Poslanec Farský podal návrh k odpovědnosti státu za očkování

Poslanec Jan Farský (TOP 09 a Starostové) dnes navrhl pozměňovací návrh (k novele zákona o specifických zdravotních službách), který navrhuje zavedení odpovědnosti státu za újmu způsobenou povinným očkováním nebo očkováním doporučovaným státem a hrazeným z veřejného zdravotního pojištění. Liga lidských práv návrh plně podporuje, k jeho příjetí zákonodárce opakovaně vyzval i Ústavní soud.

Přestože je v Česku očkování dětí povinné, stát doposud odmítá přijmout odpovědnost za negativní důsledky s ním spojené. „Již několik let slibuje tento nerovný stav napravit, ale zatím bez výsledku. Naposledy zavedení odpovědnosti státu přislíbil hlavní hygienik v Pracovní skupině pro otázky očkování v červnu loňského roku s tím, že do konce listopadu 2016 bude sněmovně předložen návrh právní úpravy. Dosud se tak nestalo. A pokud nepřistoupíme k úpravě v rámci tohoto pozměňovacího návrhu, už se to do voleb ani nepodaří. Domnívám se, že je podstatné k narovnání vztahu stát občan, ale i pro zvýšení důvěry v očkování, aby stát nejen nařizoval, ale zároveň byl připraven unést odpovědnost za případné negativní následky,“ uvádí Farský v odůvodnění svého návrhu, kterému vyjádřil podporu i místopředseda Výboru pro zdravotnictví Vít Kaňkovský (KDU-ČSL).

Liga lidských práv návrh plně podporuje

Dokonce i Ústavní soud opakovaně vyzval zákonodárce k přijetí takové úpravy, ale Ministerstvo zdravotnictví zatím s žádným návrhem nepřišlo, přestože se o problému mluví již roky a děti vážně poškozené očkováním a jejich rodiny nedostávají vůbec žádné odškodnění. Ministerstvo před několika měsíci zamítlo žádost o odškodnění chlapce, kterému v důsledku povinného očkování ochrnula polovina obličeje,“ řekla právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota.

Více informací poskytne:

Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv: zuzana.candigliota@llp.cz, +420 607 005 043


Jde o pozměňovací návrh číslo 5858 ke sněmovnímu tisku 874 – http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=7&T=874

Nevládní organizace vyzývají poslance ke schválení novely zákona o veřejném ochránci práv bez pozměňovacích návrhů

K podpoře novely zákona o veřejném ochránci práv vyzývá poslance 33 významných neziskových organizací, které se v Česku zabývají ochranou lidských práv a ochranou proti diskriminaci. Zaslaly také otevřený dopis premiérovi Bohuslavu Sobotkovi.

Organizace apelují na poslance, aby novelu zákona, která je zařazena ve třetím čtení na schůzi Poslanecké sněmovny a bude projednána v pátek 27. 5., přijali bez pozměňovacích návrhů podle původního návrhu vlády ČR, který veřejnému ochránci práv dává právo podat antidiskriminační žalobu ve veřejném zájmu či možnost podat návrh na zrušení zákona porušujícího základní lidská práva a svobody.

Při projednávání novely představili nejen opoziční, ale i koaliční poslanci, řadu pozměňovacích návrhů, které novelu oslabují. Vláda se přitom ve svém programovém prohlášení zavázala posílit možnosti obrany proti diskriminaci, a to i posilováním možnosti podávat návrh na zrušení protiústavního zákona Ústavnímu soudu. „Problematické pozměňovací návrhy se týkají především úplného zamítnutí rozšíření pravomocí veřejného ochránce práv nebo schválení minimalistické varianty, která pravomoc podat žalobu odsouvá až po vyčerpání všech dostupných prostředků. To však pro oběti diskriminačního jednání znamená, že se při obvyklých procesních průtazích nemusí ochrany vůbec dočkat,“ vysvětluje Kateřina Kňapová z Alternativy 50+. „Objevil se i absurdní pozměňovací návrh zakotvení možnosti odvolání ochránce pro závažné pochybení Poslaneckou sněmovnou. Tento návrh vychází z osobních antipatií některých poslanců vůči ombudsmance a jde zcela mimo smysl této novely a závazku vlády posilovat ochranu proti diskriminaci.“

Antidiskriminační žaloba ve veřejném zájmu není v evropském kontextu ničím výjimečným, existuje v 16 evropských zemích.

