Zdravotnická zařízení vyžadují poplatek za nahlédnutí do dokumentace

19.1.2014 | 18:55 | Pořad: Zprávy FTV Prima

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
——————–
Dobrý večer. Na Primě pro vás vysíláme nedělní zprávy. Děkujeme vám, že se díváte. Tomáš Hauptvogel a Terezie Kašparovská vás budou provázet.

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor
——————–
Dobrý večer. Jsme rádi, že chcete vědět, co se děje. Pacienti a jejich příbuzní musí v některých nemocnicích platit, když chtějí nahlédnout do zdravotní dokumentace. Nejedná se přitom o malé částky. Zdravotnická zařízení si účtují i stovky korun. Proti tomu se ale pacienti a příbuzní bouří. Poplatky za dodatečné vyhledání dokumentace už dokonce řeší i soud.

Anna HÁJKOVÁ, redaktorka
——————–
Při pobytu v nemocnici je dokumentace pro pacienta a jeho blízké k dispozici zdarma snad všude. To, že vám ale tentýž dokument někdo později vyhledá a přinese, se už může prodražit.

osoba
——————–
Já myslím, že to by měla být jako samozřejmost pro každého.

osoba
——————–
Každý má nárok, ne, vědět o svým blízkým.

osoba
——————–
Já to beru, že prostě by se nemělo vůbec jako využívat ty nemocné lidi.

Anna HÁJKOVÁ, redaktorka
——————–
Za nahlédnutí do zdravotní dokumentace zaplatíte v každé nemocnici výrazně jiné peníze. A liší se také částky, které nemocnice požadují za výpisy. Například v Berouně hodina vyhledávání v dokumentaci vyjde na 2 stovky. Vyhledávání v Trutnově už ale stojí 240 korun. Nemocnice v ostravských Vítkovicích pacienty také nešetří. Za nahlédnutí do neaktuální dokumentace chce 150 korun.

Petra BAKOVÁ, mluvčí Vítkovické nemocnice
——————–
Tento poplatek se váže, se váže na náklady pracovníka, který musí dokumentaci vyhledat v archivu, musí dokumentaci chronologicky seřadit a očíslovat a dále tento pracovník je přítomen samotnému nahlížení.

Anna HÁJKOVÁ, redaktorka
——————–
David Zahumenský zastupuje klientku, která se chce bránit proti osmdesátikorunovému poplatku. Věří, že u soudu uspějí a nemocnice budou muset tyto poplatky zrušit.

David ZAHUMENSKÝ, advokát
——————–
Zdravotnické zařízení může požadovat pouze poplatek za pořízení kopie nebo výpisu ze zdravotnické dokumentace. Zákon s poplatkem za nahlížení do dokumentace nepočítá, takový poplatek je protizákonný.

Anna HÁJKOVÁ, redaktorka
——————–
Některé nemocnice zavedly výjimky pro pacienty, kteří jsou prokazatelně v hmotné nouzi. Spousta zdravotnických zařízení ale samotné nahlédnutí ani v ceníku nevede.

Jitka ZINKE, mluvčí Ústřední vojenské nemocnice, Praha
——————–
Za to samotné nahlédnutí není žádný poplatek, nicméně samozřejmě potom za výpis, to už je spojené s nějakými finančními náklady a ty vyplývají z vlastně administrativních činností.

Anna HÁJKOVÁ, redaktorka
——————–
Jestli si nemocnice poskytnutí dokumentu smí účtovat jako náklad, nebo ne, rozhodne soud během příštích měsíců. Krajské štáby a Anna Hájková, Prima FTV.

Reakce Ligy lidských práv na tiskovou zprávu ministerstva zdravotnictví ke změnám v porodnictví

Liga lidských práv reaguje na tendenční sdělení ministerstva ohledně vedení porodu porodní asistentkou v nemocnici a tzv. ambulantního porodu. Ministerstvo vydává obě možnosti za „novinky“ a „kompromis“, přitom jde o již dnes existující možnosti a práva žen, která jsou ovšem běžně v nemocnicích porušována.

„Ministerské novinky v porodnictví jsou zástěrkou, jak zakonzervovat či dokonce zhoršit současný nevyhovující stav, který odporuje jak doporučením Světové zdravotnické organizace, tak i svobodě a právům žen a dětí,“ kritizuje ministerstvo právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota. Podle ní je ministerstvo ovládáno lékaři, kteří lobují za udržení svého mocenského postavení, finančních zájmů a za omezování pravomocí porodních asistentek.

