Opakované umístění dětí do Klokánků nebo změna přezkumu svéprávnosti u duševně nemocných lidí. To jsou jen některé z 12 úprav nového občanského zákoníku. Obsáhlý kodex, který ovlivňuje každodenní život lidí, funguje rok. Ministerstvo spravedlnosti připravilo jeho první novelizaci. Změny teď míří do vlády a parlamentu, platit by mohly letos na podzim.
Reportáž TV Barrandov ze dne 1.června 2014 – pořad Naše zprávy.
Kristýna FANTOVÁ, moderátorka
——————–
Nemohou podepisovat žádné úřední listiny nebo si třeba vzít půjčku. Lidem, kteří byli často neoprávněně nadobro zbaveni svých práv, teď svitla nová naděje. Na to, že budou moci znovu rozhodovat sami za sebe.
Miroslav VAŇURA, moderátor
——————–
Soudy jsou podle nového občanského zákoníku povinné do tří let znovu prověřit všechny případy, kdy někoho svéprávnosti zbavily.
Karel DLABAČ, redaktor
——————–
Už 10 let žije bez svých práv paní Mikulášková z pražského Břevnova. Tvrdošíjně přitom trvá na tom, že naprosto neprávem.
Simona MIKULÁŠKOVÁ, zbavená svéprávnosti
——————–
Nějak jsme si nepadly do oka, nenotovaly s tou sousedkou.
Karel DLABAČ, redaktor
——————–
Právě kvůli sousedce, která si neustále stěžovala na výstřední chování rodiny paní Mikuláškové, nakonec i soudní znalec psychiatr navrhnul, aby soud paní Mikuláškovou práv zbavil. Ten to skutečně udělal.
Simona MIKULÁŠKOVÁ, zbavená svéprávnosti
——————–
Napsali tam jenom o mně nepravdy. To je složeno jenom z pomluv, jo, tam jsou jenom insinuace, tam není vůbec jedna věta pravdivá.
Karel DLABAČ, redaktor
——————–
Výstřední, svérázný, zvláštní. Sobě ani nikomu jinému nebezpeční ale nejsou. Právě ona výstřednost ale někdy stačí. Zvlášť chce-li je někdo například připravit o majetek.
John BOK, spolek Šalamoun
——————–
Někteří lidé opravdu jsou nebezpeční, někteří lidi jsou opravdu tak psychicky narušení, že ohrožujou sebe a druhé. Ale bohužel teda ta praxe byla rozšířená na kdekoho, kdo byl nepohodlnej, zlobivej, neustále otravující, stěžující si, podávající trestní oznámení.
Karel DLABAČ, redaktor
——————–
O praktikách při posudcích hovoří i šéf sdružení, které se lidem s podobným osudem snaží pomáhat.
Jan JAROŠ, ředitel sdružení Kolumbus
——————–
Odbornej posudek mimo jiné spočívá v tom, že se zeptal toho pacienta, na jakej pohon jezdí parní lokomotiva. To je otázka, že se v podstatě naštval, zatvrdil se a odpovídal nesmysly.
Karel DLABAČ, redaktor
——————–
Výsledek? Omezení vlastních práv. Není proto divu, že se množí dotazy, jak svá práva znovu získat.
Maroš MATIAŠKO, advokát, Liga lidských práv
——————–
Ta poptávka po těch informacích je teď skutečně obrovská.
Jan JAROŠ, ředitel sdružení Kolumbus
——————–
Podle mě ani soudy nevěděj, ty se v tom neorientujou a v podstatě čekaj, až bude nějakej precedent.
Alena NOVOTNÁ, mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1
——————–
Do konce letošního roku by takřka všechna ta řízení mohla být přezkoumána u všech těch osob.
Karel DLABAČ, redaktor
——————–
Naděje umírá poslední. Paní Mikulášková teď doufá, že se za pomoci právníka z Ligy lidských práv znovu stane svéprávnou.
Simona MIKULÁŠKOVÁ, zbavená svéprávnosti
——————–
No, tak bez toho bych neměla vůbec cenu. Já nevím vůbec, jak říkám, proč bych měla takhle trpět.
Karel DLABAČ, redaktor
——————–
Pro televizi Barrandov Karel Dlabač.