„V Česku mohou neziskové organizace podávat žalobu ve veřejném zájmu například na ochranu spotřebitele. Není proto důvod, aby ochrana spotřebitele měla větší váhu, než ochrana základních lidských práv a ochrana proti diskriminaci,“ uvedl Štěpán Vidím Drahokoupil z Nadace Open Society Fund Praha.

Podle průzkumu agentury FOCUS se v České republice setkává s diskriminací přibližně 11% lidí.

Oběti často diskriminaci chápou jako něco nevyhnutelného, proti čemu nemá smysl bojovat. Právě v tom by antidiskriminační žaloba ve veřejném zájmu mohla výrazně pomoci, ovšem jako první, nikoliv jako poslední možná volba.

Výzvu poslancům a premiérovi na podporu kvalitnější ochrany práv zvlášť zranitelných skupin občanů České republiky podepsalo 33 organizací, které působí v oblastech práv seniorů, zdravotně postižených, ženských práv, romské menšiny, LGBT práv, HIV pozitivních, obětí trestných činů, uprchlíků, inkluzivního vzdělávání a dalších skupin lidských práv.

Za níže uvedené organizace:

Klára Laurenčíková (Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání)
Jan Kozubík (Platforma PROUD)
Štěpán Vidím Drahokoupil (Nadace Open Society Fund Praha)
Šárka Dušková (Liga lidských práv)
Kateřina Kňapová (Alternativa 50+)

Kontakty:

Šárka Dušková, sarka.duskova@llp.cz, 734 158 282
Kateřina Kňapová, knapova.katerina@gmail.com, 776 046 060

Seznam organizací:

Alternativa 50+ (senioři)
Amnesty International Česká republika (lidská práva)
Asistence (lidé se zdravotním postižením)
Awen Amenca (romská menšina)
Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání (inkluzivní vzdělávání)
Česká společnost AIDS pomoc (AIDS)
Česká ženská lobby (gender, ženská práva)
Český helsinský výbor (lidská práva)
Český svaz žen (ženská práva)
Evropské centrum pro práva Romů (romská menšina)
Fórum 50 % (ženská práva)
Fórum pro lidská práva (lidská práva)
In IUSTITIA (oběti trestných činů)
IQ Roma servis (romská menšina)
Liga lidských práv (lidská práva)
Multikulturní centrum Praha (multikulturalismus)
Nadace Open Society Fund Praha (lidská práva)
Organizace pro pomoc uprchlíkům (uprchlíci)
Otevřená společnost (lidská práva, tolerance)
Poradna pro občanství, občanská a lidská práva (občanská a lidská práva)
Prague Pride (LGBT)
Profem (ženská práva)
PROUD (LGBT práva)
Rodiče za inkluzi (inkluzivní vzdělávání)
Romea (romská menšina)
Rozkoš bez rizika (prevence pohlavních chorob)
Sdružení mladých sklerotiků (pacienti s roztroušenou sklerózou)
SLOVO 21 (romská menšina)
Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice (lidé s mentálním postižením)
Step by step (vzdělávání)
Trans*parent (práva trans* osob)
Vteřina poté ( děti vyrůstající v dětských domovech)
Život 90 (senioři)

Povinná předškolní docházka a očkování?

Poslanci schválili novelu školského zákona, o které se mluví nejčastěji v souvislosti s inkluzivním vzděláváním. Změny se však netýkají pouze inkluze, ale také vzdělávání nejmenších dětí. Novela totiž zavádí povinnou roční předškolní docházku. V případě, že návrh odsouhlasí senát, bude od září 2017 platit, že dítě musí docházet do školky nebo jej rodiče musejí vzdělávat doma.

V případě povinné předškolní docházky nebude vyžadováno, aby bylo dítě řádně očkováno.

Vyplývá to z ustanovení § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví a z důvodové zprávy k tomuto předpisu. Zákon o ochraně veřejného zdraví totiž uvádí, že z povinnosti přijímat jen očkované děti existuje výjimka pro zařízení, do nichž je docházka povinná. V důvodové zprávě k zákonu (na str. 113) se výslovně uvádí, že tato výjimka platí například pro poslední ročník mateřské školy.

Do posledního ročníku školky tedy budou muset ředitelé přijmout dítě i v případě, že nebude zcela očkováno.