K porodu s porodní asistentkou

Dosud žádný právní předpis nebránil vedení porodu porodní asistentkou, a to ani v nemocnici ani mimo ni. Naopak již při vstupu do Evropské unie jsme sladili naši úpravu s evropskou, která upravuje kompetenci porodních asistentek samostatně a bez dohledu a indikace lékaře vést spontánní porody, rozpoznat patologii či vyšetřit novorozence.

Především v moravských porodnicích je již po delší dobu běžnou praxí, že normální porod vede porodní asistentka, která přivolá lékaře v případě komplikací. Kromě toho má každá žena ze zákona o zdravotních službách právo odmítnout nabízenou péči nebo její část (např. odmítnout péči lékaře u porodu a trvat pouze na péči porodní asistentky). Stejně tak má žena právo si vzít do porodnice jako doprovod soukromou porodní asistentku, ke které má důvěru, nebo jinou zvolenou osobu.

Ministerstvo naopak nepřijatelně zavádí možnost porodu s porodní asistentkou, pouze pokud to schválí ošetřující porodník, který provede vstupní vyšetření. Zabraňuje tedy ženám, aby mohly rodit od počátku s porodní asistentkou, jak je to běžné v řadě zemí Západní Evropy.

Vnucuje jim bez jejich informovaného souhlasu podrobení se lékařské péči, která není nutná. Přitom podle Světové zdravotnické organizace (WHO) „jsou porodní asistentky nejvhodnějšími poskytovateli primární zdravotní péče při normálním porodu“ a přínos porodních asistentek je v tom, že „se snaží o uchování normality a zabránění nepotřebným intervencím“. WHO upozorňuje, že lékaři na rozdíl od porodních asistentek mají tendenci více zasahovat do porodu.

Shrnutí: Nyní má žena právo na porod jen s porodní asistentkou, což je běžná praxe v řadě nemocnic. Návrh ministerstva představuje „povinné“ vyšetření každé rodičky lékařem a patrně i podrobení se lékařské péči, pokud ji nebude chtít předat do péče porodní asistentky. Návrh je v rozporu s právem ženy na svobodný a informovaný souhlas a nemá oporu v zákoně.

Ambulantní porod

Ambulantní porod neboli odchod ženy s dítětem po porodu domů také není žádnou novinkou. Podle zákona mohou lékaři bránit propuštění dítěte pouze v případě jeho přímého ohrožení a při nutnosti neodkladné péče. To znamená, že u zdravého novorozence neexistuje zákonný důvod pro vynucování si jeho několikadenní hospitalizace. V současné době některé nemocnice ambulantní porod umožňují, ovšem velmi často se současným zastrašováním rodičů, hlášením na sociální odbor pro zanedbání péče nebo svévolným kladením si podmínek jako sdělení jména zvoleného pediatra. Některé nemocnice se ovšem matkám v odchodu snaží nezákonně bránit zcela s tím, že ambulantní porod „není možný“.

„Zavádění“ ambulantního porodu ministerstvem není projevem respektu k právům žen a dětí, ale reakcí na právě probíhající řízení před Evropským soudem pro lidská práva ve věci Hanzelkovi proti České republice (č. stížnosti 43643/10). Jde o případ, kdy bylo bezdůvodně a hrubým způsobem zasaženo do soukromí rodiny tím, že žena se zdravým dítětem byla přinucena vrátit se po svém předčasném odchodu do porodnice za asistence policie. Stěžovatelka paní Nolčová, dříve Hanzelková, má jasno, proč podala stížnost: „Rodiče mají mít svobodnou volbu, každému vyhovuje něco jiného. V České republice ale za rodiče chce někdo rozhodovat, kvůli penězům. Změna je nutná.“ Případ ve spolupráci s Ligou zastupuje advokátka Radka Korbelová Dohnalová.

Liga nový metodický návod pro předčasné propouštění novorozenců připomínkovala a upozornila na jeho zjevnou jednostrannost. Návod vypracovaný lékaři bez zapojení porodních asistentek trpí dvěma zásadními nedostatky. Jednak se snaží nepravdivě navozovat dojem, že nemocniční péče je bezpečnější a lepší pro dítě. Přitom podle WHO nezávisí kvalita poporodní péče na délce pobytu v nemocnici a u zdravé matky a zdravého dítěte je vhodnější péče v domácím prostředí.

