat i zdroje příjmů a popis vnitřní organizace spolku. Občanská sdružení pokládají přehnanou důkladnost, s jakou se návrh zákona snaží vypořádat se všemi těmito otázkami, za odporující principům soukromého práva, v jehož rámci nemají být všechny podrobnosti občanského života regulovány státem. Vhodnější je proto ponechat řešení těchto otázek čistě na vůli občanů. Ti by měli mít možnost sami si upravit ve stanovách, co uznají za důležité.
Občanská sdružení jsou přesvědčena, že takto složitá úprava bude odrazovat občany od zakládání spolků a povede ke snížení rozmanitosti občanského života. Podle Jany Marečkové z Ligy lidských práv „je zřejmě potřeba více zdůrazňovat státním orgánům, že občanský zákoník je nejdůležitějším právním předpisem především pro občany. Zbytečné zasahování do tvorby tohoto předpisu ze strany ministerstva vnitra představuje nebezpečí pro občanské svobody a je třeba ho co nejvíce eliminovat.“
Podrobné informace poskytnou:
Robert Cholenský, advokát, tel.: 608 967 423, e-mail: r.cholensky@centrum.cz
Jana Marečková, právnička Ligy lidských práv, tel.: 773 621 228, e-mail: jmareckova@llp.cz
Kateřina Ptáčková, ředitelka Zeleného kruhu, tel.: 724 112 782, e-mail: katerina.ptackova@zelenykruh.cz
Pátek, 31. října 2008Aktuality
Centrum advokacie duševně postižených a Liga lidských práv spustily novou webovou stránku www.reformaopatrovnictvi.cz, jejímž cílem je informovat a poskytovat prostor k diskusi o reformě právní úpravy opatrovnictví a uplatňování způsobilosti k právním úkonům osob s postižením. Reforma směřuje k tomu, aby byla více respektována práva osob s postižením a aby bylo podporováno jejich sociální začleňování.
V dubnu 2008 jsme iniciovali vznik koalice nevládních organizací a akademických institucí, které vytvořily společný návrh reformy formou připomínek k návrhu nového občanského zákoníku a zaslaly jej ministru spravedlnosti. V současné době se o připomínkách jedná.
Na stránce naleznete nejen návrh nového občanského zákoníku a připomínky k němu zaslané ministrovi spravedlnosti, ale i pracovní materiály, ze kterých připomínky vycházejí, důležité mezinárodní dokumenty, publikace MDAC a Ligy a další dokumenty k tomuto tématu. Také vy se můžete podílet na vytváření obsahu stránky vkládáním přípěvků do rubriky Fórum.
Úterý, 9. září 2008Zprávy z médií
Liga lidských práv a další organizace, které se věnují problematice práv osob s mentálním postižením či duševní nemocí, připravily přes 50 připomínek k návrhu nového občanského zákona. Připomínky adresované ministerstvu spravedlnosti se týkají omezení a zbavení svéprávnosti a problematiky opatrovnictví. Organizacím se například nelíbí to, že nemocný člověk může být zcela zbaven způsobilosti k právním úkonům. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) chce zákoník v prosinci předložit vládě.
Liga a další organizace upozorňují na to, že současná právní úprava umožňuje zneužívání zásahů do způsobilosti k právním úkonům. Podle údajů ligy žije v současné době v České republice přes 23 tisíc osob zcela zbavených způsobilosti k právním úkonům a téměř 4000 osob, jejichž způsobilost byla omezena.
Autoři připomínek chtějí, aby nový občanský zákoník tento stav napravil. Chystaný kodex by měl podle nich respektovat Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením, kterou Česko podepsalo a která stanoví, že k úplnému zbavování způsobilosti k právním úkonům by vůbec nemělo docházet. Organizacím vadí také to, že plánovaný kodex nedostatečně upravuje postavení, práva i povinnosti opatrovníků.
Článek vyšel dne 9. 9. 2008 na www.tyden.cz, naleznete jej zde.