Potvrdil to také hlavní hygienik Vladimír Valenta na třetím jednání Komise pro problematiku očkování.

Věříme, že rodiče dětí, které nejsou řádně očkovány dle vyhlášky, tuto změnu uvítají. V případě, že by rodiče preferovali alternativní způsob předškolního vzdělávání v dětském klubu či doma, bude i tato forma vzdělávání možná.

Líbí se vám naše aktivity v problematice povinného očkování? Pomozte nám dosáhnout změny v podobě svobodné volby rodičů. Děkujeme.

Co se změní novelizací školského zákona?

skola

V poslední době se s novinovými články na téma inkluzivní vzdělávání doslova “roztrhl pytel”. Vlnu reakcí spustila novelizace školského zákona, která nabude účinnosti dnem 1. 9. 2016. Často se v médiích potkáváme s dezinterpretacemi ohledně významu novely a jejích jednotlivých ustanovení. Přinášíme Vám proto krátké shrnutí toho, co podstatného novela opravdu přináší a jaké dopady do praxe tyto změny mohou mít.

Přijímání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do vzdělávání v běžných školách

Novela školského zákona v tomto ohledu nepřináší v podstatě nic nového. Přijímání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) do základního vzdělávání „běžného typu“ doposud upravuje především § 36 školského zákona, kterého se novela nedotýká. Tak jako dnes bude jediným důvodem odmítnout přijetí dítěte do jeho spádové školy nedostačující kapacita školy. Při vydávání správního rozhodnutí o nepřijetí dítěte do základního vzdělávání škola nesmí aplikovat diskriminační kritéria, tedy i (podle § 2 odst. 3 antidiskriminačního zákona) zdravotní postižení, odlišné kulturní zázemí nebo mateřský jazyk dítěte. Protože si je již mnoho škol této úpravy dobře vědomo, v případě, že rodič žáka (samozřejmě i žáka s SVP) trvá na vzdělávání ve spádové škole, přijímání se většinou nebrání. Také proto je většina dětí se SVP v současné době již integrována na běžných základních školách, bohužel však ne vždy s dostačující podporou.

Systém podpůrných opatření a jejich financování

Právě na výše uvedený problém reaguje novelizace školského zákona, která činí velmi důležitý krok odklonu od „škatulkování“ dětí podle diagnóz k jejich podpoře podle skutečných potřeb. Na podpůrné opatření bude mít nárok každé dítě, jemuž toto opatření doporučí školské poradenské zařízení. Škola na podpůrné opatření obdrží normované finanční náklady automaticky (tedy bez žádosti jako doposud) a přímo od příslušného krajského úřadu. Již by se tedy neměla opakovat situace, že si školy neví rady s tím, že mají na škole integrované dítě, které potřebuje asistenta pedagoga, na tohoto asistenta však škola nemá finanční prostředky. Novela tedy přináší výraznou podporu školám, které děti se SVP vzdělávají.

Diagnostika dítěte poradenským zařízením

Pro nárok na podpůrné opatření bude zásadní doporučení školského poradenského zařízení (ŠPZ). Oproti stávající situaci však rodič bude mít právo zažádat o revizi doporučení ŠPZ v případě, že s tímto doporučením nebude souhlasit. Toto opatření by mělo přispět ke sjednocení v současnosti velmi roztříštěné praxe doporučování podpůrných opatření.

Odklad novelizace

V médiích se také objevují spekulace, že ministerstvo školství přijalo dvouletý odklad inkluze. Tato informace vychází z § 32 nové vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, která umožňuje re-diagnostiku dítěte odložit na dobu maximálně dva roky od účinnosti této novely. Odklad v žádném případě neznamená “odklad inkluze”. Znamená pouze snahu o zmírnění dopadů na poradenská zařízení, která by všechny děti nezvládla znovu diagnostikovat během několika nadcházejících měsíců, a zároveň zajistit, že děti, které novou diagnostikou neprojdou, nebudou v tomto mezidobí bez podpory. Do doby nové diagnostiky dítěte (kdykoli mezi 1.9. 2016 a 1.9. 2018) budou tyto děti dostávat podporu na základě minulého znění vyhlášky, č. 73/2005 Sb.