Druhým problémem je chybějící poučení rodičů o zajištění návazné péče a jejich právu na hrazené návštěvy porodní asistentky i pediatra v domácnosti. Již nyní existuje možnost následné domácí péče, o které ovšem nejsou rodiče informováni a pro nemocnice je snadnější na ně vyvíjet nátlak, aby se matka s dítětem raději podrobila rutinní hospitalizaci. Není tedy pravda, jak tvrdí ministerstvo, že by se matka s dítětem při předčasném propuštění nacházely ve vakuu.

Shrnutí: Dřívějšímu odchodu matky se zdravým dítětem po porodu z nemocnice dnes žádná zákonná překážka nebrání. Nový metodický návod by byl přínosem, pokud by pravdivě informoval rodiče o výhodách i rizicích nemocniční i domácí péče a o všech možnostech navazující domácí péče včetně péče porodní asistentky, což by umožnilo svobodné a informované rozhodnutí rodičů.

Více informací poskytne:

Zuzana Candigliota
právnička Ligy lidských práv
tel.: 607 005 043

Liga lidských práv: Zdravotnictví potřebuje nezávislý monitoring

České zdravotnictví podle Ligy lidských práv potřebuje nezávislý monitoring zaměřený na práva pacientů, důstojné zacházení a respektování jejich svobodné volby. Dalo by se tak prý předejít některým případům s vážnými následky, případně se soudní dohrou. Jednou z možností je podle ligy větší zapojení a posílení pravomocí neziskových a nevládních organizací, například ve spolupráci s ombudsmanem.

(Pokračování textu…)

Dobrá zpráva pro pacienty: soudy musí zohlednit, aby odškodnění působilo preventivně

Krajský soud v Liberci zdvojnásobil odškodnění ženě, které lékaři odebrali vaječníky bez jejího souhlasu. Vyvolali tak u ní veškeré negativní následky, které jsou spojené s předčasným nástupem menopauzy. Žena měla původně dostat 150 tisíc korun, právníci Ligy ale argumentovali, že odškodnění dostatečně nezohledňuje závažnost celého případu a Nejvyšší soud jim dal loni na podzim za pravdu. Jako satisfakci za porušení informovaného souhlasu tak žena dostane celkem 300 tisíc korun.

Rozsudek Nejvyššího soudu je výjimečný v tom, že říká, že soudy musejí zohlednit preventivní působení odškodnění za porušení práv pacientů. „Pro pacienty je to dobrá zpráva, protože nyní soudy řekly, že odškodnění by mělo být takové, aby zdravotníky odrazovalo od toho nerespektovat svobodnou volbu pacienta, řekl advokát a předseda Ligy lidských práv David Zahumenský.

V zásadě tak mohou být v případě velkých nemocnic finanční sankce citelnější než u samostatných zdravotníků. Třistatisícové odškodnění již podle Ligy preventivní funkci plnit může. Lednový rozsudek krajského soudu ale ještě není pravomocný.

Žena podstoupila v roce 2006 operaci dělohy. Operatér se rozhodl vedle dělohy preventivně odstranit také vaječníky, přestože k tomu neměl souhlas pacientky. Po odebrání vaječníků nastoupila u ženy předčasná menopauza zahrnující řadu somatických a psychických obtíží.

Přestože soudy od počátku daly Lize za pravdu, pokud jde o skutkový průběh, zdráhaly se ženu férově odškodnit. Krajský soud jí nejprve přiznal pouhých 80 tisíc korun, vrchní soud finanční satisfakci zvýšil na 150 tisíc. To ale stále podle právníků Ligy nedostatečně zohledňovalo to, že k zákroku došlo ve velké krajské nemocnici.

Liga dlouhodobě usiluje o to, aby lidé mohli svobodně rozhodovat o otázkách svého zdraví. Proto ve vybraných případech poskytuje právní podporu těm, jejichž svobodná volba nebyla respektována. Zdravotníci mají povinnost pacienta řádně informovat, rozhodnutí je ale na něm.

 

Bližší informace poskytne:

David Zahumenský, advokát a předseda Ligy lidských práv, e-mail: dzahumensky@llp.cz, tel.: 608 719 535

Více informací k případu:

http://llp.cz/pripady/za-vyoperovani-zdraveho-organu-proti-vuli-pacientky-zaplati-lekar-300-tisic-korun/