Soudy musejí nechat u znalců znovu prověřit více než třicet tisíc lidí s omezenou právní způsobilostí. Pokud to do konce roku 2016 nestihnou, tak ti, co přezkumem neprojdou, se bez ohledu na svůj skutečný stav stanou od 1. ledna 2017 automaticky plně způsobilými. Nařizuje to nový občanský zákoník (NOZ). (Pokračování textu…)
Některé soudy už podle nového občanského zákoníku posilují práva duševně nemocných lidí. Místo opatrovníků jim navrhují podpůrce, kteří je nebudou kontrolovat, ale naopak jim pomohou s těžkými situacemi na úřadech. Svého podpůrce má i muž ze Sokolovska, který byl dosud omezen ve svéprávnosti. Nově se rozhoduje sám. (Pokračování textu…)
Česko bojuje s nedostatkem soudních znalců v oboru psychiatrie. Posudky zpracovává jen zhruba pět stovek odborníků. Přitom od ledna musejí soudy kvůli novému občanskému zákoníku přezkoumat téměř třicet pět tisíc případů duševně nemocných lidí, kteří v minulosti byli omezeni nebo zcela zbaveni svéprávnosti.
Zprávu vydal Český rozhlas dne 15. února 2014, autorkou je Petra Benešová.
Problém se soudními znalci mají hlavně menší města.Jen pro srovnání: v Praze je v současné době 124 soudních znalců v oboru psychiatrie. Na celý Středočeský kraj připadá ale jen 28 znalců, na Jihočeský kraj pak 26.Vyjádření soudního znalce je přitom pro soudce klíčové a zčásti o něj opírá svoje rozhodnutí, když hodnotí svéprávnost člověka.
„Je určitě výhodou, že v nové právní úpravě už není výslovně stanoveno, že to musí být znalec z oboru zdravotnictví. Čili nově v případech svéprávnosti to jistě může být i psycholog,“ vysvětluje právnička Ligy lidských práv Barbora Rittichová, která řeší případy duševně nemocných lidí.
Soudy by podle nového občanského zákoníku měly duševně nemocné, kteří jsou nějakým způsobem omezeni ve svéprávnosti, přezkoumávat jednou za tři roky. Takový proces je ale velmi náročný a podle Barbory Rittichové by bylo do budoucna vhodnější, aby u některých případů nemusel být přímo znalecký posudek.„Jestli by bylo možné například i pouhé odborné vyjádření,“ dodává Barbora Rittichová.
Nový občanský zákoník posiluje práva duševně nemocných lidí, a tak soudy a znalci musejí navíc podrobněji zkoumat, jestli je člověk schopný například uzavřít manželství nebo se může starat o děti.
„V každém případu běžně stačí jeden posudek. Možná je na místě uvažovat, zda by nebylo vhodné z ekonomických důvodů ustanovovat znalce stejného, který dělal posudek předchozí, a pokládat mu také otázky v tom smyslu, jak se změnil zdravotní stav toho člověka,“ říká místopředsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 8 Ilona Benešová.
Ceny znaleckých psychiatrických posudků se pak liší podle místa, kde vznikají.„Pokud bych mohla hovořit za hlavní město Prahu, tak posudky se pohybují od 6 do 10 tisíc korun,“ konkretizuje Ilona Benešová.Obvodní soud pro Prahu 8 tak musí od ledna řešit otázku svéprávnosti u zhruba tří set případů.
Kolik bude nakonec v jednotlivých řízeních potřeba znaleckých psychiatrických posudků, ukáže až praxe.„Vývoj soudní praxe ukáže, zda nadále vystačíme s jedním znaleckým posudkem, či zda tam bude muset být další, revizní znalecký posudek,“ popisuje prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník.Když se počet posudků navýší, znalci budou zahlceni žádostmi soudů. Řízení se tak mohou neúměrně protahovat.
Jedním z důvodů, proč znalci-psychiatři ubývají, je podle Komory soudních znalců i nízká odměna za náročnou práci, a naopak vysoká sankce za případnou chybu. Jak dodává její předseda Vladimír Vácha, je navíc v oboru psychiatrie odpovědnost velmi vysoká, protože znalci spolurozhodují o životech duševně nemocných lidí a ne všichni odborníci chtějí podstupovat takové riziko. „Stát si bohužel neváží pracovníků, kteří nejsou jeho zaměstnanci. Jedná se o osoby zcela nezávislé, které tuto činnost vykonávají zpravidla mimo své hlavní zaměstnání a za odměny, které nebyly 11 let valorizovány.“