Přeřazování dítěte do speciální školy a role rodiče

Přeřazování dítěte do speciální školy bude možné na základě doporučení školského poradenského zařízení, informovaného souhlasu rodiče nejlepšího zájmu žáka a pouze v případě, že by zajištění podpůrných opatření v běžné základní škole nepostačilo zajištění vzdělávacích potřeb dítěte. Ani v tomto smyslu se od předchozího znění zákona příliš mnoho nemění – do speciální školy bylo dítě možno umístit také pouze v případě, že to jeho speciální vzdělávací potřeby spočívající ve zdravotním postižení vyžadují, na základě informovaného souhlasu rodiče a nejlepšího zájmu žáka. Jediným rozdílem po novelizaci je tedy nutnost zhodnocení, zda by podpůrná opatření na běžné základní škole k tomuto zajištění vzdělávacích potřeb nestačila. Toto nastavení má pomoci předejít situacím, kdy je v nejlepším zájmu žáka vzdělávání v běžné základní škole, ale tato škola nemá pro jeho vzdělávání dostatečné prostředky a profesionální kapacity. Jinými slovy – toto ustanovení má zajistit, že děti nebudou na speciálních školách pouze proto, že jejich běžná škola neměla zajištěnu tu podporu, která se dítěti dostane ve škole speciální.

V rozporu se současnou náladou v médiích tak ve skutečnosti tato novelizace školského zákona a související vyhlášky nepřináší tolik nového – a to nové, co přináší, je naopak s cílem pomoci školám zvládat náročnou situaci se vzděláváním dětí s rozličnými vzdělávacími potřebami. Tyto děti totiž v běžných základních školách budou a to nezávisle na novele. Je naopak velmi dobře, že ministerstvo školství na tuto situaci reaguje a školám se snaží zajistit pro tuto situaci vhodné podmínky.

Co se změní v oblasti očkování po novele zákona o veřejném zdraví?

Po více než ročním projednávání byla poslaneckou sněmovnou přijata novela zákona o ochraně veřejného zdraví. Poslanecká sněmovna nakonec nepřijala senátní pozměňovací návrh, který by rušil povinnost mateřských školek, organizátorů táborů a dalších institucí přijímat jen řádně očkované děti a s tím spojené sankce. Tato povinnost a sankce tedy zůstávají. K úplnému schválení novely zákona už chybí jen podpis prezidenta.

Je třeba však zdůraznit, že v oblasti očkování se nic zásadního nemění oproti stávající právní úpravě. Častější kontroly ze strany krajských hygienických stanic a ředitelek MŠ jsou způsobeny rozvířením debaty o očkování, nikoli právními změnami.

Schválené znění novely naleznete zde.

Přijetím novely dojde k několika změnám, které se týkají následujících oblastí:

  • Přístup dětí do školek a dětských skupin – upravené ustanovení § 50 zákona

Novelou byly konkretizovány subjekty, na které se vztahuje povinnost přijímat jen očkované děti. Na jesle, dětské skupiny a školky se povinnost vztahovala i před novelou zákona. Novelou se povinnost rozšířila pro fyzické osoby pečující o děti do tří let ve své provozovně. Povinnost přijímat do péče jen očkované děti tedy neplatí pro chůvy, které nemají vlastní provozovnu. Povinnost také neplatí pro neregistrované dětské spolky a kluby pečující o děti od tří let.

Novela rovněž uvádí, že z povinnosti přijímat jen očkované děti existuje výjimka pro zařízení, do nichž je docházka povinná. V důvodové zprávě (na str. 113) se uvádí, že tato výjimka platí například pro poslední ročník mateřské školy. Ministerstvo zdravotnictví při tvorbě novely počítalo s možností povinné předškolní docházky, kterou připravuje Ministerstvo školství.

  • Výjimka pro neočkované děti z důvodu trvalé kontraindikace zůstává beze změny

Výjimkou pro vstup neočkovaného dítěte do školky je trvalá kontraindikace, což platilo i před novelou. V tomto ohledu se tedy nic nemění. Ustanovení však nelze vykládat doslovně. Na to upozornil i Ústavní soud v rozhodnutí Pl. ÚS 16/14 (odst. 93 a násl.). Jako trvalou kontraindikaci je nutné brát i případy, kdy je zjištěn takový zdravotní stav dítěte, který brání podání očkovací látky. Může se jednat i o kontraindikaci dočasnou nebo v potvrzení lékaře slovo kontraindikace vůbec být nemusí, ale musí z něj vyplývat, že zdravotní stav dítěte brání podání očkovací látky.

  • Sankce pro školky – nové ustanovení § 92k zákona

Za porušení povinnosti přijmout jen řádně očkované dítě hrozila školkám pokuta i dle stávající právní úpravy. Novela zákona pouze konkretizovala sankci pro případ přijetí neočkovaného dítěte. Dříve bylo teoreticky možné uložit pokutu na základě ustanovení § 92 do výše dvou, resp. tří milionů korun. Tyto vysoké sankce však byly stanoveny obecně pro porušení jakéhokoli ustanovení zákona a nebyly nijak konkretizovány. Nikdo nepředpokládal, že by takto vysoké sankce připadaly v úvahu v souvislosti s trestáním školek. Novelou došlo k přesnějšímu vymezení sankcí, a to na 500.000,- Kč.

Stále však platí, že pokuta nesmí být likvidační. Jelikož půlmilionová pokuta by pro většinu zařízení jistě likvidační byla, opět se jedná pouze o teoretickou výši pokuty, která by v praxi nemohla být udělena. Sankce v tomto případě má tedy působit zastrašujícím dojmem, aby odradila ředitelky, které chtějí rodičům nekompletně očkovaných dětí vyjít vstříc.

Novela zákona však nemá vliv na platnost stávající judikatury, která umožňuje ředitelkám přijmout dítě na základě výjimky z důvodu svědomí, myšlení a náboženského přesvědčení. Více se o této problematice dočtete v článku „Jak si nenechat vyhodit neočkované dítě z mateřské školy“.

  • Přijetí dětí na zotavovací akce a školy v přírodě – nové ustanovení § 92d

Ani v této oblasti se situace příliš nemění. I před novelou zákona totiž platilo, že dítě, které nebylo řádně očkováno, nesmí být přijato na školu v přírodě a zotavovací akci.

Zotavovací akcí je pobyt 30 a více dětí ve věku do 15 let na dobu delší než 5 dnů, jehož účelem je posílit zdraví dětí, zvýšit jejich tělesnou zdatnost. Zotavovací akcí tedy může být tábor nebo školní lyžařský výcvik.

Pokud se jedná o školu v přírodě, nezohledňuje se délka pobytu ani počet vyslaných dětí. I kdyby byl pobyt kratší než pět dní, pokud je pojmenován „škola v přírodě“, dítě nemůže být přijato. Je tedy celkem absurdní, že je rozdíl v zákonných podmínkách pro lyžařský výcvik a školu v přírodě. I zde je však možné udělit výjimku z důvodu svědomí, myšlení a náboženského přesvědčení.

Novelou bylo stejně jako u školek a dětských skupin vytvořeno zvláštní ustanovení (§ 92d), které specifikuje sankci za porušení povinnosti přijímat jen řádně očkované děti na školy v přírodě a zotavovací a akce. Pokud škola nebo pořadatel povinnost poruší, hrozí jim pokuta až do 30.000,- Kč.

Co je dále nového v oblasti očkování?

Novela sama o sobě nepřináší zásadní změny v oblasti očkování, pouze upřesňuje povinnosti a sankce. Její schválení také nemá vliv na možné udělení výjimky z důvodu svědomí, myšlení a náboženského vyznání.

Zájem veřejnosti o problematiku však přispěl k tomu, že Ministerstvo zdravotnictví vydalo stanovisko, které říká, že řádně očkovaným dítětem pro přijetí do školky nebo na školu v přírodě se rozumí dítě, které bylo očkováno hexavakcínou ve schématu 2+1 a má jednu dávku MMR vakcíny.

Díky zájmu veřejnosti a tlaku na zákonodárce se také podařilo přimět Ministerstvo zdravotnictví, aby se právní úpravou očkování dále zabývalo. K tomu byla zřízena Komise pro problematiku očkování. Zápisy z jednání komise sepsané právničkou Ligy lidských práv a autorkou tohoto článku si můžete přečíst zde a zde.

Ministerstvo také připravilo novelu vyhlášky, která upravuje očkovací kalendář. Znění novely zatím nebylo zveřejněno, ale mělo by se týkat stanovení horní hranice první dávky MMR vakcíny a odsunutí druhé dávky do pozdějšího věku. Dle připravované novely má od roku 2016 platit, že první dávku bude třeba aplikovat do 18. měsíce věku dítěte, druhá dávka bude aplikována v sedmi letech dítěte.